Diskuze OSOBNOSTI.cz

Už jsem nadále nejspíše pravděpodobně psát přestanu, většinu toho duležitého, co jsem chtěl k Die Toten Hosen sdělit bylo už myslím v minulých mích komentářích plně řečeno. Takže vubec nevím proč jsem nadále psát a pochybuji, že to někoho ještě vubec zajímá. Hluboce lituji že diskuse k Die Toten Hosen už zeje prázdnotou. bohužel, bylo tomu myslím i bez ohledu na mé komentáře. Nebo snad mají na diskusi vliv? Evidentně vubec, a toho lituji. Chtěl jsem tu vyprovokovat u druhých zájem o diskusi, nepovedlo se, bohužel. Už tu mužu jen neskutečně blbě sarkasticky žertovat. Takže děkuji tu všem za jejich komentáře k Die Toten Hosen!

Copak Die Toten Hosen už nikoho v Česku už svými texty písní osobně neoslovují a vubec nezajímají? Neskutečně mě nesmírně štve že jsem nikdo vubec nic nepíše a přitom k tomu má ,,tu vyhrazený" prostor, a pak mužu už jen asi blbě žertovat. Stydte se a já budu brzo též za své vlastní komentáře. Takže tak.

Nikdo jsem napíše, těžko to nesu!! Jděte všichni k....!! Mám ambivalentni vztah k rockové hudbě, protože stále jsem ještě nenašel co v rockové hudbě dnes tolik hledám!! Něco mezi poctivým folkovým písničkářstvím a punkrockovou revoltou vuci direktivni autoritě. Ptám se hraje někdo folk punk rockovou hudbu na české hudební scéně? Domnívám se že nikoliv. Zlate za bluesový cítění Michala Prokopa a Framus 5. Hledám něco mezi bluesovým cítěním v rockový hudbě a klasickým už folkovým protestsongovym poctivým písničkářstvím. Právě něco takového je vzácností samo o sobe. Rusové to dokážou ovšem ve sve hudbě hudebne skloubit. Dokladem toho byli v letech 1996 az 2012 ve sve hudební tvorbě právě ruští Korol i Shut s "Akustickým Albem" a s "Divadelním Démonem"... pro mne osobně to jsou nejlepší alba Korol i Shut. Stále proto pro mne plati motto: Od každého něco málo, ale ne uplne všechno dokud nenajdu to co v rockové hudbě právě už hledám. Je to zoufale a smutné.

Tak ve Schwarzwaldské klinice je prý dobře. A Campino je osobně s ní spokojený asi tolik co Lenin na Kříži...chyba...chtěl jsem říct jak Lenin na Sibiři. Zase chyba, nemáte někdo čistě náhodou lepší komentář k písni "Schwarzwaldklinik" Die Toten Hosen. Děkuji!

Andreas Frege (Campino) - osobní spolupodíl na režii dokumentární retrospektivy o filmech Wimma Wenderse "Desperado". Opět je bohužel problém dostat dokument do českých kin i na DVD s plnou českou podporou.

písen "Kamikaze", díval jsem se znovu na klip k této písni a domnívám se že je to přesně tak, že člověk v zoufalství v obavách o druhého partnera vždy zrekapituluje své vzpomínky na ty krásně a příjemně už prožité okamžiky v životě a to domnívám se dává každému z nás hodně naděje v těžkých chvílích. Je to písen o partnerské lásce a duvěře, o protrpěném si zoufalství i o pomalu osobně už ,,ztracené" a nacházené životní naději, když se někdo (náš partner) blíží svému životnímu konci, blíží se smrti. Krásná písen!!!

Campino je se životem tolik už spokojený a smířený asi tolik co Stalin na Sibiři!!

písen "Kamikaze" - vynikající videoklip k této písni, stejně vizuálně podmanivý jako k písni "Altes Fieber". Prostě vizuálně moc moc sugestivní a vydařený, prostě už perfektní. Neznám osobně lépe natočený videoklipy Die Toten Hosen než jsou právě už k jejich písni "Altes Fieber" a "Kamikaze", ale o této písni jsem už tu blíže psal, a je celkem zbytečné se už tu opakovat.

"Módní Město Düsseldorf" Říkám tu všem že právě Düsseldorf je krásně Módní Město. Je to krásné misto k životu. A pak "Schwarzwaldklinik" jistě také. Ohhh

Začnu odvádět či platit daně teprve až téhdy až mě ČR začne konečně řádně a spravedlivě vyplácet ID 3.stupně, na který mám ze zákona plný nárok. Dříve pracovat v ČR nehodlám a nezačnu!!! Česká vláda se jen hnusným a odporným kapitalistickým zpusobem nehorázně řádně vysmívá všem hodnotám hluboce lidských etických norem!!! Kde to jsme? Česko? Ptám se Kde Domov Muj, domnívám se už osobně že je v hodnotách EU!

Písen "Europa". Moc krásný a pravdivý text písně. Zamysleme se nad ním! "WELCOME TO REFUGEES!!!"

Písen "Kamikaze". Moc pěkně natočený videoklip k této písni o svém protrpěném si osobním zoufalství v životě, skutečné a jediné životní štěstí je v upřímné své lásce ke druhým, jen vzájemná duvěra dává naději na protrpěné si své zoufalství v životě. I na to které nás u druhých lidí už ,,přesahuje". Snažíme se myslím v těžkých časech shrnout si své osobní vzpomínky na druhého partnera (když se blížíme svému životnímu ,,konci") a vzpomínat už především na to dobrý v životě. To myslím dává v životě také trochu naděje. Neznám lépe natočený videoklip od Die toten Hosen než právě k jejich písni "Altes Fieber" a "Kamikaze". Vizuálně podmanivý a dokonalí... až na muj velice špatný pravopis. Svou gramatiku už hold kognitivně nějak nedávám. Není snad ale už mnohem více duležitější obsah samotného sdělení než jeho forma?

Hledá se upřímná, slušná, hodná, laskavá, obětavá a věrná, hluboce osamělá a neštastná rocková fanynka do Die Toten Hosen také s nějakou tou ,,svou" emoční deprivací, hledám upřímně a zoufale moc!!!, piš na e-mail dyntarelli@seznam.cz, pozdrav nějaké té osamělé rockové fanynce do Die Toten Hosen o de mě z Hořic. Ozveš se? Čekám tu právě na tebe, jinými slovy jsem tu prostě pro tebe! Jen čas nám ukáže cestu od našeho přátelství ke vzájemné partnerské duvěře. Jsem svobodný bez závazku. 36 let, Hořice. (776 778 044)

Nedostatek kvalitních českých překladu k většině textu písní Die Toten Hosen na webu karaoketexty.cz!!!, zatímco k rammstein se to už bohužel českými překlady jejich textu písní jen hemží. Je to velká škoda, fakt mě to neskutečně štve. Sám to nezměním... přispěl bych rád, ale kognitivně to nedám. Pomocte někdo to konečně už změnit!!!

písen "Kamikaze". Skvělá písen i výborně natočený klip k písni. Nemám k tomu co více dodat. Od doby, která uběhla ke klipu k písni "Altes Fieber" opět nejlépe vizuálně zpracovaný videoklip Die Toten Hosen. Písen "Kamikaze", to je písen která ještě dlouho bude až k slzám hluboce dojímat vždy nejen už rockové posluchače.

Album "Auswartsspiel" (Havana, Kuba 2002) mě dnes zní jako kdyby už tyto písně "Du Lebst nur Einmal", "Schlampe", "Depression Deluxe", "Cokane in my Brain", "Amanita Phalloides" a další už Campino nahrál či resp. jinými slovy právě už odezpíval pod vlivem tvrdých drog, protože to se skutečně v bdělém střízlivém stavu nedá přece pro nikoho jinýho z druhých lidí už tak vysoký ,,psychický stres" domnívám se dlouho fyzicky snášet a vydržet, až to fyzicky ,,škodí". Je mě líto člověka a zvláště Campina s takovou krajní emoční deprivací z pravděpodobně už jeho těžkých mánicko (mánio) depresivních stavu, odborně dnes řečeno z tzv. bipolární poruchy. A pokud se osobně mýlím, at mě to druhý nejprve dokážou že tomu tak skutečně je, zatím se mužu jen velice pravděpodobně o tom domnívat. Je obdivuhodné že to členové Die Toten Hosen spolu v Havaně na Kubě s nahráním svých písní už z alba "Auswartsspiel" doslova už přežili, protože nikdy tak upřímně a krajně agresivně, nikdy tak neskutečně ,,tvrdě" nehráli s výjimkou už alba "Opium furs Volk". Právě to je na albu "Auswartsspiel" to vzácné. Je to pro mě osobně hodně bolestný, ale vyjímečný album plné zpitování už lidského svědomí a ,,duševního" lidského přesahu sebe sama, které v jejich diskografii už nemá obdoby. Pro mě Die Toten Hosen skutečně existují a existovali už jen v letech 1993 od přelomového a duležitého jejich alba "Kauf Mich!" po rok 2008 po album "In Aller Stille". Mám rád i některé písně z jejich dalšího období, které po albu "In Aller Stille" následovalo, ale kupř. alba "Ballast der Republic" a "Launer der Natur" už mají pro mě slabá místa, kdy všechny písně už bohužel nedrží tak dobře pohromadě jako jeden celek. Přesto dokázali pro mě nahrát skvost, a to písen "Kamikaze" a netrpělivě už očekávám co nahrají za alba dál. Když Campino se svým hlasem zvolní, je lyricky příjemný a dojemný, ale dokáže bít skutečně se svým hlasem a se svým řevem neuprosný, naprosto nesmlouvavý. To jsou u Die Toten Hosen právě ty dva protipoly, které už k sobě neodmyslitelně v jejich hudbě (v hudební tvorbě) patří. A gramatika (správný pravopis) zase nepatří už prozměnu k mé silné stránce.

Na pohřbu bych si nechal zahrát písen "Alles ist Eins", "Alles Wird Voruburgehen" či už "Nur zu Besuch". To jsou písně, které mě od Die Toten Hosen vždy hluboce dojímají a vždy mě budou hluboce dojímat k slzám. Je něco pravdy o tom že láska k Die Toten Hosen jde přes svou vlastní smrt. Ty písně jsou nesmrtelné a netypické pro punk rock, o to více je mám rád. Ty písně už zustanou navždy nesmrtelnou německou rockovou klasikou. Neznám tak intenzivně a krásně a hluboce už natolik procítěné pomalé melancholické rockové balady, které s punkrockem už nemají vubec nic společného. To na Die Toten Hosen upřímně miluji. Neznám osobně už upřímnější, věrohodnější a přesvědčivější ,,melancholický" text písní Die Toten Hosen, zvlášt i proto že z německé rockové hudby se toho skutečně nedá moc poslouchat. Alespon už pro mě osobně. A pak je tady i ještě výborná písen "Kamikaze". Tu mám osobně taky moc rád.

Muj závěr: Campino trpí těžkou emoční deprivací a já tou nejtěžší, která ke schizofrenní depresi už patří. Navzdory tomu u mě převažují rysi melancholika, což je snad to jediné kladné co muže u schizofrenie bít. A závěrem právě od doby od mého dospívání (se zkušeností) se schizofrenií, s touto duševní nemocí, která mě o všechno v životě připravila, o studii na základní i střední škole, o mé vrstevníky a o mé přátelé, o zaměstnání, o partnerský vztah, o možnost mé budoucí rodiny - za zkušenosti s touto duševní nemocí, která je tím nejhorším, co mě v životě kdy potkalo, schizofrenie - tato duševní nemoc - jen bere, ta nic dobrého, nic kladného a pozitivního už v životě nepřináší a jen bezmocně a bezradně sleduji jak čas neuprosně a nemylosrdně běží dál a já všechno ztrácím a nic pro sebe a pro druhé lidi neznamenám, nikam v životě nepatřím, nic v životě nemám a já díky této duševní nemoci žiju proto jen v minulosti a svou minulostí, a čas nadále jen neuprosně běží dál, a já každou přítomnou chvilku jen ztrácím a promarním. Není naděje, zustává jen osobní zoufalství, nejhlubší smutek, žal, osobní bezradnost, osobní bezmoc, jen lhostejnost a netečnost s apatií, se ztrátem smyslu života. A já se za schizofrenii, za toto své duševní onemocnění jen hluboce nenávidím a sebou samím jen hluboce pohrdám, nikdo z druhých lidí si neuvědomí a nevidí všechnu tu duševní bolest, tu trýzen a to duševní utrpení, protože je pečlivě před druhými lidmi skryto a já se nedokážu na tuto duševní nemoc dál dívat. Vím že partnerský vztah nezvládnu a že bez partnerky se nikdy z tohoto duševního onemocnění ,,neuzdravím". Nechce se mě s duševním onemocněním schizofrenií žít dál!

Bez tebe lištičko už nebudu moci zpitovat své špatné svědomí ani se uzdravit. To je ta jediná pravda v životě která mi osobně už zbyla. Skutečně se mě bez tebe nechce žít dál. Potěšil by mě komentář k Die Toten Hosen právě už od něžného protějšku.

Levičácky schizofrenní melancholik v krizi se psaním se sklony k filozofování... tak to tu ještě skutečně nebylo!! Upřímně ale musím říct že ještě jsem nenapsal nic co by pro mě mělo nějakou vysoce hodnotnou výpověd!! Nemám na sebe přehnaně vysoké nároky. Spoléhám se spíše jen více než na logický usudek na svou osobní intuici a už mám toho dost, už tím sám natolik osobně pohrdám, mám v tom všem díky tomu nepřehlednost a zmatek ve svém hodnotovém rámci. V tom je ten problém. Připomněl bych všem filozofum že touha po pravdě je velmi spalující a nebezpečná osobní vášen, a že nějaká pravda bez prožívané lásky nestojí nikdy za nic, je skutečně něčím co je jen prachem ve větru. Je třeba dokázat druhé bez záště a žárlivosti plně milovat a ptám se sám sebe jestli jsem toho skutečně osobně schopný? Najde se pro muj smutek a mé osobní zoufalství v životě nějaká slušná, něžná a obětavá liška? Právě bez tebe se lištičko nikdy plně neuzdravím. Je to tak, čím dál tím více si to ted osobně příliš pozdě v životě myslím uvědomuji. Žiju stále v minulosti, svou minulostí a čas neuprosně běží a bere mě vše stejně jako má duševní nemoc, už nevidím a nejsem schopný vidět svou přítomnost a příležitosti, které mužou bít. A to je pro mě neštastné, a nebezpečné, protože čas se nedá zastavit ani vrátit zpět. Cítím že je na všechno pozdě. Nenapsal jsem ještě nic co by mělo nějakou výpověd, více píšu snad o svých vlastních pochybnostech k sobě samému, a to je vždy obtížné.