Proč je tam k*rva Doom? Den vydání, všechno v pořádku. Jelo naprosto skvěle. Jestli do toho chceš cpát MP, můžeš si tam vypsat všechny hry od Last of US až po Civilizaci VI. Všechny mají chyby, které někdo někde přehlídl....

Už při spuštění closed bety byla hra gold, takže v jakém stavu to bylo při ní, to bude i při vydání. Navíc těsně před vydáním bude open beta. Tím chci říct, že si každý bude moci udělat svůj vlastní obrázek před vydáním.
Já hry podle recenzí kupuju jen velmi ojediněle a i tak to není podle novinářských recenzí.

On za pár let někdo udělá průzkum, nakolik se ještě vůbec vyplatí s herními novináři komunikovat, když stejně všichni hráči sledují Twitch a YouTube a když už čtou recenzi, tak několikařádkovou na Steamu nebo Metacriticu.

A pak budou herní novináři na dlažbě a budou se strašně divit, jak je možný, že se něco takovýho stalo, když přece oslavně a nahlas tleskali a jásali pokaždé, když vydavatelé utáhli šrouby.

Přitom řešení se zdá být tak jednoduché: dokud nejsou recenze, nekupuji. Pokud koupím (nebo dokonce předobjednám) a spálím se, patřilo mi to.

Na max hra vypadá skvěle. Hlavně když začne bouřka. Co zatím grafikcy pokulhává je vegetace. konkrétněji tráva.
V betě je spousta grafických bugů a glitchů, takže bych zatím neřešil jak hra vypadá. Pravděpodobně nejde o aktuální build hry.
A optimalizace taky silně pokulhává, takže doufejme, že finální verze spolu s novými ovladači poběží mnohem lépe.

Až na ten poslední úsek jsem to dopařil před x lety na klávesnici, takže nebrat šveskoslava vážně *4*

Klidně jako Joe adventures ( i když to mělo bejt už v základní hře).

No a jakmile zjistí cenu ruských klíčů, tak je jebne definitivně *1*

Ahoj, nemá.

ja uz mam 550 hodin v WH total war :D, kua, je to zavislost

u Sony by se mohli učit, jak se taková služba má dělat

Když o tom tak přemýšlím, tak asi témata Ladislava Loukoty. V podstatě za mě dělá rešerše a v koncentrované formě se od něj dozvím spoustu zajímavých informací. *4*

za mě jedině mistr péra Jan Doskočil

Lucie Jiříková

Petr Poláček. Je mi tak nějak nejsympatičtější ze všech...

Ač s mnoha jeho názory nesouhlasím, tak Lukáše Grygara a dále články od Jiřího Pavlovského a Miloše Bohoňka, protože se letos věnovali mé oblíbené platformě, Pavlovský více. Jinak tady není nikdo, jehož článkům bych se vyhýbal, sem tam se nějaká chybka vloudí, ale stejně je to nejlepší český server o hrách, vlastně když vezmu hojnou účast našich bratří tak možná i nejlepší československý

Ježišikriste, Tome, to nemůžeš takhle zčistajasna vybafnout takovou choulostivou otázku. Tady jsou citliví i na recenzní průměry, natož na nějakou soutěž redakční popularity. Sorry jako, radši ti napíšu, co jsem na tomhle serveru četl fakt nerad, než vybírat konkrétního spisovatele.
__Nějaká ta hrubka, občasné překlepy a stylistické nesmysly se dají chápat, ostatně s absencí některých vyhlášených expertů jich ubylo. Co ale člověka nepotěší, jsou floskule, které obecně vládnou (videoherní) žurnalistice a kterým se nevyhýbá ani místní redakce. Naopak, zdá se, že jakmile jeden autor začne používat nějakou hezkou vatu, tak do pár neděl infikuje všechny kolegy.
__Začnu třeba oblíbenou „rolí“. Ta se objeví vždycky okolo vašeho avatara v popisované hře. Vy za něj prostě nehrajete nebo ho jednoduše neovládáte, ale vždy se ocitáte v jeho roli, ujímáte jeho role či se jeho role chápete. Pro mne je to takové železné pravidlo pro pobavení na úvod článku. Představuju si, že autor zrovna vstává z porcelánového trůnu, kde náhodou došel papír, usedá do reakčního křesla, a jak má čerstvě vizualizovaný ten točící se prázdný váleček, tak ho hned bezděčně nacpe do článku.
__V zájmu objektivity je nutné zmínit variantu s „ocitnutím se v něčí kůži“, která sem tam tohle pravidlo první role oživuje trochou lidského tepla.
__Krásné obraty taky vytváří hojně využívané přenádherné slovo „skrze“, které v rukou šikovného redaktora (zdravím Aleše a Adama) nachází bohaté uplatnění. A tak se „hra připomíná skrze video“, „svět se upravuje skrze změnu barvy“, „příběh se vypráví skrze dynamickou hudbu“, „zaměření se definujete skrze rozhovory“ a „autoři se loučí se sérií Uncharted skrze pohled do zákulisí vývoje“. Lahůdky.
__Když jsme u lahůdek, tedy gastronomie, tak nesmím zapomenout na oblíbené „jednohubky“. Jakmile je hra kratší než ca 150 hodin, je určitá šance, že v článcích spadne do kategorie takzvaných jednohubek. Čím kratší a čím menší kolektiv autorů, tím je pravděpodobnost tohohle šuplíčku větší. Indie hry do pár hodin od jediného tvůrce tu mají své místo prakticky jisté. Vysvětluju si to permanentním hladem špatně placeného herního novináře, jenž se má možnost pořádně nacpat jen při videoherních prezentacích právě oněmi zmíněnými jednohubkami. Ty se mu pak při psaní, s myslí bloudící ve vzpomínkách, vrací jako symbol něčeho malého a příjemného. Šup a je to v textu.
__S jídlem a perzistentním hladem zřejmě souvisí i „porce zábavy“. Bývá malá, adekvátní, slušná, pořádná, vrchovatá, nebo dokonce masivní a neskutečná. Tohle už je raritnější obrat, který je dostatečně modifikovatelný tím definujícím přídavným jménem. Neznamená to ale, že při čtení nepotěší.
__Potěší i všechno originální, neotřelé a nové, co se ve světě videoher zčistajasna objeví. Málokdy to ale bývá manuálně dílensky vysoustružené. Přesto nás pronásleduje „zbrusu nový titul, zbrusu nový Level, zbrusu nový svět, pohled, koncept, zbrusu nový obsah“. Prosté přídavné jméno už nestačí. Doba si žádá expresivnost. Ok, jen kdyby se nebrousilo úplně všude. Těch brusů. Jeden na každého jazykobrusiče.
__Celý tenhle text by byl o ničem, kdybych ho nezakončil frází „něco je o něčem“. Ano, skutečný děs, který sice hernímu spisovateli ušetří spoustu přemýšlení nad vhodným slovesem a zkrátí text o pár slov, ale v citlivějším čtenáři spolehlivě vyvolává dávivý reflex. A tak tu máme hry, které budou „o dvou úhlech pohledu“ nebo „o stylu, pochopení a funkčnosti“ a podobné perly, které se mi v zájmu karmy nechce opakovat. Páni redaktoři, jste snad profesionální fotbalisti, hokejisti nebo politici? Ti na to mají právo, neb myslí na góly, které jsou o štěstíčku, a na daně, které jsou o rozpočtu.
__Je to celé o duševním zdraví. O vnímavosti. O jazyku.

Jediný redaktor, kterého uznávám, je Aleš Smutný.