-
,,Martin Dyntar, český Jan Kuciak!" MD.
-
,,Žena mého otce Josefa Dyntara Lenka Šilarová v Rychnově nad Kněžnou je
nekrofilní sadistická zruda, vypočítavá a mstivá cholerická povaha, ta
by měla být za zdmi ustavu, otec s ní má peklo a není s ní v životě
štastný, takovou agresivní sadistku se sklony k nekrofilnímu sadismu
nejde už ani vubec v životě dnes v nejmenším milovat. Upřímně dnes
hluboce lituju mého otce Josefa Dyntara že se jí nekonpromisně tvrdě
nepostaví a nevyhodí ji ze svého bytu a ještě svuj byt přepíše na ní,
dopadnul sám uplně stejně neštastně ve svém životě jako má matka s
Matuškou." Martin Dyntar. -
Už
ve společnosti žádné hluboké stigma díky "nálepkování" diagnozy,
nevidíme člověka už nikdy skutečně objektivně a správně přes tzv. jeho
diagnozu jeho nemoci a ani podle diagnozy jeho nemoci. Odstrante nálepku
a odstaníte pak i hluboké stigma ve společnosti, resp. když zmizí
nálepka, zmizí i stigma a budete vidět pak i druhého člověka konečně
mnohem lépe a správně. Myslím, že s tou nálepkou diagnozy a se stigmatem
a s předsudky jiných lidí tady hodně bojuju! Je třeba vždy už vidět
druhého člověka jako vždy sobě rovného, rovnocenného partnera, bez
nějaké nálepky a stigmatu. Přesvědčuju tu svými argumenty, protože o
pravdě vždy rozhodují a rozhodovat by vždy měli dobré a rozumné
argumenty, a ne xenofobní předsudky, objektivně nakonec už jen právě
skutečně z toho, že se vždy mnohem více už osobně tolik vždy už bojíme u
druhých lidí právě nakonec toho, co sami ještě osobně vubec neznáme, to
vytváří předsudky, stigma a strach o sebe, co by s námi taková
zkušenost v životě už udála. Zamysleme se všichni konečně i tolik ted
právě nad tím, každý s nějakou tzv. "diagnozou" má vždy stejný právo na
život a na osobní dustojnost, protože má už vždy tolik bez rozdílu už
stejné osobní potřeby, touhy, sny a problémy v životě jako máte právě
vy.. -
,,Přeji Wimu Wendersovy prožití krásných, bohatých a štědrých adventních svátku v německém Duesseldorfu!, rád si ho ve svém srdci navždy rád divácky nejlíp dnes zapamatuji s jeho nejlepší vrcholnou filmovou tvorbou v letech 2003 až 2017 s jeho nejlepšími filmy "Land of Plenty" (2003), "Palermo Shooting" (2008), "Every Thing Will Be Fine" (2015) a "Submergence" (2017), které dnes sám hluboce divácky miluji a které dnes sám nejvíce v jeho filmové tvorbě dnes divácky uznávám a divácky dnes respektuji a obdivuji a nejvíce i divácky dnes prostě miluji." MD.
-
,,Nevím jak dlouho to ještě vydržím, sporák dole v kuchyni v přízemí je
celý zničený, plotny jsou odvařený a trouba je taky nefunkční, ztratila
se tam varná konvice a na kuchynské lince je rozlitý olej a Dominik v
přízemí dole vylomil u obou dvou pokoju dveře než odcházel když jsem mu
dával peníze na MHD, neměl jsem to podle všeho asi vubec zaregistrovat,
jsem ted ve stresu tak poslouchám hudbu na vile skutečně nahlas a
Dominik toho využil, bezpáteřní swině RIAPSu Honza Pfeifer nařídil
sociálním pracovníkum CHB aby sem na CHB do Poříčí na adrese Benešova
370 v poslední době už vubec nejezdily, minimálně už 3 nebo 4 den tady
sociální pracovníci vubec nebyly a odešli v poslední době dva klienti
Erika a Krystýna Mokrá na Krizová Lužka aby nebyli žádný nepohodlný
svědci toho co se ted momentálně v poslední době poslední dny na CHB v
Poříčí na adrese Benešova 370 tady ted špatného děje aby RIAPS měl v tom
nejlepší možné aliby, sociální pracovníci CHB mají k dispozici náhradní
klíče od pokoje svých klientu na CHB a tedy i od mého pokoje a vím co
mě čeká a nemine s Dominikem až se vrátí že s největší pravděpodobností
bude mit od RIAPSu k dispozici s sebou náhradní klíče od mého pokoje,
Pfeifer je pěkná swině a taky na něj u soudu tvrdě dojde a dojde i na
Lucii Skalskou, do které bych to upřímně neřekl čeho jsou v RIAPSu pro
peníze dnes sami schopny - ničit lidské životy!, na kterých jim pro
peníze vubec nezáleží, dojde tvrdě na ty swině z RIAPSu tvrdě u soudu,
proběhne soud a státní PČR se tím bude muset zabývat, už by se to tu vše
mělo forenzní psycholožkou a státní PČR v Trutnově vyhodnocovat co vše
tu píšu, psychoza to rozhodně není, ale snaží se mě tím v RIAPSu
usilovně co nejlíp zdiskreditovat, znevýhodnit a poškodit, počítám s tím
a počítal jsem předem s tím! Nemužu na CHB už vubec vařit, jsem z toho
ve stresu a skutečně sám nevím jak dlouho to ještě na CHB v Poříčí na
adrese Benešova 370 ještě vše vydržím než skutečně fyzicky zkolabuju!, v
RIAPSu se ty bezpáteřní swině na to ted v poslední době nejvíce a
nejlíp i spoléhají jak jen mužou! Dojde tvrdě na ty swině z RIAPSu!,
naplyvu jim rád do obličeje až je v Poříčí uvidím, jestli však vubec ted
už sám nevím!" Martin Dyntar -
Dari stýská se mě po tobě, myslím na tebe a vzpomínám na nás co jsme všechno zažily, bylo to krásné a bylo daleko více mezi námi toho dobrého než špatného, doufám že se na to díváš dnes stejně a doufám že se tam v Trutnově máš dobře, at se ti do budoucna daří, jsi krásná a vyjímečná holka, doufám že mi někdy odpustíš, bylo by mi pak líp, nebylo pro mě nic horšího než odcházet ve zlém alespon už bez rozloučení se právě s tebou. Chtěl bych se s tebou znovu vidět a usmířit se alespon, rozejít se v dobrém. Na tom mi záleží. Budu už daleko od Trutnova, přesto rád bych tě někdy viděl, chtěl bych ti toho tolik říct, mám ti co říct, mám tě rád a stýská se mi po tobě, chýbíš mi v poslední době v životě hodně, nejspíše to tu stejně už ani nečteš, je to všechno asi zbytečný. Martin
-
Víte kolik všichni máme v sobě sadismu?!" "Všichni dnes žijeme permanentně ve strachu že na každého dnes jednou dojde!"
"Dobře Vám tak české swině!" "..aneb Kolik všichni dnes máme v sobě
sadismu! ,,Největší dnes morální, pro Vás nemorální swině, která
potřebuje "psychicky" také zlomit, zavřít hubu a umlčet! Miluju
sado-masochismus, nevěřily by jste už sami vubec tomu! Jste stejně
všichni možná pracovitý, ale stejně vždy větší typicky české swině
mnohem více než já! At žije v České Republice dnes BDSM komunita! Jdu
poslouchat německé RAMMSTEIN! a poctivě honit a pak budu druhé zase už rád ponižovat, rád ponižovat jejich lidskou dustojnost aby se mi i od té bolesti a od všeho toho trápení už co nejvíce mi dnes ulevilo do té doby dokud se kriticky líp nepřehodnotí permanentní podřízenost a permanentní poslušnost jak všude jen nejlíp držet hubu a krok, nepřidělávat si sobě nikdy nikde zbytečně zbytečné dnes problémy a hledět si vždy už jen svýho a dělat vždy už jen to co každý vždy musí lhostejně už všemu špatnému ve společnosti jen vždy rád přihlížet a lhostejně vše špatné ve společnosti vždy rád jen přehlížet, vše špatné už rád jen ignorovat, druhé lidi už rád netolerovat ve své největší vždy osobní aroganci a osobní vždy největší už bezohlednosti a lhostejnosti, swině jsme dnes všichni a všichni budeme dnes i trpět, na každého jednou v životě dojde, ne nadarmo se vždy říká že na každou swini se vždy vaří voda, na mě v životě už také došlo, nemám obavy ani strach, více vytrpět jsem si toho v životě osobně už dnes nemohl, víte kolik dnes i podle forenzních znalcu a podle forenzních psychologu máme dnes všichni v sobě už agresivního sadismu? Právě dnes, v dnešní době vždy tolik že by i Vám a skutečně už nikomu už dnes na honění nikdy 24. hodin dnes už stejně ani nestačilo!" největší dnes "swině" z Trutnova Martin Dyntar, volnomyšlenkář tělem i duší a levicový aktivista i levicový humanista, už dnes levicový anarchista Martin Dyntar.
-
Přes všechnu dnešní komerci a masový konzum v dnešní kinematografii velice vysoce kvalitní nezávislý filmař, založil vlastní produkční společnost, aby udržel nezávislost svých filmu a kvalitu své tvorby. Miluji a znám u Wima spíše jeho pozdní tvorbu v letech 2003 až 2017 či do dnes, čítající road-movie film. snímky jako jsou "Land of Plenty" a "Palermo Shooting" až po "Every Thing Will Be Fine" či "Submergence" a "Perfect Days", Wim je i uspěšný a ceněný fotograf a také i dobrý spisovatel se zájmem o teologii coby jako v osobním životě je Wim hluboce věřící zbožný člověk, zároven ale i překvapivě miluje klasickou anglo-americkou rockovou hudbu, které dává tolik prostor ve svých nejen už road-movie filmech, resp. už jinými slovy, která častěji doprovází jeho filmy.
-
,,I podle forenzních znalcu a podle dnes právě už forenzních psychologu a rád tu shrnu některé jejich závěry dnes o to konzumní společnosti jaká je bohužel dnes upřímně nejvíce jde, právě o to aby i mímo slovy právě k tomu k jejich závěru v této dnes konzumní totalitě, i v byrokratické totalitě a i v kyber totalitě (má slova o totalitě) byli dnes bohužel už téměř všichni jen permanentně vždy co nejvíce vždy agresivně podřízený a agresivně vždy poslušný, už vždy připosraný a zbabělý a žily ve strachu, žily sami vždy co nejvíce už ve strachu, to je právě jejich slovy a i jejich závěrem bohužel také vždy Paranoia. I hluboce psychoanaliticky bych sám dnes došel vždy ke stejnému závěru a právě dnes i k jejich už forenznímu a k tolik právě dnes i k forenzně psychologickému závěru. V téhle společnosti dnes tolik plné netolerance a bezohlednosti nejvíce dnes chybí už altruisti a altruistický demokraticky dnes levicový občanský aktivismus, politicky dnes levicové smýšlení a politicky dnes i levicové hodnoty ve společnosti a i samotný levicový humanismus dnes ve společnosti a volnomyšlenkáři dnes sami, tedy vše co by se dnes dalo už správně vždy nakonec označit právě za tzv. levicový anarchismus a i dalece dnes mnohem už lidštější socialismus právě dnes ve společnosti, ano vím že i němci jsou dnes také ve společnosti často vždy právě sami velký altruisti." Volnomyšlenkář a levicový humanista Martin Dyntar, Trutnov.
-
,,Dari si zaslouží aby byla v životě
spokojená a štastná se svým životem, je to dnes krásná a vyjímečná holka
v Trutnově, v České Republice dnes jediná Trutnovská Shakira." MD.
