-
V písni What Counts (má pozn. jedná se už právě o písen "Was Zahlt"), která je o lásce, Campino používá archaické obrazy a fráze: "Plaval jsem mořem, žil na vodě a soli, jen abych sem přišel a konečně tě viděl. Byl jsem v každé poušti, kterou si dokážeš vzpomenout, skoro jsem to vzdal a šel dál."
Skladba začíná melodií hranou Andreasem von Holstem na elektrickou kytaru, která se opakuje v první polovině slok a v mezihře. Skládá se z otevřených melodických tónů, tlumených rytmických výplní, mrtvých tónů a efektu zpoždění čtvrtiny. Navíc všechny kytary společně hrají dominantní rytmus s teplým, ale silně zkresleným zvukem ve druhé části slok a power akordy v refrénu. [7]
Úryvek s kytarou a vokální linkou z Nur zu Besuch
V tichém názvu Only to Visit, který Campino věnuje své matce Jennie, mluví s blízkým zemřelým člověkem, když prochází hřbitovem, jako by byl stále naživu. [6] Campinův zpěv doprovází kytara, basa, klavír a smyčce, podle aranžmá Hanse Steingena. (zdroj.: Wikipedie), právě z Wikipedie tu vše přidal Martin Dyntar.
-
První píseň alba s názvem Du lebst nur einmal (vor) je o recenzi "All the Years". Končí to uvědoměním: "Není čas litovat; Nikdo ti nic nevrátí." V následujícím názvu Děvka (pozn. jedná se už o písen "Schlampe"), který odkazuje na předchůdce, je slovo děvk. podle myšlenky Rocka Schamoniho synonymem pro nestabilní život. Tady je napsáno: "Dej mi nový život! Jsi rád, že dostaneš zpátky můj starý zadarmo." [6] Anglický text Daydreaming je o tom, že mnoho lidí přichází o život, protože čekají na budoucnost. V Amanita Phalloides Campino cituje nebezpečné projevy nemocí ve formě zpívání příbalového letáku léku. Název nese latinský název zelené hlízovité listové houby. V Depression Deluxe popisuje morbidně depresivní člověk své pocity.
V Dívkě z Rottweilu si Campino vzpomíná na dívku, kterou potkal před lety před pokladnou ve švábském městě Rottweil. Když dívku spatřil, zasáhlo ho to "jako blesk". Nicméně nastoupil do turné autobusu a odjel dál, aniž by s ní mluvil. Text "Ano, zajímalo by mě, jak dnes žije a zda má psy nebo manžela" je narážkou na plemeno psa, díky kterému se město Rottweil stalo známým. [6] Hudebně je píseň založena na jugoslávské hudbě Sintů a Romů. Kapela byla inspirována Emirem Kusturicou a orchestrem No Smoking Orchestra. (zdroj: Wikipedie), resp. z Wikipedie vše přidal Martin Dyntar.
-
Dobrá cesta (má pozn. jedná se o písen "Gute Reise" právě na albu "Kauf Mich!" z roku 1993) začíná přijetím adhánu muezzina z minaretu. Ve slokách lze slyšet sitarovou kytaru hranou Andreasem von Holstem. [10] Před vznikem Wünsch DIR zpívá dětský sbor Mosquito z hudební školy v Meerbuschi hymnický refrén této písně a cappella. (zdroj: wikipedie) Má pozn. Tak tohle je skutečně velice zvláštní hudba! Myslím že už ani vy o tom nijak osobně dnes nepochybujete. Martin Dyntar.
-
Koláž na průčelí, navržená Johannem Zambryskim, zobrazuje profil muže. Šroub označený šipkami má roztočit jeho mozek. Celá kombinovaná sada nástrojů je vytištěna přímo na nosiči zvuku. Kromě všech textů obsahuje doprovodná brožura sérii snímků z německé televize s moderátory jako Ilona Christen, Jürgen Fliege, Fritz Egner, Hans Meiser a Arabella Kiesbauer, Jan Pavel II. a fyzicky týrané batole. Následuje stránka z komiksu, pohlednice z býčích zápasů, načervenalá fotografie sťatého Číňana s titulkem "Viva la Revolution! Čína 1926", úryvky z obrazů s biblickými motivy, fotografie Lenina při projevu k proletariátu a nakonec fotografie skupiny Die Toten Hosen, kterou pořídil Gabo. Všechny obrazy odkazují na název alba Opium fürs Volk a marxistickou metaforu, jak ji interpretuje kapela:
"V 'Opium for the People' vidíme všechno, co lidi uklidňuje, co je drží v křeslech. Jen nevyvolávej vzpouru, jen se neprobouzej, vstávej, nedělej strach, jen se necítíš nepříjemně. Nakonec jsme také nějakým způsobem 'opium pro lid'."
– Campino[6] (zdroj: wikipedie) přidal Martin Dyntar.
-
Opium fürs Volk je album punkrockové kapely Die Toten Hosen s texty výhradně v němčině. Název alba odkazuje na poznámku Karla Marxe, který napsal: "Náboženství je [...] opium lidu." Texty alba se zabývají tématy morálky, náboženství a smrtelnosti. Stejně jako téměř všechny předchozí nahrávky kapely bylo produkováno Jonem Cafferym a vyšlo 26. ledna 1996 jako první album na vlastním labelu JKP.
Během akce u příležitosti Německého protestantského církevního kongresu v Hamburku v roce 1995, které se Campino náhodou zúčastnil, se setkal s opatem Stephanem Schröerem. Krátce poté, v srpnu 1995, Campino přijal Schröerovo pozvání a odjel na týdenní duchovní obnovu do benediktinského kláštera Königsmünster v Meschede. [1] Účast v mnišském životě inspirovala Campina k napsání některých textů a konceptu alba.[2] (zdroj: wikipedie, na kterou se ve svém tvrzení a vyjádření i rád osobně odvolávám). Velice punk rockově typická i punk rockově už netypická a skutečně i velice dnes zvláštní hudba! Martin Dyntar
-
,,Andreas Frege známější jako Campino má hluboce dobré srdce, pro každého by se tzv. nejvíce rozdal, je k lidem vždy otevřený, je vždy upřímný, vždy empatický, spolehlivý, poctivý a vždy přísný a nemylosrdně vždy často i tvrdý k sobě samému, má sebedisciplínu a je pro druhé lidi osobně vždy plně duvěryhodný, dá se mu vždy věřit a je na něj vždy spoleh, respektuji a uznávám i obdivuji dnes jeho texty písní i jeho silnou, charizmatickou osobnost, která mě fascinuje, z legendárních německých DIE TOTEN HOSEN! se dnes stal napříč několika generacemi neuvěřitelný a nesmrtelný hudební fénomén s láskou k německým DIE TOTEN HOSEN! dnes až za hrob! nejen vždy podle reklamního potisku oblečení a trik anebo často i samotného tetování už na těle s logem a některých vět a frází německých DIE TOTEN HOSEN! Campino na albu "Opium furs Volk" (1996), které mám dnes hudebně nejraději a na kterém Campino u sebe nejvíce i posunul své limity, své hranice a které bylo i těžkou životní zkouškou ačkoliv přestože s ním německý DIE TOTEN HOSEN! v 90. letech prožívali svuj největší hudební vzestup a svuj největší i hudební vrchol, se Campino hodně duševně trápí a hodně duševně trýzní i hodně sám sebe ve svých hodnotách v životě sám sebe i nejvíce osobně překonává více než na předešlém svém hudebním albu "Kauf Mich!" (1993) a z některých dnes i jeho písní, především dnes nejvíce z jeho písní "Die Zehne Gebote", "Bonnie und Clyde", "Froschkonig", "Lugen", "Paradies", "XTC", "Seelentherapie" a "Viva La Revolution" je to dnes i upřímně už nejvíce v poslechu znát, Campino se pro křestanskou víru, jejíž otázky ho zajímají, oslovují a přitahují, na albu "Opium furs Volk" (1996) skutečně se svými pochybnostmi o křestanské víře hodně duševně trápí, je zmítám hlubokými pochybnostmi, které si nakonec uspěšně rád plně sobě už nejvíce zodpověděl právě i v pro něj soukromě osobně už intimně dnes duvěrně duležité dnes v písni "Was Zahlt" ("Co Počítat" - ,,Jedině svou lásku má největší smysl vždy v životě vždy nejvíce hledat a nepřestat nikdy počítat.") na uspěšném a hudebně také i fenomenálně snad i nejuspěšnějším hudebním albu "Auswartsspiel" (2002), které bylo pro německé DIE TOTEN HOSEN! dalším absolutním hudebním vrcholem." Martin Dyntar.
-
Rammstein - Mein Teil (Official 4K Video),, ("U-Bhf Deutsche Oper"), obraz agresivního sadismu a obraz agresivního sadisty Tilla Lindemanna a jeho duševní patologie u Parafilie, kdy člověk rád ubližuje a potřebuje vidět druhé lidi vždy hluboce psychicky, duševně trpět, vždy co nejvíce psychicky, duševně trpět, je v tom všem dnes i obraz hluboké sociální patologie, nebudu raději nijak komentovat na motivu které šokující a otřesné skutečné události, která se odehrálaprávě v Německu dnes samotná písen "Mein Teil" je, ukazuje i hlubokou sociální patologii, ale Till Lindemann je agresivní sadista, který miluje a obdivuje vždy jen sám sebe a partnerského i mezilidského vztahu ve společnosti dnes bez ubližování a bez ponižování sebe i druhých lidí a jejich lidské dustojnosti právě už bez svých sado-masochistických svých preferencí právě sado-masochismu a obliby BDSM komunity ve společnosti už dnes není už přirozené autority v mezilidském a v partnerském vztahu dnes už nijak vubec osobně schopný, obraz ateismu u Parafilie a obraz ateisty a Parafilika, který rád sadisticky ubližuje a rád sadisticky ubližovat ve společnosti vždy bohužel bude. Vizuálně geniální a vizuálně vysoce podmanivý, sugestivní hudební video klip k písni "Mein Teil" německých RAMMSTEIN! - člověk který narcisticky samolibě uznává a miluje vždy jen sám sebe a druhé lidi dnes už nikdy v ničem nelituje, člověk bez srdce a člověk bez lítosti, který druhé lidi dnes nelituje." Martin Dyntar.
-
Veremiy - Everything will be fine (Ukrainian version), ,,písen v originální, v puvodní studiové verzi na jejich 3 hudebním albu, právě kterou dnes mám od Ukrajinských VEREMIY! dnes srdečně hodně rád v pořadí k jejich třetímu hudebnímu albu, psal se rok 2016, bohužel nic už do budoucna nebude dnes vubec dobré dnes pro samotnou Ukrajinu! Ta jen hluboce neštastně dnes strádá a nejvíce trpí ruskou válečnou agresí o válečných zvěrstvech Ruska a o válečných zločinech Ruska proti lidskosti právě na Ukrajině už dnes už ani nemluvě, vše se v Rusku politickou fanaticky válečnou propagandou mediálně vždy v Rusku nesmyslně vždy politicky obhajuje a nesmyslně vždy politicky i ospravedlnuje a je tam skutečně velice těžké a často i skutečně nemožné to vše celé tam mediálně nezávysle a nestranně mediálně vše vždy nakonec objektivně zpravodajsky správně obejít, vše kvuli samotné vždy politicky dnes přísné a tvrdé represy a vše i kvuli často vždy právě samotné už cenzuře médií." Martin Dyntar.
-
Die Toten Hosen // Nur zu Besuch [Offizielles Musikvideo], ,,melancholická balada, písen, která je mi intimně duvěrně dnes osobně velice blízká, o sebenenávisti a hořkém hlubokém usmíření se v sobě, o prázdném místě v sobě které nejde v životě už ničím dnes zaplnit, lítost, největší stesk, hořkost, osobní bezmoc i svá beznaděj, někdy si také nejvíce přeji, aby ty slzy když pláču nešly ve mě už nikdy zastavit, aby to ve mě byla jako mocná lavina, která mocně vždy bouřlivě strhne všechno v životě špatné vždy s sebou a očistí mě u srdce i očistí mě duševně vždy od všeho tolik špatného v životě, tak mi intimně duvěrně osobně dnes blízce je právě s touto písní ze které je dnes cítit silná sebenenávist u Andrease Fregeho, u Campina v jeho mě tolik už dnes duvěrném prožitku i v jeho osobním životě, cítím se často hodně stejně jako Andreas Frege, jako Campino v tomto officiálním hudebním klipu německých DIE TOTEN HOSEN! právě k této melancholické dnes baladě, k písni "Nur Zu Besuch", procházím se často také bezutěšně a beznadějně se svým steskem v sobě také osaměle smutně zoufale sám bezutěšně a beznadějně opuštěnými prázdnými ulicemi a všechno je ve mě také bezutěšně a beznadějně dnes prázdné a smutné a sám hledám a nenacházím nikdy čím to prázdné místo v sobě už zaplnit, stejně tak se osobně cítí či osobně už cítil i Campino sám právě v tomto officiálním hudebním videu právě k této melancholické už písni "Nur Zu Besuch" po smrti své matky, kterou miloval a kterou právě i tuto svou písen nakonec i věnoval, procházím se často osaměle sám také ulicemi, které mě přijdou také prázdné a opuštěné a bezutěšné, právě vždy tak jak se nakonec vnitřně se sebou už cítím už dlouhodobě nakonec právě vždy já sám, prázdně, opuštěně, smutně a vždy teskně bezutěšně, osobně spíše bezmocně, bezradně a životně i beznadějně v tom co sám už dnes bohužel už nedokážu osobně už nijak změnit, alespon vždy při hudbě se svým hudebním sluchem intenzivně rád vždy hluboce euforicky prožívám euforické emoční naplnění, emoční péči a emoční porozumění v sobě, které mě dnes v životě v mezilidských vztazích jaké dnes jsou ve společnosti jaká dnes je vždy upřímně nejvíce osobně dnes často chybí." Volnomyšlenkář a levicový humanista Martin Dyntar, český "Campino", 41 let, Trutnov.
-
Die Toten Hosen // Altes Fieber [Offizielles Musikvideo], ,,písen jejíž geniální melodie se mě často přehrává v hlavě i v noci nad ránem i ve snu, geniální melodie, o které se mě v noci ve snu nad ránem zdálo a líp se mě melodicky přehrávala ve snu a melodicky mě líp nakonec zněla v noci nad ránem ve snu, geniální, vizuálně velice sugestivní, vizuálně velice podmanivý, písen kterou dnes od německých DIE TOTEN HOSEN! dnes nejvíce miluju pro tragický lidský osobní heroismus, který z toho hudebního video klipu dýchá a který je z toho hudebního video klipu dnes tolik v hudebním poslechu cítit, o silném přátelství a silné sounáležitosti ve vztahu, i o lásce právě k přátelství přes svou největší oddanost a věrnost přes svou smrt až za hrob!" Martin Dyntar.