-
Hluboké společenské stigma duševního onemocnění paranoidní schizofrenií
právě i nejvíce dnes díky tradiční dnes psychiatriiNačíst externí
obrázkyZ důvodu bezpečnosti jsme nenačetli externí obrázky obsažené v
tomto e-mailu.Shrnout e-mailProtože Babiš má v rodině také zkušenost
právě s paranoidní schizofrenií, ted otevřeně k destigmatizaci dnes
paranoidní schizofrenie, protože veřejnost má právo znát celou skutečnou
pravdu o paranoidní schizofrenii, která má dnes hluboké psychiatrické
stigma ve společnosti, právě díky tradiční psychiatrii, která je dnes z
oblasti moderní neurovědy dnes dalece vědecky překonané, ale bohužel
dnes stále každý dnes vždy více vidí bohužel vždy jen samotné
psychiatrické hledisko pohledu na věc - na paranoidní schizofrenii a
veřejnost i proto nezná sama už zdaleka dnes vubec celou skutečnou
pravdu o této dnes duševní nemoci paranoidní schizofrenií, k tomu je
vždy potřeba jediné, odbourávat a řešit i vyřešit vždy špatné
stereotypně dnes nejvíce osobně zafixované hluboce dnes stereotypní
špatné osobní předsudky vždy více jen partnersky dnes vzájemnou osobně
vždy duvěrnou komunikací právě vždy s těmito lidmi, ale bohužel
psychiatrické hledisko a hluboké psychiatrické stigma paranoidní
schizofrenie ve společnosti je vždy pro každého vždy odrazující, ačkoliv
je samo k plnému a ke správnému k celistvému osobnímu dnes pochopení
tohoto duševního onemocnění paranoidní schizofrenií dnes plně
nedostačující i vědecky dnes plně neobjektivní, vědecky dnes sporné,
vědecky i mylné a zavádějící i odrazující od samotné pak mezilidsky
partnersky dnes duvěrné komunikace, paranoidní schizofrenie je v ostré
opozici vuči tradičnímu dnes psychiatrickému hledisku, které chce ve
vědě dnes vše nejvíce jen čistě zredukovat vše vždy jen na biochemický
model chemické nerovnováhy dnes v mozku, ale rozhodující u paranoidní
schizofrenie je něco uplně jiného, a mohu to dnes i plně potvrdit i z
vlastní osobní zkušenosti se zotavením, se svým znovuuzdravením se dnes z
tohoto duševního onemocnění že sama paranoidní schizofrenie je dnes
přirozená (díky právě genetickým i mozkovým predispozicím) osobnostně
vývojová psychospirituálně dnes hluboká a těžká vždy osobnostní krize,
kterou si člověk se schizofrenií musí v životě vždy celou vytrpět a
celou vždy projít, která v životě pod vlivem pak častěji vždy nějakého
silného emočního osobního stresu a také hlubokého vždy i emočního
traumatu, který právě mozek už dnes vubec nedokáže nijak správně
racionálně dnes zpracovat, nedokáže dnes už správně racionálně zpracovat
hluboké osobní emoční trauma (paranoia je vždy osobnostní rys, se
kterým se člověk vždy musí systematicky dnes precizně psychologicky i
klinicky dnes psychoterapeuticky za pomocí právě v psychoterapii dnes i
samotné logoterapie díky hluboké psychospirituální krizi v lidské
osobnosti, která je u duševního onemocnění dnes právě paranoidní
schizofrenie vždy nejvhodnější a nejlepší, často naučit v sobě pracovat,
a to není nikdy otázka psychiatrických léku, prášku tzv. dnes právě
dříve neuroleptik či takříkajíc dnes antipsychotik), často přijde a sama
i odezní a z hlediska dnes i moderní neurovědy víme že dnes mozek a
tělo má dnes obrovskou schopnost regenerace, znovuuzdravení, právě i u
samotné paranoidní schizofrenie, které tradiční dnes psychiatrické
hledisko pohledu na věc zdaleka dnes vědecky plně objektivně nevidí,
stále je ve společnosti dnes hluboce stereotypně dnes hodně zafixovaných
hodně špatných osobních předsudku a hluboké dnes společenské stigma
právě samotné paranoidní schizofrenie právě vždy díky dnes už tradičnímu
psychiatrickému hledisku pohledu na věc, na paranoidní dnes
schizofrenii, díky kterému dnes sama veřejnost bohužel zdaleka dnes
vubec nezná a zdaleka dnes i nevidí celou skutečnou dnes pravdu o tomto
složitém dnes duševním onemocnění právě dnes paranoidní schizofrenií,
ale vždy i rozhodující dnes je, že dnes každá zkušenost právě vždy s
duševním onemocněním má vždy nějaký hluboký smysl, protože právě každá
osobní vždy zkušenost s duševním dnes onemocněním nejen dnes kupř. i
právě paranoidní schizofrenií dnes postupně nakonec vždy vede k hluboké
vždy proměně žebříčku svých osobních hodnot ve svém životě, a to je
bohužel dnes právě i to co už většinová společnost dnes bohužel často
vubec správně nechápe a správně nevidí, to se musí dnes ve společnosti
konečně i změnit, snad k tomu doufám konečně i osobně tímto dnes nejvíce
osobně přispěju. Děkuji za pochopení. Martin Dyntar, klient služeb CHB
RIAPSu dnes v Trutnově. -
já říkám proto dost streotypně dnes hluboce zafixovaným špatným osobním dnes předsudkum k duševnímu onemocnění nejen i paranoidní schizofrenií. Po přečtení pochopíte pak proč dnes často veřejnost nezná a nezajímá dnes celá skutečná pravda o tomto duševním onemocnění, které se dnes hluboce celospolečensky dnes stigmatizuje právě díky i tradiční psychiatrii, jejíž hledisko pohledu na věc dnes není zdaleka jediné plně dnes rozhodující, jsem dnes také k tomu, k tradiční psychiatrii dnes sám v ostré opozici. Opět dnes každodenně prožívám a všude vidím dnes to, že aby se dnes plně, nejen dnes částečně, odbourali a řešily i vyřešily dnes hluboce stereotypně dnes zafixované špatné osobní předsudky k tomu duševnímu onemocnění je dnes nejvíce společensky potřeba už dnes jediné - otevřeně co nejvíce dnes partnersky vždy osobně duvěrně co nejvíce vždy komunikovat a nebát se nikdy otevřeně o tom komunikovat, i když se často už hluboce dnes společensky stále více stigmatizuje i démonizuje a diskriminuje a znevýhodnuje, bohužel vždy nejvíce díky tradiční psychiatrii a díky vždy samotné psychiatrické diagnoze, nesouhlasím zdaleka vždy plně s tím že by měla vždy více být dnes soukromím lékařským tajemstvím, pak přežívá ve společnosti k tomu často společenské TABU, nikdo pak neví a nezná celou skutečnou dnes pravdu, a veřejnost ji má právo znát a měla by ji také znát, musí se proto vždy ve společnosti dnes mnohem více otevřeně komunikovat a nestigmatizovat nikdy více svými špatnými hluboce špatnými stereotypně dnes jen zafixovanými špatnými osobními dnes předsudky, a těch je dnes vždy mnohem více než dnes bohužel i často pak nakonec dnes celé skutečné i pravdy u samotné veřejnosti, přežívají dnes už bohužel často stále více dezinformace a špatné osobní předsudky často z absence a z nedostatku vždy dnes samotné mezilidské osobně vždy partnersky duvěrné komunikace, a právě to vše by se tady mělo nakonec i změnit. Martin Dyntar
-
Protože
Babiš má v rodině také zkušenost právě s paranoidní schizofrenií, ted
otevřeně k destigmatizaci dnes paranoidní schizofrenie, protože
veřejnost má právo znát celou skutečnou pravdu o paranoidní
schizofrenii, která má dnes hluboké psychiatrické stigma ve společnosti,
právě díky tradiční psychiatrii, která je dnes z oblasti moderní
neurovědy dnes dalece vědecky překonané, ale bohužel dnes stále každý
dnes vždy více vidí bohužel vždy jen samotné psychiatrické hledisko
pohledu na věc - na paranoidní schizofrenii a veřejnost i proto nezná
sama už zdaleka dnes vubec celou skutečnou pravdu o této dnes duševní
nemoci paranoidní schizofrenií, k tomu je vždy potřeba jediné,
odbourávat a řešit i vyřešit vždy špatné hluboce dnes stereotypní osobní
předsudky vždy více jen partnersky dnes vzájemnou osobně duvěrnou
komunikací s těmito lidmi, ale bohužel psychiatrické hledisko a hluboké
psychiatrické stigma paranoidní schizofrenie ve společnosti je vždy pro
každého vždy odrazující, ačkoliv je samo k plnému a ke správnému k
celistvému osobnímu dnes pochopení tohoto duševního onemocnění
paranoidní schizofrenií dnes plně nedostačující i vědecky dnes plně
neobjektivní, vědecky dnes sporné, vědecky i mylné a zavádějící i
odrazující od samotné pak mezilidsky partnersky dnes duvěrné komunikace,
paranoidní schizofrenie je v ostré opozici vuči tradičnímu dnes
psychiatrickému hledisku, které chce ve vědě dnes vše nejvíce jen čistě
zredukovat na biochemický model chemické nerovnováhy dnes v mozku, ale
rozhodující u paranoidní schizofrenie je něco uplně jiného, a mohu to
dnes i plně potvrdit i z vlastní osobní zkušenosti se zotavením, se svým
znovuuzdravením se dnes z tohoto duševního onemocnění že sama
paranoidní schizofrenie je dnes přirozená (díky právě genetickým i
mozkovým predispozicím) osobnostně vývojová psychospirituálně dnes
hluboká a těžká vždy osobnostní krize, kterou si člověk se schizofrenií
musí v životě vždy celou vytrpět a celou vždy projít, která v životě pod
vlivem pak častěji vždy nějakého silného emočního osobního stresu a
také hlubokého vždy i emočního traumatu, který právě mozek už dnes vubec
nedokáže nijak správně racionálně dnes zpracovat, nedokáže dnes už
správně racionálně zpracovat hluboké osobní emoční trauma (paranoia je
vždy osobnostní rys, se kterým se člověk vždy musí systematicky dnes
precizně psychologicky i klinicky dnes psychoterapeuticky za pomocí
právě v psychoterapii dnes i samotné logoterapie díky hluboké
psychospirituální krizi v lidské osobnosti, která je u duševního
onemocnění dnes právě paranoidní schizofrenie vždy nejvhodnější a
nejlepší, často naučit v sobě pracovat, a to není nikdy otázka
psychiatrických léku, prášku tzv. dnes právě dříve neuroleptik či
takříkajíc dnes antipsychotik), často přijde a sama i odezní a z
hlediska dnes i moderní neurovědy víme že dnes mozek a tělo má dnes
obrovskou schopnost regenerace, znovuuzdravení, právě i u samotné
paranoidní schizofrenie, které tradiční dnes psychiatrické hledisko
pohledu na věc zdaleka dnes vědecky plně objektivně nevidí, stále je ve
společnosti dnes stereotypně dnes hodně zafixovaných hodně špatných
osobních předsudku a hluboké dnes společenské stigma právě samotné
paranoidní schizofrenie právě vždy díky dnes už tradičnímu
psychiatrickému hledisku pohledu na věc, na paranoidní dnes
schizofrenii, díky kterému dnes sama veřejnost bohužel zdaleka dnes
vubec nezná a nevidí celou skutečnou dnes pravdu o tomto složitém dnes
duševním onemocnění právě dnes paranoidní schizofrenií, ale vždy i
rozhodující dnes je, že dnes každá zkušenost právě vždy s duševním
onemocněním má vždy nějaký hluboký smysl, protože právě každá osobní
vždy zkušenost s duševním dnes onemocněním nejen dnes kupř. i právě
paranoidní schizofrenií dnes postupně nakonec vždy vede k hluboké vždy
proměně žebříčku svých osobních hodnot ve svém životě, a to je bohužel
dnes právě i to co už většinová společnost dnes bohužel často vubec
správně nechápe a správně nevidí, to se musí dnes ve společnosti konečně
i změnit, snad k tomu doufám konečně i osobně tímto dnes nejvíce osobně
přispěju. Děkuji za pochopení. Martin Dyntar, klient služeb CHB RIAPSu
dnes v Trutnově.
-
němec Wim Wenders v téhle konzumní totalitě zřejmě, evidentně dnes už právě v Česku, v České Republice dnes nikoho nezajímá, je sám bohužel v Česku, v České Republice dnes bohužel uplně stranou nejen dnes mainstreamových masových médií - TV, ale už ani knižně v českém jazyce dnes o něm bohužel vubec nic nevychází. Těžce to snáším a těžce to nesu, to vše by se v téhle konzumní totalitě právě v Česku, v České Republice dnes mělo radikálně změnit, snažím se tu ze všech sil dnes nejvíce osobně i o to, ale a žiju a přežívám těžce v masově konzumní dnes totalitě, které se bohužel všechno čím dál tím více dnes v zájmech a v hodnotách dnes konzumní společnosti dnes čím dál tím více marketingově dnes vždy podřizuje - masové vždy jen zábavě, vše vždy po vzoru samotné dnes Ameriky, vše jen po vzoru USA, která je dnes samotná s Trumpovou republikánsky pravicově dnes republikánsky radikální politikou už sama dnes nedemokratická a protiustavní už také sama hluboce dnes v krizi, tzv. dnes hluboce v prdeli, dnes mnohem lepším demokratickým vzorem než USA je vždy samotné dnes západní Německo a Německo vždy jako takové. Levicový Volnomyšlenkář a levicový humanista s dobrým srdcem Martin Dyntar.
-
Poslední muj komentář k německým RAMMSTEIN! - poslouchejme dnes více
německé RAMMSTEIN!, nejlíp jejich dnes už nejlepší i hudební album
"Mutter"§, právě i proto protože po dobrém si dnes hluboko do svědomí
nikdo nikdy nesáhne!, jako hlubinný psychoanalitik to dobře dnes nejlíp
vím a věděl to i nejlíp psychoanalitik Sigmund Freud, že samotné neurozy
a psychické, duševní dnes problémy i samotné poruchy osobnosti vždy
hodně souvisí vždy s potlačováním své hluboce dnes lidské přirozenosti!,
psychoanalitik Sigmund Freud mě v samotné hlubinné psychoanalýze dnes
hodně zajímá a oslovuje, byl to také melancholik i hluboký skeptik a
pesimista, viděl věci i lidi ve společnosti s jejich problémy i samotnou
společnost vždy hluboce realisticky, a kdo dnes tvrdí že psychoanalitik
Sigmund Freud je dnes překonaný se stále hluboce dnes mýlí, je dnes
překonaný vždy jen z jedné jediné poloviny, z té druhé měl hlubokou
pravdu, proto dnes i rád tvrdím jediné: ,,Víte kolik agresivního sadismu
v sobě denně vypustíte orgasmem, semínkem?! Právě tolik že Vám i na
honění 24 hodin nikdy nestačí!" A k tomu i rád osobně vždy dodávám:
,,Milovat znamená dokázat trápit se pro druhé, milovat vždy znamená
trápit se a hluboce vždy trpět, milovat znamená dokázat vždy tolerovat a
odpouštět si, nechápat věci nikdy jen intelektuálně s matematickou
logikou ve svém myšlení, ale prožívat věci svým srdcem a chápat je vždy
srdcem, rozumět plně svým srdcem a rozhodovat se vždy jen svým srdcem,
nezávisle na všem, se svým vždy samostatným a vždy i plně soběstačným a
plně i vždy nezávislím kritickým usudkem,se svým kritickým myšlením,
nepřijmat nikdy nic z politicky nebo i z nábožensky ideologického
hlediska nikdy ortodoxně dogmaticky a nikdy už ortodoxně dogmaticky,
největším problémem nejen dnes české politiky a české společnosti dnes
je že to nejen ve vysoké politice a ve společnosti dnes pravicově
hluboce jen hnije uplatky i korupcí nejen ve vysoké politice, kde a ve
které už bohužel dnes nemáme žádnou skutečnou dnes rovnost všech lidí i
ve vysoké politice dnes před zákonem jaký je, bohužel na ty společensky
dnes nejvíce privilegované, nejvíce dnes i zvýhodněné politické swině se
kvuli jejich poslanecké imunitě často nikdy nedostane a občansky tzv.
zdola nikdy spravedlivě už společensky dnes nemuže, mají vysoká
privilegia, jiný dnes ztrácí sociální jistoty, nedustojně trpí dnes
největší bídou a chudobou, upřímně právě v pravicové politice lidský
charakter dnes nejvíce hnije, žádná humánnost, žádná lidskost ani osobní
empatie a prosociální i solidarita, štědrost a sociální rovnost bez
třídní společnosti, žádné rovné podmínky ve společnosti, k tomu stačí i
psychiatrická diagnoza aby se dnes do lidí jen kopalo jako do
společensky dnes nepotřebných lidí pro systém jaký je, jsou dnes
nepotřebný odpad, který město ani společnost dnes nikde nechce. Co dnes v
české politice a v české společnosti dnes nejvíce chybí jsou dnes
politicky levicové hodnoty a politicky i levicové prosociální cítění v
zájmu všech lidí, nejen těch movitých, majetných a bohatých lidí, kde
dnes chýbí i mnohem větší jejich zdanění a politicky dnes levicové
smýšlení právě dnes v české politice a v české společnosti, která se
bohužel nejen dnes po vzoru Ameriky s Trumpovou republikánskou
pravicovou politikou do budoucna bude pravicově bohužel více jen
radikalizovat, němci více s dobrým srdcem jsou vždy sami altruisti,
němci mají dobré srdce, jsou hodně altruističtí, mnohem více
demokraticky dnes vyspělý, více i demokraticky otevřený, mnohem více
chápaví a proto mnohem více vždy i tolerantní ve společnosti, ve které
se vždy levicovým volnomyšlenkářum právě v Německu a v německé dnes
společnosti vždy hodně daří, problém dnes bude vždy více ve společnosti,
nejen ve vysoké politice, těch levicově politicky i občansky dnes
hodnotově silných lidí vždy bude ve společnosti vždy bohužel mín,
charakterní, slušný, poctivý, čestný, svědomitý a neuplatný lidi dnes
pravicový politický i pravicově dnes sociální systém už vubec
nepotřebuje, právě i ty budou ve společnosti dnes vždy nepotřebný a více
nepohodlný, pravicový systém jaký je, nastavený dnes především na
lobbing ve vysoké politice a na ztrátu lidského dnes svědomí i na ztrátu
dnes lidského charakteru, potřebuje jakkoliv dnes politicky už aktivně
levicově dnes politicky aktivní dnes občany jen ve společnosti vždy
potlačovat a vždy i umlčet nejlíp jako tzv. jen komunisty nebo tzv. dnes
i dezoláty atd. jako politicky vždy nejlíp dezinformační nálepky, a
dezinformacím se dnes všude nejlíp daří, samotné hluboké pravdě dnes už
bohužel nikoliv, ta se nikomu nelíbý a tu nikdo dnes slyšet už raději
vubec dnes ani nepotřebuje, svědomí je dnes pro každého vždy nevýhodné a
nepohodlné, nejlíp se dnes vždy žije bez lidského charakteru a bez
svého svědomí, to bylo, je a vždy bude. Martin Dyntar -
"Jen rád připomínám že západní němec, rodák z německého Duesseldorfu Wim
Wenders je dnes jednou z nejvýznamějších osobností kulturního dění a
kulturního života nejen v západním Německu, připomínám obdržel vysoké
státní pocty a také i dnes vysoká čestná státní vyznamenání! Němci si ho
dnes upřímně hodně cenní a upřímně i osobně váží, je to dnes pro němce v
oblasti německého společensky dnes kulturního dění srovnatelný už i
dnes svým zpusobem svým dnes už i kulturním přínosem německé společnosti
pro němce dnes kulturně novodobý J.W. Goethe, němec Wim Wenders, plně
dnes i respektovaný a dnes i uznávaný v oblasti dnes 'Německého Nového
Filmu' (především Rainer Werner Fassbinder a Werner Herzog, a také dnes i
Wim Wenders) i precizní německé režijní dokumentaristiky (Wim Wenders
má vyjímečný cit pro kameru a fotografování!), Wim Wenders se dnes
uplatnil v západoněmeckém společensky dnes kulturním dění především dnes
jako skvělý a vynikající dnes fotograf a nadaný i esejista, coby také i
bývalí skvělý filmový kritik a dnes sám i přesvědčený křestan-lutherán
protestant a uznávaný a nadaný teolog - jako teolog také obdržel vysoké
pocty, filmový scénárista i filmový producent pro více i umělecky
kinematograficky tzv. stále kinoartově dnes nezávyslí film, uplatnil se
i v oblasti univerzitní pedagogiky, kdy i rozhodně dnes dalece sám
překročil rámec samotného filmu ke znamenité, hodně dnes i vyjímečné
esejistice, k podmanivému dnes i skvělému a znamenitému fotografování, k
vizuálně dnes precizní dokumentaristice a také dnes i k teologii a k
nezávislé dnes filmové produkci atd. Wim Wenders nejlíp proslul větou,
citátem vypujčeným od Fritze Langa: ,,Bude lepší když film dnes nebude,
než aby byl takový, jaký je.", němec Wim Wenders odmítá aby se z filmu
stalo jen mainstreamové konzumní zboží a jen mainstreamově masově dnes
zábavně dnes prumyslově konzumní dnes masová zábava, jeho filmy vždy
mají vysoké eticky morální, hluboké dnes mravní požadavky, hluboký
mravní apel a hluboké dnes i naléhání na lidské svědomí, které mě v
rámci psaní dnes vedle hudby, dnes kromě hudby západoněmeckých Die Toten
Hosen, ukrajinských Veremiy i ukrajinských Okean Elzy a přitom i také
dnes i vyjímečně stále ještě kanadana a folkaře Leonarda Cohena nejen
podněcuje, motivuje a hluboce dnes inspiruje právě pro Wimuv vysoký dnes
morální kredit - Wim Wenders se ve svých především tématicky dnes
road-movie svých filmech zabývá kulturní ztrátou domova v západoněmecké a
v německé dnes právě společnosti a také dnes i kulturním dnes hledáním
domova právě v německé dnes společnosti..." (celý tento článek o Wimu
Wendersovy dnes najdete veřejně dnes publikovaný v časopise klientu
Chráněného Bydlení RIAPSu pod i destigmatizačním názvem "Čisté Srdce",
kde své články veřejně dnes publikuji, uveřejnuji, pracuje se dnes i na
internetové dnes podobě samotného právě časopisu klientu CHB RIAPSu
"Čisté Srdce", protože jsem jako občansky dnes aktivní levicový
anarchista i jako více dnes levicový volnomyšlenkář a více dnes i
levicový humanista dnes nepohodlný a společensky dnes nepotřebný,
Stigmatizuje se dnes ve společnosti vždy o to více, je to vždy povrchní i
nejvíce dnes hluboce pokrytecké, nikdo nemuže dnes s jistotou vědět zda
Vy sami nemáte dnes poruchu osobnosti nebo psychické problémy i bez
psychiatrické dnes diagnozy s tím rozdílem, že se do vás pak nekope a
neodsuzuje se, nestigmatizuje se a nediskriminuje se, neznevýhodnuje se
pak společensky.) Martin Dyntar -
Dobrý, ale takoví už moc příliš křestanský, skutečná láska je splynutí a soulad a harmonie vždy s druhým partnerem, a to vyžaduje velkou oddanost, obětavost, pokoru, duvěru a trpělivost, lásce se musíme vždy navzájem učit, být si oporou v nejtěžších chvílích, to prověří lásku, kterou dáváme a očekáváme, že naše dobro bude vždy oplácené dobrem a pokud ne, pak jsme k sobě nenašly ještě cestu, čím více jsme si s druhým partnerem vzdálený a cizí, tím více bude i vzájemného neporozumění, našich hádek, záště a žárlivosti, zamilujeme se vždy do druhého partnera nejvíce až téhdy, kdy se v něm v něčem v jeho povaze už sami nejvíce vidíme, hledáme a nepřestáváme nikdy už hledat vždy i kus sebe sama v druhém partnerovy, a když nenajdem, odcházíme, opouštíme pak častěji i vztah - když se zamilujete, splynete s druhým a jste v souladu a harmonii, našli jste kus své vlastní povahy v druhém, v takové lásce si teprve pak začínáme skutečně sami sebe vážit a věřit ve vztah, že přetrvá navzdory už pak všemu špatnému v životě, co teprve pak i přijde, náš život právě i díky tomu už se nám nebude pak zdát natolik nevypočitatelný a nevyzpitatelný, takový vztah bude více než pouhou náhodou, bude pro nás našim pravým osudem, o kterém si chceme s partnerem rozhodnout vždy spolu, už společně, a taková láska předčí všechny naše obavy a strach ze smrti, co existuje, že ani ve smrti už nebudeme
nikdy uplně sami. (má cinefilská, má divácká recenze K dramatu "Až Na
Dno" z roku 2017, v originálním názvu "Submergence", 2017 němce Wima
Wenderse.) Martin Dyntar
-
Německý režisér Wim Wenders a nejlepší jeho tvurčí vrcholné období 2003-2017Wima Wenderse jsem se jako filmoví divák naučil milovat a
přijímat, hluboce chápat, nejvíce respektovat, ctít a tolik uznávat
právě nejvíce díky právě až jeho filmum z let 2003-2017, pro Wima
vrcholné a nejlepší tvurčí režisérské období, kdy Wim Wenders uspěšně už
spolupracoval na svých filmech s tolik ve své profesi ocenovaným, s
vubec nejlepším a s hodně vyjímečným německým kameramanem s Franzem
Lustigem, který vnesl do Wimových filmu novou vizuální estetiku a vždy
znamenitou i hodně vyjímečnou sugestivitu, to jsou filmy od
koprodukčního vynikajícího road-movie snímku "Land of Plenty" ("Země
Hojnosti", 2003, za kamerou Franz Lustig) s plnou českou podporou, tedy s
českým dabingem a "Dont Come Knocking" ("Nechod Klepat na Dveře", 2004,
za kamerou Franz Lustig) také s plnou českou podporou, opět s českým
dabingem, přes opět koprodukční, ale nicméně už vyjímečné mysteriozní
road-movie "Palermo Shooting" ("Přestřelka v Palermo", 2008, za kamerou
už opět Franz Lustig), také s plnou českou podporou, opět s českým
dabingem až nakonec pak po znamenité komorní psychologické drama "Every
Thing Will Be Fine" ("Všechno Bude v Pořádku", 2015, už bez kameramana
Franze Lustiga), bohužel už nakonec bez české podpory už jen v
originálním znění a až po tolik už netypicky romantické opět už
vyjímečné koprodukční socio-politické (melo) drama "Submergence" ("Až Na
Dno", 2017, už opět bez kameramana Franze Lustiga, alespon myslím),
právě už tyto filmy nejvíce miluji a divácky obdivuji, nepřestanou mě
nikdy překvapovat a udivovat, fascinovat, jsou tím vubec nejlepším co
Wim Wenders už kdy natočil, pro mě jsou už hodně jedinečné,
neopakovatelné a tolik vzácné, že jsou mojí vždy naprosto už tolik
srdeční záležitostí. Wim je samozřejmě něčím kulturně vysoce mnohem více
než jen režisér. -
Martas a mé zhodnocení road-movie "Země Hojnosti" (2003) němce Wima Wenderse
(Čt, 24. 10. 2024 - 14:10)
A
nebyl by to opět Wim Wenders, aby svému road-movie filmu "Land of
Plenty" ("Země Hojnosti", 2003) nedal i především natolik něco sám ze
sebe, s jasně už s psychologicky s terapeuticky pak s křestanským zájmem
- Wim Wenders ukazuje nesmírnou srdeční laskavost a skromnost,
upřímnost a otevřenost, odvážnost a trpělivost, obětavost a duvěřivost
ke druhým lidem už u mladé křestanské misionářky Lany Swansonové
(Michelle Williams), vracející se z Blízkého Východu po mnoha svých
letech strávených v Izraeli a v Palestině zpět do Ameriky, kde prožila
své dětství, za svým strýcem Paulem (John Diehl), coby jinak Vietnamským
veteránem a přespříliš už velkým americkým vlastencem, který trpí post
traumatickou stresovou poruchou osobnosti a svým ještě nevyřešeným
neukončeným osobním traumatem z Vietnamské války a svou paranoiou snová
další konspirační teorie o terroristických bunkách a o dalších
případných terroristických utocích na Ameriku, už bohužel pod silným a
převažujícím vlivem amerických masových médií, která už po
terroristických utocích na Světové Obchodní Středisko v New Yorku z 11.
září 2001 přestala být nezávislá na americké politice, a jinak přímé
politiky George Bushe ml. Právě Paul (John Diehl) je přesným opakem
charakteru své neteře Lany (Michelle Williams) - je neduvěřivý a
uzavřený sám do sebe, je zatrpklí, je nezdravě podezíravý až paranoidní,
který přitom sám potřebuje hluboké a stále živé válečné trauma z
minulosti v sobě samém uspěšně vyřešit, dokončit, porozumět mu a
odpustit si sobě samému, a naskytne se mu k tomu příležitost teprve až
prostřednictvým své neteře Lany, díky které poznává nenásilnost a
srdečnost Arabu. Pracovní podtitul k tomuto filmu už pro Wima Wenderse
pak zní: "Angst and Alienation in America." - "Pocit Uzkosti a Odcizení v
Americe"!!
-
Martas a kultovní "American History X" (1997)
(Čt, 31. 10. 2024 - 16:10)
Z
hereckých výkonu Edwarda Nortona v hlavní roli slepě až bezmezně
fanatického neonacisty Dereka Vinyarda běhá filmovému divákovy skutečný
mráz po zádech, jde z něho strach, obdiv i respekt zároven. Až díky
pobytu v kriminále si projde postupnou proměnou celé své osobnosti v
nakonec v příjemného, v laskavého, ve svědomitě zodpovědného a v
odvážného sympatáka, který se ze všech svých sil už bohužel neuspěšně
pak snaží ochránit před stejným svým neonacistickým slepím fanatismem
svého mladšího bratra Dannyho, který namísto eseje si nevědomky píše
svuj "umrtní list". Sám Edward Norton se nepohodl s režisérem a s
kameramanem tohoto filmu s Tonym Kayem, jde o film, který by se dal
správně přeložit jako "Neznámé Americké Dějiny" ("American History X") a
režijní postprodukci filmu vzal Edward Norton do svých rukou a dobře
udělal - ve výsledku by některé explicitní filmové scény z tohoto filmu
dnes už neprošli stále přísnější filmovou cenzurou. Film právem získal
mezi filmovými diváky nejlepší kultovní statut. Vedle slavného dramatu
"V Přístavu" (1954) režiséra Elia Kazana i toto je velice věrohodné a
autentické, realistické sugestivní krimi-drama, které vubec už nemá v
dnešní americké kinematografii už žádné obdoby. Právě oba dva tyto
americké filmy už stejně upřímně obdivuji, ale "Kult Hákového Kříže" je
trochu filmová i herecká nadsázka, protože ne zdaleka každý člověk,
který už druhé zabil, byt v "pominutí jeho smyslu" ve fanatismu, se v
kriminálu a ve svém životě vždy plně napraví a vždy v životě zpituje své
osobní svědomí -to je mnohem více vždy už tolik otázka častěji pro
forenzní psychology-, a pokud ano, nikdy to nikomu už druhému člověku
stejně život už nevrátí, a s takovou skutečnou právní i mravní vinou se
žije a vyrovnává člověk vždy už nakonec velice těžko..
