-
,,Gotz George byl pro mě nejlepší německý herec, mám do dnes rád
nejlepší díly Schimanského jakými byli pro mě právě díly "Den Matek",
"Azyl" a "Zločin a Trest", chci být trochu osobně jako on a především
nejlepší díl "Zločin a Trest" o korupci v policejních řadách si dnes rád
i několikrát divacky stále rád ještě připomenu jako vždy nejlepšího
vzoru správného policisty! jak má policie dnes nejlíp "Pomáhat a
Chránit!", jako charakterního, neuplatného, neortodoxního,
nekonvenčního, a hodně vždy i svérázného vrchního policejního
kriminálního vyšetřovatele, lépe resp. komisaře se smyslem pro čest a
spravedlnost jak by i upřímně dnes policie sama skutečně měla vždy už
nejvíce "Pomáhat a Chránit!", být občas i neformální, nekonvenční,
neortodoxní a svérázná, ale přesto vždy neuplatná! (vždy neuplatná!!!) a
v tom vždy i ambiciozní, hodně ctižádostivá a svérázná, ale myslím si
skutečně ted už i upřímně že dnes už policii její práce nemuže moc
naplnovat a bavit především kvuli uřední, kvuli zbytečně vždy nadměrné a
zbytečně dnes velké byrokratické zátěži v její práci." (osobně věnováno
GIBS i celému oddělení vnítřní kontroly policie Královehradeckého
Kraje!), MD., Martin Dyntar, Trutnov. -
Lidé se vždy ve společnosti bohužel vždy mnohem více obávají toho, co sami osobně neznají, já s tím hodně bojuji, s každodenním ponižováním lidí s duševním onemocněním, s jejich vyčlenováním ze společnosti, masová média, vždy už skutečně méně a bohužel už málo objektivně informují o "jejich zkušenosti" a o těžké situaci těchto lidí ve společnosti, masová média už bohužel nedělají ve společnosti moc velkou objektivní informační "osvětu", více je už vždy zjednodušeně řečeno mnohem více zajímají vysoké TOP celebrity ve společnosti, jak si žijí, dobrý zábavný byznys a hlavně masový konzum, protože téma duševní onemocnění je nakonec pro ně vždy už rozporuplné téma, které vždy více rozděluje společnost, je to buhužel pravda, a každý se vždy více ve společnosti dnes mnohem více už spoléhá na to, jak mu to tzv. více "objektivně" a správně vždy podají masová média, jenže ty jen častěji více vždy upozorní vždy jen na to častěji už nejhorší a ojedinělé otřesné případy, co je nějak spojeno s touto zkušeností s duševním onemocněním, takže lidi si to pod jejím vlivem vždy nějak pak špatně a xenofobně i zafixují že tato "zkušenost" s duševním onemocněním je nakonec špatně, jinými slovy masová média by mohla mnohem líp i objektivně informovat společnost, a nenechávat to, nepřenechávat nikdy tu "mediální osvětu" už jen na nezisk. organizacích nebo NUDZ v Praze, o to dnes ve splečnosti jde, informovat většinovou společnost vždy nakonec nezaujatě, objektivně a vždy správně, a vyhnout se vždy xenofobii, diskriminaci těchto lidí a mediálním dezinformacím o této "zkušenosti", každá taková "zkušenost" vždy nakonec i hluboce proměnuje naše priority, hodnoty ve společnosti, na to se bohužel i hodně zapomíná, proč tato osobní "zkušenost" s duševním onemocněním má vždy nakonec i svuj dobrý smysl.
-
čtu Fjodora Michajloviče Dostojevského nesmírně rád, hlavně jeho
"Zápisky z Podzemí" (1864) mám dnes celé přečtené a občas jsem pod jeho
silným vlivem také dnes cynicky hodně zlomyslný, vážím si Dostojevského
osobně pro hluboký psychologický realismus v klasické ruské literatuře,
pro ty co ho nemají v podvědomí a pro ty co neví Dostojevskij se sám
zabýval hluboce lidskou i sociální patologií a lidskou psychopatologií,
alespon tedy objektivně z toho psychologického hlediska, a právě z toho
sociálního hlediska se sám nejvíce snažil sladit zájmy společnosti se
zájmy jednotlivce - tradiční křestanství, v Rusku a v ruské společnosti
ho známe dnes vždy více v pravoslavné podobě a ruský socialismus,
uspěšně i neuspěšně, Dostojevskij jako ve světové literatuře dnes
největší a nejtěžší ruský melancholik a jako hluboce i trpící člověk,
kterému i trest smrti byl zmírněný na dlouholetý pobyt v káznici, ve
vězení ve vyhnanství na Sibiři, kde jedinou knihu, kterou mohl číst byla
právě samotná křestanská Bible a jeho odkaz je dnes ve společnosti
stále živí a díky dnes právě i samotné Ruské agresi a válce na Ukrajině
dnes ve společnosti stále aktuální, Dostojevskij ve mě, v mém srdci
hodně ožívá v mém svědomí, mužeme tomu správně říkat hlas lidského srdce
a hlas lidského svědomí. V české společnosti nepohodlný Volnomyšlenkář a
levicový humanista Martin Dyntar. -
,,ano poslední věta, loučím se tu s větou": ,,Všichni dnes žijeme ve strachu a ještě hodně dlouho všichni budeme žít permanentně v neustálém strachu že na každého z nás, že na každou českou swini jednou v životě vždy také dojde! Dobře Vám tak, už sem psát stejně vubec nechci, všechno je to tu největší má ztráta času." Volnomyšlenkář a levicový aktivista i levicový humanista Martin Dyntar.
-
,,Toužím ted ze všeho dnes nejvíce vidět Darinu a obejmout jí." MD.
-
,,Starý kotel na adrese Chráněného Bydlení RIAPSu Benešova 370
Trutnov Poříčí už dnes neprošel vubec revizí a domnívám se že dochází k
uniku rtuti nebo olova z kotle ve vodě a hrozí vážné zdravotní
komplikace!",,Dobrý den chci informovat média i veřejnost o tom že starý
kotel na adrese Chráněného Bydlení RIAPSu Benešova 370 Poříčí Trutnov
neprošel revizí a teče rtutí nebo olovem kontaminovaná voda z kotle a
při koupání i při pití vody hrozí vážné zdravotní komplikace, mám 2
dukazy, bývalá spolubydlící Darina Dušeková měla při koupání z vody
vážné zdravotní komplikace, nějaký hnis, který se ji musel chirurgicky
ošetřit a měla zánět krve z kontaminované vody a musela proto dlouhodobě
užívat antibiotika, vše z koupání v kontaminované vodě, mám podezření
podle rezatého hnědého zbarvení zákálu vody na dně varné konvice (2
dukaz) že skutečně v kotli, jehož revize byla zanedbaná, skutečně dnes
dochází k uniku rtuti nebo olova ve vodě a hrozí skutečně vážné
zdravotní problémy, hrozí skutečně vážné zdravotní komplikace, prosím
média a TV o pomoc mě na Chráněném Bydlení RIAPSu Benešova 370 Poříčí
Trutnov, státní PČR i Hasiči to ted odmítají sami jakkoliv už řešit a
nemužu už na adrese Benešova 370 Poříčí Trutnov na Chráněném Bydlení už vubec ted pít ani převařit vodu ani se tu už koupat, prosím pomocte." s pozdravem Martin Dyntar, klient CHB RIAPSu na adrese Benešova 370 Poříčí Trutnov. -
Dle všeho je vysoce pravděpodobné že Skutečně mám dnes asi náběh na chudokrevnost či leukémii v počátečním stádiu z dlouhodobě svých špatných a z otřesných stravovacich návyku ve svém životě i v důsledku nedostatku cukru v těle jsem měl nejspíše asi i mírnou poruchu metabolismu přesně nevím a proto nemůžu už kvalitně spát a snad i proto mě hnijou dásně a smrdí z huby, není to paradentózou, zánětem dásní jak jsem si i původně myslel proč jsem se dlouhodobě přes 2 roky pak úplně vyhýbal cukru, ale důsledek toho všeho o čem píšu. Proto ten opakovaný intenzivní pláč, kterého jsem v takové intenzitě a v takové míře v takovém opakování za sebou nikdy tak opakovaně už nikdy tak často nebyl u sebe schopný a který není pro schizofrenii už vůbec typický ani normální, zhroutil jsem se z toho nervově pak na chráněném bydlení RIAPSu a nejedl a nespal jsem. Už nevím co říct - láska je důvěra a tolerance, odpouštění, obdiv, respekt a uznání.
ˇ
ˇ
-
,,Nedošlo mi to vubec, s tou písní "Asche zu Asche" německých RAMMSTEIN!
to je bohužel oslava nekrofilního sadism., nejhorší podoby sadism.
vubec která muže v Parafilii dnes být, předpověděl jsem si tím svoji
vlastní smrt, nekrofilní sadistka je žena mého otce Josefa Dyntara
cholerička Lenka Šilarová v Rychnově nad Kněžnou bez zdravých kladných
emocí v sobě a s největší pravděpodobností, s vysokou pravděpodobností
dnes už nejspíše také i bez svědomí, která mě tolik v životě nenávidí a
vše mě dává ve svém životě ráda za vinu a nepřekvapilo by mě už vubec
kdyby mě i ráda viděla dnes mrtvého či už jednou v životě mrtvého, měl
jsem ji pro její oblibu vražd v detektivkách a v kriminálkách za
nebezpečnou agresivní sadistku, ale je to upřímně skutečně mnohem horší,
takový lidé nejsou dnes sami žádní lidé a měli by být proto pro
nekrofilní sadismu. drženi raději dál od společnosti vždy za zdmi
uzavřeného oddělení nějaké psychiatrické léčebny, vždy za zdmi nějakého
tzv. ustavu." MD. -
,,Ale pokud mě Dari(na) nebude chtít už sama v životě mě dnes už nikdy více chtít vidět hodně rád bych poznal i jinou ženu." MD.
-
nepatří to sem, ale musel jsem to sem o
Fjodoru Michajlovičovi Dostojevském už nakonec dát!, už kvuli mé silné
lásce k Ukrajině i k dnes Ukrajinským už hudebním Veremiy i Okean Elzy,
právě v jejich samotné hudbě dnes duše i srdce celé dnešní Ukrajiny!,
tak snad to nikomu doufám vadit osobně už nijak nebude. Martin Dyntar
