Diskuze OSOBNOSTI.cz

To nejlepší dnes z hudebního mainstreamu,
co občas ještě hudebně toleruji i já, několik málo pro hudební
mainstream dnes nejlepších i vzácných písní, nesmrtelných největších
hudebních hitu, i z muzikantského hlediska vysoce i dnes profesionálně
hudebně dnes dobře odvedených, zpracovaných, absolutní mainstreamově
dnes hudebně i nejlepší hudební žebříček písní do tzv. mainstream TOP
23!: 1. němečtí Scorpions s písní "Wind of Change", 2.  američtí Jon Bon
Jovi s písní "Its My Life", 3, britský Sting s písní "Desert Rose", 4.
americká Metallika s písní "Unforgiven" a také "Nothing All Matters", 5.
briský bluesrockový hudební interpret Chris Rea s písní "The Road To
Hell" a také "The Blue Cafe", 6. americký hudební interpret Jason Collet
s písní "We All Lose One Another" (k hudebnímu OST "Palermo Shooting" německého režiséra Wima Wenderse 2008, hudební
soundtrack k mysterioznímu road-movie "Palermo Shooting" německého
režiséra Wima Wenderse z roku 2008), 7. irský hudební interpret Glen Hansard s
písní "Finally", a s vizuálně i dnes nejlíp podmanivým hudebním
videoklipem k u irčana Glena Hansarda dnes novější hudební písní, u
které si její přesný hudební název ted bohužel už osobně nevzpomenu, ale
ke konci hudebního klipu právě k té písni je uveden nápis "A Myles
O'Reily Picture" a pozn. Glen Hansard se prochází ulicemi a dá v
hudebním klipu nahlédnout do i tzv. arteterapie nějaké malířky a ke
konci hudebního klipu pak i do zákulisí svých hudebních živých
vystoupení, svých živých hudebních koncertu, 8. irský U2 s písní "Walk
On", "Beautiful Day" i "Stay" ("Faraway, So Close", pozn. vizuálně dnes
podmanivý hudební video klip k písni je v režii právě Wima Wenderse.) a
také s písní "Ground Beneath Her Feet" (tu však nepočítám!, k hudebnímu
OST 2000, k hudebnímu soundtracku k filmu německého režiséra Wima
Wenderse "Million Dollar Hotel" z roku 2000.), 9. britský hudební
Depeche Mode s písní "Freelove", 10. americký hudební interpret Johnny
Cash s písní "Hurt", 10. kanadský interpret Leonard Cohen s písní
"Happenes To The Heart", 11. Chris Norman s písní "Midnight Lady", 12.
americký Eagles s písní "Hotel California", 13. slovenský hudební
uskupení MC Erik a Barbara s písní "Ked Prijde Láska" a 14. český hudební interpret Michal
Prokop s písní "Zloději Času" a se svým Framus 5 i s písní "Snad Nám Naše Děti
Prominou", 15. britský interpreti Pink Floyd s písní "High Hopes", 16. britský hudební interpreti Portishead s písní "The Rip" (pozn. opět hudební OST "Palermo Shooting" 2008 německého režiséra Wima Wenderse.) a už
tu chýbí jen americký hudební interpret Bruce Springsteen i s písní
"Streets of Philadelphia", který se mě do hudebního žebříčku TOP20 už
bohužel nevešel, tak jeho písen už ani proto vubec nepočítám!, tedy i
cca dohromady přibližně něco málo přes TOP 20!, už asi mainstreamově dnes hudebně TOP 23!, nemám zdaleka vše přesně spočítané!, pozn. udělejte si svuj mainstreamově
hudební přehled a tzv. i hudební obrázek nejlíp dnes sami, ale k těm
výše tu i dnes uvedeným a tu i zmíněným písním dnes mohu dodat jediné -
absolutně dnes nejlepší hudební mainstream všech dob! a myslím si i
rozhodně správně že to vše k hodnocení i právě těchto písní je dnes
rozhodně i otázka právě i hudebního sluchu, alespon dnes právě i
částečného hudebního sluchu!, a možná i nejen právě částečného hudebního
sluchu! Právě Některé tyto dnes už hystoricky mainstreamové hudební
písně si dnes rád hudebně už poslechnu občas právě rád dnes už osobně i
já. Volnomyšlenkář a Levicový humanista Martin Dyntar.

není to vubec celé, tak už naposledy ještě celé znova!

To nejlepší dnes z hudebního mainstreamu, co občas ještě hudebně toleruji i já, několik málo pro hudební mainstream dnes nejlepších i vzácných písní, nesmrtelných největších hudebních hitu, i z muzikantského hlediska vysoce i dnes profesionálně hudebně dnes dobře odvedených, zpracovaných, absolutní mainstreamově dnes hudebně i nejlepší hudební žebříček písní do tzv. mainstream TOP 20!: 1. němečtí Scorpions s písní "Wind of Change", 2.  američtí Jon Bon Jovi s písní "Its My Life", 3, britský Sting s písní "Desert Rose", 4. americká Metallika s písní "Unforgiven" a také "Nothing All Matters", 5. briský bluesrockový hudební interpret Chris Rea s písní "The Road To Hell" a také "The Blue Cafe", 6. americký hudební interpret Jason Collet s písní "We All Lose One Another" (k hudebnímu OST 2008, hudební soundtrack k mysterioznímu road-movie "Palermo Shooting" německého režiséra Wima Wenderse, 2008), 7. irský hudební interpret Glen Hansard s písní "Finally", a s vizuálně i dnes nejlíp podmanivým hudebním videoklipem k u irčana Glena Hansarda dnes novější hudební písní, u které si její přesný hudební název ted bohužel už osobně nevzpomenu, ale ke konci hudebního klipu právě k té písni je uveden nápis "A Myles O'Reily Picture" a pozn. Glen Hansard se prochází ulicemi a dá v hudebním klipu nahlédnout do i tzv. arteterapie nějaké malířky a ke konci hudebního klipu pak i do zákulisí svých hudebních živých vystoupení, svých živých hudebních koncertu, 8. irský U2 s písní "Walk On", "Beautiful Day" i "Stay" ("Faraway, So Close", pozn. vizuálně dnes podmanivý hudební video klip k písni je v režii právě Wima Wenderse.) a také s písní "Ground Beneath Her Feet" (tu však nepočítám!, k hudebnímu OST 2000, k hudebnímu soundtracku k filmu německého režiséra Wima Wenderse "Million Dollar Hotel" z roku 2000.), 9. britský hudební Depeche Mode s písní "Freelove", 10. americký hudební interpret Johnny Cash s písní "Hurt", 10. kanadský interpret Leonard Cohen s písní "Happenes To The Heart", 11. Chris Norman s písní "Midnight Lady", 12. americký Eagles s písní "Hotel California", 13. slovenský hudební uskupení MC Erik a Barbara s písní "Ked Prijde Láska" a 14. Michal Prokop "Zloději Času" a se svým Framus 5 i s písní "Snad Nám Naše Děti Prominou", 15. britský interpreti Pink Floyd s písní "High Hopes" a už tu chýbí jen americký hudební interpret Bruce Springsteen s písní "Streets of Philadelphia", který se mě do hudebního žebříčku TOP20 už bohužel nevešel, tak jeho písen už ani proto vubec nepočítám!, tedy i cca dohromady přibližně TOP 20!, pozn. udělejte si svuj mainstreamově hudební přehled a tzv. i hudební obrázek nejlíp dnes sami, ale k těm výše tu i dnes uvedeným a tu i zmíněným písním dnes mohu dodat jediné - absolutně dnes nejlepší hudební mainstream všech dob! a myslím si i rozhodně správně že to vše k hodnocení i právě těchto písní je dnes rozhodně i otázka právě i hudebního sluchu, alespon dnes právě i částečného hudebního sluchu!, a možná i nejen právě částečného hudebního sluchu! Právě Některé tyto dnes už hystoricky mainstreamové hudební písně si dnes rád hudebně už poslechnu občas právě rád dnes už osobně i já. Volnomyšlenkář a Levicový humanista Martin Dyntar.

Nejlepší český punkeři jsou P.U.M, Vision Days jsou svými texty písní pruměrný, ale poslouchat se v českém punku také ještě dají, Tři Sestry nebo Visací Zámek raději dnes nijak nekomentuji, pro mě skutečný, autentický a Evropsky i celosvětově dnes nejlepší punkeři jsou západní němci, co mají vždy aktivní! pořádnou občanskou levicově! dnes politickou kuráž i v mnohém jsou punkově ortodoxní!, neustoupí nikdy od svých názoru a neslevý nikdy ze svých vysokých nároku, kteří jsou germánsky i typicky odvážný a statečný, vše co dnes dnešním českým punkerum vždy nejvíce chybí k tomu aby se staly vždy skutečnými punkery! (bohužel v permanentní v typické české netoleranci a v permanentní v typické české podřízenosti, a v permanentní v typické české připosranosti a zbabělosti to dnes pro české punkery už dnes nikdy není snadné), mluvím dnes právě o západoněmeckých Die Toten Hosen, německý punk rockový nesmrtelný hudební fenomén ještě po několik dalších generací, prostě živá hudební legenda. Martin Dyntar

Jsem po včerejšku ještě hodně unavený, nesoustředím se na psaní, proto i ty pravopisné chyby. Rád bych se ted vrátil k tomu co mě osobně nejvíce dnes vadí na rappu a na rapperech! Nechápu jejich mentalitu, vadí mě dnes nejvíce jejich ztráta a nedostatek i samotná absence silné kladné a pozitivní lidské sebeucty, to jejich laciné egoisticky samolibě narcisticky dnes bezohledné, arogantní sebeponižování se i egoisticky samolibě narcisticky arogantní, bezohledné ponižování druhých lidí, vulgární i sexistické, které jim ted i vracím, vadí a sere mě to jejich povrchní hraní na city druhých lidí a to jejich citové vydírání druhých lidí, kdy o skutečném přátelství dnes rappeři už často neví vubec nic, které je dnes právě v rappu tzv. nejvíce dnes oblíbené, jejich slangovým jazykem dnes tzv. nejvíce "in", druhý to mužou, druhý je za to dnes absurdně a paradoxně ještě rádi nekriticky osobně přijímají i nekriticky vždy rádi osobně obdivují, právě to značí nedostatek zdravé lidské sebeucty, obdivují je rádi nekriticky vždy i právě proto že jsou sami také bezpáteřný a nemají žádné zdravé a přiměřené bezpečné hranice ve vztahu a ani už nijak soběstačné samostatné kritické myšlení, právě nezávyslý kritický usudek, právě to vše mě dnes na rappu a na rapperech dnes hluboce vadí, vždy nejvíce vadí! Punkeři takový nejsou, ty vám rádi pomužou v každé životní situaci, ty se za vás tzv. postaví i v životní bídě a v životní i nouzi a nepodrazí vás nikdy, podají vám rádi pomocnou ruku a zvednou vás ze země, ale samotný dnes rappeři druhý lidi už jen rádi využívají, jsou to často největší podrazáci, pozor dnes na ně! Volnomyšlenkář a levicový humanista Martin Dyntar.

Pamatujete na slova Ulriky Mainhofové, těch levicových extremistu či
levicových radikálu terroristické polomilitantní německé organizace
"Armee Rotee Fraktion"? ve filmu režiséra Uli Edela "Baader Meinhof
Komplex", ten film o této německé polomilitantní terroristické
organizaci "Rotee Armee Fraktion" upřímně mám hodně rád, připomenu Vám
je: "Nepřestanem bojovat! Chceme dokázat že odpor je uskutečnitelný!" 🙂 ....hmmm???? 🙂 ....hmmm rappeři stejně smrdí a stejně kouří ptáky na veřejných záchodcích v Kauflandu nebo v Tescu rádi zadarmo!!!! 🙂
...anebo víte co?, jedou snad také na "normy"?, neptejte se mě!, nechci
to raději ani vědět! Martin Dyntar, příslušník pěchoty Chráněného
Bydlení RIAPSu Trutnov.

Pokud samozřejmě už člověk nezaloží svuj producentsky vlastní svuj producentsky nezávyslý hudební label! Jako třeba i kdysi právě v případě samotných německých Die Toten Hosen!, (jejich JKP.), proto i měli a mají umělecky velkou hudební nezávislost.

Tam dnes německé Die Toten Hosen, ukrajinské Okean Elzy a Veremiy nebo i kanadana a folkaře Leonarda Cohena dnes nikdy neuslyšíte, tam nikdy nehrají a hrát nikdy ani nebudou, pro ně je to moc velký kulturní šok!, protože pro ně je to na české hudební TV Očko a Červené Očko a i na české hudební TV Rebel vždy permanentně, vždy neustále málo masově zábavné, kulturně už příliš moc hudebně tzv. rockově nezávislé, prostě jiné, tím že tato hudba vždy nechává prostor i k přemýšlení, a to dnes hudebně mainstreamové tupé ovce nikdy v hudbě už dnes nepotřebují, nesmí se přece v hudbě jakkoliv něco kritizovat, to velký hudební prumysl vždy cenzurou potlačí a umlčí, zeptejte se v České Republice českého vlastence, neonacisty a zpěváka Tomáše Ortela nebo na Slovensku také vlastence, neonacisty a zpěváka Ondreje Ďurici dojde vám kam vás velký hudební prumysl vždy hudebně tlačí, že sami už bohužel nemáte téměř žádnou skutečnou umělecky hudební nezávislost se projevit autenticky, takový jaký skutečně jste, ve velkém hudebním prumyslu samotné podmínky o čem i mužete a máte zpívat jsou vždy velice tvrdé, velice vždy přísné, cenzuruje se to co by dnes veřejnost otevřeně a nahlas neměla nikdy slyšet! Martin Dyntar

Nejhorší česká hudební TV stanice Červené Očko, proč?, pro tu lidsky
nepřirozenou umělou kybertotalitu, v každém hudebním klipu jen virtuální
počítačové umělé kyber kulisy, umělý kyber syntetický moderní,
postmoderní počítačově moderně jednodduše už jen vždy nejlíp vykradený a
vysamplovaný elektronický postmoderní hudební zvuk, lidskému uchu
zvukově skutečně něco odporného a nemelodického!, chýbí nejvíce lidsky
přirozená akustika, akustický zvuk hudebních nástroju, a hudebně to zní
jako spojení techna a rappu anebo techna a rhytm and blues, tzv. RNB,
hrozné umělé syntetické kybernetické sračk., nemelodické, vše moderně,
postmoderně zvukově vždy jen kyberneticky uměle vysamplované hudebně
dnes křížené dnes někde mezi technem a rappem anebo technem a RNB, co mě
hlava a rozum dnes už nebere!, ale bohužel stejný permanentně jen
masově dnes mainstreamově zábavný konzumní odpad rockové hudby je dnes
vždy i na české hudební TV Rebel, agresivní metall, tvrdý metall, trash
metall, s výjimkou americké metalliky vše pěkně na howno, taky
nemelodické, neakademické v hudbě jak sledujete angloamerický i český
rockový amatéry co jen rádi řežou do kytar na 3 akordy, na které neumějí
sami ani pořádně hrát, kteří nahrají 2 3 uspěšné alba a 2 3 uspěšné
hity, které vám vždy v české hudební TV Rebel stále dokola vždy rotují,
vždy divácky pozná kdo má alespon dnes částečný hudební sluch, že je to
vždy také neustále, permanentně vždy dobrá masová zábava a masově
konzumní jen odpad samotné rockové hudby, nebudete asi souhlasit pro
samotný i angloamerický, britskoamerický klasický rock který uspěšně
vždy láme oficiální největší hudební žebříčky, ano vím, ale stejně za to
platit za takové hudební konzumní sračk. za nějaká vysilácí práva mě
hlava ani rozum dnes nebere, za to se asi tzv. i moc platit skutečně
dnes nebude, řekl bych asi i minimálně, ale v hudební TV Rebel by to
možná věděli líp. Martin Dyntar

rozhodně svou životní filozofií je to punk, a někdy i ortodoxní ve svém občansky politicky levicově občansky odmítavém postoji jakkéhokoliv už antisemitismu, rasismu, neonacismu, pravicového radikalismu, xenofobie i konzumní dnes jen společnosti apod., ale Campinovi jde nejvíce hlavně o lidský charakter, o lidské hluboké svědomí, o skutečnou lásku, o skutečné přátelství a odpouštění si, o rovnost, štědrost, solidaritu a společenskou toleranci, o respekt a o uznání lidských hodnot ve společnosti, atd., Ondrej Ďurica mě jako charakterní dobrý voják navzdory svému charakteru žene vždy více jen k silné nenávisti k této společnosti, ve které se dnes vždy jen největším sviním bohužel dnes vždy nejvíce daří, to je realita nejen české společnosti a to je hluboký realismus, jsem realista a nedokážu před tím občansky dnes jen zavírat oči, nevyjdete dnes zdaleka po dobrém dnes vždy s každým byt se jakkoliv už snažíte sebevíce, právě to je realita nejen české společnosti že dobrý a slušný vždy chrakterní a vždy svědomitý lidé dnes tvrdě doplatí ve společnosti na vše vždy bohužel nejvíce a nemají dnes často nikde žádného dovolání, to je realita nejen české společnosti, budte takový a máte dnes ve společnosti problémy vždy s každým a vždy všude, to je dnes realita nejen české společnosti že se dnes všem vždy žije mnohem líp vždy bez svědomí, bohužel! Vidím to dnes často. Martin Dyntar

To je samozřejmě dnes okrajově jen několik velice dnes málo písní od Leonarda Cohena, oprava: "The Letters", PS. zdaleka nejsem hudební fanda kanadana Leonarda Cohena, ale svým zpusobem ve mě některé jeho písně, a není jich nikdy moc, taky hluboce emočně rezonují, nikdy ne kvuli buddhismu, ale kvuli Cohenově vnítřní i duševní hluboké emoční vyrovnanosti! Proto, Andreas Frege známější jako Campino se s každým hudebním albem německých Die Toten Hosen vždy překonával, překonával své limity, posouval své hranice, pracoval vždy neuprosně tvrdě na sobě, v tom má taky disciplínu, i z toho si v něm beru příklad a proto také rád poslouchám dnes občas i Ondreje Ďuricu pro tzv. i "kritický hluboký realismus", nevím jak to prostě líp nazvat nebo občas i Leonarda Cohena, hudbu miluju, je to nejlepší lék na depresi a na duševní bolest, a nejsem bizár, není to vubec bizarní jak se muže zdát, ale občas je to možná trochu i přece jen zvláštní, je stejně tak neuvěřitelné co Campino dnes vše poslouchá, miluje klasickou německou literaturu, německou poezii a miluje také více i klasickou hudbu, myslím si že do klasického punku a klasického punk rocku se svou hlubokou melancholickou duší má skutečně daleko, je to punk i není, nikdo přesně neví, proto i dnes německým Die Toten Hosen sám říkám netypický punk rock.

Navzdory tomu co jsem tu o slovenském vlastenci a neonacistovi zpěvákovi Ondreji Ďuricovi vše negativní i pozitivní, i kladné psal, at každý vidí věci a celou pravdu o něm vždy v širším kontextu a nevytrhává ji nikdy ze souvislosti, je dnes pro mě hudebně skutečně dnes největší hudební dnes prioritou právě Andreas Frege a německý Die Toten Hosen, ukrajinský Okean Elzy a více dnes ukrajinský Veremiy, hudební srdce i duše dnes celé Ukrajiny, a vyjímečně okrajově ještě i kanadan a folkař Leonard Cohen, ten některé písně, milostné duety jako jsou písně "A Thousand Kisses Deep" o buddhisticky filozofickém smyslu lidské lásky, "Boogie Street" ve filozoficky buddhisticky podobném pojetí lidské lásky, "Land of Plenty" o Americe a "The Latters" o milostném rozchodu a o milostném zklamání nazpívané se zpěvačkou Sharon Robinson má hudebně dnes velice profesionálně dobré a stejně tak i vizuálně dnes podmanivý klip ke skvělé jeho písni "Happened To The Heart", která byla jedna z jeho v životě i nakonec posledních, ve mě dnes také hluboce rezonují, naplnují mě láskou a klidem, pro svou vysokou hudební profesionalitu a hudební i preciznost v melodickém ladění se svým hlubokým hlasem, v samotné dnes skvělé intonaci v Cohenově vyprávěném, recitovaném vždy zpěvu, pro svou filozofickou hloubku a emoční otevřenost, emoční upřímnost a srdečnost, a líp, pro hluboké vždy emoční porozumění. Martin Dyntar

Dnes po vzoru slovenského vlastence a zpěváka Ondreje Ďurici jsem svým zpusobem taky charakterní (správný!) voják proti české společnosti, která dnes hluboce hnije, Ondreje Ďurici, autora textařsky i dnes mnoha skvělích a lyricky hlubokých a vyjímečných písní, jakými jsou už pro mě osobně nejvíce dnes právě "Písen pro Slovensko" upřímně, otevřeně a pravdivě hluboce realisticky kriticky dnes vykreslující v minulosti skutečnou politickou situaci právě na Slovensku, která stála investigativního reportéra Jana Kuciaka jeho život!, kterou rád hlasitě na vile dnes zpívám spolu dnes i právě dnes s písní "Republika" (doporučuji na YOU-TUBE vizuálně dnes skvělý hudební klip právě k tého písni) a lyricky dnes i skutečně upřímné a hluboké, lyricky dnes i dojemné a lyricky dnes i upřímně pravdivé melancholické písně, balady "Dom" (samozřejmě až na výjimky některých ideologicky dnes pro mě osobně už dnes nepřijatelných radikálně pravicově dnes pomýlených slov v refrénu a některých i pravicově " ideologických" vět o čisté nordické arijské rase) a "Rekviem" s melodicky dnes podmanivým, sugestivním a překrásným klavirním doprovodem právě k těmto písním bývalého vojáka, který sám v samotné armádě v boji získal nejedno čestná vyznamenání právě i pro které si ho dnes s mnoha osobními výhrady k jeho pravicově ideologicky dnes radikálně politicky pravicové osobní pomýlenosti i přesto vše osobně vážím a i bývalého dnes poslance ve vysoké politice právě na Slovensku právě pro jeho silnou a přísnou sebekázen a sebedisciplínu, a lidský charakter dnes také jako trochu i v lesčems právě melancholika i mě povahově a osobnostně také v jeho kuráži, v jeho lidské odvaze a statečnosti co je i mě dnes blízkému, samozřejmě v ideologicky dnes opačné politické orientaci, ale Ondrej Ďurica nemá vubec špatné texty písní a nemá některé písně vubec špatné a stejně jako to že je s vytrénovanými plícemi také na Slovensku velice dobrý zpěvák, kdo slyšel jeho písen "Nemám rád" (a také dnes osobně nemám rád a nenávidím tvrdé drogy ani když už právě muži dnes bijou ženy! Má pravdu, je hodně upřímný!) dá mi za pravdu že jemu dnes svým zpěvem po kolena dnes nesahá ani Daniel Landa a ani Tomáš Ortel, Ondrej Ďurica má jako správný bývalí voják v armádě vždy i agresivně mnohem daleko větší duraz v samotném hlase, ale znám i některé písně našeho českého vlastence a zpěváka Tomáše Ortela! To tzv. charakterní voják, vzhledem k tomu jak v české společnosti vše dnes jen hluboce hnije a nikdo už tu bohužel dnes v Česku, v České Republice nepřeje už dnes nikomu vubec nic dobrého a lidi si tu bohužel už ubližují agresivně sadisticky vždy rádi (jsem realista!), si dovolím psát slova či termín charakterní voják skutečně dnes bez nadsázky a bez uvozovek!, tragický osobní životní heroismus mě je dnes osobně hodně blízký, a tak jako realista rád sleduji vizuálně dnes podmanivý hudební video klip k písni "Ich Will" německých RAMMSTEIN!, který je také hluboce realistický a upřímně dnes i hluboce pravdivý v jaké nemorální době a v jaké masově i konzumní dnes jen společnosti dnes vlastně všichni žijem a co masová média dnes jako bulvární senzaci vždy ve společnosti dnes nejvíce sledují! Ale nezapomenu nikdy na pro vás možná sentimentální, ale pro mě dnes upřímnou také krásnou, také překrásnou romantickou písen od slovenských MC Erik a Barbara "Ked Prijde Láska" a snad i jednou, snad i jednoho dne doufám ke mě i přijde.

ano na tzv. punk rock, kam se jejich hudba dnes žánrově i nejvíce škatulkuje velice zvláštní hudba, velice i zvláštní!, často i sarkastický sebeironický výsměch i křestanským tradicím, vždy žánrově nekonvenční, neformální, občas jako právě na živáku "Alles Ohne Strom" žánrově i hodně extravagantní, ale vždy melodicky i brilantní, vždy melodicky i jedinečné, vždy melodicky i nezaměnitelné, a po každém jejich poslechu vždy osobně dnes i nezapomenutelné, co se vám melodicky hluboce vryje hluboce do srdce a k čemu se budete po každé v jejich poslechu vždy rádi vracet, hudba je nejlepší lék na bolet a sám Campino to ví vždy nejlíp, prostě a prostě zvláštní hudba, tak zvláštní, až je to někdy i lehce usměvné kde vám logický usudek už končí, jo no rozum často zustane stát otřesen a ten vždy i logicky končí právě s hudebními Die Roten Rosen na jejich hudebním počinu, právě na jejich hudebním albu "Wir Warten Auf Christkind", jasně "Čekáme (dnes!) na Ježíška!" (1998), to už rozum vubec nebere, proto to moc poslouchat osobně nemusím, tam Campino už skutečně hazarduje s infarktem, s cévní mozkovou příhodou, asi tak i dobrým závěrem. Martin Dyntar

...a empatický, charakterní, svědomitý, slušný, zodpovědný, spolehlivý,
skromný, čestný, poctivý a neuplatný! Právě tak se dnes osobně nejvíce
vidím! Ale pro Vás fanatický a radikální, se svéráznou logikou jak
netradičně a nekonvenčně vždy neformálně postupovat a řešit věci! Prostě
melancholik, prostě svobodomyslný, prostě volnomyšlenkář tělem i duší s
velkou romantickou duší i velký romantik jak se patří, v partnerském
vztahu dnes hodně vždy hluboce oddaný a partnersky i celoživotně
doživotně vždy věrný, a také i bohužel hodně žárlivý, který chce občas
raději vubec nemilovat a přestat druhé milovat než žárlit a ubližovat!
Campino sám v minulosti vždy řešil toto stejné dilema - viz. jeho text
písně "Alles Aus Liebe", i písně "Froschkonig" nebo "Lugen", ale toto
své hluboké osobní dilema sám na hudebním albu "Auswartsspiel" (2002),
jedno dnes z nejlepších hudebních alb německých Die Toten Hosen, vyřešil
v až dnes křestansky podmanivém a v křestansky až sugestivním textu své
pro něj osobně i soukromě intimně nejlepší písně "Was Zahlt" a později
pak na hudebním albu "In Aller Stille" (2008) i absolutně dosud i vubec
nejlíp hluboce vykreslil svou melancholickou duši právě v samotném dnes
svém textu písně "Tauschen Gegen Dich". Campino, ke kterému dnes cítím
hluboké osobní sympatie, velký obdiv a silný respekt, je mezi námi dnes
určité už velice silné emoční pouto, které nedokážu racionálně dnes
popsat ani racionálně už dnes vysvětlit, správně to aha! takže český
Campino z Trutnova. Ano z Trutnova, z CHB RIAPSu. Martin Dyntar

psal jsem se svým hlubinně dnes psychoanalitickým pronikavým usudkem v uspěšném svém plném zotavení esejisticky vynikající a znamenité vyčerpávající články právě nejvíce ke Campinovi a k německým Die Toten Hosen (jen musíte v diskusním foru vždy listovat zpět o pár stránek dál) než jsem pak i následně na osobnostech.cz uspěšně rozjel uspěšnou destigmatizační kampan, protože nikdo by si mě dnes tolik rád osobně stigmaticky nedobýral nebýt právě dnes psychiatrické diagnozy, která by i proto měla raději vždy zustat přísným lékařským tajemstvím, ale za to všechno dnes celospolečenské hluboké stigma dnes vděčím především samotným psychiatrum, pro které jsem v jejich tradičním hledisku, které je dnes v moderní neurovědě i forenzně dnes psychologicky hluboce a dalece dnes psychologicky překonané (zajímají mě moderní poznatky o schizofrenii z oblasti neurověd a nejvíce dnes i vědecky dnes moderní forenzní psychologie), psychopat a nic než psychopat, ačkoliv právě toto samotné slovo se dnes už nepoužívá (ale každý vždy nejlíp ví co přece znamená!), hluboké stigma, které dnes bolí bohužel i upřímně vždy osobně nejvíce a přitom se dnes vědecky i ví že u paranoidní schizofrenie to zdaleka není tak absolutní a uplný, tak největší rozpad lidské osobnosti, jak to dnes sama vědecky nejvíce formálně a rutinně vědecky dnes vykresluje právě tradiční psychiatrie, proč to vše píšu a proč na to vše upozornuju?, protože veřejnost má být vždy pravdivě objektivně nezávisle správně dnes pravdivě vždy nejlíp informována a znát vždy i podrobně celou skutečnou pravdu, celou pravdu vždy i z jiného hlediska, které i samo o sobě dnes muže být nakonec teprve až pak už i vždy o celé skutečné pravdě jako takové vždy plně rozhodující zpitovat vždy hluboce nad tím pro druhé lidi vždy i jejich svědomí, skutečný psychopat dle mého je člověk bez přirozených emocí a bez vyšších citu, emocí a bez lidského svědomí a bez jakkýchkoliv dnes morálních zábran v sobě, to dnes každodenně vidíme dnes nejvíce ve vysoké politice, kde se bohužel skutečným psychopatum a sociopatum dnes vždy bohužel nejvíce osobně vždy daří pro jejich vždy vysoký odosobněný racionálně vždy matematicky logicky chladný a matematicky logicky vždy i přesný přesně precizně vždy vypočítavý chladný racionální usudek bez jakkékoliv už osobní empatie, bez jakkékoliv osobní humanity, bez jakkékoliv dnes osobní lidskosti a prosociálního cítění, který se už u nich bohužel nikdy nepodřizuje žádné správné emoční inteligenci, a to já rozhodně nijak nejsem, jsem povahově a osobnostně, v osobnostních rysech dnes těžký melancholik, labilní introvert, který zdaleka není tak nevyrovnaný, tak labilní jak tvrdí o melancholicích dnes rádi psychologové a jsem nejvíce dnes osobně už mentálně dnes vyzrálý, nejvíce mentálně dnes vyspělý a svobodomyslný, volnomyšlenkářský, s hodně altruistickým dnes s hluboce lidsky prosociálním cítěním a empatický a hodně i vždy prosociální, právě takový dnes jsem, občas fanatický se svéráznou logikou, ano právě takový upřímně skutečně jsem, takže často i právě dnes samotná psychiatrická diagnoza jako taková je vždy psychiatrická rádobyškatulka, jediné co vždy přece i osobně nejvíce u druhých lidí jako u mě i vždy vidíme, v psychiatrickém pojetí nemusí být často už ani polovina celé skutečné pravdy o tom jaký člověk dnes osobnostně uvnitř sebe skutečně je, nebo upřímně i snad vždy jen už samotná polovina právě dnes celé skutečné pravdy, tu musíme často svým srdcem vždy lépe velice dlouho vždy hledat. Martin Dyntar

Je mi hluboce dnes nesmírně líto mého nevhodného žertování na učet
zpěváka Igora Talkova. To co tady budu o něm dál v komentáři sdílet je
pro mě osobně dnes velice duvěrné a velice hluboce intimní, protože znám
jen 2 jediné skladby při kterých bych chtěl jednou umírat, je to
rozhodně nejlepší a hodně i vyjímečná a vzácná skladba od Fredericka
Chopina, která se jmenuje "Spring Waltz" (s podtitulem Mariage d'Amour -
ano melancholici jako já mají hudební sluch a možná nikoliv už jen
částečný) a právě hudební skladba, neskutečně melodicky hluboce
překrásná a melodicky i skvostná křestanská písen, balada právě ruského
zavražděného protirežimního hudebního folkaře zpěváka křestana Igora
Talkova, která pochází z jeho hudebního alba "Russia" a která ho s
největší i pravděpodobností stála i jeho osobní život, když se svou
hudbou folkařsky odvážně a statečně vzepřel totalitnímu sovětskému
komunistickému režimu, se jmenuje "Byvschij Pod'esaul" (kterou mám dnes
ve formátu MP3 téhdy ještě staženou z dnes už bohužel neexistujícího
nejlepšího hudebního serveru, z webu myfreemp3.vip-či net.), při které
se opakovaně vždy rád hluboce dojímám k slzám, lépe řečeno při které se
mě duševní trýzní a intenzivní duševní bolestí dnes svírá srdce a běhá
mě při hlubokém se vcítění se do hlubokého a silného emočního prožitku
zpěváka Igora Talkova, který měl absolutní hudební sluch a který je
právě v samotném Rusku dnes respektovaný a plně uznávaný pro svuj
absolutní hudební sluch, občas uvolněnou silnou lavinou emocí mráz po
zádech, je v ní naděje na hluboce hořké a trpké smíření i tragédie,
hluboce hořké i trpké osobní smíření, je v ní bolest i radost, je v ní
rusky protirežimní velice tragický životní osobní heroismus dnes Igora
Talkova, který mě je právě dnes s hudbou ukrajinských Veremiy i Okean
Elzy, duše i srdce dnes celé Ukrajiny, i se západoněmeckými Die Toten
Hosen dnes osobně hodně blízký, jsem také dnes už rozhodnutý a odhodlaný
pro své osobní politické a morální postoje a politické názory a pro své
morální a politické osobní přesvědčení obětovat dnes v životě už uplně
vše, i právě život samotný! Levicový anarchista, levicový volnomyšlenkář
a levicový humanista Martin Dyntar, klient služeb CHB RIAPSu Trutnov,
který veřejně dnes publikuje své články dnes v časopise klientu CHB
RIAPSu pod názvem "Čisté Srdce"!

neuškodila by nafukovací pana, jsem tak osamělý!, och bože jsem tak sám! Martin Dyntar

Ufff to by myslím stačilo!, už jsem tu unavený a vyčerpaný a né vubec
nejdu spát, nebojte!, jdu ted za liškama na web honit, promasturbovat se
tu z hluboké a z těžké sociální deprese zpět k osobní radosti ke štěstí
i k spokojenosti, nebojte lišek je tam dost, všechno zvládnu, jen jedno
po druhém! Nespěchat, děkuji! Martin Dyntar

Kvalitní odborně dnes klinický psychologové a psychoterapeuti dnes nejvíce chybí a dnes nejsou, tak jsme pro systém psychiatrické péče dnes nepotřebný odpad pro společnost, proč vždy psychiatři dnes co nejvíce prášku do těchto lidí vždy rádi bezhlavě cpou, nehumánní, nelidské, špatné a zkurwené dnes v celé společnosti, měli by si to zkusit žrát sami, špatně je dnes nastavený systém psychiatrické péče, je nutná dnes plně demokraticky nově nejen moderní reforma celého dnes špatného a zkurweného nehumánního, nelidského systému psychiatrické péče. Tahle konzumní společnost je dnes sama nemocná tím jak je ráda povrchní a pokrytecká, žrát by to dnes i z forenzně dnes moderního psychologického hlediska v čím dál tím více dnes i paranoidní nejen české společnosti dnes už upřímně měli pomalu dnes bohužel všichni, bud všichni nebo nikdo, at jsou rovnocenné podmínky a at je to všem spravedlivé, ale vy na to stejně neslyšíte, takže rád budu po vzoru Dostojevského cynicky také zlomyslný i sadisticky zlí. To jediné dnes upřímně zbyde. Martin Dyntar