Že cestu musí jít každý sám, s tím souhlasím, ať už čísla vycházejí jakkoli. Mě spíš dráždí, když mi někdo řekne, že jsem jiná, a čeká, že se tím začnu zabývat jako vadou. V oblečení i v názorech. Článek o tom, proč se za to ženy omlouvají, mi sedl víc než další výklad čísel. Je tady https://stylovezeny.cz/proc-ti-vsichni-rikaji-ze-jsi-jina-a-jak-se-prestat-omlouvat-za-svou-autenticitu/ a k tomu jízdnímu řádu se to hodí líp, než bych čekala.

S tím rozcestím to docela sedí. Já jsem třeba nějakou dobu pořád vídala číslo 555 a krátce potom opravdu přišla větší změna. Zároveň jsem ale cítila, že samotné znamení nic neudělá, bez mojí vlastní vůle a rozhodnutí by se věci nikam neposunuly.