-
Ocenění FIPRESCI Prize of the Festival de Cannes (1976) Zlatý lev (1982) FIPRESCI Prize of the Festival de Cannes (1984) Zlatá palma (1984) Prix OCIC du Festival de Cannes (1984) Cena BAFTA za nejlepší režii (1985) Cena za nejlepší režii v Cannes (1987) atd...
-
Diky Wimmovy a jeho filmum jsem si v poslední době uvědomil jak moc je důležita a potřebna a jak moc nám všem v živote nejvíce chybi autorita založena na vzájemné důvěře, na vzájemném uznání, na vzájemné úctě a respektu lidské důstojnosti, lidských práv a svobod vyznání víry... (...) Nikoliv autorita vyžadována jen z pozice něci osobni prevahy moci a kontroly, jak je tomu nejčastěji v politice. Proto politika samotna sama o sobe je vždy špína, hnus a to největší svinstvo bohužel jen o penězích a peníze nejsou vše, nepřináší už radost a štěstí nebo spokojenost se životem, jen problémy, starosti a obavy nejen o majetek. Jak říka Wimm: Krom lásky není už nic pro co by stálo za to trpět a zit a také cituji Wimma v tom že Zlo není v lidech, ale ve vzdálenosti mezi nimi samimi. První a poslední co mě k tomu napadá v nedostatku vzájemné osobní domluvi. Je to možná trochu od věci a přece je to k věci!
-
Jeho sláva a duležitost zatím obchází Českou Republiku. Bohužel. Opakuji, představitel německého Nového Filmu, řada vysokých čestných státních vyznamenání, bývalí filmoví kritik, scénarista, režisér, fotograf, nezávislý film. producent, kameraman, dokumentarista, univerzitní pedagog, spisovatel, esejista, teolog, vášnivý cestovatel, a křestan-věřící evangelik-lutherán,protestant. Řada filmových ocenění na světovích MFF. A tímto zdaleka nekončí.
-
citát neznámýho Iránce v Iránu na Blízkém
Východě následně cenzurovaný na internetu: ,,Islamisti jsou kulturní i
náboženský barbaři!, co kulturně i nábožensky a západně svobodnou,
západně demokratickou společnost dnes politicky rádi vždy terrorizují!"
Možná je to právě i muj osobní citát! Martin Dyntar
-
,,Deprese a depresivní epizoda v životě je vždy přirozená a často je součástí i duševního či mentálního vývoje k mnohem nakonec vždy i větší mentální vyzrálosti, k mnohem vždy i větší mentální vyspělosti, a proto by člověk do sebe neměl vždy hned jen cpát psychiatrické prášky, resp. tzv. antidepresiva, i když sám léky s rozumem přiměřeně rozumně dnes užívám, ale bohužel se do každého dnes psychiatricky často tradičně cpou bohužel vždy už bezhlavě i kdy to není vubec nutné, a stejně tak dnes i právě samotná zkušenost s duševním onemocněním je dnes vždy dobrá, smysluplná, užitečná, cenná a přínosná, protože nás nutí vidět věci ve svém životě mnohem lépe a všechno ve svém životě vždy stouto zkušeností kterou je dnes třeba vnímat více jako zkušenost a nikoliv jen jako negativní duševní nemoc a jen jako vždy psychiatrickou škatulku a psychiatrickou diagnozu, přes kterou vždy jedinou má dnes člověk být už dnes správně posuzovaný a společensky vždy i viděný, diagnoza nemoci není nikdy celá skutečná pravda o tom co člověk v sobě jen prožívá a jak sebe i svět kolem sebe vnímá a prožívá, k tomu celistvému k tomu teprve vždy nakonec i správnému pohledu je vždy nutné dát tzv. psychiatrickou diagnozu duševního onemocnění v lidské osobnosti vždy stranou a vydět vždy více i osobnostní rysi a osobnostní povahu v člověku, to upřímně rád tvrdím nejen z hlubinně dnes psychoanalitického hlediska pohledu blízký i bližší lidsky i profesně vždy Sigmundu Freudovy a Carlu Gustavu Jungovy, ale je v tom hledisku pohledu dnes i část i forenzně dnes psychologického hlediska pohledu na věc, ale zastávám dnes v lesčems psychologický i terapeutický přístup blízký i bližší dnes američanum Carlu Ransomu Rogersovy anebo i Philipu Zimbardovy, vše je vždy nakonec více vždy o otevřené partnersky vždy duvěrné komunikaci jak i teprve nakonec i pak odbourat v sobě i v druhých lidech vždy stereotypně (jednotvárně) špatně zafixované špatné stereotypní (jednotvárné) osobní předsudky k sobě i ke druhým lidem vždy ve společnosti, to není nikdy otázkou žádné už striktní, přesné ani přísné matematické logiky v myšlení a ani nikdy už otázkou žádné tzv. vědecky dnes striktní, přísné ani přesné matematické logiky dnes ve svém myšlení k tomu jak být i často bohužel už vždy jen chladně nejlíp racionální, ale vždy už jen otázkou partnerské partnersky vždy nakonec duvěrné komunikace jak i svuj racionální usudek vždy nakonec teprve i líp vždy podřizovat své správné emoční inteligenci v sobě a nikdy ne už naopak jak je to často i právě s vědecky dnes striktní přesnou a s přísnou matematickou vždy logikou ve svém myšlení, kterou sám osobně dnes v životě i nejvíce osobně pohrdám, protože je i vědecky dnes líp a plně i dokázané že i klasická hudba v nás vždy lépe rozvýjí logické myšlení lépe než právě dnes matematika právě i protože často lépe v nás harmonizuje, uvádí v hluboký soulad všechny naše přirozené emoce a právě i tím vždy i využíváme pak kapacitu celého mozku vždy i mnohem lépe atd apod.." Volnomyšlenkář a levicový humanista Martin Dyntar, Trutnov.
-
,,ten forenzní znalec a ten forenzní psycholog jsem byl já!" MD.
-
,,Mám hluboce dobré a laskavé srdce, ale
nesnesu sám u sebe pohled na lidské bezpráví v životě, kterému se dnes
ve společnosti bohužel často nečinně, pasivně a lhostejně jen přihlíží!"
MD.
-
,,Kde dnes bere většinová česká společnost sama nějaké ohledy na to že člověk se zkušeností s duševním onemocněním vždy sám potřebuje čas na zotavení? A u každého je to vždy časově rozdílné a jiné, u každého je to vždy individuální! Swině jedny nelidské, swině jedny nehumánní!" MD.
-
,,Mám hluboce dobré a laskavé srdce, ale nesnesu sám u sebe pohled na lidské bezpráví v životě, kterému se dnes ve společnosti bohužel často nečinně, pasivně a lhostejně jen přihlíží!" MD.
-
Prášky cca přibližně vždy 3 až 5 let k zotavení, pak stop, ale systém
psychiatrické péče na to bohužel dnes neslyší, je dnes stále ještě
demokraticky nehumánní, nelidský, špatný a zkurwený, a potřebuje dnes
demokraticky nové, dalekosáhlé změny nejen dnes v pohledu dnes na lidi s
duševním onemocněním, že i s forenzně dnes moderního psychologického
hlediska lidé s duševním onemocněním navzdory už dnes často negativním
mediálním dezinformacím o duševním onemocnění, nejsou dnes nijak už více
dnes sobě ani společnosti dnes nebezpečný nikdy více než dnes běžná
populace vždy uvozovkách tzv "zdravích" lidí, ale to vám dnes
mainstreamová masová média dnes otevřeně nikdy po pravdě neřeknou, ale
média nesmírně za to rádi vždy veřejnost vždy šokují otřesnými případy
zaviněnou touto osobní zkušeností dnes s duševním onemocněním, právě tím
i často dnes masová média vytváří vždy enormní tlak na špatné předsudky
a dezinformace, ví se to vše dnes i z moderně dnes forenzního
psychologického hlediska, a také lidé s touto osobní dnes zkušeností
právě s duševním onemocněním jsou vždy schopni vysokého náhledu bez
rozdílu už stejně jako dnes v uvozovkách běžná "zdravá" populace. Jen se
na to bohužel dnes psychiatricky zapomíná. Jedu dnes ve svém plném
zotavení plně uspěšně podle tzv. novějšího modelu zotavení nazvaného
Care 🙂 Martin Dyntar
