-
Vše je dobře! Ale jen ten Sting s písní "Desert Rose" mě tam jediný
nesedí, písen je profesionálně hudebně dobrá, ale osobně jsem proti
islámu, který potlačuje rovná práva žen ve společnosti, v ortodoxním
islámu jsou hodnotově ženy na posledním místě v jejich společnosti, v
ortodoxním islámu jsou ženy bohuželvždy jen dobré otrokyně a vždy jen
dobré služky, i psy jsou v ortodoxním islámu přednější než samotné ženy,
označte si to klidně nálepkou islamofobní, ale vše o ortodoxním islámu a
jeho tradicích je tu z mé strany největší hluboká pravda, jsem osobně
proti ortodoxnímu dnes islámu a jsem proti islámu ve společnosti, které
jako náboženství je vždy dnes netolerantní a v koránu i právní a
náboženský výklad islámského náboženského termínu tzv. islámského práva
Šáría vede vždy jen k radikalizaci islámu ve společnosti a vždy jen k
ortodoxnímu islámu dnes ve společnosti a samozřemě i o to vždy dnes více
i dnes častěji pak právě k tzv. Džihádu, tzv. ke "Svaté Válce" proti
tzv. všem bezvěrcum ve společnosti kteří společensky kulturně dnes
nábožensky i společensky politicky dnes sami nepříjmají sami právě
islám, v demokratické společnosti nemá islám který nábožensky i kulturně
hystoricky nijak neuznává rovná a rovnocenná práva žen ve společnosti
dnes do demokratické společnosti proto vubec dnes nepatří! Označte si to
tu klidně nálepkou a dezinformací za islamofobní, ale dezinformace to
rozhodně žádná není, je to největší dnes hluboká pravda o islámu, a
bohužel i dnes český vlastenec, český neonacista a český zpěvák Tomáš
Ortel ve své písni pod názvem "Mešita" má sám dnes také velkou a
hlubokou upřímnou dnes pravdu o ortodoxním islámu co vše se lidsky
protiprávně a ustavně i nedemokraticky nedemokratického vše špatného a
otřesného s ortodoxním islámem dnes vše děje právě dnes na Blízkém a
Středním Východě a bohužel i nejen už tam, i také v samotné Africe i v
samotné dnes západní Evropě, nejen v ortodoxním islámu dnes nejen právě
ženy nejvíce osobně trpí a proto i otevřeně lidsky upřímně a hluboce i
pravdivě vždy rád tvrdím že právě ortodoxní islám je dnes největší
náboženské ZLO!, a pokud vás minimálně dnes zajímají a alespon i divácky
minimálně dnes i divácky oslovují nezávislé filmy právě s tématikou
samotného islámu dnes ve společnosti právě na Blízkém a Středním Východě
nebo i v samotné dnes Evropě a také i v samotné dnes Africe, nejlíp Vám
dnes osobně už vřele, od srdce dnes Vám doporučuji právě k diváckému
shlédnutí právě kinematograficky dnes umělecky plně nezávislé, hodně i
kinematograficky dnes filmařsky v tzv. dnes "Uměleckém Kinu" už i
Kinoartově dnes divácky hodně ojedinělé a nezaměnitelné hodně i
nezávisle dnes umělecky filmařsky režijně dnes i Kinoartově hodně
nezaměnitelné a vyjímečné i vzácné a také nejvíce dnes už kriticky i
hluboce dnes realistické nekomerční filmové snímky, které vám snad
stejně tak jako právě i mě právě o samotném nejen ortodoxním dnes islámu
ve společnosti snad lidsky mnohem více otevřou oči, tady jsou: 1. "Bez
Dcerky Neodejdu" (rok ani režiséra vubec nevím, film totiž zdaleka sám
neplatí za tzv. čistokrevný dnes Kinoart, ale i tak film není vubec
špatný, uvedeno bylo i v české TV myslím si právě na "Nova Cinema".), 2.
"Ein Augenblick Freiheit" (2008, uspěšně oceněno divácky i samotnou MFF
porotou dnes kritikou právě při uvedení filmového snímku na MFF.),
režie Arash T. Riahi (2008, "Na Chvíli Svobodní", režie Arash T. Riahi,
pozn. který získal v samotné Evropě v Rakousku jako iránský migrant
právě ze samotného Iránu sám politický azyl! Hluboce intimně rodinně
dnes dramaticky emotivní Film je na motivu, na předloze dnes právě
skutečné osobní životní události!, kterou dnes dokumentarista i filmový
dnes režisér a filmový i producent Arash T. Riahi i sám osobně prožil!
pozn. bylo i ke stažení právě kdysi na serveru Ulož.to a také i na
severu Sdílej.cz divácky dnes dostupné ve formátu AVI v originálním
znění s českýma titulkama, resp. s českými titulky), 3. "Die Fremde"
(2010, Německo, v českém překladu "Cizinka", 2010, Německo, pozn. je
divácky dnes dostupné dnes i ke stažení dnes právě na serveru Sdílej.cz)
a poslední 4. nezávislý film je dnes společensky kritické i zároven
dnes milostné, i romantické drama "Submergence" (2017, "Až Na Dno") v
režii právě německého režiséra Wima Wenderse otevřeně ostře kritizující
právě ortodoxní islám a Džihád! (pozn. bylo ke stažení v minulosti právě
na serveru Ulož.to i na serveru Sdílej.cz, je dostupné ke stažení dnes
možná i na Webshare, mám dnes ve formátu MP4 právě s plnou českou
podporou, právě i s českým dabingem!) Volnomyšlenkář a levicový
humanista Martin Dyntar. PS. i jako velký romantik se dnes musím nejen v
ortodoxním islámu hluboce dnes zastat žen!, i proto to vše také upřímně
dnes otevřeně celé pravdivě vše píšu! Martin Dyntar -
dnes už hystoricky mainstreamově dnes hodně vyjímečné i mainstreamově
dnes už hystoricky také nejlepší hudební písně všech dob! Martin Dyntar -
To nejlepší dnes z hudebního mainstreamu, co občas ještě hudebně toleruji i já, několik málo pro hudební mainstream dnes nejlepších i vzácných písní, nesmrtelných největších hudebních hitu, i z muzikantského hlediska vysoce i dnes profesionálně hudebně dnes dobře odvedených, zpracovaných, absolutní mainstreamově dnes hudebně i nejlepší hudební žebříček písní do tzv. mainstream TOP 23!: 1. němečtí Scorpions s písní "Wind of Change", 2. američtí Jon Bon Jovi s písní "Its My Life", 3, britský Sting s písní "Desert Rose", 4. americká Metallika s písní "Unforgiven" a také "Nothing All Matters", 5. briský bluesrockový hudební interpret Chris Rea s písní "The Road To Hell" a také "The Blue Cafe", 6. americký hudební interpret Jason Collet s písní "We All Lose One Another" (k hudebnímu OST "Palermo Shooting" německého režiséra Wima Wenderse 2008, hudební soundtrack k mysterioznímu road-movie "Palermo Shooting" německého režiséra Wima Wenderse z roku 2008), 7. irský hudební interpret Glen Hansard s písní "Finally", a s vizuálně i dnes nejlíp podmanivým hudebním videoklipem k u irčana Glena Hansarda dnes novější hudební písní, u které si její přesný hudební název ted bohužel už osobně nevzpomenu, ale ke konci hudebního klipu právě k té písni je uveden nápis "A Myles O'Reily Picture" a pozn. Glen Hansard se prochází ulicemi a dá v hudebním klipu nahlédnout do i tzv. arteterapie nějaké malířky a ke konci hudebního klipu pak i do zákulisí svých hudebních živých vystoupení, svých živých hudebních koncertu, 8. irský U2 s písní "Walk On", "Beautiful Day" i "Stay" ("Faraway, So Close", pozn. vizuálně dnes podmanivý hudební video klip k písni je v režii právě Wima Wenderse.) a také s písní "Ground Beneath Her Feet" (tu však nepočítám!, k hudebnímu OST 2000, k hudebnímu soundtracku k filmu německého režiséra Wima Wenderse "Million Dollar Hotel" z roku 2000.), 9. britský hudební Depeche Mode s písní "Freelove", 10. americký hudební interpret Johnny Cash s písní "Hurt", 10. kanadský interpret Leonard Cohen s písní "Happenes To The Heart", 11. Chris Norman s písní "Midnight Lady", 12. americký Eagles s písní "Hotel California", 13. slovenský hudební uskupení MC Erik a Barbara s písní "Ked Prijde Láska" a 14. český hudební interpret Michal Prokop s písní "Zloději Času" a se svým Framus 5 i s písní "Snad Nám Naše Děti Prominou",
15. britský interpreti Pink Floyd s písní "High Hopes", 16. britský
hudební interpreti Portishead s písní "The Rip" (pozn. opět hudební OST
"Palermo Shooting" 2008 německého režiséra Wima Wenderse.) a už tu chýbí jen americký hudební interpret Bruce Springsteen i s písní "Streets of Philadelphia", který se mě do hudebního žebříčku TOP20 už bohužel nevešel, tak jeho písen už ani proto vubec nepočítám!, tedy i cca
dohromady přibližně něco málo přes TOP 20!, už asi mainstreamově dnes
hudebně TOP 23!, nemám zdaleka vše přesně spočítané!, pozn. udělejte si
svuj mainstreamově hudební přehled a tzv. i hudební obrázek nejlíp dnes sami, ale k těm výše tu i dnes uvedeným a tu i zmíněným písním dnes mohu dodat jediné - absolutně dnes nejlepší hudební mainstream všech dob! a myslím si i rozhodně správně že to vše k hodnocení i právě těchto písní je dnes rozhodně i otázka právě i hudebního sluchu, alespon dnes právě i částečného hudebního sluchu!, a možná i nejen právě částečného hudebního sluchu! Právě Některé tyto dnes už hystoricky mainstreamové hudební písně si dnes rád hudebně už poslechnu občas právě rád dnes už osobně i já. Volnomyšlenkář a Levicový humanista Martin Dyntar. -
není to vubec celé, tak už naposledy ještě celé znova!
-
To nejlepší dnes z hudebního mainstreamu, co občas ještě hudebně
toleruji i já, několik málo pro hudební mainstream dnes nejlepších i
vzácných písní, nesmrtelných největších hudebních hitu, i z
muzikantského hlediska vysoce i dnes profesionálně hudebně dnes dobře
odvedených, zpracovaných, absolutní mainstreamově dnes hudebně i
nejlepší hudební žebříček písní do tzv. mainstream TOP 20!: 1. němečtí
Scorpions s písní "Wind of Change", 2. američtí Jon Bon Jovi s písní
"Its My Life", 3, britský Sting s písní "Desert Rose", 4. americká
Metallika s písní "Unforgiven" a také "Nothing All Matters", 5. briský
bluesrockový hudební interpret Chris Rea s písní "The Road To Hell" a
také "The Blue Cafe", 6. americký hudební interpret Jason Collet s písní
"We All Lose One Another" (k hudebnímu OST 2008, hudební soundtrack k
mysterioznímu road-movie "Palermo Shooting" německého režiséra Wima
Wenderse, 2008), 7. irský hudební interpret Glen Hansard s písní
"Finally", a s vizuálně i dnes nejlíp podmanivým hudebním videoklipem k u
irčana Glena Hansarda dnes novější hudební písní, u které si její
přesný hudební název ted bohužel už osobně nevzpomenu, ale ke konci
hudebního klipu právě k té písni je uveden nápis "A Myles O'Reily
Picture" a pozn. Glen Hansard se prochází ulicemi a dá v hudebním klipu
nahlédnout do i tzv. arteterapie nějaké malířky a ke konci hudebního
klipu pak i do zákulisí svých hudebních živých vystoupení, svých živých
hudebních koncertu, 8. irský U2 s písní "Walk On", "Beautiful Day" i
"Stay" ("Faraway, So Close", pozn. vizuálně dnes podmanivý hudební video
klip k písni je v režii právě Wima Wenderse.) a také s písní "Ground
Beneath Her Feet" (tu však nepočítám!, k hudebnímu OST 2000, k hudebnímu
soundtracku k filmu německého režiséra Wima Wenderse "Million Dollar
Hotel" z roku 2000.), 9. britský hudební Depeche Mode s písní
"Freelove", 10. americký hudební interpret Johnny Cash s písní "Hurt",
10. kanadský interpret Leonard Cohen s písní "Happenes To The Heart",
11. Chris Norman s písní "Midnight Lady", 12. americký Eagles s písní
"Hotel California", 13. slovenský hudební uskupení MC Erik a Barbara s
písní "Ked Prijde Láska" a 14. Michal Prokop "Zloději Času" a se svým
Framus 5 i s písní "Snad Nám Naše Děti Prominou", 15. britský interpreti
Pink Floyd s písní "High Hopes" a už tu chýbí jen americký hudební
interpret Bruce Springsteen s písní "Streets of Philadelphia", který se
mě do hudebního žebříčku TOP20 už bohužel nevešel, tak jeho písen už ani
proto vubec nepočítám!, tedy i cca dohromady přibližně TOP 20!, pozn.
udělejte si svuj mainstreamově hudební přehled a tzv. i hudební obrázek
nejlíp dnes sami, ale k těm výše tu i dnes uvedeným a tu i zmíněným
písním dnes mohu dodat jediné - absolutně dnes nejlepší hudební
mainstream všech dob! a myslím si i rozhodně správně že to vše k
hodnocení i právě těchto písní je dnes rozhodně i otázka právě i
hudebního sluchu, alespon dnes právě i částečného hudebního sluchu!, a
možná i nejen právě částečného hudebního sluchu! Právě Některé tyto dnes
už hystoricky mainstreamové hudební písně si dnes rád hudebně už
poslechnu občas právě rád dnes už osobně i já. Volnomyšlenkář a Levicový
humanista Martin Dyntar. -
Jsem po včerejšku ještě hodně unavený, nesoustředím se na psaní, proto i
ty pravopisné chyby. Rád bych se ted vrátil k tomu co mě osobně nejvíce
dnes vadí na rappu a na rapperech! Nechápu jejich mentalitu, vadí mě
dnes nejvíce jejich ztráta a nedostatek i samotná absence silné kladné a
pozitivní lidské sebeucty, to jejich laciné egoisticky samolibě
narcisticky dnes bezohledné, arogantní sebeponižování se i egoisticky
samolibě narcisticky arogantní, bezohledné ponižování druhých lidí,
vulgární i sexistické, které jim ted i vracím, vadí a sere mě to jejich
povrchní hraní na city druhých lidí a to jejich citové vydírání druhých
lidí, kdy o skutečném přátelství dnes rappeři už často neví vubec nic,
které je dnes právě v rappu tzv. nejvíce dnes oblíbené, jejich slangovým
jazykem dnes tzv. nejvíce "in", druhý to mužou, druhý je za to dnes
absurdně a paradoxně ještě rádi nekriticky osobně přijímají i nekriticky
vždy rádi osobně obdivují, právě to značí nedostatek zdravé lidské
sebeucty, obdivují je rádi nekriticky vždy i právě proto že jsou sami
také bezpáteřný a nemají žádné zdravé a přiměřené bezpečné hranice ve
vztahu a ani už nijak soběstačné samostatné kritické myšlení, právě
nezávyslý kritický usudek, právě to vše mě dnes na rappu a na rapperech
dnes hluboce vadí, vždy nejvíce vadí! Punkeři takový nejsou, ty vám rádi
pomužou v každé životní situaci, ty se za vás tzv. postaví i v životní
bídě a v životní i nouzi a nepodrazí vás nikdy, podají vám rádi pomocnou
ruku a zvednou vás ze země, ale samotný dnes rappeři druhý lidi už jen
rádi využívají, jsou to často největší podrazáci, pozor dnes na ně!
Volnomyšlenkář a levicový humanista Martin Dyntar. -
Upřímně ani dnes neznám pořádně celou jeho filmařskou i dokumentární tvorbu možná i právě proto že dnes je největší problém se k ní vubec někdy divácky dostat!, to je dnes v dnešní konzumní době v dnešní konzumní totalitě v kinematograficky hluboce dnes kinoartovém upadku často velký problém, s plnou českou podporou s českým dabingem už ani náhodou, často i bez českých titulek, i to vás pak často divácky odrazuje, bohužel, tahle konzumní totalita, na kterou je vše dnes v masové zábavě dnes marketingově vždy precizně a pečlivě, dukladně a dusledně dnes vypočítané nepřeje dnes žádným umělecky dnes nezávislým filmařum, žádnému uměleckému kinu, žádnému tzv. kinoartu, to není komerční masová zábava a komerční dnes mainstream, to je a vždy i divácky bohužel zustane okrajový filmařský umělecký žánr, vidíme to dnes všude dnes každodenně, nikdo dnes nezná takové dnes nejlepší americké filmaře, jakými byli v Americe právě Nicholas Ray, Elia Kazan, Howard Howks, nebo v Evropě švéd ingmar Bergman, polák Krszistof Kieslowski, v Německu němec Fritz Lang, Rainer Werner Fassbinder, Werner Herzog a mnozí další v uplném dnes diváckém zapomění!, a v Jížní Koreji dnes ocenovaný jihokorejci Kim Ki-duk a Park Chan-wook, v Rusku ocenovaný kinematograficky umělecký nezávislý režisér Andrej Tarkovskij a mnozí další jim podobný stojí a jsou často stranou diváckého komerčního masového mainstreamu, který se vše vždy jen snaží vše zredukovat na neustálou, na permanentní dnes masovou zábavu, právě jejich filmy dnes upadají do diváckého dnes zapomění. Nenávidím dnes film, nemá už v sobě žádné umělecky dnes plně nezávislé kritické hledisko a žádný vysoký morální kredit, vše se podřizuje jen divácké masové zábavě, proto se dnes i tolik v Americe nejen v Hollywoodské dnes filmové produkci umělecky vždy zkrášluje a estetizuje vždy násilí a masové vraždění v typicky amerických akčních filmech jako dnes něco už emočně bezbolestného a emočně dnes i příjemného a normálního, neukazuje se nikdy skutečná americká společnost a americká "realita" jako taková, na to by se zábavně totiž dnes nikdo divácky vubec nedíval a nebyl by pak zisk na produkci atd. Hodnocení filmu na ČSFD zdaleka není nikdy nezávyslé a objektivní, podřizuje se vždy v hodnocení více divácké oblibě a masové zábavě! Myslím si že je dnes dalece mnohem lepší když film jaký dnes už bohužel divácky je už raději přestane dnes existovat a zítra vubec nebude a budeme už mnohem raději všichni divácky dalece více odkázaný na hlubokou kinematografickou minulost a poznáme pak divácky líp i umělecké kino, i tzv. samotný Kinoart.
-
Za sebe 70. léta mě u Wima Wenderse přišla nudná, v 80. letech jeho filmové tvorby jsem se hodně pozdě divácky dostal k jeho kultovnímu podobenství na motivy česko-německého básníka, bohohledače Rainera Maria Rilkeho, o kterém jsem taky v jeho foru velice dobře i pojednával a psal, "Nebe nad Berlínem" ("Wings of Desire", 1986), kde jsem obdivoval kameramansky složitou a precizní práci s černobílou kamerou, a následně i k jeho volnému pokračování pod názvem "Tak Daleko, Tak Blízko" ("Im Weiter Ferne, So Nah", 1993) z roku 1993, v 90. letech jak známo se Wimu Wendersovy režijně nezávisle filmařsky vubec nedařilo, jeho filmy nebyli už vubec divácky uspěšné a ani mě 90. léta dnes v jeho filmové tvorbě už divácky vubec neoslovují a v nejmenším dnes nezajímají, za absolutní nejlepší umělecky tvurčí, umělecky dnes nezávisle kinematografický vrchol jeho celoživotní filmařské tvorby považuji jeho velice pozdní filmovou, filmařskou režijní tvorbu v období mezi lety 2003 až 2017, kdy natočil rodinné road-movie snímky jako právě "Land of Plenty" (2003), "Dont Come Knocking" (meziobdobí let 2003-2004) i filozoficky psychologicky mysteriozní milostné, romantické road-movie "Palermo Shooting" (2008), na kterých, na jejich právě dnes podmanivém sugestivním vizuálním zpracování se podílel kritikou ocenovaný vynikající a znamenitý kameraman Franz Lustig, k tomu natočil více komorní intimně dnes laděné drama "Every Thing Will Be Fine" (2015) a socio politicky, společensky politicky dnes i kritické více i milostné, i romantické drama "Submergence" (2017), tyto vyjímečné filmy mě dnes nikdy divácky neomrzí, našel jsem v nich to jak si chci dnes divácky nejlíp Wima Wenderse navždy divácky dnes zapamatovat právě dnes vždy s těmito jeho pozdními filmy, pro které si dnes Wima Wenderse nejvíce divácky dnes upřímně od srdce srdečně cením a hluboce dnes s respektem a se svým obdivem k jeho dnes pozdní filmové tvorbě osobně dnes vážím. To bylo rychlé, krátké a stručné. Martin Dyntar
-
Dnes po vzoru slovenského vlastence a
zpěváka Ondreje Ďurici jsem svým zpusobem taky charakterní (správný!)
voják proti české společnosti, která dnes hluboce hnije, Ondreje Ďurici,
autora textařsky i dnes mnoha skvělích a lyricky hlubokých a
vyjímečných písní, jakými jsou už pro mě osobně nejvíce dnes právě
"Písen pro Slovensko" upřímně, otevřeně a pravdivě hluboce realisticky
kriticky dnes vykreslující v minulosti skutečnou politickou situaci
právě na Slovensku, která stála investigativního reportéra Jana Kuciaka
jeho život!, kterou rád hlasitě na vile dnes zpívám spolu dnes i právě
dnes s písní "Republika" (doporučuji na YOU-TUBE vizuálně dnes skvělý
hudební klip právě k tého písni) a lyricky dnes i skutečně upřímné a
hluboké, lyricky dnes i dojemné a lyricky dnes i upřímně pravdivé
melancholické písně, balady "Dom" (samozřejmě až na výjimky některých
ideologicky dnes pro mě osobně už dnes nepřijatelných radikálně
pravicově dnes pomýlených slov v refrénu a některých i pravicově "
ideologických" vět o čisté nordické arijské rase) a "Rekviem" s
melodicky dnes podmanivým, sugestivním a překrásným klavirním doprovodem
právě k těmto písním bývalého vojáka, který sám v samotné armádě v boji
získal nejedno čestná vyznamenání právě i pro které si ho dnes s mnoha
osobními výhrady k jeho pravicově ideologicky dnes radikálně politicky
pravicové osobní pomýlenosti i přesto vše osobně vážím a i bývalého dnes
poslance ve vysoké politice právě na Slovensku právě pro jeho silnou a
přísnou sebekázen a sebedisciplínu, a lidský charakter dnes také jako
trochu i v lesčems právě melancholika i mě povahově a osobnostně také v
jeho kuráži, v jeho lidské odvaze a statečnosti co je i mě dnes
blízkému, samozřejmě v ideologicky dnes opačné politické orientaci, ale
Ondrej Ďurica nemá vubec špatné texty písní a nemá některé písně vubec
špatné a stejně jako to že je s vytrénovanými plícemi také na Slovensku
velice dobrý zpěvák, kdo slyšel jeho písen "Nemám rád" (a také dnes
osobně nemám rád a nenávidím tvrdé drogy ani když už právě muži dnes
bijou ženy! Má pravdu, je hodně upřímný!) dá mi za pravdu že jemu dnes
svým zpěvem po kolena dnes nesahá ani Daniel Landa a ani Tomáš Ortel,
Ondrej Ďurica má jako správný bývalí voják v armádě vždy i agresivně
mnohem daleko větší duraz v samotném hlase, ale znám i některé písně
našeho českého vlastence a zpěváka Tomáše Ortela! To tzv. charakterní
voják, vzhledem k tomu jak v české společnosti vše dnes jen hluboce
hnije a nikdo už tu bohužel dnes v Česku, v České Republice nepřeje už
dnes nikomu vubec nic dobrého a lidi si tu bohužel už ubližují agresivně
sadisticky vždy rádi (jsem realista!), si dovolím psát slova či termín
charakterní voják skutečně dnes bez nadsázky a bez uvozovek!, tragický
osobní životní heroismus mě je dnes osobně hodně blízký, a tak jako
realista rád sleduji vizuálně dnes podmanivý hudební video klip k písni
"Ich Will" německých RAMMSTEIN!, který je také hluboce realistický a
upřímně dnes i hluboce pravdivý v jaké nemorální době a v jaké masově i
konzumní dnes jen společnosti dnes vlastně všichni žijem a co masová
média dnes jako bulvární senzaci vždy ve společnosti dnes nejvíce
sledují! Ale nezapomenu nikdy na pro vás možná sentimentální, ale pro mě
dnes upřímnou také krásnou, také překrásnou romantickou písen od
slovenských MC Erik a Barbara "Ked Prijde Láska" a snad i jednou, snad i
jednoho dne doufám ke mě i přijde. Martin Dyntar
-
...a empatický, charakterní, svědomitý, slušný, zodpovědný, spolehlivý,
skromný, čestný, poctivý a neuplatný! Právě tak se dnes osobně nejvíce
vidím! Ale pro Vás fanatický a radikální, se svéráznou logikou jak
netradičně a nekonvenčně vždy neformálně postupovat a řešit věci! Prostě
melancholik, prostě svobodomyslný, prostě volnomyšlenkář tělem i duší s
velkou romantickou duší i velký romantik jak se patří, v partnerském
vztahu dnes hodně vždy hluboce oddaný a partnersky i celoživotně
doživotně vždy věrný, a také i bohužel hodně žárlivý, který chce občas
raději vubec nemilovat a přestat druhé milovat než žárlit a ubližovat!
Campino sám v minulosti vždy řešil toto stejné dilema - viz. jeho text
písně "Alles Aus Liebe", i písně "Froschkonig" nebo "Lugen", ale toto
své hluboké osobní dilema sám na hudebním albu "Auswartsspiel" (2002),
jedno dnes z nejlepších hudebních alb německých Die Toten Hosen, vyřešil
v až dnes křestansky podmanivém a v křestansky až sugestivním textu své
pro něj osobně i soukromě intimně nejlepší písně "Was Zahlt" a později
pak na hudebním albu "In Aller Stille" (2008) i absolutně dosud i vubec
nejlíp hluboce vykreslil svou melancholickou duši právě v samotném dnes
svém textu písně "Tauschen Gegen Dich". Campino, ke kterému dnes cítím
hluboké osobní sympatie, velký obdiv a silný respekt, je mezi námi dnes
určité už velice silné emoční pouto, které nedokážu racionálně dnes
popsat ani racionálně už dnes vysvětlit, správně to aha! takže český
Campino z Trutnova. Ano z Trutnova, z CHB RIAPSu. Martin Dyntar
