Supported by Internet Explorer.

oh, nou!

na konci jedné hry (nechci být moc konkrétní ale asi všichni tuší o kterou jde) se dokonce objeví titulky!

Děkujeme .. odejdi :D

V závěrečné sekvenci Killzone 3 je kdosi osloven větou "Vítejte doma, pane". S kým mluví? To...

To je tak velkej mega spoiler az se mi z toho chce teda brecet.... :D:D

Když o tom tak přemýšlím, tak asi témata Ladislava Loukoty. V podstatě za mě dělá rešerše a v koncentrované formě se od něj dozvím spoustu zajímavých informací. *4*

za mě jedině mistr péra Jan Doskočil

Lucie Jiříková

Petr Poláček. Je mi tak nějak nejsympatičtější ze všech...

Ač s mnoha jeho názory nesouhlasím, tak Lukáše Grygara a dále články od Jiřího Pavlovského a Miloše Bohoňka, protože se letos věnovali mé oblíbené platformě, Pavlovský více. Jinak tady není nikdo, jehož článkům bych se vyhýbal, sem tam se nějaká chybka vloudí, ale stejně je to nejlepší český server o hrách, vlastně když vezmu hojnou účast našich bratří tak možná i nejlepší československý

Ježišikriste, Tome, to nemůžeš takhle zčistajasna vybafnout takovou choulostivou otázku. Tady jsou citliví i na recenzní průměry, natož na nějakou soutěž redakční popularity. Sorry jako, radši ti napíšu, co jsem na tomhle serveru četl fakt nerad, než vybírat konkrétního spisovatele.
__Nějaká ta hrubka, občasné překlepy a stylistické nesmysly se dají chápat, ostatně s absencí některých vyhlášených expertů jich ubylo. Co ale člověka nepotěší, jsou floskule, které obecně vládnou (videoherní) žurnalistice a kterým se nevyhýbá ani místní redakce. Naopak, zdá se, že jakmile jeden autor začne používat nějakou hezkou vatu, tak do pár neděl infikuje všechny kolegy.
__Začnu třeba oblíbenou „rolí“. Ta se objeví vždycky okolo vašeho avatara v popisované hře. Vy za něj prostě nehrajete nebo ho jednoduše neovládáte, ale vždy se ocitáte v jeho roli, ujímáte jeho role či se jeho role chápete. Pro mne je to takové železné pravidlo pro pobavení na úvod článku. Představuju si, že autor zrovna vstává z porcelánového trůnu, kde náhodou došel papír, usedá do reakčního křesla, a jak má čerstvě vizualizovaný ten točící se prázdný váleček, tak ho hned bezděčně nacpe do článku.
__V zájmu objektivity je nutné zmínit variantu s „ocitnutím se v něčí kůži“, která sem tam tohle pravidlo první role oživuje trochou lidského tepla.
__Krásné obraty taky vytváří hojně využívané přenádherné slovo „skrze“, které v rukou šikovného redaktora (zdravím Aleše a Adama) nachází bohaté uplatnění. A tak se „hra připomíná skrze video“, „svět se upravuje skrze změnu barvy“, „příběh se vypráví skrze dynamickou hudbu“, „zaměření se definujete skrze rozhovory“ a „autoři se loučí se sérií Uncharted skrze pohled do zákulisí vývoje“. Lahůdky.
__Když jsme u lahůdek, tedy gastronomie, tak nesmím zapomenout na oblíbené „jednohubky“. Jakmile je hra kratší než ca 150 hodin, je určitá šance, že v článcích spadne do kategorie takzvaných jednohubek. Čím kratší a čím menší kolektiv autorů, tím je pravděpodobnost tohohle šuplíčku větší. Indie hry do pár hodin od jediného tvůrce tu mají své místo prakticky jisté. Vysvětluju si to permanentním hladem špatně placeného herního novináře, jenž se má možnost pořádně nacpat jen při videoherních prezentacích právě oněmi zmíněnými jednohubkami. Ty se mu pak při psaní, s myslí bloudící ve vzpomínkách, vrací jako symbol něčeho malého a příjemného. Šup a je to v textu.
__S jídlem a perzistentním hladem zřejmě souvisí i „porce zábavy“. Bývá malá, adekvátní, slušná, pořádná, vrchovatá, nebo dokonce masivní a neskutečná. Tohle už je raritnější obrat, který je dostatečně modifikovatelný tím definujícím přídavným jménem. Neznamená to ale, že při čtení nepotěší.
__Potěší i všechno originální, neotřelé a nové, co se ve světě videoher zčistajasna objeví. Málokdy to ale bývá manuálně dílensky vysoustružené. Přesto nás pronásleduje „zbrusu nový titul, zbrusu nový Level, zbrusu nový svět, pohled, koncept, zbrusu nový obsah“. Prosté přídavné jméno už nestačí. Doba si žádá expresivnost. Ok, jen kdyby se nebrousilo úplně všude. Těch brusů. Jeden na každého jazykobrusiče.
__Celý tenhle text by byl o ničem, kdybych ho nezakončil frází „něco je o něčem“. Ano, skutečný děs, který sice hernímu spisovateli ušetří spoustu přemýšlení nad vhodným slovesem a zkrátí text o pár slov, ale v citlivějším čtenáři spolehlivě vyvolává dávivý reflex. A tak tu máme hry, které budou „o dvou úhlech pohledu“ nebo „o stylu, pochopení a funkčnosti“ a podobné perly, které se mi v zájmu karmy nechce opakovat. Páni redaktoři, jste snad profesionální fotbalisti, hokejisti nebo politici? Ti na to mají právo, neb myslí na góly, které jsou o štěstíčku, a na daně, které jsou o rozpočtu.
__Je to celé o duševním zdraví. O vnímavosti. O jazyku.

Jediný redaktor, kterého uznávám, je Aleš Smutný.

Na Krev a víno se fakt těším. Klidně by mi stačilo 2x do roka takovýhle DLC; podívat se do Brokilonu, Koviru, na Thanedd, Dol Blathanna a na další místa, který se do původní hry nedostaly. No a za pár let si to projet v Enhanced edici :-)... Doufám, že to druhým DLC neskončí :-)...

pokrok je u Stýmu pomalý, jerště třeba vydržet další 4roky :D

vidis, keby si mal blbu r9 280 alebo r9 285, tak das AC: black flag na 40fps ..ale ty mas genialnu 960 a 50W menej a hrat to poriadne nemozes :)
smart buy

Jsem si docela jistej, než ten klíč má větší cenu než $4. Ale dobrej pokus.