-
,,muj nejlepší doslov ke správné emoční inteligenci."
-
Jedna z nejlepších dnes písní německých Die Toten Hosen je z jejich
hudebního alba "Kauf Mich!" (1993) a jmenuje se "Niemals Einer Meinung
Sein", nejlepší písní z jejich hudebního alba "Opium furs Volk" (1996)
je dnes "Paradies", nejlepší písní z jejich hudebního alba
"Auswartsspiel" (2002) je dnes křestansky až téměř podmanivá a
křestansky až dojemná písen "Was Zahlt", nejlepší písní z jejich
hudebního alba "Zuruck Zum Gluck" (2004) je dnes písen "Alles Wird
Vorubergehen", nejlepší písní z jejich hudebního alba "In Aller Stille"
(2008) je dnes písen "Tauschen Gegen Dich" a tou nejlepší písní z jejich
hudebního alba "Ballast der Republik" (2012) je dnes písen "Altes
Fieber" a také nejlepší písní z jejich hudebního alba "Laune der Natur"
je dnes písen "Unter den Wolken", všechno to jsou dnes vyjímečné písně,
ale kdo slyšel celé jejich hudební album dnes od začátku vždy až do
konce nejspíše ví kolik je v tom otevřenosti svým pocitum, kolik je v
tom nejlepší dnes emoční péče a kolik je v tom i hlubokého emočního
porozumění, kolik je v tom dnes přirozené autority stavěné vždy více na
skutečné lásce, na skutečném nejlepším přátelství, na větší vždy
toleranci, na hlubším porozumění, na silné a hrdé osobní lidské
sebeuctě, na vzájemné vždy toleranci, vzájemném vždy respektu a
vzájemném vždy uznání a respektu ke své uctě k sobě samému a respektu
vždy i ke svému svědomí, rychlé změny nálady a hluboké propady nálady,
které na jejich hudebním albu vždy nejlíp u Campina v jeho emočním
rozpoložení a v jeho zpěvu vždy nejlíp najdete vždy nechávají větší
prostor či resp. vždy i volný prostor i k hlubokému přemýšlení nad
sebou, nad svým životem, a než se sami pořádně vcítíte a vžijete do
jedné nálady přichází vždy rychle druhá, takže sami jste z toho občas
pořádně sami nejlíp emočně už nakonec hluboce deprimovaní a také už
často sami už téměř i mánio-depresivní pokud všechny ty krajně hluboké
propady nálad na hudebním albu si sami rádi intenzivně u sebe vždy
emočně nejlíp prožijete, žádná mániodeprese to není, naopak nakonec líp
pochopíte a líp si sami nakonec i uvědomíte že Andreas Frege známější
jako Campino upřímně otevřeně po pravdě přiznává a vždy ukazuje že každá
depresivní epizoda v životě, kterou si sami projdete je vždy plně
přirozená a naopak vždy nakonec jen vede k tomu že jste v životě vždy
teprve i více nakonec už upřímnější a duvěryhodnější pro sebe i pro
druhé, více i emočně otevřenější, více emočně vnímavější, více
empatický, více tolerantní a více vždy tolerantnější, více vždy
upřímnější a více vždy i duvěryhodnější pro sebe i pro druhé a mnohem
více i poctivější k sobě ve svém životě, více i svědomitější a
zodpovědnější i spolehlivější vždy nakonec pro druhé, více asertivnější,
lépe se pak ve společnosti i prosazujete a uplatnujete a lépe pak i
vnímáte a plně vždy i respektujete své svědomí apod., Campino jako
melancholik se svou hlubokou a těžkou melancholickou duší prožívá vždy
silný smutek permanentně vždy rád a proto se i vždy sám nesmírně rád
vždy osobně dojímá k slzám, to je skutečná empatie, nestydět se už nikdy
u sebe ani před druhými lidmi nikdy za všechny své emoce a ani za své
slzy, protože vždy jen skutečný zbabělec a vždy jen největší zbabělec a
vždy jen největší pokrytec se u sebe vždy vyhýbá svým slzám a stydí se
před sebou za to co je vždy i nejvíce lidsky už často hluboce dnes
přirozené, empatie je vždy více vždy v permanentní radostně vždy smutné
náladě v její naprosté emoční přiměřenosti, také i právě proto mám dnes
upřímně rád i některé dnes písně irských U2 jako právě už i jejich vubec
dnes nejlepší písně "Beautiful Day", "Stuck in a Moment Cant Get Out
Of", "Walk On", "Kite", "A Man and Woman", "Original of the Species",
"Until The End of The World", "Acrobat" a "Love is Blindess", možná
ještě hudebně zkousnu i písen "Stay", jen jejich písen "One" dnes nijak
vubec už nemusím, právě u Campina jeho permanentně silný smutek ho vždy v
náladě nakonec vždy vede k jeho přesnému pak emočnímu opaku ve své
náladě v sobě a to právě vždy k opačnému jemu emočnímu prožitku k
pořádné vždy mánii v sobě právě i vždy nakonec už právě v jeho
permanentně hodně vždy intenzivně smutné náladě." Ke správné emoční inteligenci
svým doslovem Volnomyšlenkář a levicový humanista, dnes i český
"Campino" Martin Dyntar, Trutnov. -
,,A ještě mužu na hudebním "Červeném Očku" vždy k tomu, k té jejich odporné hudbě nejlíp ještě laikovat na sociálních sítích, největší ztráta času v životě a vstřebávat zbytečné už vubec dnes k životu už neduležité informace, které už zdaleka ani nepotřebuju vubec už vnímat a je bez toho v životě vždy líp, tak podpořte hudební TV "Červené Očko" zbytečným dnes laikováním na sociálních sítích." Martin Dyntar.
-
,,přece jen nakonec něco málo minimálně k
velice hudebně rockově dnes mainstreamově podpruměrné české hudební TV
Rebel, kterou jsem vedle české hudebních TV stanic "Očko" a "Červené
Očko" tolik rád kritizoval něco málo k hudebnímu doporučení co by mohlo
mnohem více pravidelně rotovat v hudebně velice dnes mainstreamově
rockově hudebně podpruměrné české hudební TV Rebel, co by posluchači
jejich tzv. "Hard and Heavy" od americké metalliky nejspíše rádi uvítali
i její dnes už právě nejlepší písně "One", "Nothing Else Matters",
"Unforgiven", "Mama Said" a "Until The Sleeps", které i z muzikantského
hlediska nejsou profesionálně dnes hudebně vubec špatné, ale na české
hudební TV Rebel svým hudebním výběrem a svým hudebním playlistem
učelově bohužel míří vždy na velkou masovou permanentní zábavu a vždy
mainstreamově rockově komerční největší a vždy velký učelově dnes jen
čistě komerční masový konzum, není to zdaleka vubec kvalitní rocková
hudba, ale melodicky velice vždy monotonní, melodicky velice vždy
jednotvárně ubíjející a umlčující v sobě hudební sluch, totéž česká
hudební TV "Červené Očko", které je dnes čistě komerčně největší lidsky
nepříjemnou a lidsky i nepřirozenou nehumánní, nelidskou hudební kyber
totalitou a vždy jen permanentní čistě vždy komerční masovou zábavou pro
největší hudebně dnes tupé ovce, i jejich hudební klipy plné vždy
lidsky nepřirozených a lidsky i nepříjemných moderních a i postmoderních
vždy virtuálních počitačových kyber kulis v pozadí počítačově jen
jeddnoduše vysamplovaného umělého lidsky už nepřirozeného a lidsky i
hluboce dnes nepřijemného vždy počitačově moderního a počitačově i vždy
postmoderního elektronického zvuku v té jejich hudebně žánrově dnes
hudebně už netypické zvláštní hudbě křížené žánrově hudebně vždy více
někde mezi rappem a technem, anebo technem a hudebním RNB, neskutečně
lidsky odporné, největší nelidský lidsky už hudebně nepřirozený největší
odporný hudební hnus, to je dnes česká hudební TV "Červené Očko"!"
Volnomyšlenkář a levicový humanista v české společnosti Martin Dyntar,
Trutnov.
-
Jak jsem mohl v textu opomenout nechápu, byl to samozřejmě Carl Gustav Jung, ale ani to už by se mě do celého textu komentáře v kolonce bohužel už ani jeho jméno nakonec nevešlo. Vše jsem musel v komentáři celý text bohužel už osekat a zkrátit.
-
Muj doslov: ,,Jindřich Jašík, nejlepší český peer-konzultant a uspěšný peer-konzultant v Brně, autor knihy "Cesta ze Schizofrenie", kterýho si dnes nejvíce vážím a kterou jsem ve svém vlastním uspěšném zotavení také s touto zkušeností v minulosti celou tuto jeho knihu "Cesta ze Schizofrenie" dvakrát za sebou přečetl, Jindřich Jašík a jeho uvod k jeho nové knize "Psychiatrické Maximum" k podpoře širší masové mediální destigmatizační kampani na podporu a ochranu lidí se zkušeností s duševním onemocněním, každé společenské stigma je nejen nepříjemné, ale vždy i nejvíce osobně bolestivé, protože se ve společnosti stigmatem a stigmatizací vždy více zvenku tlačí vždy na osobní velké sebestigma u těchto lidí se zkušeností dnes právě s duševním onemocněním, které jim vždy nejvíce ze všeho dnes vždy brání vždy nejvíce v jejich zotavení, nic se nedá nikdy už jen čistě co nejvíce vždy tradičně psychiatricky dnes co nejvíce vše čistě zredukovat vždy jen na biochemický model chemické nerovnováhy dnes v mozku a cpát do lidí bezhlavě psychiatrické léky, prášky, je to samo o sobě dnes i epidemií závislosti na psychiatrických práškách, které z druhé strany pohledu na věc je vždy i největším dnes lukrativním, vysoce dnes výhodným byznysem dnes pro velké farmaceutické firmy a vellkým problémem dnes celé společnosti, ve které chýbí často dnes vždy více klinicky odborný a kvalitní psychoterapeuti a klinicky i odborný kvalitní psychologové, zdaleka to v samotném zotavení vubec už není jen o psychiatrických práškách, o farmakologickém užívání psychiatrických léku, prášku, at benzodiazepinu, antidepresiv nebo antipsychotik, z vlastní zkušenosti vím že plné zotavení je vždy více o náhledu na svuj zdravotní a duševní stav, nikoliv jen dnes o samotném utlumu mozku psychiatrrickými léky, prášky, které vždy tlumí činnost celého mozku, psychiatrické léky tlumí a otupují vždy pozornost, emoce i myšlení, už švýcarský psychiatr i hlubinný psychoanalitik nejlíp sám věděl a nejlíp i předpověděl že s každým hlubokým emočním traumatem se musí systematicky vždy precizně dnes klinicky pracovat klinicky odborně dnes psychologicky a psychoterapeuticky a že i lidé s duševním onemocněním budou klinicky odborně psychologickou i klinicky odborně psychoterapeutickou pomoc v bodoucnu v době jaká bude a v době jaká přijde vždy sami co nejvíce potřebovat a vždy sami co nejvíce i vyžadovat a nebude to vše už nikdy možné v budoucnu v době jaká přijde nikdy možné nikdy uspěšně toto vše už nahradit dnes jen farmakologickou léčbou." (Martin Dyntar)
Dostává
se Vám do rukou kniha, která má za cíl propojit svět lidí normálních se
světem lidí "nenormálních." Z pohledu autora, který si prošel touto
cestou tam i zpět, se totiž od sebe v zásadě tolik neliší. Psychiatrické
symptomy jsou možná zcela normální reakce na zcela nenormální události.
Vždyť prožité trauma je společné snad všem lidem s diagnostikovanou
"duševní poruchou." Z toho důvodu není základním východiskem této knihy
předpoklad, že lidé s psychiatrickou zkušeností mají nemocné mozky, nebo
porouchané duše.Psychiatrické maximum je volné pokračování knihy
Cesta ze schizofrenie. Mé dřívější poznání rozšiřuje o více než šest
let zkušeností v oblasti přímé podpory lidí s "psychiatrickými"
potížemi. Kromě práce v multidisciplinárním terénním týmu jsem pracoval
také pro NUDZ nebo Ministerstvo zdravotnictví, díky čemuž jsem nahlédl i
do fungování celého systému péče o duševní zdraví v ČR. Poznal jsem,
jak velký je rozdíl mezi překonáváním vlastních překážek a schopností
poskytovat vhodnou psychickou podporu druhým. Jsou to dva zcela odlišné
světy a do toho druhého jsem vstoupil až po vydání první knihy. Za svého
nejlepšího možného učitele ve světě podpory lidí, kteří procházejí
psychickou krizí, považuji Marka Hopfenbecka. Díky spolku Narativ jsem
se od něj mohl v průběhu celého roku učit terapeutickému umění v rámci
výcviku Otevřeného dialogu.První část knihy vychází zejména z
mého působení v oblasti podpory lidí s psychickými potížemi. Je
postavená na otázkách, s nimiž jsem se setkával nejčastěji a tématech,
která je z mého pohledu potřeba otevřít. Mojí snahou není touto knihou
rozpoutat "válku," ale dialog. Přál bych si, aby se dostala také do
rukou zdravotníkům, pro které možná bude kritickou, ale snad i užitečnou
reflexí jejich praxe.Druhá část knihy je na té první zcela
nezávislá a z mého pohledu se věnuje důležitým životním otázkám. Je
psána formou úvah a snaží se být určitým zdrojem inspirace při hledání
životní spokojenosti. Ne snad, že bych došel na konec této cesty, ale
čím déle po ní kráčím, tím více slepých uliček i užitečných ukazatelů
jsem na ní potkal. Rád bych se s Vámi podělil o své dosavadní poznatky,
protože psychické "nemoci" v mnoha ohledech vnímám jako důsledek životní
nespokojenosti. A právě proto považuji zvyšování životní spokojenosti
za ten nejlepší lék na duševní trápení.
-
,,Člověk by se měl rozhodovat vždy svým srdcem a rozumět vždy druhým lidem i mnoha věcem i okolo sebe ve svém životě vždy svým srdcem, podřizovat svuj racionální usudek ve své hlavě vždy správné a vyspělé emoční inteligenci, nikdy ne naopak, upřímně milovat svým srdcem vždy znamená nežárlit na druhé lidi nikdy v lásce, vždy upřímně milovat čistým srdcem znamená milovat druhé lidi bez pýchy, bez povyšování se v lásce znamená vždy od srdce upřímně milovat a to znamená vždy v lásce druhé lidi tolerovat a vždy odpouštět, vždy milovat, tolerovat chyby a odpouštět co se odpustit vždy dá, ale nemilovat sám sebe ani druhé lidi a žít bez lásky k sobě to se nikdy odpustit už nedá." Martin Dyntar
(mé motto, muj osobní citát, právě ke kterému mě dnes stále nejvíce ještě stále něco v mém životě dnes nejvíce chybí, něco hodně moc v životě chybí, už právě hluboce spřízněná duše k partnerskému vztahu ve svém životě)
-
,,Hluboce ted nad tím přemýšlím, němečtí RAMMSTEIN! a DIE TOTEN HOSEN! jsou 2 nejlepší německý hudební skupiny všech dob, stali se z nich živé legendy a z jejich hudby dnes největší hudební fénomén! Ale krom několika málo písní německých RAMMSTEIN! jako jsou dnes právě "Asche zu Asche", "Ich Will", "Mutter", "Sonne" (u které nikdy nepřestanu ladit, intonovat se svým hlasem sám právě do jejího refrénu), "Adios", "Im Nebel" a "Mein Teil" bych dnes celé jejich hudební alba už slyšet dnes nemusel, mám k nim některé výhrady, především dnes k metallově industriální podobě samotné "rockové" hudby či i resp. k industriálnímu dnes zvuku v hudbě, jsem tradicionalista v hudbě, samozřejmě dnes vždy mnohem více proto v samotné hudbě raději dávám vždy velkou přednost německým DIE TOTEN HOSEN!, Ukrajinským OKEAN ELZY! i Ukrajinským VEREMIY! a až na hudební výjimky i kanadanovy a folkaři LEONARDU COHENOVY! a z ruské melodické populární hudby to je už nejvíce dnes právě ruský protirežimní zpěvák, folkař Igor Talkov se svými nejlepšími písněmi "Russia", "Byvschij Pod'esaul", "Chistie Prudi" a "Memmory of Viktor Coi", ale líbý se mě i některé dnes písně ruských BI2 jako jsou právě nejlepší dnes jejich písně "Serebro" a melodicky i nejkrásnější milostné duety "Moj Rock n Roll", "Veter Peremen", "Do Utra" a "Padaet Sneg" i Vladimir Kuzmin se svou nejlepší písní "Ya Ne zabudu Tebya Nikogda v předěláce EMINA v jejich společné dnes písni "Sibirskie Morozi", ruský Nautilus Pompilius s jejich nejlepší dnes písní "Progulki po Vodě", Yuta i A.Maklakov s romantickou, s nejlepší její milostnou písní, s hudební baladou s duetem "Imya Lyubov", Smisllovie Gallyucinacii s jejich nejlepší písní "3000 Zvezdi", ruský Korol i Shut s jejich nejlepší dnes písní "Prygnu so Skaly" i s písní "Kukla Kolduna", také i Andrey Knyazz s nejkrásnější ruskou romantickou písní "Neviděli li vi Devhusku", ruský DDT s jejich nejlepší dnes písní "Metel Avgusta", Světlana Surganova i Orkester s její písní "Murakami", ruský Umaturman se svou nejlepší dnes písní "Prostitsya", Nayk Borzov se svou nejlepší dnes písní "Verhom na Zvezde", ruský Bravo s jejich nejlepší dnes písní "Lyubov ne Gorit", Diana Arbenina se svou nejlepší dnes písní "...Krilja (2023)", ruský Akvarium s jejich nejlepší dnes písní "Rock n Roll Mertvi", ruský Kipelov s jejich nejlepší dnes písní "Ya Svoboden", Chayf se svou nejlepší dnes písní "Ne Speshi", ruský Gorod 312 s jejich nejlepší dnes písní "Vne Zoni Dostupa" i samotnou dnes Agatu Kristi i s její nejlepší dnes písní "Opium" a "Kak na Voyne", rozhodně dnes rád zdaleka neposlouchám už dnes vše z ruské melodické populární, resp. i pop rockové dnes hudby, ale zmapoval jsem si ji podrobně, detailně dnes hudebně nejlíp celou od 80. let v Rusku především, zejména už po rok 2012 do několika málo písní, asi na přibližně dnes jen 32 až 40 ruských písní, tohle vše mi v komentáři dalo největší práci a hodně i času (komentář jsem měl rozepsaný přes celé 2 hodiny) to celé líp hudebně nakonec promyslet." Volnomyšlenkář a levicový humanista Martin Dyntar.
-
,,Officiální
hudební video klip k jejich nejlepší písni "Ich Will" pro její vizuálně
dnes vysoce podmanivé sugestivní hudební ztvárnění či resp. vizuálně
vysoce dnes podmanivé sugestivní hudební zpracování hodně obdivuji a
nenechám si tu jen pro sebe že zdaleka to není jen kritikou masových
médií jak se dnes o hudebním klipu dnes mediálně tvrdí, to byla spíše
Lindemannova záminka k tomu aby mu už vizuálně dnes tolik podmanivé
sugestivní video vubec nechali veřejně sdílené právě na You-Tube, ve
skutečnosti jim upřímně nejvíce šlo o něco už jiného, o hudebně právě v
této samotné písni i mediálně v hudebním videu právě dnes k této samotné
i písni "Ich Will" mnohem více už o skutečný, o největší tragický
lidský osobní heroismus!" Martin Dyntar.
-
Mě se to totiž do předešlého komentáře který byl tématicky hodně o hudbě
už bohužel zdaleka vše vubec nevešlo, musel jsem proto text v komentáři
zkrátit, osekat, tak se ted ještě na chvíli k tomu všemu o čem jsem už
hudebně psal rád vrátím: ,,Od německých Die Toten Hosen mám v MP3
formátu staženo na přibližně 220 jejich písní, některé jsou i rarity v
podobě zkušebního dema a z tzv. jejich B-side z jejich vedlejší hudební
tvorby a z jejich i méně známého živého koncertního provedení, vše z
webu MyFreeMP3.vip-net., který je dnes evropskou právní legislativou v
zemích EU pro legální stahování hudby blokovaný, nevím snad zda vubec
dál existuje i právě mimo země EU, a z jejich hudebních alb dnes jen
jejich dnes už i nejlepší 4 hudební alba z let 1993 až 2004, jsou to
právě "Kauf Mich!" (1993), "Opium furs Volk" (1996), "Auswartsspiel"
(2002) a "Zuruck Zum Gluck"(2004), takže zdaleka dnes nemám celou jejich
dnes tzv. kompletní hudební diskografii, a krom těchto 4 hudebních alb
mám v MP3 formátu ještě stažené jejich "Alles Aus Liebe - s podtitulem
40 Jahre" nejspíše z roku 2019 s pruměrným jejich bonusovým hudebním CD
"Learning English - The Learner's", které je dnes už jejich nejlepší
kompilací dnes tzv. "Best of" hudební výběrovkou, ale přesto některé
další nejlepší písně mi tam dnes osobně už nejvíce chybí, jsou to právě
tyto písně které dnes z MyFreeMP3.vip-net. naštěstí dnes hudebně stažené
mám: "Fallen" o lítosti dnes nad tím když něco v životě náhle a
nečekaně končí, o loučení, odpuštění, o sounáležitosti a hlubokém
usmíření v sobě, "Alles Wird Vorubergehen" o tom jak život dokáže být
dnes příjemný a krásný i nejistý a rozpolcený, vždy nevypočitatelný a
hluboce nevyzpitatelný, "Tauschen Gegen Dich" o partnerské lásce,
partnerské loajalitě, o své obětavosti právě už dnes všeho v životě co
mám právě vždy pro partnerský vztah, o své hluboké osobní oddanosti a
celoživotní i věrnosti až za hrob, ve které textařsky Campino sám
nejlépe dnes definuje, nejlépe dnes popisuje a vykresluje svou hlubokou a
těžkou melancholickou duši, jejíž recitovaní v češtině v českém
překladu mě vždy psychicky zlomí a vždy v mém recitování nakonec i
hluboce dojme k slzám, "Er Denk, Sie Denkt" o mě i o Darině Dušekové, o
naši temperamentní české Trutnovské "Shakiře" jak to mezi sebou v životě
dnes máme, je Shakiře svým temperamentem už skutečně upřímně dnes hodně
podobná, "Urlaubsgrusse" o smutném a zoufalém boji s rakovinou, který
nelze vyhrát, o tom pustit ven ze sebe všechnu vnítřní nenávist a
odpustit si, a odpustit sobě samému ve svém životě - to je vždy to
nejtěžší a často i to poslední, "1000 Nadeln" o smutné a zoufalé
závislosti na farmakologických psychiatrických lékách, práškách, -
nejčastěji i právě na antidepresivech, ze které už není žádné skutečné
cesty ven, písen o hluboké a těžké osobní depresy, o osobním zoufalství,
o osobní bezradnosti, osobní bezmoci a životní i beznaději, která končí
svými vnítřními démony a nakonec i svou sebevraždou, "Alles ist Eins" o
tom že vždy existuje nový začátek, písen je hluboce lyricky dnes
hluboce filozofickým zamyšlením se nad smrtí o tom že samotný život po
smrti se nedá nikdy racionálně, nikdy rozumově už vyloučit a že život i
umírání vždy patří nerozlučně už vždy k sobě a právě už obojí je dnes
vždy přirozené s dnes i buddhistickým podtextem, Campino v textu písně
naznačil že rozhodně dnes sám není žádný ateista, "Der Letzte Kuss" o
tom jak poslední polibek má či naopak už musí prominout, odpustit vždy
všechny naše největší životní přešlapy, všechny naše největší životní
chyby, všechny naše největší životní už i omyly a největší i životní
lži, "Ein Guter Tag Zum Fliegen", "Alles Hat Seinen Grund", "Regen" a
"Rest der Welt", i "Schwere - Los", "Das Madchen Aus Rottweil" a "Was
Zahlt" či "Im Nebel". " Volnomyšlenkář a společensky dnes už politicky
dnes levicově aktivně občansky dnes i levicový humanista Martin Dyntar s
hluboce dnes dobrým srdcem.
