Diskuze OSOBNOSTI.cz

Wimme jsem na tebe osobně nesmírně hrdý!!, i právě proto že ze všeho nejvíce sám odmítám a nenávidím kulturu povrchní a laciné lidské zábavy a považuji osobně konzumní společnost za ničím přínosnou, jen za asociální - kde se v nás bere tenhle špatný americký trend konzumní společnosti?, kterou osobně odmítám, neschvaluji, netoleruji a nepodporuji svým osobním životem!! Možná to jen ve mě radikalizuje mé pro (mě osobně) levicové anarchistické přesvědčení do extrémní míry, kterého se nikdy narozdíl od tebe Wimme osobně nevzdám!! A ty mé sklony k mé fanatické oblibě hudební arytmičnosti u písní Die Toten Hosen vypovídají o jiné logice (kritického) myšlení k pro sociálnímu cítění narozdíl od většiny jiných a druhých lidí, kterým kritické myšlení nejvíce osobně už chybí a jen žerou a nakupují, a příjemně se nejlépe osobně už baví a nenapadne je co se kolem nich ve společnosti odehrává a děje. Takový lidi byli, jsou a budou asociální zvláště v těžké době kdy lidi trpí a umírají na covid-19 nic je od takové osobní zábavy stejně neodradí k tomu myslet jen sami na sebe a starat se jen sami o sebe. Co je to za princip skutečně hnusného a odporného pro amerického chování a jednání u nás samích? Wimme skvělá režie videoklipu ve tvém podání k písním Die Toten Hosen "Warum Werde Ich Nicht Satt" a "Auflosen". Pro kapitalisty už je bohužel zisk vším a pro lidi co je vytváří jen špínou...

Wimme odsuzuji dnešní pro americký trend masové konzumní společnosti plné nespolečenského, asociálního jednání lidí, plné jejich sobeckosti a vzájemné odcizenosti si lidí, plné nezájmu a lhostejnosti o druhé, o své blízké, a utvrzené v narcistickém egoismu že toto je ta jediná a pravá vysněná svoboda, odsuzuji proto tuto pro americkou konzumní společnost. Nebudu ji nijak osobně podporovat a tolerovat. Konec narcistickému egoismu v americkém trendu konzumní společnosti díky té nejhorší naší ekonomické, sociální i kulturní a hluboce lidské krizi s pandemií covidu-19 a jeho rizikovou mutací, snad to nejhorší lidi více spojí jak se říká Češi si totiž bohužel sami navzájem pomužou až (jen) téhdy, když je nejhuře. To platí bohužel v celé konzumní společnosti. Snad nám to všem dojde že zdaleka všichni nežijeme blahobytem a zábavou konzumní společnosti, nejdu s dobou, nejdu s tímto trendem této doby a společnosti, to bych byl stejně morálně zkorumpovaný jako druhý lidi v této společnosti bez cti a odvahy stavět se na odpor špatnému sociálnímu systému. Jsem totiž pro levicový anarchista! Stejně jako kdysi Wim Wenders, a měl jím už zustat.

Wimmovy filmy (především z řad road-movie "Land of Plenty", "Palermo Shooting", "Dont Come Knocking"...) jsou vždy vysoce velmi pro sociálně výchovné a společensky už kulturně své diváky Wim vysoce vzdělává v dnešním špatném pro americkém trendu dnešní masové konzumní společnosti zaměřené více na své osobní sobectví, na narcistický egoismus, na aroganci a lhostejnost - nevím zda by se mnou souhlasil Wim Wenders, ale právě americkou konzumní společnost sám ostře kritizoval Wim právě ve své eseji pod názvem "Americký Sen" s podtitulem "Nezvěstný" při svém pobytu v Americe v 80. letech - nevím zda by se mnou souhlasil Wim Wenders právě ohledně toho že když dáte lidem přespřílišnou osobní svobodu, neví si s ní jednoduše rady a začnou ji spíše zneužívat k těmto svým povahovým vlastnostem po svém nebo jinými slovy začnou si ji vykládat ,,povahově" po svém zcela mylně že každý má a muže (,,má právo") myslet především jen sám na sebe a starat se jen sám o sebe, a nikoliv myslet a starat se o druhé lidi, to je největším zlem pro amerického trendu dnešní masové konzumní společnosti, která v nás plodí velmi nespolečenské, asociální jednání právě proto že nás utvrzuje ve vlastnostech jako (jakými) je sobectví, narcistický egoismus, nezájem a lhostejnost. A závěrem musím říct že konzumní společnost je vždy asociálně zaměřená na sobectví, nezájem o druhé lidi, na lhostejnost a narcistický egoismus. Vím že se rád opakuji a utvrzuji se v tomto svém přesvědčení, nicméně opakování je matka moudrosti.

Wimme ,,trpět za druhé, odpouštět pro duvěru." Budu už osobně pomáhat a chci bít nápomocný jen těm lidem co jsi nejvíce v životě osobně vytrpěli - co si prošli nesmírným utrpením (at jsou to duševně nemocní lidé nebo obětí trestných činu, zvláště pak Domácího Násilí atd.), co si pomoc druhých lidí nesmírně a nutně už zaslouží a právě takovým lidem je zapotřebí osobně už porozumět čím si v životě prošli a prochází! Protože lidé jsou dnešním (americkým) trendem konzumní společnosti k sobě bohužel čím dál tím více zlí, jsou k sobě čím dál tím více sobecký, naprosto bezohledný, jsou egoisticky narcisticky, samolibě arogantní a lhostejný a já už se na to nechci a nedokážu dál vubec dívat!!, protože takový lidé si pomoc druhých lidí častěji pak ani nezaslouží!!, dokud si už hluboce nevytrpí a neprotrpí to co osobně druzí duševně nemocní lidé nebo oběti trestných činu tak to vidím ze své strany já a to je Wimme bohužel tím proamerickým trendem dnešní nespolečenské, naprosto asociální konzumní společnosti!! - která je tolik zaměřena na sobectví a aroganci, a lhostejnost ke druhým lidem!! Myslím si Wimme že tvé velmi pro sociální filmy se to snažili vždy změnit, stejně už jako rocková hudba Die Toten Hosen. S nesmírnou láskou, s obdivem, s respektem a s uctou tobě Wimme navždy!!

,,Trpět pro druhé, a odpouštět jim - svým blízkým - pro duvěru." (muj vlastní citát) Nic totiž nevystihuje lépe písen "Was Zahlt" německých Die Toten Hosen!! V pořadí 3. písen z jejich alba "Auswartsspiel"!! A v něčem to vystihuje i život a filmy a profesi Wimma Wenderse coby přesvědčením hluboce zbožného protestanta (lutherána) se zájmem o fotografování a psaní, o teologii a pedagogiku a vášnivé cestování i mnohem více. Takže Wimme odpočni si od svého vášnivého cestování, už máš na to přece věk, sepisuj paměti - nesmírně rád bych si je Wimme přečetl, jenže v českém překladu je bohužel leccos od tebe co jsi sepsal téměř až už českým čtenářum naprosto neznámé a nedostupné!! Wimme zasloužil jsi se o podvědomí toho nejlepšího z ,,nové" německé kultury v okolním světě čemuž nasvědčuje i tvé čestné státní vyznamenání, vlastně celá řada čestných státních vyznamenání... A Wimme psáno jen pro tebe!!

A ted něco co se o Wimmovy už na wikipedii otevřeně nikde nedozvíme: ,,V letech 1967 až 1969 žil Wim Wenders v Mnichově ve společnosti nebezpečně a bezohledně fanaticky těch nejvášnivějších a nejutopističtějších anarchistu, tedy mezi mnoha levicově smýšlejícími mladými lidmi. V jejich čele stáli 2 velký občanský vzbouřenci Fritz Teufel a Rainer Langhans." - jak k tomu Wim svými slovy dodává: ,,Točil jsem policisty při veřejných občanských manifestacích. Byl z toho "Polizei-film" o policejní strategii. A pak nás začali pronásledovat. Proti Teufelovi a Langhansovi byl sehrán velký vykonstruovaný zmanipulovaný soudní proces. Použili k tomu mimo jiné i mé filmy, aby nám tak dokázali co jsme to za podvratné živly. (Wim Wenders byl přitom sám v té době zatčený při demonstraci konající se proti utoku na předsedu protiparlamentní levicové opozice Rudiho Dutschkeho, který byl postřelen a vážně zraněn s trvalými následky) Langhans dostal 7 let na tvrdo a překvapuje mě dnes, že ho policisté svými metodami k donucenému přiznání své osobní viny nezlomili. V té době se z vás stal levicový terorista, bud anebo jste se psychicky zhroutil. Namířil jsem si to do Palestinských výcvikových táboru, ale v Římě jsem své snažení zarazil. Nějak mě to pak všechno došlo."....vzpomíná na neklidnou a bouřlivou dobu Wim Wenders, který sám byl přitom jak už bylo výše zmíněno v letech 1969 přitom téhdy sám zatčený za nelegální učast na občanské demonstraci veřejně protestující proti utoku na Rudiho Dutschkeho, předsedu mimoparlamentní levicové opozice. A svými slovy dnes Wim připomíná: ,,Ta doba mě bez jakkýchkoliv pochybností hluboce ovlivnila a utvářela - zvláště pak v souvislosti s rokem 1968, kdy jsem také stál víceméně ve středu tehdejších politických aktivit, také jsem bydlel v sociálních komunách (snad něco obdobného jako jinými slovy dnes řečeno squatt) a částečně i s lidmi, kteří se později dostali k militantním hnutím združené pod R.A.F. ("Red Army Fraction"), Rudé Frakce Armády - a v tomto bodě jsem se s celým tím hnutím osobně pak rozešel. Vlastně jsem si vždycky říkal, že mnozí z těchto lidí měli skutečně skvělé a cenné myšlenky, ale prosazovali je pak zcela masochisticky příliš násilně proti svým vlastním nejhlubším citum a tím i proti svému vlastnímu osobnímu svědomí a jinými slovy lépe a respektive řečeno, tyto myšlenky už potom neměly nic společného s jejich nejhlubšími city (příčili se jejich osobnímu svědomí), a tím podléhali dojmu, omylu, že sami mohou mluvit za druhé lidi, že snad mohou mluvit za všechny lidi, za celou jednu neštastnou poválečnou německou generaci a to právě bylo přitom to nejvíce nebezpečné na jejich osobním nadšení se pro své velké myšlenky. A musím osobně k tomu říct, že ta doba ve mě zanechala velké osobní rozčarování svých předešlích představ..." Zde Wimm se ukázal jako vynikající psycholog pohlížející hluboko do nitra lidí sympatizujících s R.A.F. viz. zde muj odkaz. na filmový snímek "Baader Meinhof Komplex" o R.A.F. (zdroj!!: převzato z knihy Peter Gavalier "Spletité Cesty Wimma Wenderse")

Abych Wimma Wenderse jen nekritickým obdivem tolik osobně nezbožnoval, musím divácky naštěstí přiznat a připomenout že i Wim režijně natočil pěkně divácky bohužel podpruměrné či výslednou kvalitou už velmi sporné, rozporuplné filmy, kdy jedním z nich je pro mě osobně kupř. "Hammett" (1980), "Až Na Konec Světa" (1990), "Lisabonský Příběh" (1994) či "Linie Násilí" (1998). Asi jsem příliš náročný divák, mám a prostě nezapřu v sobě příliš vysoké nároky na kvalitu filmu - bohužel ani "Million Dollar Hotel" (2000) mě vubec nijak divácky osobně už nezaujal. Vím je to z mé strany možná tak trochu ostrá a vyhraněná, dost nesmlouvavá a svérázná kritika režijní profese Wimma Wenderse, připomíná to už bohužel tak trochu moji diváckou ,,ránu pod pás" pro Wimma Wenderse, kterého přitom tolik obdivuji a srdečně upřímně miluji právě pro filmy "Nebe nad Berlínem" (1986, 100%), "Země Hojnosti" (2003, 100%), "Přestřelka v Palermo" (2008, 100%) anebo "Až na Dno" ("Submergence" nehodnotím) či "Vše Bude v Pořádku" (také osobně nehodnotím) a další... nemluvě už o jeho kvalitních hudebních dokumentech "Buena Vista Social Club" nebo "Soul of a Man" a další, i ty cestopisné jako je třeba "Tokyo-Ga" a jiné, které jsou ojedinělé a vzácné, už jen proto a tím že nejsou tak divácky známé a doceněné, nedostali se hold častěji do našeho zvláště českého diváckého podvědomí. To nic ale už nemění na jejich kvalitě. Wimme promin mě tu kritiku, která je natolik upřímná, že ji nelze ve mě zapřít!!

Jsem už výhradně proti amerikanizaci tradičních křestanských hodnot Evropy dnešní (proamerickou) konzumní společností!! Každá kultura má rozhodně svou dějinnou hodnotu (své místo v dějinách) a svou identitu odlišné od jiné a musí si ji nezbytně udržet bez multikulturního soužití (protože co jiného je multikulturní soužití, multikulturalismus než asimilace samotné kultury následně jinou kulturou - Amerika je toho dobrým a názorným příkladem), přesto nejsem multikulturní, pro mě samého je duležité a přínosné bít už s jinou, s cizí, pro mě kdysi s Čínskou (filosofií), dnes především už jenom s Německou a s Ruskou (protože jak doufám v Rusku jsou naše Slovanské kořeny) kulturou dobře a nejlépe obeznámen i s dějinami těchto zemí. Zatímco WIMMA WENDERSE (tento muj komentář se ho skutečně esejisticky týká) prozměnu fascinovala nejvíce právě už samotná Americká a Japonská kultura, zvláště pak už anglo-americká rocková hudba 60.let, která v něm nejvíce podnítila a neustále v něm samém tolik podněcovala jeho zájem bez přestání vášnivě celosvětově cestovat a začít o tom následně i psát a natáčet filmy (odtud mimo jiné právě pojem road-movie typický pro Wimma) WIM WENDERS pozorně a pečlivě vstřebal vlivy četby největšího velikána německé kultury Goetha, Alberta Camuse, rakušana a jeho přítele Petera Handkea a dnes mě sám WIM WENDERS připomíná více Rainera Maria Rilka s jeho slovy "Mít Domov za Obzory" a "Mít či Najít Domov Všude". Nezajímá mě však pak nadále kultura samotná - to je jen výchozí bod k zájmu o osobnost u lidí a o mezilidské vztahy samotné ve společnosti a tím to pak prostě končí. Odlišnou kulturou se vztahy mezi lidmi poznávají mnohem lépe a demokracie je od toho že každý má právo svobodné volby na jistý čas pro tu ,,svou kulturu té které země", ale neměl by přitom zapomínat na to že to je jen cesta k tomu jak lépe už poznávat vztahy mezi lidmi samími a osobnost u lidí, je to jen jedna z cest k tomu a jiné cesty není, není to však cíl (a učel) samotný. Nezajímá mě ani politika, protože jak říká WIM WENDERS: politiku je třeba umět a dokázat, být schopný vždy striktně oddělit od svého soukromého života, protože SOUKROMI a POLITIKA jsou naprosto 2 rozdílné věci, a to je třeba si uvědomit. Jinými slovy politika nepatří do našeho soukromého života. Nejsem ani romantik, muj filozofický předpoklad k psychologii je velmi jednoduchou matematikou - skrze sebe vnímám, prožívám a chápu tebe (tedy druhou osobu) - tím jsem limitovaný, svými prožitky a zkušenostmi - proto jsem nepolitický, nevím zda jsem pacifista, ale nenávidím už sám politiku a pohrdám ji. Uvědomuji si že se musí ze všeho nejdříve změnit k lepšímu vždy samotný jednotlivec, nikoliv politika nebo společnost celá - to jsou sice podmínky, které ho (člověka) do velké míry utvářejí, ale nevypovídají nic o jeho lidské povaze a o jeho charakteru - v tom se plně shoduji s Dostojevským, kterého považuji za největšího psychologa ruské literatury. S obdivem, s uctou a s nesmírným respektem psáno pro WIMMA WENDERSE! WIMME hodně lásky, duvěry, dalšího profesního uspěchu v sepisování svých myšlenek (snad něco brzy vyjde něco více o tobě i v češtině), hodně životního štěstí a pevného zdraví v nelehké a v těžké době ti Wimme přeji -  já MARTIN DYNTAR, Hořice.

Opět jsem se díval na mysteriozní nenásilné křestanské (křestanské spíše je tím vhodnějším slovem právě protože je tolik nenásilné, čemuž nasvědčuje i výběr hudebního doprovodu ve filmu - senzitivní, citlivější rocková hudba a více, nejen to které slovu nenásilné vše nasvědčuje) milostné road-movie (z Dusseldorfu či z Duisburgu v Německu do Palerma v Itálii, ale většina filmového děje se převážně odehrává právě v Palermo v Itálii, v jeho ulicích, kde platí jediné motto: ,,kdo skutečně zoufale a bezradně moc nejdéle hledá ten jednoho dne prostě najde"). Wim nám (divákum) svým filmem sděluje žijme už jen přítomným okamžikem, nic není více než přítomný okamžik, přítomný okamžik je nade vše!! "Palermo Shooting" němce Wimma Wenderse (,,nenazývejme nikoho štastným dokud nezemře" definitivně zazní ve filmu), ale skutečně krásné, upřímné a pravdivé, to srozumitelné a přesvědčivé na filmu je teprve ten samotný plně spokojený, spokojeně prožitý jinými slovy respektive autentický partnerský vztah mezi lidmi samími, ta upřímná duvěra (nejspíše ta duvěra jak se domnívám odvozené od slova věrnost!), která přetrvá a kterou se překonává i to nejhorší v životě - osobní deprese a trýznivé uzkosti (z panické poruchy ze smrti, z umírání je ve filmu u Campina Wimmem názorně skvěle vykreslené - kdy příjemně a spokojeně, až příjemně štastně prožité osobní chvíle s druhými lidmi nejen z cestování, z touhy cestovat a poznávat nové prostředí neustále střídají pak už silné osobní uzkosti ze své vlastní osamělosti, rád říkám častěji ze ,,své hluboké samoty, i když jsem neustále i mezi druhými lidmi, ale něco mě schází - smysl života či tak nějak", z paniky či z deprese, ze ztráty své sebekontroly či z umírání...), kterým je třeba porozumět z čeho v nás pramení je to bohužel častěji jakoby pro mnohé z nás to poslední v životě ve společnosti v době natolik směrované přespříliš na profesní kariéristický osobní výkon a na pragmatismus (na který je společností a politikou vyvíjen už ten největší nejsilnější nátlak) a to předpokladem k porozumění uzkostem a depresím je přece vždy mravní a duševní vyzrálost každého člověka!!, a tu Wimm přece v sobě rozhodně má, proto je plně kompetentní k tomu uctít památku filmu "Sedmá Pečet" Ingmara Bergmana jako nikdo jiný, jako málokdo!!! V odkazu na psychoanaliticky spíše více ,,táké křestansky" zaměřenou "Sedmou Pečet" Ingmara Bergmana a slovy Wimma to je prostě strach, který nemá už definované jasné hranice, nedostatek lásky, pozornosti, naslouchání si a vzájemné komunikace či citová msta a nedostatek či absence osobního porozumění. Především pak ale obavy a strach ze své smrti zvláště s ohledem na to že právě smrt a umírání je v evropské společnosti velké neznámo, je tajemstvím, je prostě už tabu a pro Wimma nadešel jeho seniorským věkem čas se to snažit u diváku svým filmem změnit anebo alespon zmírnit podobně jak se o to snažil ve snímku "Sedmá Pečet" už kdysi Ingmar Bergman - ,,Po dlouhé době je ted konečně ted, a možná ted bude všechno trvalejší a možná tě budu moci i lépe poznat a ty mě." Bohužel recenze na film se mě nezdařila, ale je z toho něco mnohem více.... snad i hodnotnějšího - je z toho komentáře opět krátká a stručná esejistická výpověd!!

režie Wimma Wenderse skvělé písně "Warum Werde Ich Nicht Satt" německých Die Toten Hosen. Dobrá a názorná ukázka majetku a finančně chtivé konzumní společnosti, v dusledku pak najivně egoistické a sobecké, násilné a lhostejné k osobě druhých lidí!!!. A nepřehlédl jsem přívěšek Campina na krku v hudebním klipu k této písni - ptám se sám sebe je to snad odkaz na svatý Grál?!!!, který (jehož hnutí Svatého Grálu) má kořeny právě v Německu a myšlenky hnutí Svatého Grálu génius Zla Adolf Hitler ve své době rafinovaně sám využil a až mysticky propagandisticky zneužil k obrazu svému, k obrazu Německa jakožto druhého vyvoleného národa. Už jen to že Wim je křestan, protestant-lutherán a teolog by tomu hodně nasvědčovalo stejně jako Campinuv na noze už vyditelně vytetovaný mučednický křestanský kříž!!! Tak řekněte sami kde je pravda!!

Egoismus, sobeckost, prolhanost, lhostejnost, manipulace a jiné.... u většiny nevzdělaných Američanu v současné Americe je jednou velkou příležitosti k frustraci, ke znepokojenosti se s svým životem a k nenávisti mezi lidmi - to i další najdeme v kritice pro americké konzumní společnosti Wimma Wenderse v jeho eseji pod názvem "Americký Sen" s podtitulem "Nezvěstný". Protože Amerika a Američani s hnusem a špínou své hollywoodské kinematografie plnou násilí zkrášlené a pěstované v Americe u Američanu jen pro byznys a zábavu nám všichni lžou - totiž ekonomický blahobyt pro všechny je tím největším omylem!!! I já jsem nakonec rád že náležím a přísluším Evropě, jsem hrdým Evropanem, a nikoliv tím lhostejným, sobeckým a prolhaným nevzdělaným Američanem bít prostě netoužím a nechci!!! Svoboda a ekonomický blahobyt pro všechny??!! Kdepak to jsou největší lži Ameriky a největší omyl Američanu!! Američani si totiž představují tu svoji jedinou absolutní svobodu už jen ve svém v čistě v osobním v kapitalistickém prospěchu bez ohledu na druhé lidi bez kousky, už bez minima pro sociálního cítění (kup si naprosto všechno, všechno to ,,přece" -ke svému životu- potřebuješ, každý z nás je přece v tomto kapitalismu osobně na prodej a podnikej svobodně v čemkoliv a s čímkoliv, a kdo s tím už nesouhlasí je potom jen nepohodlným outsiderem a vyvrhelem dnešní doby a společnosti a není přece pak tím pravím a jedinečným vysněným Američanem že?!!!, protože tak vypadá má osobní představa o Americe!!), - Amerika a Američani v nesmírném egoismu utvrzeným ve své lidské sobeckosti, ve své vlastní najivitě jako žádný jiný EVROPAN už toho není tolik schopný, kdy Američani sami ztrácejí smysl pro povinnost k sociálnímu cítění!!! Protože slavná hollywoodská Americká konzumní společnost je velmi a nesmírně nenávistná, mravně skažená, prohnilá a asociální!!! Nemohu už jinak než to psát jako hrdý EVROPAN!!!

Esej "Americký Sen" s podtitulem "Nezvěstný" sepsal Wim Wenders při svém pobytu v USA roku 1984. Pro mě osobně dost vyhraněná a v lesčems nesmlouvavá kritika dnešní egoisticky lhostejné, egoisticky sobecké pro americké konzumní společnosti rozšířené daleko za hranicemi USA v okolním světě!! Wim ovšem jen ostře nekritizuje Ameriku a její představu o světě, její konzumní společnost - ekonomický blahobyt pro všechny. Ale nabýzí nám současně i řešení - zustat a náležet raději v hrdé a v bezpečnější a v jistější zemi - v Evropě, zustat raději hrdým EVROPANEM!! Stále tím vzdělanějším Evropanem než nevzdělaným, egoisticky sobeckým a lhostejným Američanem!!

Ostrá a dost osobně vyhraněná, naprosto nekompromisní kritika dnešní v okolním světě masově rozšířené americké konzumní společnosti od němce Wimma Wenderse pod názvem "Americký Sen" psaná v březnu-dubnu roku 1984 a pointou celé eseje je to že zustal dnes pro většinu lidí dnes "Nezvěstný"!!! Bohužel Wim Wenders samotný a jeho osobnost bohužel nejsou u nás masovými médii tolik mediálně popularizovány jako je tomu v Německu a jiných zemích!!! Velká škoda a velká lítost!! Takzvaný "osobní blahobyt" možný prý pro každého z nás z dnešní pro americké konzumní společnosti v okolním světě svým naprosto tupím a lhostejným egoismem u lidí napáchal tolik nepředstavitelného zla a násilí bohužel o nic méně než tolik co všechny totalitní režimy ve své době dohromady!!! Bohužel tupím a lhostejným egoismem z dnešní konzumní společnosti, kdy se přestáváme současně už starat ve své sounáležitosti jeden o druhého, starat o druhé lidi jako by nám nebyli už vubec blízcí a rovný si bohužel většina lidí zřejmě udajně už podle všeho co je asi představuje tu svou skutečnou tu svou jedinou pravou tu svou osobní svobodu bez ohledu už na to o čem demokratická lidská práva a její závazky u nás samích, u lidí ve společnosti, v té EVROPSKE společnosti vlastně skutečně jsou!!! - Spíše o povinnosti k sounáležitosti s druhými lidmi a k (pro)sociálnímu cítění s druhými lidmi je též ve společnosti dnes bohužel zatím nezvěstné!!! Právě pod převažujícím vlivem masových médií se ve skutečnosti dnešní konzumní společnost i mimo samotnou falešnou, nejistou a nebezpečnou Ameriku v okolním světě dopustila tolik nepředstavitelného a neskutečného zla a násilí neméně tolik co všechny totalitní režimy ve své době dohromady!!! Otázkou už je asi jen to kdy to lidem konečně vlastně skutečně osobně dojde díky naší ekonomické a lidské krizi a našim omezeným lidským právum a omezené naší lidské svobodě kvuli covidu-19 a jeho rizikové mutaci že nežijeme v blahobytu a blahobytem konzumní společnosti!!! To je ten největší lidský omyl!!! MARTIN DYNTAR, Hořice.

"Land of Plenty". To je jiný, od Hollywoodské konzumní filmové produkce naprosto odlišný a to jinak coby EVROPSKY pohled na Ameriku jako na velmi nejistou a nebezpečnou zemi očima Wimma Wenderse coby němce a Evropana, který v Americe - především v Los Angeles - dlouho žil a pobýval a nejlíp zná reálie zdejší společnosti a politiky krátce po neštastných a otřesných událostech z 11.září z teroristického utoku na Světové Obchodní Středisko na New York aneb jak se Amerika změnila mnohem k horšímu, k nejhoršímu ve své historii po 11.září!! - Wimmova potřeba a snaha odčernit a oddémonizovat Araby a jejich islámské náboženské vyznání jako ne vždy nutně násilnou ideologii, kritizovat americká média (která nejsou nezávislá na politice) informující o situaci v zemi už jen na politickou zakázku a samotnou politiku a financování válečného tažení George Bushe na Blízký Východ zatímco prostí obyčejní američané sami nemají a ztrácejí sociální jistoty a přežívají spíše v chudobě a v bídě bezdomovectví Wenders ve filmu otevřeně až s dokumentární pozorností, s pečlivostí a s přesností bez jakkékoliv cenzury Nám všem divákum ukazuje (protože "Bolest z Míru je Lepší než Agonie z Války") a nebyl by to Wenders aby filmu "Land of Plenty" nedal i především natolik něco sám ze sebe, ze své vlastní osobnosti s jasně s psychologicky až srozumitelně s terapeutickým zájmem o jinak trpící lidi at už v hlavní nebo ve vedlejší herecké roli!! - ukazuje nesmírnou srdeční laskavost a skromnost, upřímnost a otevřenost, odvážnost a trpělivost, obětavost a duvěřivost ke druhým lidem právě u mladé křestanské misionářky Lany (Michelle Williams), vracející se z Blízkého Východu po mnoha svých letech zpět do Ameriky, kde prožila své dětství, za svým strýcem Paulem (John Diehl), Vietnamským veteránem a přespříliš velkým nadšeným americkým vlastencem, který trpí post traumatickou stresovou poruchou a neuspěšně snová další konspirační teorie o dalších teroristických utocích na Ameriku pod silným a jinak převažujícím vlivem amerických médií (která nejsou či přestala bít nezávislá na americké politice) a přímé politiky George Bushe, který je přesným opakem charakteru své neteře Lany - je uzavřený, nezdravě podezíravý a netolerantní k islámské ideologii pod respektive jinými slovy řečeno jinak rozhodujícím vlivem svého potlačeného traumatu z Vietnamské války, který přitom sám potřebuje uspěšně vyřešit a dokončit, porozumět mu, a naskytne se mu k tomu příležitost teprve až prostřednictvým své neteře Lany (Michelle Williams), díky které poznává nenásilnost a srdečnost Arabu i těch na Blízkém Východě a skrze svou neteř Lanu (Michelle Williams) teprve až potom dokáže přijmout své osobní trauma a dokáže odpustit svým blízkým lidem. (Bohužel tohle je až to druhé znění mého jinak pro mě uspěšného předešlého delšího komentáře, které osobně považuji už za méně věcné a zdařilé, ten první delší komentář se mě nějakou chybou, kdy technika připojení k webu či k netu se mnou přestala hold na chvíli komunikovat a kdy selhala, nepodařilo první komentář už prostě otisknout!!! Nenávratně je pryč stejně jako přes 50.minut mé práce na něm!!!) MARTIN DYNTAR, Hořice.

Příčiny násilí v nás samích: ,,Strach (kterému neurčíme jasné hranice), nedostatek lásky a komunikace, citová msta!!" (ke snímku "Linie Násilí" Wimma Wenderse). O tom by se dalo tedy ještě hodně diskutovat!

Wim definuje násilí ve filmu "Linie Násilí" slovy: ,,strach (jinými slovy k tomu osobně dodávám dalo by se také říct že právě bezmezným a slepým podřizováním se svýmu strachu, kterému neurčíme hranice se snadněji šíří nenávist a zlo k druhým lidem), nedostatek lásky, (...a dostatek naslouchání, komunikace a pozornosti), emocionální msta (právě ta je už nejčastější, nejhorší a nejzákeřnější v lidech!! - ta je nevyzpitatelná v nás samích)... ke snímku "Palermo Shooting" bych prozmněnu citoval slova Lva Nikolajeviče Tolstého: ,,Člověk by mněl umírat jako pokácený strom - (bez výčitek svědomí k sobě samému), dustojně, čestně a krásně!!" - právě jen téhdy kdy je na smrt sám připravený!! A jak Ingmar Bergman v "Sedmé Pečeti" tak i Wim Wenders v "Palermo Shooting" oba dva nejlépe ví, si uvědomují že právě smrt a umírání je v evropské společnosti coby téma k diskusi velké, největší neznámo a tajemství, a oba dva se to po svém svými výše zmíněnými filmy snažili ke konci svého života změnit!! Přitom v asijské společnosti není téma smrti a umírání takové tabu jako je tomu v evropské společnosti. Bohužel!!

Jak se vyjádřil už Wimm ZLO není ani tak v druhých lidech, jako spíše ve vzdálenosti mezi nimi samími. Wimme dííík, poznal jsem a pochopil jsem že to tak častěji skutečně je!!! A budu se tu ve své krátké esejistické stati zabývat ZLEM! At to je ex neonacista Tomáš Ortel, který v textech písní Ortelu nejlépe vystihuje, komentuje a kritizuje společensky-politické poměry v naší Zemi a je proto pro mnohé lidi a média u nás bohužel nepohodlný a nenáviděný!!! -médii a politiky samími by byl nejraději asi (viděn) ukřižovaný nebo upálený (a to je mnohem větším ZLEM)-, stejně jako před lety Daniel Landa v puvodně ještě kdysi punkové kapele Orlík měl rasistické a nenávistné výroky, od kterých se dnes svou hudební tvorbou hodně distancuje, a i němečtí Rammstein mají punkové kořeny a je to skutečně otevřeně znát!! To je jen názorný příklad, jak se šíří ZLO častěji tabuizovanými tématy ve společnosti, které jinak sado-masochista Till Lindemann v textech písní Rammstein nejlépe otevřeně odkrývá, diskutuje o nich a polemizuje - resp. se především snaží jen vyprovokovat otevřenou diskusi o tom co je a zustává ve společnosti bohužel stále ještě tabu (neznámé a tajemstvím), nakolik jde ZLO častěji ruku v ruce s Ateismem, a že zločiny proti lidskosti u nacismu (s jehož oblibou to v textech písní Rammstein přitom nemá přinejmenším nic společného) byli v poválečné německé společnosti hodně dlouho zatajovány a zamlčovány - není právě toto ještě mnohem větším ZLEM než nacismus sám?!!!! Ptejme se především správně sami sebe, děkuji!! Martin Dyntar, Hořice.

"Land of Plenty" ("Země Hojnosti"). To je zcela jiný, odlišný, je to EVROPSKY POHLED NA AMERIKU po neštastných a otřesných událostech teroristických utoku na Obchodní Světové Středisko (WTC) na New York z 11.září, který by se v hollywoodské ubohé produkci neuplatnil a neprosadil, očima člověka (Wimma Wenderse) který v ní dlouho profesně žil a zná sám nejlíp realitu zdejší politiky a společnosti. Je to duležitý a ve společnosti stále nadčasový film pro Wimma Wenderse byl myslím i rozhodujícím filmem, protože nikdo jiný z EVROPANU, jakým je němec Wim Wenders, který vášnivě rád cestuje po světě a rád poznává dějiny a životní uroven té které (země) společnosti tolik neobdivoval a nemiloval krásu nekonečné americké krajiny stvořenou k nekonečnému toulání se a k poznávání sebe sama (o nutnosti cestování mu pojednával a psal již J.W. Goethe, Albert Camus či Rainer Maria Rilke - nad nimiž, nad kterými Wimm Wenders tolik rád intelektuálně nekonečně hloubá a diskutuje). Je to velmi přínosné road movie o hledání své vlastní rodiny a s tím životní jistoty v nejisté době. Je to ze strany Wimma Wenderse ostrá a jednoznačná kritika politiky válečného tažení na Blízký Východ George Bushe, kritika chudoby a bídy obyčejných američanu poukazuje prozmněnu na špatný sociální systém americké společnosti a odčernění Arabu a Islámu jako ne vždy nezbytně nutně násilné ideologie a další.... ale Wimm Wenders Ameriku snad obdivuje, ale nepříjímá ji už nekriticky, nepodporuje sám přitom nijak americký trend dnešní konzumní společnosti, tím se liší od mnoha jiných EVROPANU žijících v Americe, ale nacházejících se raději zpět v Evropě - protože díky pobytu v Americe si Wimm Wenders jak je známo uvědomil svou EVROPSKOU příslušnost a identitu.

To jsem upřímně trochu přehnal, lituji toho, ale nesnesu už tu lehkomyslnost, povrchnost a pokrytectvý (jak své tak i) druhých lidí a Čechu obzvláště zvláště v době kdy lidi ve světě trpí a umírají na covid-19 a zdravotnictví kolabuje si lidi chtěji bohužel dnes dobře užívat a nejlíp se ještě přitom (konzumně) bavit!! Skutečně nevím co by na to řekl WIM WENDERS. Ale mě neskutečně naštvala nepřítomnost jakkýchkoliv komentářu druhých uživatelu diskuse právě k této osobnosti respektované a široce uznávané jak druhými lidmi tak médii krom toho a jiného ověnčené vysokými statními vyznamenáními!!! Bohužel u nás v České Republice WIM WENDERS není prozatím vubec tak široce a populárně medializován jak je tomu v Německu a v jiných zemích!!! To je smutná pravda, svědčí o tom v českém jazyce (v českém překladu) prozatím absolutní, fatální nedostupnost jak knih tak filmu na DVD v české distribuci o WIMMU WENDERSOVY. Převažuje stále americký povrchní a laciný konzum, chtěl jsem říct mainstream!!! Jak dlouho, jak dlouho ještě to potrvá?!!!! Kdy se to konečně změní?!!!, a začne bít u nás na trhu velká, právě už ta největší poptávka po tolik nemedializovaných a spíše raritních a vubec méně známích a vzácných filmech na DVD WIMM WENDERSE s plnou českou podporou a po knížních titulech o WIMMU WENDERSOVY?!!!! Co proto u nás dělá distribuční společnost Art Cam?!!! Bohužel vubec nic!!! To je má omluva i mé vysvětlení zároven, nechci bít za své nenávistné komentáře jen kritizován nebo některými bohužel demagogicky oslavován, chci především aby byli pochopeny v širším kontextu, ale nechci aby byli druhými lidmi už medializovány. Není skutečného ocenění bez tvrdé a přímé kritiky, a stejně tak je tomu opačně. Nechci jen nenávidět, chci především porozumět v širších souvislostech, abych přestal druhé lidi nenávidět. Pro WIMMA WENDERSE navždy s respektem a s láskou!!! Wimme hodně lásky, duvěry, pevného zdraví a štěstí v osobním, v soukromém i v profesním životě ti nejvíce přeji - MARTIN DYNTAR z města Kamenné Krásy z Hořic.

Co bych se přizpusoboval naši swinské české nátuře, když ji osobně nenávidím a pohrdám ji, upřímnou soustrast čechum přeji, protože češi to o sobě bohužel ještě neví že jsou křížencem swině a včely, proto tuto nepříjemnou pravdu sami bohužel neunesou!!