Diskuze OSOBNOSTI.cz

citát o duvěře, přátelství a lásce:

"Duvěra,
to je to jediné co vám člověk muže dát. Láska, to je to
když člověk muže být už plně sám sebou před druhým člověkem a nemusí mít už žádné přetvářky ani masky, ani si
už dávat pozor na to co druhým lidem říká. Chovat se mezi sebou
nezištně a bezelstně jako malé děti, ale přitom milovat se svědomitě a zodpovědně pak jako už právě dospělí mezi sebou.
Přátelství, to je to co by se nemělo nikdy už využívat.
Přátelé jsou rodina, kterou si jednou vybereme. Mnohem častěji však
většinou
bohužel přicházejí už lidé, kteří si na naše přátelé jen uspěšně
hrají. Sebeláska, to je to co
většina lidí už nemá, ale v životě potkáte jednou vždy nějakého člověka,
který vám dá tolik, že si dokážete věřit a milovat pak i sami sebe..."

Zemřel bych pro texty písní a pro hudbu Die Toten Hosen, za texty písní na albech z 90. let "Kauf Mich!" (1993) a "Opium furs Volk" (1996) bych dal ruku do ohně, texty písní jsou srdečný, upřímný, osobní, mají duševní hloubku, jsou intimní, duvěryhodný, přesvědčivý, autentický... Die Toten Hosen definují svobodu, nezávislost a empatii po svém, jinak a nově, je to více než obyčejný punk rock, je to zvláštní hudba, Die Toten Hosen mají neotřelé, silné a překvapivé a nezaměnitelné melodie, vyvolávají silné ambivalentní pocity (či protichudné emoce), které jsou tolik typické a vlastní klasické hudbě! To je na tom to zvláštní, jednodduchá, precizní a srozumitelná punk n rollová hudba, která si vystačí se 3 kytarovými akordy doprovázená často zkoušením s hudebními nástroji, které už pak nejsou tolik typické pro rockovou hudbu. Akustický Živák "Alles Ohne Storm" byl na vlnách trochu "Wagnerovského" swingu, klasiky (vážné hudby), rockabilly a punk n rollu, na mě už místy unavný a zvukově přeplácaný, přemrštěny, pompézní, místy wágnerovský až kabaretní. 

Ale především mě už texty písní Campina nakonec co nejvíce osobně pomáhají žít a bojovat s duševní bolestí z duševního onemocnění paranoidní schizofrenií a budovat větší náhled jak na mou osobnost, tak na život samotný i na duševní nemoc, definovat ji, snad protože Campino je pro mě také labilní introvert melancholik narozený ve stejném znamení raka. Paranoia je životem v neustálích obavách a v neustálém strachu, či se strachem z každodenního nebezpečí a v neduvěře k druhým lidem i k sobě samému, nevěřit sám sobě ani druhému, přesně právě to je paranoidní schizofrenie. 

Die Toten Hosen jsou pro mě duševní terapií a duševní rehabilitací a nadějí, že se to dá zlomit v empatii k druhým lidem, poslech Die Toten Hosen je pro mě silným, dobrodružným a adrenalinovým hlubokým emočním prožitkem pocitu euforie (euforických pocitu) a tak nějak i tak trochu i současně nácvikem emocí a empatie, protože emoce se dají trénovat o to více místy s občasným dojmem "občasné" (či i trvalé, jak pro koho) mánio-depresivity (přesněji dnes bipolární afektivní poruchy - tzv. BAP) při poslechu písní právě německých Die Toten Hosen (a zvláště právě alb 90. let "Kauf Mich!" a "Opium furs Volk", až po další hudební vrchol s albem "Auswartsspiel" se tento prožitek BAP ve mě umocnuje a čím dál více prohlubuje) to tomu poslechu neupřu, ale má to své zvláštní kouzlo, Die Toten Hosen jsou hodně jiný PUNK ROCK a hodně zvláštní hudbou, která ani po stém poslechu Vás nikdy neomrzí. Campino je skutečně hodně vyjímečný charizmatický textař písní a skutečně dobrý, skvělí hudební "vypravěč životních příběhu". Dlouho jsem nemohl bohužel nic tak dobrého psát, protože nemoc (schíza) mě po další atace na dlouhou dobu kognitivně "zlomila", hodně unavila a vyčerpala, potřeboval jsem čas....  sem na Osobnosti. Cz to snad doufám patří.

Opium fürs Volk je album punk rockové kapely Die Toten Hosen s texty výhradně v němčině. Název alba odkazuje na poznámku Karla Marxe, který napsal: "Náboženství je [...] opium lidu." Texty alba se zabývají tématy morálky, náboženství a smrtelnosti. Stejně jako téměř všechny předchozí nahrávky kapely bylo produkováno Jonem Cafferym a bylo vydáno 26. ledna 1996 jako první album na vlastní nahrávací společnosti JKP.

Na akci u příležitosti kongresu německé protestantské církve v Hamburku v roce 1995, kterého se Campino náhodou zúčastnil, se setkal s opatem Stephanem Schröerem. Krátce poté, v srpnu 1995, Campino přijal Schröerovo pozvání a odjel na týden do benediktinského opatství Königsmünster v Meschede. [1] Účast na mnišském životě inspirovala Campina k napsání některých textů a konceptu alba.[2]

Po vypršení smlouvy s Virgin se kapela rozhodla do budoucna osamostatnit na velkých vydavatelstvích a v roce 1995 založila společnost JKP. Zároveň podepsala smlouvu s Eastwest Records, dceřinou společností Warner Germany.

Témata a tracklist[editovat | editovat zdroj] Editovat zdroj]Texty[edit | edit source] Editovat zdroj]Seznam stop

1. Otče náš – 1:10 (úprava Die Toten Hosen)
2. Mensch – 4:08 (hudba: Andreas von Holst / text:Campino)
3. Moucha – 1:54 (Campino)
4. Desatero přikázání – 4:04 (Wolfgang Rohde / Campino)
5. Zlý vlk – 4:02 (autor: Holst / Campino)
6. Nic nezůstane pro věčnost – 4:10(autor: Holst, Campino / Hanns Christian Müller, Holst, Campino)
7. Ewig währt am längsten (Dub) – 2:54(Andreas Meurer / Müller, von Holst, Campino)
8. A tak dále – 1:40 (Rohde / Campino, Müller)
9. Bonnie a Clyde – 3:30 (Michael Breitkopf / Campino)
10. Žabí princ – 3:47 (Breitkopf / Campino)
11. XTC – 4:16 (Meurer / Campino)
12. Lügen – 4:12 (von Holst / Campino)
13. Ráj – 4:08 (Campino)
14. A žijeme – 3:50 (Meurer / Campino)
15. On myslí, ona myslí – 4:34 (Campino)
16. Terapie duše – 5:13 (Breitkopf / Campino)
17. Viva la Revolution – 4:46 (Breitkopf / Campino)
18. Zehn kleine Jägermeister – 4:45(Rohde / Müller, Campino)

nelze mě tu vložit delší komentář převzatý ze zdroje wikipedie... škoda.

1. Výměna vyloučena! – 2:18(hudba: Wolfgang Rohde / text: Campino)
2. Nikdy nesouhlasím – 3:44 (Campino)
3. Hot-Clip-Video-Club – 4:01 (Rohde / Campino)
4. Vítejte v Německu – 3:56(Michael Breitkopf / Campino)
5. Pod, dál a dál – 3:02(Campino, Hanns Christian Müller, W. Thal / Campino, Müller)
6. Erotim-Super-3-feucht – 0:31 (Skica, Müller)
7. Kup MĚ! – 3:30 (Breitkopf / Campino, Müller)
8. Motorová pila Homolka – 0:36 (skica, Müller)
9. Sascha... vzpřímený Němec – 2:34(Campino, Müller)
10. Svědomí – 2:41 (Breitkopf / Campino, Müller)
11. Šťastnou cestu – 5:04 (autor: Holst / Campino)
12. Alles aus Liebe – 4:34 (Campino)
13. Wünsch Režie byla – 4:15 (Andreas Meurer / Campino)
14. Můj největší nepřítel – 3:08 (autor: Holst / Campino)
15. Rambo-Dance – 4:09 (Meurer / Campino)
16. Disaster Squad – 4:30 (von Holst / Campino)
17. Poslední den – 3:28 (Meurer / Campino) Skrytá trať

      Miluji fenomenální album "Kauf Mich!", fenomenálním albem je proto, že texty písní jsou hodně kvalitní a jsou mnohem lepší než jsou na předchozích albech, texty písní na albu "Kauf Mich!" se obrací ke kritice reklamy, masové spotřeby (masového konzumu) a pravicového radikalismu, a všechny písně jsou luxusní, jsou dobré, jsou na albu klenotem, díky tomu album "Kauf Mich!" nemá žádná slabá místa a dobře drží pohromadě jako jeden celek, a také zvažuji na svém těle tetování s nápisem DTH 93-96, odkazující k jejich 2 hudebním vrcholum právě na albech "Kauf Mich!" a "Opium furs Volk". Tyto alba jsou v jejich hudební kariéře dnes nepřekonatelná.

Die Toten Hosen jsou vždy pokaždé nejvíce uspěšný v hudebních hitparádách v Rakousku, v Německu a ve Švýcarsku. Tam uspěšně lámají hudební žebříčky a prodávají právě v těchto zemích nejvíce svých hudebních alb. Uspěch!

Nečekal bych vubec že na české TV hudební stanici Očko Star budou hrát Die Toten Hosen "Hier Kommt Alex" live, jen tak dál, je to dobrá zpráva, ale co třeba časem na Očku Star hrát i písně-klipy "Unter Den Wolken", "Tage Wie Diese" a "Alles Aus Liebe" či "Bonnie Und Clide" a to nejen na přání.

Všechno nejlepší k tvým narozeninám Frege, hlavně dobré vztahy v rodině a v kapele a hodně spokojenosti, štěstí a lásky i více pevného zdraví a další skvělé album Die Toten Hosen. Je na čase nahrát a vydat s kapelou další hudební album.

Přeji všechno nejlepší k narozeninám Frege, hodně pevného zdraví, štěstí a lásky přeji, a doufám že po "Laune der Natur" (2017) přijde ještě další stejně dobré anebo ještě lepší hudební album s Die Toten Hosen. Snad že "Laune der Natur" nebylo doufám uplně posledním albem Die Toten Hosen.

Krásné písně "Tage Wie Diese" a "Unter den Wolken" - je to přesně právě ten okamžik, kdy prožíváte radost (hluboce) se slzami v očích, krásné písně, a moc dobrý text.

První píseň na albu "Auswartsspiel" s názvem You Only Live Once (Before)
je o ohlédnutí za „All These Years“. Končí uvědoměním: „Není čas na
velké výčitky; nikdo ti nic nedá na oplátku.“ V následujícím názvu je Slu. (po) , který odkazuje na svého předchůdce, slovo slu. , založené na myšlence Rocka Schamoniho , synonymem pro nezdravý život. Říká: „Dej mi nový život! Můj starý budete rádi, když dostanete zdarma můj starý.“ [6] Anglický text Daydreaming je o tom, že mnoho lidí přichází o život, protože čekají na budoucnost. V Amanita Phalloides Campino cituje nebezpečné projevy nemocí, jako by zpíval pokyny pro lék. Název nese latinský název houby zelená smrtka . V Depression Deluxe popisuje své pocity morbidně depresivní člověk.

V Dívce z Rottweilu Campino vzpomíná na dívku, kterou před lety potkal před pokladnou ve švábském městě Rottweil
. Když uviděl dívku, zasáhlo ho to „jako blesk“. Nastoupil však do
autobusu a odjel, aniž by s ní promluvil. Řádek textu „Ano, zajímalo by
mě, jak dnes žije a zda má psy nebo muže“ je narážkou na psí plemeno , které proslavilo město Rottweil. [6] Hudebně je píseň založena na jugoslávské hudbě Sintů a Romů . Kapela se inspirovala Emirem Kusturicou a No Smoking Orchestra , známým z filmu Černá kočka, bílá kočka . (zdroj: wikipedie)

Unter den Wolken je odpovědí na píseň Reinharda Meye Above the Clouds z roku 1974. [5] Text:

Svoboda musí být neomezená nad mraky.
Všechny strachy, všechny obavy, říkají,
zůstávají skryty pod sebou a pak se
důstojnost, to, co se nám zdá velké a důležité,
najednou stane bezvýznamným a malým. [10]

věty se stávají:

Svoboda se pomalu stává obtížnou pod mraky
Pokud jsme tady a teď všichni otupělí
Pod mraky už není žádné povolení vzlétnout
Pro všechny sny - všechny naše sny.

Andreas Frege, Campino by si také zasloužil větší zájem a pozornost českých médií, nepíše se téměř vubec o něm u nás, nemluví se v české TV o něm, v českých médiích mu není věnovaný žádný prostor, prostě nic. Campino napsal a vydal knihu "Hope Street", které se bohužel nedostalo českého překladu. Ptám se kde je chyba.

Poslouchám Die Toten Hosen už více jak 20 let a přesto ještě stále neumím pořádně německy, jen pasivně už něco málo přeložím, někdy od roku 2002 po zakoupení CD orig. alba "Auswartsspiel", vyrazil jsem téhdy z malé vesnice (dnes městys) z Doudleb nad Orlicí, kde jsem vyrustal, kvuli tomu až do Prahy, abych ho sehnal náhodou a nečekaně. Miluji rockovou hudbu a rocková hudba mi změnila život. Vyrustal jsem s láskou k německému jazyku na tvrdém německém industriálním metalu Rammstein, ale nikdy to nebylo to pravý, Die Toten Hosen jsou mnohem lepší. U Rammstein je to hodně typicky o metalu, ale také hodně o silné nenávisti, o pohrdání lidmy a životem, o sado-masochismu, a hlavně o sado-masochismu! Téhdy jsem poslouchal hudbu Rammstein, které jsem ještě nerozuměl, texty písní jsem si do češtiny vubec nepřekládal a nechápal jsem vubec o čem jsou texty písní, líbyl se mě jen německý jazyk více než hudba, více než metal, nic více! Die Toten Hosen jsou pro mě dnes hodně o lásce a přátelství, o osobní svobodě, o solidaritě a nezávislosti, a také už především o pacifismu... ...o tom metal nikdy nebude, punkrock je pro mě více než metal, metal jako hudba je dnes pro mě skutečně až moc negativní, hodně jsem jen díky Punku a díky Die Toten Hosen nakonec i konečně i změnil názor na hip-hop, je to pro mě "jiná generace" (mladší generace), ale měl bych nakonec osobně hip-hop mnohem raději než metal, protože dokáže být spřízněná i s Punkem a s punkrockem, ale za to metal sám o sobě bohužel už nikdy a zřejmě už nikdy vubec.

Písen "Alles Wird Voruburgehen" ("Všechno Pomine") má lyricky silný, hluboký a pravdivý text, hlavně ke konci, kde se zpívá ...ale nedrž se mé lásky či snad... nechci tě už spoutat svoji láskou. Tu písen miluji, patří už vubec k nejlepším od Die Toten Hosen. Text písně je o hluboké životní nejistotě, o nevypočitatelnosti či snad o nevyzpitatelnosti života, který je vždy plný nečekaných zvratu a štestí trvá vždy krátce. Dalo by se napsat mnohem více. Pro mě je to hodně osobní písen a text písně skutečně hluboce dojme. Mám z textu písně spíše už ambivalentní (nejednoznačné) pocity, písen je smutná i optimistická zároven jako celý náš život je sám už takový, je sám o sobě plný ambivalentních pocitu a právě to je na tom to hluboce pravdivý. A snad jen že Campino v této písni "Alles Wird Voruburgehen" i skutečně moc krásně melodicky intonuje svým hlasem podobně jako v písni "Alles ist Eins" či v "Tauschen Gegen Dich" a dokazuje že tvrdá němčina umí být i nečekaně lyricky tak něžná a lyricky poetická či právě básnicky melodická jako žádný jiný jazyk.

Romantická písen "Er Denkt, Sie Denkt" ("On Myslí, Ona si Myslí") má už zvláštní text - milují se, potřebují se, hledají se, ale nikdy se nenajdou aneb jaké to je, když se ve společnosti druhého partnera cítíme být více neustále osamělí už více sami se sebou i každodenním steskem po větší lásce spíše zoufalí. Ten pocit dobře znám když si partnersky nerozumíme je to typický. Tahle písen je zvláštní, je docela i smutná a neštastná, ale je nazpívána až romanticky už optimisticky a vesele. Zvláštní romantika v duchu už převážné tvrdosti a nesmlouvavosti celého kdysi slavného alba "Opium furs Volk" Die Toten Hosen.

Písen "Seelentherapy" ("Terapie Duše") aneb uzdravím tě, když mi dáš své srdce. Každý z nás v životě duševně bojuje sám se sebou, někdo více, někdo méně. Takhle se asi volá ze všech sil po intenzivní psychoterapii. Tahle písen je hnaná skutečně do extrému a řev je v písni skutečně tak intenzivní, že už to ve 4 minutách už nervově vyčerpá a každý jiný zpěvák- rocker by už snad přišel o hlasivky anebo se pod náporem takového emočního stresu nervově zhroutil! Proto je až pro mě neskutečný a skutečně neuvěřitelný co Campino dokáže se svým hlasem a kolik toho náporu emočního stresu snese a vydrží na koncertech! Má k empatii neskutečně vytrénované emoce a dost silný stresový práh možná právě v minulosti i tolik díky tvrdým drogám jako málokdo, ví se že sem tam v minulosti si rád šnupl kokain, či heroin, aby vydržel koncertovat, o lásce k alkoholu nemluvě. Asi se mu díky tvrdým drogám lépe rozmýšlelo nad texty písní a pracovalo. Nebyl bych jediný kdo to tvrdí. Tahle písen už nepotřebuje komentář.

Písen "Unter den Wolken" ("Pod Mraky") je plná euforie, radosti, optimismu a naděje.

Krásné písně "Wofur man Lebt" a "Am Ende" či i "Alles ist Eins" jsou už metaforou o smyslu života, zatímco v "Unser Haus" se Campino zamýšlí nad smrtí svého otce, v "Nur zu Besuch" pak nad smrtí své matky, v "Tauschen Gegen Dich" je hluboké zamyšlení se nad obětavostí, partnerskou oddaností a věrností až do konce života a v "Alles Wird Voruburgehen" přemýšlí nad nevypočitatelností a nevyzpitatelností života, který je plný nečekaných zvratu. Lyricky moc krásné písně.

Písen "Lugen" ("Ležet") z alba "Opium furs Volk", smutná písen plná sebenenávisti a lítosti, možná je písen už právě o tom jaké to je, když už sami potřebujete mit svou větší svobodu a velkou nezávislost na druhém partnerovy, aby vám nikdo do ničeho už nemluvil a nezasahoval, to už je velká osobní svoboda, ale uvědomíte si pak stejně když už je na všechno pozdě už prostě po nějakém čase že druhého partnera nakonec milujete už natolik, že bez něj nemužete být a možná prostě více než jste si myslely, a že Vám jen utíká a utekl čas na to druhého partnera co nejlíp už znát, poznat a že uplně všechno nakonec nezvládnete vždy sami, jak jste si už myslely. Smutná písen co dojme k slzám. Mám ji moc rád.