Zrovna včera jsme s pětiletým synem hráli klasiku – Čaroděje z Ohňové hory. Je to vlastně docela zábavné, jen jsem místy mírnil některé vyznění nestvůr či scén. Nakonec jsme se bavili oba :)

Nevím, jestli mám nějak podkládat svůj názor svojí herní (stovky hraných RPG od WoD po Apocalypse World, deskovky, válečné hry) a novinářskou zkušeností (15 let jsem se živil komiksovou publicistikou a organizováním festivalů), ale chci poděkovat autorovi recenze za skvělý zážitek!!! Profi recenze, vtipná, jdoucí k jádru skrze jasné příklady. Fakt jsem se nasmál! A úplně chápu autorovu snahu ocenit autory Dračí hlídky, ale zároveň profesionální čest, která mu velí být upřímný a konkrétní ve svém úsudku! Děkuji:-)

JaD je super volba - nebo to tak alespon zatim vypada :) Alespon cast autorskeho tymu je na www.d20.cz, jestli se nepletu, a je tam velke mnozstvi sikovnych zdroju a komunita, ktera dovede poradit.

Tak s tim nepočitej :D Ted sem holkam objednal Jeskyne a Draci protože je to česky.

Možna že je Dračak lepši, ale voni chteli Di en Dičkooo :D

Já myslím že jsi to v samotném textu popsal všechno dobře. Jenže většina lidí si při slově minmaxovat představí DnD nebo Pathfindera kde hráč chce vzít na první úrovni mnicha jen aby dostal bodík, pak se změnit na válečníka, aby dostal životy a završit to postupným střídavým levelováním pěti povolání, jak se to hodí, a přitom se popisuje jako obyčejný kluk z vesnice. V takovém případě to totiž kolikrát hru spíš kazí a RP to vůbec nepřidává. U DH je to spíš o tom, že pokud nevezmeš vhodnou kombinaci můžeš si na papír napsat udatného válečníka, ale když dojde na lámání chleba netrefíš mečem ani vrata od stodoly nebo tvůj kouzelník psaný jako geniální student nebude schopný seslat ani základní kouzlo. To není ani tak minmaxování ale holé přežití pro zachování hrdinské fantasy která se má vyprávět.

Po přečtení recenze musím říci, že její autor na Dračí hlídce opravdu nenechává nit suchou...ale píše to vtipně :-). btw. autora sice znám, ale jen zcela letmo - to aby někdo neřekl, že mu nějak nadržuji ;-)

Ohledně samotné DH: Minmaxované postavy - musím se autora recenze zastat. Systém DH (či DnD) hodně nabádá k tomu, aby to hráč zkombinoval co nejlépe, protože v tom případě mu bude dobře fungovat postava a tedy ho to bude více bavit, než když mu postava bude fungovat špatně. To je prostý fakt - hráč každého systému si po nějaké době hraní uvědomí, co by mohl pomocí pravidel udělat při tvorbě postavy lépe (aby byla funkčnější) a vydá se tím směrem. Nemusí to sice znamenat naprostý minmaxing, ale rozhodně k tomu bude směřovat a nebude se chtít dobrovolně střílet do nohy tím, že si nějaké ability schválně zvolí tak, aby mu nepřinesly tolik, co jiné.

A ano, čím více vlastností, dovedností, ras, povolání, specializací, featů, meritů, atd, atd hra má, tím více nabádá (a trochu nutí) k minmaxování.

A i kdyby nějaký hráč vytvořil svou postavu neminmaxově a udělal ji třeba vyloženě neefektivně, i kdyby to tak udělala skoro celá herní parta...stačí aby jeden hráč minimaxoval svou postavu a tím to ostatním bude kazit, aniž by udělal něco špatného. Takové dobrodružství jsem již také zažil vícekrát - Vypravěč má zatracený problém vytvořit v něm pro hráče takové překážky, které budou dostatečně obtížné, ale zvládnutelné, pro všechny. Vždycky to bude pro ty, kteří minmaxovali, jednoduché a pro ostatní příliš těžké.

Nejsem žádný guru, ale rád bych uvedl, že určité zkušenosti s hraním (hráč i Vypravěč) také mám. A výše popsané problémy, které vidím v DH (stejně jako autor recenze) jsem viděl už v dračáku, v několika typech DnD, Pathfinderovi, Numenéře, i ve WoD. A čím méně tabulek a přesných čísel má systém, tím lépe těmto neduhům odolává.

Nakonec bych rád řekl, že neexistuje nejlepší systém. Jen nejlepší pocit z hraní určitého systému :-). Koho tedy baví skládání charakteru dle tabulek a čísel, bude pro něj DH super.

Jo a co se týče deskovek... díval jsi se na Plyšovou hlídku? Pohádková deskovka s příběhovou kampaní.... jak dělaná pro děcka.

Myslím, že pokud kupuješ pro věkovou kategorii 3-5 let, tak nebudeš litovat.

Jak dobře zvládáš angličtinu?

Díky všem za tipy. Bohužel spousta doporučení není k dostání nebo se mi úplně nezamlouvali, každopádně jsem právě objednal Rytíři - První dobrodružství ;-)

O Norikovi, je totálně vyprodáno a na aukru bylo vydraženo za 2000 :D

Tak snad abych taky přidal svých pár centů a vyjasnil pár věcí, které se nejspíš ztratily mezi řádky (ve dvou příšerných blocích textu kvůli limitu odstavců na post, za to sorry):

Hodně se tu srovnává DH s DnD, což na jednu stranu samozřejmě dává smysl, jsou to hodně podobné hry. V čemž ale také vězí jádro pudla: obojí jsou to designem “oldschool” hry (nikoli OSR, jak řešíme výše). Čímž samozřejmě neříkám, že je na nich něco nutně špatného, samozřejmě. Ale pracují se systémy, které byly vymyšlené před dloooouhou řádkou let a vychází z určité mentality a designové filosofie, ve které vznikaly. Což by bylo celkově na dlouhou debatu, ale ta tvorba postavy je třeba dobrý příklad. DH i DnD pracují s kombinací rasy a povolání, protože tak to DnD dělá odnepaměti, protože v jeho počátcích to byla hra mnohem víc zaměřená na číslíčka než na RP. Aby v takovémhle systému byla nějaká variabilita, různé kombinace musí být různě silné v různých věcech a tím pádem různě vhodné pro různé archetypy, čímž nám nutně vznikají optimální buildy. VA v DH konkrétně jsou číselné rozdíly nastavené tak, že je mezi různými kombinacemi rozdíl opravdu značný. Což nese poměrně těžké srovnání se systémy, které se na tenhle systém vykašlaly a které tím pádem tímhle problémem netrpí. GorSilvermarm některé zmiňuje výše, ale za mě třeba: Symbaroum nechává hráče volit si vlastní talenty a mít tím pádem jim dává naprostou svobodu v tom, jakou postavu chtějí mít, nijak nelimitovanou povoláním ani rasou (a má předpřipravené archetypy pro hráče, kteří se tím nechtějí zabývat). City of Mist nemá ani rasy, ani povolání, ani čísla, a je to nejlepší character building systém, jaký jsem kdy viděl. Burning Wheel systémy jako WoD: Vampire nechávají hráće prostě rozdělit body dle svého vědomí a svědomí do čehokoli, jak se jim zachce. Proto píšu, že je systém v DH svazující. Pokud ho srovnáváme s DnD, tak, no, možná není, ale to jenom proto, že srovnáváme dva z podstaty svazující systémy. Chápu, že pokud někdo hraje jenom DnD a jím inspirované hry jako DrD/DH, tak se to trochu hůř představuje, ale… no, jsou i jiné hry než ty inspirované DnD. A samozřejmě, ať každý hraje, co ho baví, nic proti ničemu, ale pokud má nějaký systém nějaký nedostatek, tak ho v recenzi vypíchnu. (Stejně jako jsem v recenzi na Symbaroum psal, že ten suprsvobodný systém talentů, který osobně strašně cením, se dá bohužel rozbít až směšně snadno, pokud je člověk jenom trochu munchkin.) DH vyšla v roce 2020. Jako takovou ji budu srovnávat jednak s jejími vzory, ale také s moderními hrami a její systémy dávat do kontextu her, jaké vychází teď. To mi přijde fér. A pokud něco dělá dle mého názoru hůř, řeknu to, o tom jsou recenze. 

S tím samozřejmě souvisí i to minmaxování (o kterém dle jednoho komentáře prý “nevím, prostě nevím”). Tady se asi něco ztratilo z překladu. Jak píše Smaug výše, pokud má v DH postava své dvě klíčové statistiky nízké, zkriplí jí to. Vycházím samozřejmě z předpokladu, že když jde člověk hrát za kouzelníka, je to proto, že chce ve hře kouzlit, když má v příručce deset stránek kouzel. Plus že pokud má grupa mezi sebou kouzelníka, spoléhá, že bude umět kouzlit. To jsou myslím rozumné předpoklady. A v takovém případě, ačkoli má hra 7 ras, nemůže vybírat ze všech, leda by se chtěl smířit s tím, že bude mít denně manu na 4 kouzla a povedou se mu z toho 2. To samé u jakéhokoli jiného povolání, jejichž efektivita vždy závisí na dvou klíčových statistikách. Pokud je postava nemá na dobré úrovni, je postava nepoužitelná v roli, kterou má v systému plnit, aniž by systém její nepoužitelnost uměl vyvážit jinde. To je to, čím DH podporuje minmaxování (respektive optimalizování postav, pokud chceme slovíčkařit - PCs nemusí mít statistiky vždy totálně na max, ale je extrémně žádoucí je mít nad průměrem a systém nedává hráčům jediný důvod, aby si je tak nenastavili). To je to, za co DH kritizuji. A jsem přesvědčený, že je ta kritika na místě. Trpí tím balanc systému hodů na dovednosti (viz recenze) i možnost volby hráčů při tvorbě postavy. Kombinací ras a postav je v DH sice matematicky hodně, prakticky použitelných je ale jenom pár. V sobotu jsem byl na kousku přednášky jednoho z tvůrců Hlídky a i on sám říkal, že by si neoptimalizovanou postavu zahrál možná na oneshot pro tu legraci, ale určitě by se s ní netrápil po dlouhodobou kampaň. “Hledat příležitost, jak si tu postavu užít roleplayově” je samozřejmě možnost, ale za á jen pro hráče, kteří jsou v RP zdatní a za bé, i kdyby z toho hráč nakrásně udělal zlatý hřeb kampaně, pořád to není přednost systému. Dobří hráči spasí i sebehorší designový přešlap, ale to neznamená, že ten přešlap budu v recenzi chválit. Nehodnotím schopnosti hypotetických hráčů, hodnotím hru a to, jak bude působit na průměrného hráče. A opět můžu zdůraznit: jiné systémy tímhle problémem netrpí. To, že si DH vybrala za vzor systém, který ano, je samozřejmě tvůrčí volba, ale pokud vede k nějakému problému, je hodná kritiky. 

Jako nezapomněl jsem na ně. Nepovažuji to ale za rovné té volnosti DH. Multiclassing v PPP očekávám, ale nevím, nejsem nijak na autory napojený. Co se týče nějakého zaměření těch systémů jako takových, řekl bych že je to dost podobné. Určitě lze najít i systémy více zaměřené na příběhové hry, to je pak o skupině a preferencích.

Přijde mi že "omylem" si naházet fakt špatnou postavu v DH ani DnD moc nejde. Spíš si jí hráč posune dolů schválně sám. Máš tam pro každé povolání dvě hlavní vlastnosti, bonus do nich, navíc si rozděluješ naházená čísla sám, prostě omylem úplnou lamu neuděláš.

Alchymista v DH mi přijde fakt zajímavý, určitě bych si ho sám vybral na hraní. Navíc bych chtěl hrát nějakého trotla, a to mi k tomu povolání sedí :-)

Zapomněl jsi na featy a multiclassing. Vypadne ti postava z party (třeba protože hráč už nemůže) a najednou chybí jedna specializace. To může nouzově zaplácnout kdokoliv, kdo si vezme level jiné třídy nebo, pokud to není tak akutní, jen feat, který chybějící schopnost doplní. Tedy naučit bojovníka trochu kouzlit nebo čaroděje léčit, není až takový problém. Navíc jsou tam subclassy, které samy o sobě mají přesah jinam (eldrich knight, arcane trickster, jeden z warlocků...) i celá povolání, co neumí jen jednu věc. Tohle ti DH nenabídne a dovednostmi to nedožene (to by musely vypadat jinak). Jestli v pravidlech pro pokročilé přidají dobře udělaný multiclassing, tak tohle samozřejmě padá.

Ohledně roleplay zkriplené postavy. Na tohle nepotřebuješ postavu dle povolání. Můžeš si zahrát obyčejného sedláka, co se někde naučil pár kouzel nebo postavu o x úrovní níž než ostatní. Spíš jde o to, když se k takové dostane někdo neúmyslně (špatně naháže) a RP moc nedává. Pak má dost omezené možnosti se u hry bavit. PJ má taky relativně málo pravidlových možností do konkrétního hráče šťouchat na nutit ho k aktivitě (chybí něco jako tagy, na které by mohl cílit). Jasně, zkušený si poradí, ale musíš počítat i se začátečníky.

Alchymista v DnD chybí, to je fakt. Důvodem je, že se DnD dost zaměřují na boj a alchymista v něm není moc užitečný. Co vyrobí, může rozdat ostatním a výsledek je, jako by si to koupili v obchodě. Naopak pro kampaně s malým počtem bojů jsou povolání z DnD dost mizerná. Ještě tak kouzelníci se mohou zaměřit čistě na nebojová kouzla, ale nebojující zloděj nebo kněz jsou poloviční. Ale upřímně, pro takové kampaně jsou lepší jiné systémy než class-level, což je i DH.

Jeslti seženeš, tak určitě gamebook "O Norikovi". Vhodný pro děti i pro dospělé. Snad nejlepší gamebook co vyšel díky humoru a nadhledu.

Taky doporčuji kouknout po sérii "Komix v němž jsi hrdinou", co jsou gamebookově zpracované komixy. V češtině jich vyšlo už tuším pět a pro děcka jsou tam úplně ideální "Rytíři". Právě to, že to není jen textové, ale že budou moci pomáhat hledat skryté odkazy, zlaťáky apod (které získáš tím, že si jich na obrázku všimneš) by je mohlo bavit víc, než jen pusté čteční knížky.

Já vím, víceméně souhlasím, že těch cest tam není až tak málo, díky rozšířením... Ale jak píšeš, není zrovna fér srovnání kvůli tomu, že pravidla pro začátečníky jsou jen do 6 lvl. DH je v tomhle prostě univerzálnější, ten systém je tak postaven. Navíc tedy stále je to o tom, že si volíš jednou za hru specializaci a pak už jen víceméně koukáš, co ti tabulka vývoje postavy nadělí za nové schopnosti.

Ohledně minmaxování, to by mohla být velmi dlouhá diskuse. Ale píšeš v podstatě o nízké užitečnosti, neschopnosti sesílat kouzla a podobně. Já bych spíš hledal příležitost, jak si tu postavu užít roleplayově. Tam přichází to kouzlo dle mého.

A ještě třeba zmíním povolání alchymisty, to bych taky určitě přidal k bonusu DH. Oproti třeba alchymistovi (artificer) z Tashy mi to přijde o hodně zajímavější.

Přiznám se, že DnD až tak nemusím, ale tady bych ho trochu hájil:

DnD (5e) má těch cest pro každé povolání víc. Většinou jde o kombinaci bojového stylu a celkového zaměření. Plus nějaké drobnosti jako metamagie, manévry (pro toho tupého bouchače). Pak k tomu vyšla hromada rozšíření, které další kombinace přidávají. Plus featy a multiclassing. Tedy možnosti úpravy postavy sice nejsou nekonečné, ale jsou docela slušné a nabízejí zajímavé taktické i RP možnosti.

Že má postava v DnD jen jedno AC je fakt, ale když na něj útočí víc postav (kolik záleží na velikosti, postavení a zvláštních schopnostech jako pack tactics), tak dostanou k hodům na útok výhodu. To tu aktivní obranu trochu supluje. Jako jo, není tam obrana zbraní a na to, aby zbroj omezovala zranění a ne jen snižovala šanci na zásah potřebuješ feat.

Na druhou stranu není úplně fér srovnávat DnD se všemi rozšířeními s DH pro začátečníky (pravidla do 5. úrovně). Ale spousta problémů z toho kouká tak jako tak. Třeba to minmaxování není v DnD takový problém a i podházená nebo záměrně zkriplená postava může být užitečná a přijde jen o relativně málo schopností (zkoušel jsem za takovou hrát). Útočným kouzlem se sice netrefí, ale může si vybrat taková, u kterých si házet nemusí (třeba podpůrná). V DH má málo many a navíc mizernou šanci něco seslat, což je s mizerným výběrem nenáročných kouzel smrtící kombinace. Koukal jsem jen na LITE verzi a tam je všude náročnost 6 (což je předpokládám celkové minimum). S postihem na inteligenci -2 a +3 ke kouzlící dovednosti (chci hrát bouchače, co umí občas něco seslat) je to jen 50 % na úspěch.

A právě proto se vyplatí se podívat třeba na tvorbu postavy ve 

Warhammer Fantasy Roleplay: Tady

Nebo City of Mist: Tady

Nebo Degenesis: Tady

Doporučil bych sérii Grailquest. Jsou to vtipně a s nadsázkou podané fantasy artušovské legendy. Jen asi dnes už bude trochu komplikovanější je sehnat. ;)

Ještě bych teda doplnil, že pokud pro někoho TTRPG znamená v podstatě jen dungeon crawl, pak ano, pak minmaxovat určitě bude. Já si myslím, že o tom to ale úplně není a že o hodně přichází.

Vývoj her se možná někam posunul, máme nové moderní systémy, OK, ale je to jako říct tak už nebudeme hrát šachy, když máme Wargaming. Co když mám rád šachy? :-) Ohledně toho minmaxování je to jak píšeš. Většina hráčů to asi chce hrát takhle, ale jako GM můžu říct, že je to škoda. Zvláště pokud se hraje kampaň a je možné tam pořádně rozehrát charaktery postav, jejich příběh, pokud to není jen o tupém projití dungeonu.

OK, dobrý dotaz, nečtu už celou diskusi, nemám na to čas. Líbí se mi třeba to, že oproti například DnD netlačí DH hráče u povolání do jedné připravené cesty. U DnD si zvolíš specializaci a tím máš prakticky hotovo, pak jen sleduješ, co ti s každým lvl přibude. V DH si každý jednotlivý lvl volíš jak zvláštní schopnosti, tak dovednosti. Navíc specializace nás čekají pak od lvl 6 v Pravidlech pro pokročilé. To je super, ten systém je velmi jednoduchý a i v rámci té jednoduchosti lze vytvořit obrovská paleta rozličných postav v rámci povolání. Dále třeba aktivní obrana. Zase srovnám s DnD, tam máš jedno obrané číslo a je úplně jedno, jestli na tebe jde v kole první útok nebo pátý. Systém aktivní obrany v DH se mi osobně líbí mnohem více. Jako třetí třeba zmíním povolání válečníka. Oproti DnD kde válečník jen tupě buší a nic jiného v podstatě nemůže dělat, tady má různé schopnosti které hru za válečníka dělají výrazně zajímavější. Může taktizovat a hledat dobré řešení pro soubojovou situaci. Asi by se našlo pár dalších věcí, já osobně mám DnD asi raději než DH, ale rozhodně ten systém má i něco do sebe. Docela hezké shrnutí udělalo podle mě na YT RPG Forge, dovolím si přidat odkaz. Dračí Hlídka - #01 - Tvorba postavy - YouTube