Nápodobně. Celý článek si přečtu, až budou všechny díly, ale také doufám ve více zajímavostí o kapybarách. Co tady jinak sakra děláme?

Ne, neni to nahoda. Ty skupiny cos jsi jmenoval to proste vic a lepe trenuji. 

To jsou dva přístupy. Buď se budeš snažit vytvořit vlastnosti podle fyzických atributů té které rasy což vyústí v poměrně velké rozdíly a ve výsledku v to, že ke každému povolání bude jedna nebo dvě ideální rasy a zbytek bude buď kompromisní nebo naprosto nepoužitelná kombinace (Dračí doupě nechť je příkladem).

Druhá krajní možnost je nechat všechny rasy se stejným základem, ať si to každý nakombinuje s původem, povoláním atd. Výsledek je, že mohou (nemusí, to záleží na hráčích) vznikat bizarní situace, kdy hobit je stejně silný jako orkský válečník a orkský mág poráží ty elfí v hádankách.

No a pak je tu něco uprostřed, což je třeba současné DnD 5e. Rozdíly jsou tu relativně malé (+2 maximum) a vznikají dost podivné situace jako třeba to, že půlčík není až tak špatný barbar, protože má vysokou obratnost a jedna podrasa i bonus k odolnosti. Horší barbar je Tiefling (jo ten dvoumetrový týpek s rohy), který pro to povolání nemá nic použitelného. Gnóm z tvého příkladu je vlastně celkem mizerný zloděj, protože jen jedna podrasa má malý bonus k obratnosti a jinak nic. Docela bída třeba proti elfovi.

Tak něčím se ti mladí musí bavit. Sice je mi záhadou, proč naskakujou na témata, která u nás problémem buď nejsou vůbec nebo jen okrajově, ale asi chybí dostatek představivosti. A tak se tady bojuje proti rasismu a přihlouplé gender "problematice", i když je to všem (až na pár vypatlaných exotů) jedno a nikdo rasu ani pohlaví u druhých lidí neřeší. My za mlada řešili elektroniku, programování a lítání na měsíc, oni potí elaboráty o rasismu ve fiktivním světě. To nevymyslíš.

Úplně jsem z toho rozdělení taky neskákal radostí do stropu, ale ve finále si říkám, že je to stejně nevyhratelná bitva. První část má "blbejch" 10 normo a MishKonn o jeden koment níže stejně hlásá, že TL;DR. Kdybychom to původní 35 stránkový monstrum vydali naráz, nejspíš bychom šance na dočtení o moc nezvedli. Takže buď budeme na čtenáře klást nároky v tom, že přelouská dlouhý, holistický text (který pro někoho může být informačně zahlcující), nebo to rozdělíme na tři části, zaplníme je upozorněními na to, že jde o komplikované téma, o kterém by si čtenář neměl dělat předčasné závěry dřív, než ho celé dokončíme... a pak budeme doufat, že se tímhle doporučením čtenáři budou řídit. Je to trochu prašť jako uhoď, ale zatím mám (mj. ze stavu téhle nečekaně střízlivé diskuze) dojem, že to docela plní účel.

Tahle první část určitě popisuje ten nejméně "pobuřující" aspekt celé problematiky a hodně lidí logicky už po prvním článku reaguje na věci, které budou pokryté v dalších částech (ty boty, o který se vsázíš níže, si můžes nechat, allignmenty a celej koncept "odcizování" kultur budou ve druhým díle). Ale odnikud jinud bohužel moc začít nejde. Atributový rozdělení je nejintuitivější úvod do toho, jak DnD aplikuje rasový esencialismus, na což se dá následně navázat tím, jak DnD vytváří fikce pro své rasy mimosystémově, na což se dá navázat tím, jak DnD adaptuje reálná etnika. Takže opět, prostě si držíme palce, že většina  čtenářů bude mít trpělivost a ochotu pochopit, že tu nikdo neupaluje DnD u kůlu za bonusy k síle, ale prostě rozvíjíme téma, abychom příště měli na čem stavět. 

No, my ty starosti nemáme, to různé skupiny aktivistů.

To nejsou startosti - některé lidi prostě baví přemýšlet nad věcmi. Pokud Vás to nebaví, asi to není určené pro Vás ;)

O ztížení úkolu nemá smysl mluvit, protože ty bonusy se jen přesunou jinam. Nedostaneš je za výběr rasy, ale původu. Případně (pokud vezmeš pravidla z Tashy), si bonusy rozhodíš libovolně a o nic nepřijdeš. Ostatně v testovacích pravidlech DnD One se spíš objevují věci, které hráčským postavám práci spíš ulehčují a DM si stěžují, že v případě hraní modulu ze starší verze budou muset všechny souboje přepočítávat a posilovat protivníky, aby to byla trochu výzva, ač WotC pořád tvrdí, že to bude zpětně kompatibilní.

Minmaxování je v podstatě základem každého TTRPG (a vlastně i toho počítačového). Není to (jen) o onehitování Deskariho. Vždycky se budeš snažit vymyslet postavu, která bude mít zajímavé synergie schopností a bude konkurenceschopná. Hrát postavu slabší, než mají ostatní, je po nějaké době otravné jak pro jejího hráče tak pro ostatní, kteří se o ni musejí starat. Na ozvláštnění na pár sezení fajn, ale jinak opatrně. Proto se ostatně mluví o té smrti farmařením, aby hráč nemusel provádět sebevraždu své postavy přímo ve hře. Což se ostatně dělalo dřív s těmi špatně naházenými (jó, staré dobré časy). Podobně pitomé je, pokud si minmaxuje postavu jen jeden hráč a ostatní si buď schválně, z neznalosti nebo z lenosti vytvoří slabé. Velmi podobný problém nastane i tehdy, když si s DM špatně porozumíte ohledně stylu nadcházející hry a vyrazíš řešit palácové intriky s nabušeným, ale tupým a ošklivým barbarem.

V podstatě souhlasím s tím, že by nejsilnější hobit neměl být tak silný jako nejsilnější ork a byl jsem původně proti změně, ale teď jsem trochu na vážkách. Důvodem je to, že optimálních kombinací rasa-povolání je vlastně poměrně málo. Vůbec nemusíš jít to extrémů s hobitím barbarem. A to 5e proti starším edicím rasové bonusy hodně osekala. Jako extrémní příklad se dá uvést "staré dobré" Dračí Doupě, kde byla ke každému povolání v podstatě jen jedna perfektní rasa a pak jedna nebo dvě, se kterými to ještě nějak šlo. A hrát za člověka skoro postrádalo smysl.