Control Resonant – recenze akčního RPG z dílny finských vypravěčů
-
No nevím, asi si to tentokrát nechám ujít... Také mám rád hry od studia Remedy, kromě Max Paynů jsem si nejvíc užil prvního Alana Wakea - úžasná twinpeaksovská atmosféra, kterou už podle mě překombinovaná dvojka nepřekonala - tam bylo z celé hry nejzábavnější DLC Number One Fan, to nemělo chybu. Control jsem někde za půlkou vzdal, ani Quantum Break jsem nedohrál do konce...
-
No tak paráda. Bál jsem se, že už to nebude ono kvůli úplnému překopání hratelnosti, ale z recenze to zní jako kdyby to bylo skoro stejný jak jednička akorát místo střílení boj na blízko a k tomu navíc hrátky s gravitací. Už se moc těším. Jen potřebuji dohrát Dawnwalkera. 🙂
-
-
Jako jo, ale nevím, jak přesně si vyložit tu část o příliš jednoduchých soubojích a malé variabilitě nepřátel. Jestli je to ještě zkousnutelné, nebo mě to začne po pár hodinách strašně štvát. Počkám na nějaké let's playe a uvidím.
-
-
Ono tohle sedí i na první Control, kde variabilita nepřátel taky nebyla extra velká a tím, jak se zlepšovala Jesse, tak i souboje byly lehčí (aspoň pro mě), ale stále dost zábavný. Nemluvě o úplném konci.
-
-
-
První Control jsem dohrál minulý týden. Normálně paranormální hry moc nemusím. Cekal jsem, ze me to nebude bavit a jen to proletím. Ale, je to fenomenální hra. Po dlouhé době něco s dobrým nápadem a hratelnosti.
Jen teda optimalizace musela být při vydání něco. Jen v úvodní lokaci mi najednou karta vyskočila na 100%. Nelíbilo se ji jakékoliv AA nastavení.
-
Zo vsetkych tych "velkych" hier je tato ta, ktora vo mne nevyvolava vobec nic. Totalny chlad. Ale to aj prvy Control, a Quantum Break
-
-
Control je jedna z nejlepších 3rd person shooterů ever.
-
Otázkou je, jestli jen z traileru a nebo z vlastního hraní. Protože chlad možná ty hry vyvolat můžou, ale takový, který jde až do korku kosti
-
-
jedničku jsem si užil, takže dvojka je jasná koupě:)