-
,,Ve Vatikánu se jim ted celé té dnes v lesčems stále hodně dnes bohužel ještě ortodoxní a konzervativní (dogmaticky bohužel dnes stále tolik ještě ortodoxní) římskokatolické církvi vaří krev!" Martin Dyntar :-)
-
Co ted napíšu a budu sdílet je i pro mě osobně dnes duvěrně citlivé, je dnes velice duvěrné: ,,hodně lidí nejen dnes už v Německu a v německé dnes společnosti se hodně ptá na to asi Andreas Frege známější dnes právě jako Campino je bisexuální, to rád nakonec komentovat upřímně vždy i rád otevřeně budu, domnívám se dnes osobně (také si právě tyto otázky sám kladu) že s vysokou pravděpodobností skutečně že už i nejspíše ano je, pro mě je to "Punkový Kristus!", má hluboce dobré srdce a nikdo tak jako právě on (Andreas Frege známější dnes i jako Campino) už ho mit dnes nikdy nebude, Kristus vždy rád už vždy bez rozdílu rozdával vždy lásku už všem lidem, tak to vnímám v Bibli i já, ta láska by i právě proto vždy dnes měla být otevřeně dnes i samotnou právě i nakonec už i vždy erotickou láskou či i právě láskou vždy i v erotické poloze, protože i to je vždy přirozená láska a právě protože právě vždy i to je právě vždy skutečná láska, jen a nejen povrchní a pokrytecká římskokatolická církev to bohužel do dnešní doby často stále vždy ještě plně správně nechápe, a proto ted i rád otevřeně tvrdím co je dnes i logické a logicky i správné že i sám Kristus by byl osobně vždy také sám nejraději bisexuální, je to i logicky dnes i správné at se třeba z toho všeho co jsem ted před chvíli o Kristu či Kristovi otevřeně a upřímně právě napsal a sdílel třeba sami ve Vatikánu dnes poserou, stejně jako sám Campino mám dnes už stejně tak nakonec i já vždy své největší osobní nesympatie a vždy i své už největší dnes osobní výhrady dnes už snad i vždy nejvíce právě k samotné dnes už římsko-katolické církvi dnes i ve Vatikánu!" Volnomyšlenkář a levicový humanista, dnes v lesčems, ale rozhodně ne vždy už nutně a nezbytně vždy už dnes uplně ve všem (sám nejsem dnes rozhodně bisexuální!) český "Campino" Martin Dyntar, 41. let, Trutnov.
-
Má. pozn. ke zdroji z Wikipedie k hudebnímu albu německých Die Toten Hosen "Auswartsspiel" (2002)
,,Je o vážných úvahách o lásce a smrti, zatímco Campino satiricky nahlíží na politická témata.", ,,díky právě tomuto pro mě dnes i nejlepšímu a i prvnímu hudebnímu albu německých Die Toten Hosen, které jsem měl roku 2002 možnost slyšet už právě jen díky CD bazaru Krakovska v Praze, kde jsem zakoupil toto vubec pro mě v životě už první a nejlepší i dnes hudební album německých Die Toten Hosen v podobě originálního CD, kam jsem se vždy pravidelně často rád do hystorického centra Prahy právě pravidelně každý měsíc vždy vracel a kde jsem se i od rána vždy až do pozdního večera vždy celý v kuse téměř bez přestávky vždy osaměle bezutěšně teskně i v sobě hluboce bezutěšně vždy prázdně zoufale vždy smutně sám vždy intuitivně spontánně vždy rád procházel a na Karlově Mostě při setmění často rozjímal při svém emočně bezutěšně vždy teskném i hluboce euforickém pohledu vždy na lyricky krásný a hluboce vždy lyricky a esteticky vždy překrásný a lyricky vždy esteticky dojímavý odraz vždy pouličního osvětlení a pouličních lamp právě vždy už pokaždé často na samotné hladině vltavy jako vždy zářivých a intenzivně vždy i oslepujících na zemi jakoby vždy spadaných "hvězd" vždy pokaždé na dosah ruky pokaždé vždy v ohlušujícím šumu řeky vltavy a vždy pokaždé i nesmírně srdečně vlídných a vždy už srdečně i přívětivých hlasu právě vždy procházejících lidí v davu a jejich vždy i odeznívajících už kroku při svém nesmírně teskném i euforickém pohledu vždy na teskný let racku vždy nad hladinou vltavy jak všechno v tom nadbytku a v té hojnosti vždy všeho na dosah ruky vždy příjemně spolu krásně všechno harmonicky souznělo, ta harmonie v Praze s tou hojností všeho vždy na dosah ruky byla vždy i ve mě a vždy i v mém srdci!, skutečně i téhdy vždy moje velká láska k Praze." z Wikipedie se svým doslovem vše přidal a vše líp dovysvětlil Martin Dyntar.
-
V písni What Counts (má pozn. jedná se už právě o písen "Was Zahlt"), která je o lásce, Campino používá archaické obrazy a fráze: "Plaval jsem mořem, žil na vodě a soli, jen abych sem přišel a konečně tě viděl. Byl jsem v každé poušti, kterou si dokážeš vzpomenout, skoro jsem to vzdal a šel dál."
Skladba začíná melodií hranou Andreasem von Holstem na elektrickou kytaru, která se opakuje v první polovině slok a v mezihře. Skládá se z otevřených melodických tónů, tlumených rytmických výplní, mrtvých tónů a efektu zpoždění čtvrtiny. Navíc všechny kytary společně hrají dominantní rytmus s teplým, ale silně zkresleným zvukem ve druhé části slok a power akordy v refrénu. [7]
Úryvek s kytarou a vokální linkou z Nur zu Besuch
V tichém názvu Only to Visit, který Campino věnuje své matce Jennie, mluví s blízkým zemřelým člověkem, když prochází hřbitovem, jako by byl stále naživu. [6] Campinův zpěv doprovází kytara, basa, klavír a smyčce, podle aranžmá Hanse Steingena. (zdroj.: Wikipedie), právě z Wikipedie tu vše přidal Martin Dyntar.
-
První píseň alba s názvem Du lebst nur einmal (vor) je o recenzi "All the Years". Končí to uvědoměním: "Není čas litovat; Nikdo ti nic nevrátí." V následujícím názvu Děvka (pozn. jedná se už o písen "Schlampe"), který odkazuje na předchůdce, je slovo děvk. podle myšlenky Rocka Schamoniho synonymem pro nestabilní život. Tady je napsáno: "Dej mi nový život! Jsi rád, že dostaneš zpátky můj starý zadarmo." [6] Anglický text Daydreaming je o tom, že mnoho lidí přichází o život, protože čekají na budoucnost. V Amanita Phalloides Campino cituje nebezpečné projevy nemocí ve formě zpívání příbalového letáku léku. Název nese latinský název zelené hlízovité listové houby. V Depression Deluxe popisuje morbidně depresivní člověk své pocity.
V Dívkě z Rottweilu si Campino vzpomíná na dívku, kterou potkal před lety před pokladnou ve švábském městě Rottweil. Když dívku spatřil, zasáhlo ho to "jako blesk". Nicméně nastoupil do turné autobusu a odjel dál, aniž by s ní mluvil. Text "Ano, zajímalo by mě, jak dnes žije a zda má psy nebo manžela" je narážkou na plemeno psa, díky kterému se město Rottweil stalo známým. [6] Hudebně je píseň založena na jugoslávské hudbě Sintů a Romů. Kapela byla inspirována Emirem Kusturicou a orchestrem No Smoking Orchestra. (zdroj: Wikipedie), resp. z Wikipedie vše přidal Martin Dyntar.
-
Dobrá cesta (má pozn. jedná se o písen "Gute Reise" právě na albu "Kauf Mich!" z roku 1993) začíná přijetím adhánu muezzina z minaretu. Ve slokách lze slyšet sitarovou kytaru hranou Andreasem von Holstem. [10] Před vznikem Wünsch DIR zpívá dětský sbor Mosquito z hudební školy v Meerbuschi hymnický refrén této písně a cappella. (zdroj: wikipedie) Má pozn. Tak tohle je skutečně velice zvláštní hudba! Myslím že už ani vy o tom nijak osobně dnes nepochybujete. Martin Dyntar.
-
Koláž na průčelí, navržená Johannem Zambryskim, zobrazuje profil muže. Šroub označený šipkami má roztočit jeho mozek. Celá kombinovaná sada nástrojů je vytištěna přímo na nosiči zvuku. Kromě všech textů obsahuje doprovodná brožura sérii snímků z německé televize s moderátory jako Ilona Christen, Jürgen Fliege, Fritz Egner, Hans Meiser a Arabella Kiesbauer, Jan Pavel II. a fyzicky týrané batole. Následuje stránka z komiksu, pohlednice z býčích zápasů, načervenalá fotografie sťatého Číňana s titulkem "Viva la Revolution! Čína 1926", úryvky z obrazů s biblickými motivy, fotografie Lenina při projevu k proletariátu a nakonec fotografie skupiny Die Toten Hosen, kterou pořídil Gabo. Všechny obrazy odkazují na název alba Opium fürs Volk a marxistickou metaforu, jak ji interpretuje kapela:
"V 'Opium for the People' vidíme všechno, co lidi uklidňuje, co je drží v křeslech. Jen nevyvolávej vzpouru, jen se neprobouzej, vstávej, nedělej strach, jen se necítíš nepříjemně. Nakonec jsme také nějakým způsobem 'opium pro lid'."
– Campino[6] (zdroj: wikipedie) přidal Martin Dyntar.
-
Opium fürs Volk je album punkrockové kapely Die Toten Hosen s texty výhradně v němčině. Název alba odkazuje na poznámku Karla Marxe, který napsal: "Náboženství je [...] opium lidu." Texty alba se zabývají tématy morálky, náboženství a smrtelnosti. Stejně jako téměř všechny předchozí nahrávky kapely bylo produkováno Jonem Cafferym a vyšlo 26. ledna 1996 jako první album na vlastním labelu JKP.
Během akce u příležitosti Německého protestantského církevního kongresu v Hamburku v roce 1995, které se Campino náhodou zúčastnil, se setkal s opatem Stephanem Schröerem. Krátce poté, v srpnu 1995, Campino přijal Schröerovo pozvání a odjel na týdenní duchovní obnovu do benediktinského kláštera Königsmünster v Meschede. [1] Účast v mnišském životě inspirovala Campina k napsání některých textů a konceptu alba.[2] (zdroj: wikipedie, na kterou se ve svém tvrzení a vyjádření i rád osobně odvolávám). Velice punk rockově typická i punk rockově už netypická a skutečně i velice dnes zvláštní hudba! Martin Dyntar
-
,,Andreas Frege známější jako Campino má hluboce dobré srdce, pro každého by se tzv. nejvíce rozdal, je k lidem vždy otevřený, je vždy upřímný, vždy empatický, spolehlivý, poctivý a vždy přísný a nemylosrdně vždy často i tvrdý k sobě samému, má sebedisciplínu a je pro druhé lidi osobně vždy plně duvěryhodný, dá se mu vždy věřit a je na něj vždy spoleh, respektuji a uznávám i obdivuji dnes jeho texty písní i jeho silnou, charizmatickou osobnost, která mě fascinuje, z legendárních německých DIE TOTEN HOSEN! se dnes stal napříč několika generacemi neuvěřitelný a nesmrtelný hudební fénomén s láskou k německým DIE TOTEN HOSEN! dnes až za hrob! nejen vždy podle reklamního potisku oblečení a trik anebo často i samotného tetování už na těle s logem a některých vět a frází německých DIE TOTEN HOSEN! Campino na albu "Opium furs Volk" (1996), které mám dnes hudebně nejraději a na kterém Campino u sebe nejvíce i posunul své limity, své hranice a které bylo i těžkou životní zkouškou ačkoliv přestože s ním německý DIE TOTEN HOSEN! v 90. letech prožívali svuj největší hudební vzestup a svuj největší i hudební vrchol, se Campino hodně duševně trápí a hodně duševně trýzní i hodně sám sebe ve svých hodnotách v životě sám sebe i nejvíce osobně překonává více než na předešlém svém hudebním albu "Kauf Mich!" (1993) a z některých dnes i jeho písní, především dnes nejvíce z jeho písní "Die Zehne Gebote", "Bonnie und Clyde", "Froschkonig", "Lugen", "Paradies", "XTC", "Seelentherapie" a "Viva La Revolution" je to dnes i upřímně už nejvíce v poslechu znát, Campino se pro křestanskou víru, jejíž otázky ho zajímají, oslovují a přitahují, na albu "Opium furs Volk" (1996) skutečně se svými pochybnostmi o křestanské víře hodně duševně trápí, je zmítám hlubokými pochybnostmi, které si nakonec uspěšně rád plně sobě už nejvíce zodpověděl právě i v pro něj soukromě osobně už intimně dnes duvěrně duležité dnes v písni "Was Zahlt" ("Co Počítat" - ,,Jedině svou lásku má největší smysl vždy v životě vždy nejvíce hledat a nepřestat nikdy počítat.") na uspěšném a hudebně také i fenomenálně snad i nejuspěšnějším hudebním albu "Auswartsspiel" (2002), které bylo pro německé DIE TOTEN HOSEN! dalším absolutním hudebním vrcholem." Martin Dyntar.
-
Rammstein - Mein Teil (Official 4K Video),, ("U-Bhf Deutsche Oper"), obraz agresivního sadismu a obraz agresivního sadisty Tilla Lindemanna a jeho duševní patologie u Parafilie, kdy člověk rád ubližuje a potřebuje vidět druhé lidi vždy hluboce psychicky, duševně trpět, vždy co nejvíce psychicky, duševně trpět, je v tom všem dnes i obraz hluboké sociální patologie, nebudu raději nijak komentovat na motivu které šokující a otřesné skutečné události, která se odehrálaprávě v Německu dnes samotná písen "Mein Teil" je, ukazuje i hlubokou sociální patologii, ale Till Lindemann je agresivní sadista, který miluje a obdivuje vždy jen sám sebe a partnerského i mezilidského vztahu ve společnosti dnes bez ubližování a bez ponižování sebe i druhých lidí a jejich lidské dustojnosti právě už bez svých sado-masochistických svých preferencí právě sado-masochismu a obliby BDSM komunity ve společnosti už dnes není už přirozené autority v mezilidském a v partnerském vztahu dnes už nijak vubec osobně schopný, obraz ateismu u Parafilie a obraz ateisty a Parafilika, který rád sadisticky ubližuje a rád sadisticky ubližovat ve společnosti vždy bohužel bude. Vizuálně geniální a vizuálně vysoce podmanivý, sugestivní hudební video klip k písni "Mein Teil" německých RAMMSTEIN! - člověk který narcisticky samolibě uznává a miluje vždy jen sám sebe a druhé lidi dnes už nikdy v ničem nelituje, člověk bez srdce a člověk bez lítosti, který druhé lidi dnes nelituje." Martin Dyntar.
