Tak snad abych taky přidal svých pár centů a vyjasnil pár věcí, které se nejspíš ztratily mezi řádky (ve dvou příšerných blocích textu kvůli limitu odstavců na post, za to sorry):

Hodně se tu srovnává DH s DnD, což na jednu stranu samozřejmě dává smysl, jsou to hodně podobné hry. V čemž ale také vězí jádro pudla: obojí jsou to designem “oldschool” hry (nikoli OSR, jak řešíme výše). Čímž samozřejmě neříkám, že je na nich něco nutně špatného, samozřejmě. Ale pracují se systémy, které byly vymyšlené před dloooouhou řádkou let a vychází z určité mentality a designové filosofie, ve které vznikaly. Což by bylo celkově na dlouhou debatu, ale ta tvorba postavy je třeba dobrý příklad. DH i DnD pracují s kombinací rasy a povolání, protože tak to DnD dělá odnepaměti, protože v jeho počátcích to byla hra mnohem víc zaměřená na číslíčka než na RP. Aby v takovémhle systému byla nějaká variabilita, různé kombinace musí být různě silné v různých věcech a tím pádem různě vhodné pro různé archetypy, čímž nám nutně vznikají optimální buildy. VA v DH konkrétně jsou číselné rozdíly nastavené tak, že je mezi různými kombinacemi rozdíl opravdu značný. Což nese poměrně těžké srovnání se systémy, které se na tenhle systém vykašlaly a které tím pádem tímhle problémem netrpí. GorSilvermarm některé zmiňuje výše, ale za mě třeba: Symbaroum nechává hráče volit si vlastní talenty a mít tím pádem jim dává naprostou svobodu v tom, jakou postavu chtějí mít, nijak nelimitovanou povoláním ani rasou (a má předpřipravené archetypy pro hráče, kteří se tím nechtějí zabývat). City of Mist nemá ani rasy, ani povolání, ani čísla, a je to nejlepší character building systém, jaký jsem kdy viděl. Burning Wheel systémy jako WoD: Vampire nechávají hráće prostě rozdělit body dle svého vědomí a svědomí do čehokoli, jak se jim zachce. Proto píšu, že je systém v DH svazující. Pokud ho srovnáváme s DnD, tak, no, možná není, ale to jenom proto, že srovnáváme dva z podstaty svazující systémy. Chápu, že pokud někdo hraje jenom DnD a jím inspirované hry jako DrD/DH, tak se to trochu hůř představuje, ale… no, jsou i jiné hry než ty inspirované DnD. A samozřejmě, ať každý hraje, co ho baví, nic proti ničemu, ale pokud má nějaký systém nějaký nedostatek, tak ho v recenzi vypíchnu. (Stejně jako jsem v recenzi na Symbaroum psal, že ten suprsvobodný systém talentů, který osobně strašně cením, se dá bohužel rozbít až směšně snadno, pokud je člověk jenom trochu munchkin.) DH vyšla v roce 2020. Jako takovou ji budu srovnávat jednak s jejími vzory, ale také s moderními hrami a její systémy dávat do kontextu her, jaké vychází teď. To mi přijde fér. A pokud něco dělá dle mého názoru hůř, řeknu to, o tom jsou recenze. 

S tím samozřejmě souvisí i to minmaxování (o kterém dle jednoho komentáře prý “nevím, prostě nevím”). Tady se asi něco ztratilo z překladu. Jak píše Smaug výše, pokud má v DH postava své dvě klíčové statistiky nízké, zkriplí jí to. Vycházím samozřejmě z předpokladu, že když jde člověk hrát za kouzelníka, je to proto, že chce ve hře kouzlit, když má v příručce deset stránek kouzel. Plus že pokud má grupa mezi sebou kouzelníka, spoléhá, že bude umět kouzlit. To jsou myslím rozumné předpoklady. A v takovém případě, ačkoli má hra 7 ras, nemůže vybírat ze všech, leda by se chtěl smířit s tím, že bude mít denně manu na 4 kouzla a povedou se mu z toho 2. To samé u jakéhokoli jiného povolání, jejichž efektivita vždy závisí na dvou klíčových statistikách. Pokud je postava nemá na dobré úrovni, je postava nepoužitelná v roli, kterou má v systému plnit, aniž by systém její nepoužitelnost uměl vyvážit jinde. To je to, čím DH podporuje minmaxování (respektive optimalizování postav, pokud chceme slovíčkařit - PCs nemusí mít statistiky vždy totálně na max, ale je extrémně žádoucí je mít nad průměrem a systém nedává hráčům jediný důvod, aby si je tak nenastavili). To je to, za co DH kritizuji. A jsem přesvědčený, že je ta kritika na místě. Trpí tím balanc systému hodů na dovednosti (viz recenze) i možnost volby hráčů při tvorbě postavy. Kombinací ras a postav je v DH sice matematicky hodně, prakticky použitelných je ale jenom pár. V sobotu jsem byl na kousku přednášky jednoho z tvůrců Hlídky a i on sám říkal, že by si neoptimalizovanou postavu zahrál možná na oneshot pro tu legraci, ale určitě by se s ní netrápil po dlouhodobou kampaň. “Hledat příležitost, jak si tu postavu užít roleplayově” je samozřejmě možnost, ale za á jen pro hráče, kteří jsou v RP zdatní a za bé, i kdyby z toho hráč nakrásně udělal zlatý hřeb kampaně, pořád to není přednost systému. Dobří hráči spasí i sebehorší designový přešlap, ale to neznamená, že ten přešlap budu v recenzi chválit. Nehodnotím schopnosti hypotetických hráčů, hodnotím hru a to, jak bude působit na průměrného hráče. A opět můžu zdůraznit: jiné systémy tímhle problémem netrpí. To, že si DH vybrala za vzor systém, který ano, je samozřejmě tvůrčí volba, ale pokud vede k nějakému problému, je hodná kritiky. 

Ale nic, to neřeš. Taky všeználek. Já ti žádný "konečný argument" nedám, nehodlám to číst. Souhlasím s Kyrou že recenze je silně subjektivně negativně zabarvená. To lze poznat už z úvodu. Nakonec autor to sám připouští. Co v recenzi není pravda ti neřeknu, nebudu jí dočítat. Jestli ti tohle k pocitu vítězství v diskusi stačí, ať ti to udělá pěkný den ;-)