Diskuze OSOBNOSTI.cz

,,V RIAPSu jsou pěkný swině a hyeny co pro peníze ničí lidské životy a
dopouští nehumánní, nelidský hyenismus, těším se až jim v nejbližší době
naplyvu do ksichtu, to jediné co si rád s ukončením nájemní smlouvy na
CHB ještě rád vychutnám, takový nelidský swině měli by všichni v RIAPSu
pochcípat, stará bolševická swině ředitelka RIAPSu Zuzana Kozáková,
Honza Pfeifer tel. 603 521 796, Lucie Skalská tel. 725 720 375, Milena
Bubnová i Mirka Janku, Karolína je vedle Andrejky Toneiserové také
dobrá, té si vážím, a Andrejka Toneiserová tel. 607 061 236, kterou mám
rád chce stejně v nejbližší době z RIAPSu odejít pryč, nedivím se jí že
hledá raději jinou práci a nechce už pracovat pro tak zkurwenou
organizaci která ničí lidské životy!" Martin Dyntar

Píšu toto s láskou k Wimovy to co jsem si konečně uvědomil ze sledování jeho pro mě dosud nejlepších a vyjímečných 2 jeho znamenitých filmu "Land of Plenty" (2003) a "Palermo Shooting" (2008), které miluji (je z toho stručné malé opět esejistické krátké zamyšlení), které naštěstí u nás v české distribuci vyšli na DVD s plnou českou podporou a vzdávám tak opět od srdce osobně čest a nesmírnou uctu tomuto filmaři, na kterého se u nás bohužel neprávem zapomíná. Tímto to chci napravit a konečně slabé divácké poměry ohledně Wima u nás tímto trochu změnit...: Slzy neznamenají slabost! Naopak čím člověk více pláče tím je silnější v tom ohledu že je naprosto osvobozený od předsudku právě v té dané chvíli, protože osobní předsudky znamenají největší bolest a také slabost! Čím člověk více pláče tím více je pak laskavější a vnímavější ke druhým lidem a svědomitější, je jak právě vnímavější, tak i ohleduplnější, i mnohem více tolerantnější a chápavější ke druhým lidem. A také osobně zodpovědnější a spokojenější v životě - protože porozumět své osobní lítosti a at pocitu viny nebo skutečné mravní vině vyžaduje od nás tu největší odvahu, které se nám častěji právě tolik nedostává. Slzy nejvíce zušlechtují a zocelují náš lidský charakter jako nic jiného. Slzy nejsou a neznamenají slabost ani sebe ponížení před druhými lidmi. Naopak jsou projevem té největší odvahy k sobě samému. A také čím člověk více pláče tím více je pak zakotvenější ve vztazích a v životě. Kdo se slzám vyhýbá je většinou největší zbabělec, lhář a pokrytec. Jinými slovy slzy jsou natolik přirozenou reakcí na ztrátu a nedostatek něčeho v našem osobním životě že znamenají pro nás velkou emoční inteligenci a rozvýjejí i tu naši sociální inteligenci, takže usloví že chlapi nepláčou je zcela natolik zcestné a nesmyslné jako nic jiného. A tenhle muj komentář je neskutečně hodně a výrazně melancholický (upřímný a...) a životně pravdivý. A pravda a upřímnost nebývá častěji příjemná.

,,Muži mají v sobě více sadismu a ženy mnohem více masochismu, proto pro
muže je vždy přirozená tvrdá muzika, tvrdý rock, nejlépe hard and
heavy, aby se občas taky dojmuli k slzám, bez toho to u nich nejde,
takže přijmám i hudbu německých RAMMSTEIN!, nejlépe třeba písen "Asche
zu Asche" z jejich živého koncertního vystoupení v Berlíně v roce 1999,
to už je od německých RAMMSTEIN! skutečně hodně agresivní, ženy v hudbě
mají více rádi romantiku a potřebují v ní vnímat a prožívat více své
emoční péče, já občas oboje dvoje, pro mě je rocková hudba svým zpusobem
taky sado-masochismus, vnímám že masochistické a sadistické rysi
osobnosti musí být vždy v člověku nejlíp správně vyrovnané v naprosté
rovnováze, aby byl člověk osobnostně vyrovnaný, hudba a písně německých
DIE TOTEN HOSEN! jsou pro mě svým určitým tragickým osobním lidským
heroismem vždy více masochistické než sadistické, ale časem si uvědomíte
že právě hudba německých DIE TOTEN HOSEN! k určitému sado-masochismu v
sobě vždy nejvíce a nejlíp směřuje, jak bych mohl psát zdání že to je v
jejich hudbě vždy více masochistické a neurotické nakonec i nejvíce
klame, tragický osobní lidský heroismus se pro mě dnes nejlíp odráží i v
hudbě a v písních Ukrajinských VEREMIY! i Ukrajinských OKEAN ELZY! s
velkým smyslem vždy pro romantiku, pro velkou až nostalgicky vždy
smutnou romantickou zasněnost, s největším vždy smyslem pro řešení
otázky viny i svědomí v sobě, pro svou ctižádost a pro svou osobní čest,
ale tohle celé je bohužel pro mě pruměrné, protože nedokážu totiž sám
pro to ted najít ty správná slova jak bych chtěl, i proto rád bych se k
tomu v budoucnu snad ještě někdy líp vrátil." Martin Dyntar.

,,Už tu budu se svými komentářemi pozítří pomalu končit, ano posunul jsem tu normy ve společnosti i své hranice, i své limity abych radikálně ve společnosti za každou cenu už něco změnil sám k lepšímu, aktivně jsem se tu občansky angažoval ve společnosti svým psaním a tady to má pro mě smysl, tady to má vysoký efekt, otevřel jsem tu líp druhým lidem v životě jejich oči a měli by být za to rádi a vděčný, a nikoliv mě tu už Stigmatizovat ani znevýhodnovat, to jen vytváří a prohlubuje ve společnosti vždy jen největší nenávist a jen pohrdání, Dari stýská se mě tu po tobě a rád bych tě někdy v životě zase moc rád viděl a rád tě obejmul za to že jsi tady na tom světě a za to jaká jsi." Martin

PS. ,,budete mě dělat problémy nedopadnu špatně jenom já, dopadnete
špatně i vy bezpáteřní české swině které mám dnes hluboce u prde..,
poznáte nejlíp teprve sami nakolik jsem pro vás sám vysoce dnes
nepotřebný a skutečný odpad většinové české společnosti swině jedny
český bezpáteřní, k takovým nemám v sobě dnes také žádné výčitky
svědomí, ani lítost, ani výčitky svědomí swině jedny český bezpáteřní!
Tím tu definitivně dnes končím." MD.

Ano jsem přece bizár, tak si to mužu dovolit, ale já to u sebe tak nevidím, nechci psát kontrovérzně, ale vést otevřený kritický dialog sám se sebou a začnu tím že Ortodoxní slovenský vlastenec Ondrej Ďurica je sebedisciplinovaný, neuplatný, ctižádostivý, odvážný a statečný, nedělá kompromisy! - jen je bohužel už krajně pravicově politicky ideologicky pravicově pomýlený, osobně je fascinovaný árijskou mytologií a nacistickou i neonacistickou ideologií, a prosazuje v politice ve společnosti pro mě nepřijatelný antisemitismus, rasismus, xenofobii a pravicový radikalismus, vše ostře radikálně proti ideologii Punku! -, ale s ortodoxními punkery mají ortodoxní vlastenci jedno společné - je jich dnes málo a pro konzumní společnost jsou dnes nepotřebný, proto by měli vést spolu občas otevřený dialog. Sebedisciplinovanost, neuplatnost, ctižádostivost, odvážnost a statečnost - to jsou dobré melancholicky osobnostní povahové vlastnosti blízké i mě osobně, němec Andreas Frege, ortodoxní Punker či ortodoxní Punk rocker z německých DIE TOTEN HOSEN! je pro změnu empatický, klidný i výbušný, ctižádostivý, upřímný a laskavý, hluboce dobrosrdečný a solidární, levicově humanistický, jako levicový volnomyšlenkář s romantickou duší je aktivní demokrat a přesvědčený pacifista, je jako volnomyšlenkář hodně odvážný a na sebe je vždy hodně tvrdý a k sobě je poctivý, proto je i svědomitý a pro mě je osobně čestný, je otevřený k druhým lidem - má v sobě pokoru!, která slovenskému vlastenci Ondreji Ďuricovi stále ještě v lesčems v mnohém chybí, je přátelský, v partnerském vztahu je hluboce oddaný a věrný, je tolerantní, duvěryhodný, a zodpovědný za vztah a spolehlivý v partnerském vztahu, je bystrý a dobrý (psycho) analytik a precizní systematik, vážím si ho proto dnes mnohem více než slovenského vlastence Ondreje Ďurici. Swinský rappeři jsou dnes bezcharakterní a lehce uplatný, lehce zkorumpovatelný, jdou jen po penězích a z žen dělají jen obyčejné kurwy, jsou to zákeřný podrazáci a bezcharakterní zmetci, nikdy je nebudu mit v lásce! DIE TOTEN HOSEN! dnes poslouchají deprimované děti! Tak na mě v Mladé Boleslavy u Kauflandu rádi mávali z MHD! Děkuju, to bude asi tím mím trikem s potiskem německých DIE TOTEN HOSEN! s jejich oblíbeným logem "Bis Zum Bitteren Ende!". Martin Dyntar.

neuškodila by nafukovací pana, jsem tak osamělý!, och bože jsem tak sám! Martin Dyntar

Stále nevím, nechápu, nerozumím proc tu není žádna diskuse ani rozšířeny fanklub k tak významné německé osobnosti dalece přesahující samotný rámec jeho filmů a dokumentů k cestování, resp. k cestovní horečce, k univerzitní pedagogii, k zájmu o křesťanství, teologii, fotografování, a literární vědu-psaní atd...Wim Wenders je hluboce zbožny přesvědčeny protestant. Tenhle němec obdržel a získal celou řadu vysokých čestných státních vyznamenání. Kdo z evropských nebo amerických filmařů toto dokázal a může něco takového o sobe říct???? Téměř nikdo!! A me komentáře vas zájem nenahradí a nevynahradi, proto stydte se všichni co diskusi k teto výjimečne osobnosti ignorujete. Nechte se vést raději ciste zábavnou hollywoodskou filmovou produkcí tupe a slepe mainstreamove ovce, ano tou idiotskou zábavnou americkou filmovou produkcí bez jakkekoliv intelektuální hloubky a bez snahy kinematograficky už vzdělávat a společensky vychovávat diváka právě k tomu aby byl pro sociální, a nikoliv jen samolibe narcisticky a sobecky egoisticky jak je dnešním trendem jak byt tzv. in v konzumní společnosti. Víte co by řekl Wimm? Nestarejme se jen sami o sebe a nemysleme jen sami na sebe. To je ve společnosti největším zlem. Vždyť krom lásky k bližnímu svému už není nic pro co by stálo za to žit. Mějme to proto všichni na paměti. Děkuji tim to všem za Váš nezájem o diskusi. Děkuji vam za vaši lhostejnost!

První píseň alba s názvem Du lebst nur einmal (vor) je o recenzi "All the Years". Končí to uvědoměním: "Není čas litovat; Nikdo ti nic nevrátí." V následujícím názvu Děvka (pozn. jedná se už o písen "Schlampe"), který odkazuje na předchůdce, je slovo děvk. podle myšlenky Rocka Schamoniho synonymem pro nestabilní život. Tady je napsáno: "Dej mi nový život! Jsi rád, že dostaneš zpátky můj starý zadarmo." [6] Anglický text Daydreaming je o tom, že mnoho lidí přichází o život, protože čekají na budoucnost. V Amanita Phalloides Campino cituje nebezpečné projevy nemocí ve formě zpívání příbalového letáku léku. Název nese latinský název zelené hlízovité listové houby. V Depression Deluxe popisuje morbidně depresivní člověk své pocity.

V Dívkě z Rottweilu si Campino vzpomíná na dívku, kterou potkal před lety před pokladnou ve švábském městě Rottweil. Když dívku spatřil, zasáhlo ho to "jako blesk". Nicméně nastoupil do turné autobusu a odjel dál, aniž by s ní mluvil. Text "Ano, zajímalo by mě, jak dnes žije a zda má psy nebo manžela" je narážkou na plemeno psa, díky kterému se město Rottweil stalo známým. [6] Hudebně je píseň založena na jugoslávské hudbě Sintů a Romů. Kapela byla inspirována Emirem Kusturicou a orchestrem No Smoking Orchestra. (zdroj: Wikipedie), resp. z Wikipedie vše přidal Martin Dyntar.

Игорь Тальков! Лучшие песни!!! ‪@MEGA_HIT‬ na
You-Tube, ,,Igor Talkov měl absolutní hudební sluch!, jeho texty písní
jsou vyjímečné stejně jako jeho písně dnes samotné, dnes nejlepší písně:
"Chistye Prudy", "Byvschij Pod'esaul" a "Memmory of Viktor Coj", najde
se jich mnohem více mnohem více dnes známějších písní, které jsou v
Rusku dnes více i oblíbené, mnohem více i populární, ale mě osobně dnes
hudebně oslovily a zaujaly dnes nejvíce právě už tyto 3 jeho dnes
nejlepší písně, jsou to melodicky podmanivé, melodicky vytříbené a
melodicky dnes už skutečně i hodně vyjímečné jeho nejlepší dnes písně v
celé jeho životní a hudební kariéře." MD.