-
(RAMMSTEIN!, jejich text jejich písně "Sonne" z jejich dnes nejlepšího už hudebního alba "Mutter", datováno do roku 2001, pozn. jejich officiální hudební video klip právě k této písni "Sonne" mnou shlédnuto dnes osobně na 30 krát opakovaně dnes na You-Tube, a rád vždy se svým hlasem trochu melodicky rád ve svém zpěvu rád ladím, intonuji se svým hlasem vždy do refrénu dnes právě této písně "Sonne", melodicky překrásná písen německých RAMMSTEIN!, jedna z jejich dnes nejlepších hudebních písní právě německých RAMMSTEIN!, melodický klenot a melodický skvost dnes v jejich hudbě, v jejich "Německé Nové Tvrdosti", snad z mé strany ted doufám i konečně snad už poslední muj komentář!)
Volnomyšlenkář tělem i duší a levicový občanský aktivista i levicový humanista Martin Dyntar, Trutnov.
-
Psáno pro Darinu Dušekovou v Trutnově, nebo snad jen další neuspěšná seznamka :-) Přijal jsem Dari nabídku od majitele ubytoven Karla Beka v Solnici na bydlení na ubytovně ve Skuhrově nad Bělou, mám Dari v životě tolik svých osobních nepřátel, mužete si nejspíše stoupnout do řady :-), nikde v obci žádný kamerový systém - ideální místo pro unos a mou ukladnou vraždu :-) :-) :-), vypadá to na hodně špatný vtip :-), ano je to svým zpusobem špatný vtip, někdo v Mladé Boleslavy v Kosmonosech má rád asi černý humor :-). MD.
-
"Odcházím a už se sem i pravděpodobně raději nevrátím, je tady typicky
česky lehkomyslná a typicky i jen povrchní velice nudná a vysoce dnes už
velice i nezáživná diskuse o hovn. a na hovn. Jsem tady zhluboce osobně
jen zklamaný nezájmem o upřímnou i hlubší diskusi a frustrovaný
takovými lidmi a takovou dnes typicky i českou zkurveno. povahou
kříženou někde mezi včelou a prasetem. Bohužel! Tady to je v samotné
diskusi vždy jen největší ztráta času, mě mužete také urážet a
stigmatizovat i znevýhodnovat pro psychiatrickou diagnozu, to se pak do
lidí vždy dobře kope, ale právě narozdíl od Vás jsem tu otevřeně alespon
něčím hluboce i upřímně nejvíce v samotné diskusi a k samotné tu
diskusi i osobně přispěl! A to jediné se má vždy i počítat, nikdy ne
psychiatrická diagnoza, protože nikdy s jistotou vubec nevíte a ani
nemužete dnes s jistotou už sami vubec dnes vědět co vše je dnes v
lidské přirozenosti a co vše je dnes pro druhé lidi dnes přirozené, kdo
kolem Vás má nebo nemá poruchu osobnosti i bez tzv. Vám schválené, i bez
oficiální dnes psychiatrické diagnozy, proto i Stigmatizovat vždy kvuli
psychiatrické diagnoze je vždy pro většinu lidí a pro většinovou i
společnost často nejen pohodlné a velice i povrchní a také hluboce vždy
osobně pokrytecké, ale především je to vždy nesmyslné, a přesto to vždy
lidi s duševním dnes onemocněním vždy bohužel bolí nejvíce, protože se
sami hluboce vždy trápí a vnitřně užírají i duševně vždy trýzní svým
hlubokým vždy Sebestigmatem a Sebestigmatizací vždy, které jim i nejvíce
vždy brání právě dnes v jejich samotném zotavení, v jejich samotném
dnes znovuuzdravení, protože to, jejich psychiatrická diagnoza nikdy
není dnes přesně podle norem společnosti, ale to nejhorší vždy je, že
hluboké Stigma a hluboké i Stigmatizování vždy dělá většině lidí bohužel
dnes dobře, protože se tím, hlubokým Stigmatem zvenku vždy bohužel
nejlíp společensky tlačí na osobní vždy Sebestigma, aby bylo vždy co
největší a vždy i co nejhlubší, přesně to osobně zažívám a takové
pokrytecké swině je vždy i zabít málo jak moc je dnes česká společnost i
nechápavá a netolerantní, jak nedokáže sama tolerantně dnes přijímat a
přijmout, ale právě i za tím je vždy absence a vždy i nedostatek samotné
dnes mezilidské osobně vždy nejvíce dnes už duvěrné a rovnocenné
partnerské vždy komunikace, právě i tak vždy vznikají vždy špatné
stereotypní osobní dnes předsudky, které se už také mužou vždy odbourat a
vždy i plně vyřešit jen a jedině vždy už partnersky osobně vždy
duvěrnou komunikací, bez toho pak často platí dnes bohužel jediné - vždy
špatné jednotvárné stereotypní osobní předsudky a dezinformace,
polopravdy, mýty a pověry -, kterým i vždy bohužel osobně věříme často i
vždy mnohem více než samotné pravdě, ta nebývá nikdy černobílá ani
jednodduchá ani osobně nijak příjemná, právě i každá osobní zkušenost s
duševním onemocněním je vždy dobrá a užitečná, vždy cenná a vždy i
osobně přínosná, protože vždy nakonec i nejvíce vede k hluboké vždy
proměně žebříčku svých osobních i životních dnes hodnot, priorit a právě
i tím vždy i k největší mentální vyzrálosti, k největší mentální i
vyspělosti, a právě i to by dnes mělo být vždy v samotné dnes lidské
přirozenosti, aby člověk i vždy dalece a vždy i mnohem líp pochopil svou
lidskou přirozenost a své osobní vždy svědomí. Ale tahle společnost má jen své normy, ta nemá svědomí, to vždy vede jen k hluboké a k těžké depresy, svědomí vždy vede k hluboce a k těžce vždy depresivním stavum, je lepší ho dnes nemít, bez něj se dnes každému žije líp - bez toho řešit dnes otázku viny a svědomí i otázku osobní cti, pak jste vždy více společensky dnes nepohodlný a společensky dnes nepotřebný, to je dnes muj hlubinně psychoanalitický pohled právě dnes na samotné svědomí blízký myslím si i Sigmundu Freudovy a jiný prostě nikdy nebude." Martin Dyntar -
Unter den Wolken je odpovědí na píseň Reinharda Meye Über den Wolken (Nad mraky) z roku 1974. [4] Řádek textu:
Nad mraky musí být svoboda neomezená.Všechny obavy, všechny starosti, říkají,zůstaly skryté pod povrchem a pakdůstojnost, která se nám zdá velká a důležitá, náhleprázdná a malá. [11]
Rozsudky jsou:
Pod mraky je svoboda pomalu obtížná.Když jsme všichni ohromenitady a dnes. Pod mraky užnení žádné povolení na začátek pro všechny sny – všechny naše sny. [12]
Kolik let (Hasta la Muerte) s hymnickými vokálními harmoniemi refrén zní: "Kolik let to může trvat? Kolik let, kolik času nám ještě zbývá? Jsme na cestách půl života 'Hasta La Muerte', vytesali jsme si ji do kůže",[15] a ICE to Düsseldorf vyjadřuje přání být pohřbeni v Düsseldorfu.
Geisterhaus je pokračováním písně Unser Haus z alba Unsterblich z roku 1999. Je o Campinových myšlenkách, když se dívá na dům, ve kterém strávil dětství: "Zde bývali rodiče, děti a křik, sny a rodinné hádky. A láska tu bývala. Byly tu plány, cesta pro dva. Víra v věčnost. Ale to všechno zmizelo s nábytkem." [16] Lass los je o konci vztahu, rozloučení a prosbě o odpuštění. (zdroj: Wikipedie)
z Wikipedie sem přidal Martin Dyntar.
-
Игорь ТАЛЬКОВ — ЛУЧШИЕ ПЕСНИ Видеоальбом na You-Tube, výběr dnes nejlepších písní nepohodlného a zavražděného protirežimního ruského zpěváka a folkaře Igora Talkova. MD
-
,,Starý kotel na adrese Chráněného Bydlení RIAPSu Benešova 370 Trutnov Poříčí už dnes neprošel vubec revizí a domnívám se že dochází k uniku rtuti nebo olova z kotle ve vodě a hrozí vážné zdravotní komplikace!",,Dobrý den chci informovat média i veřejnost o tom že starý kotel na adrese Chráněného Bydlení RIAPSu Benešova 370 Poříčí Trutnov neprošel revizí a teče rtutí nebo olovem kontaminovaná voda z kotle a při koupání i při pití vody hrozí vážné zdravotní komplikace, mám 2 dukazy, bývalá spolubydlící Darina Dušeková měla při koupání z vody vážné zdravotní komplikace, nějaký hnis, který se ji musel chirurgicky ošetřit a měla zánět krve z kontaminované vody a musela proto dlouhodobě užívat antibiotika, vše z koupání v kontaminované vodě, mám podezření podle rezatého hnědého zbarvení zákálu vody na dně varné konvice (2 dukaz) že skutečně v kotli, jehož revize byla zanedbaná, skutečně dnes dochází k uniku rtuti nebo olova ve vodě a hrozí skutečně vážné zdravotní problémy, hrozí skutečně vážné zdravotní komplikace, prosím média a TV o pomoc mě na Chráněném Bydlení RIAPSu Benešova 370 Poříčí Trutnov, státní PČR i Hasiči to ted odmítají sami jakkoliv už řešit a nemužu už na adrese Benešova
370 Poříčí Trutnov na Chráněném Bydlení už vubec ted pít ani převařit
vodu ani se tu už koupat, prosím pomocte." s pozdravem Martin Dyntar,
klient CHB RIAPSu na adrese Benešova 370 Poříčí Trutnov.
-
Ano psychiatrická diagnoza má být lekařským tajemstvím!, protože lidi jsou zlí, najivní a hloupí (psychoanalitický názor blízký Sigmundu Freudovy), pomlouvají a vždy se budou pomlouvat rádi, nejsnazší cesta jak si ublížit, čemu nerozumí a čeho se nejvíce sami bojí ze strachu Stigmatizují a v psychiatricke diagnoze vždy chybně a mylně bohužel častěji vždy vidí nějaké limity osobnosti, ktere v psychiatrické diagnoze být nemusí proč pak odmítají snáz komunikovat a přetrvávají v nich stereotypně pak snáze zafixovane špatne předsudky. Ano si největší má chyba že jsem se tu tolik duvěrně svěřil a otevřel, žádný respekt, žádná vděčnost, snáze urážky a stigma, nenávist která bez většího či velkeho tolerantního přijetí lidí s duševním onemocněním ve společnosti nikdy neskončí, Stigmatizaci jsem zažíval opakovaně do takove míry že jsem se naučil tu nenávist druhým lidem vracet, bohužel. MD.
-
Německé RAMMSTEIN! ted od srdce sám miluju hodně a skutečně dnes nejvíce
jejich dnes už officiální hudební videa dnes k jejich písním "Mutter"
(nesouzním vubec s písní, jsem na tom dnes stejně podobně jako téhdy
Andreas Frege ve svém officiálním hudebním videu právě ke své písni "Nur
Zu Besuch" německých Die Toten Hosen, ale právě po samotné podmanivě
melodické stránce je právě písen "Mutter" dnes skutečně největší hudební
skvost a největší hudební klenot), "Sonne" (zpívám rád vždy do refrénu
samotné písně, skutečně hodně podmanivá, hodně v německém jazyce dnes
melodicky krásná a hodně i vyjímečná písen), "Ich Will" (durazná silná a
ostrá kritika masových médií), "Im Nebel a "Mein Teil" (obraz nejen
dnes duševní, ale i sociální hluboké patologie), takže i nejlepším ted
závěrem k jejich hudbě právě dnes německých RAMMSTEIN!, rozhodně přesto
všechno dnes už nejsem jejich skalním hudebním nadšencem ani velkým
hudebním fanouškem, protože industriální metall v "Nové Německé
Tvrdosti" je mi dnes hodně hudebně vzdálený, mnohem více přirozenější je
mi skutečně německý Rock dnes mnohem více v hudbě, v podobě právě
západoněmeckých DIE TOTEN HOSEN! i některých dnes už i písní německých
BOHSE ONKELZ! a IN EXTREMO!, ale právě u německých BOHSE ONKELZ! a
německých IN EXTREMO! jich dnes samo o sobě těch právě jejich mnou
oblíbených už písní rozhodně už nikdy moc není, je jich vždy o to mín.
Martin Dyntar -
Muj doslov: ,,Jindřich Jašík, nejlepší český
peer-konzultant a uspěšný peer-konzultant v Brně, autor knihy "Cesta ze
Schizofrenie", kterýho si dnes nejvíce vážím a kterou jsem ve svém
vlastním uspěšném zotavení také s touto zkušeností v minulosti celou
tuto jeho knihu "Cesta ze Schizofrenie" dvakrát za sebou přečetl,
Jindřich Jašík a jeho uvod k jeho nové knize "Psychiatrické Maximum" k
podpoře širší masové mediální destigmatizační kampani na podporu a
ochranu lidí se zkušeností s duševním onemocněním, každé společenské
stigma je nejen nepříjemné, ale vždy i nejvíce osobně bolestivé, protože
se ve společnosti stigmatem a stigmatizací vždy více zvenku tlačí vždy
na osobní velké sebestigma u těchto lidí se zkušeností dnes právě s
duševním onemocněním, které jim vždy nejvíce ze všeho dnes vždy brání
vždy nejvíce v jejich zotavení, nic se nedá nikdy už jen čistě co
nejvíce vždy tradičně psychiatricky dnes co nejvíce vše čistě zredukovat
vždy jen na biochemický model chemické nerovnováhy dnes v mozku a cpát
do lidí bezhlavě psychiatrické léky, prášky, je to samo o sobě dnes i
epidemií závislosti na psychiatrických práškách, které z druhé strany
pohledu na věc je vždy i největším dnes lukrativním, vysoce dnes
výhodným byznysem dnes pro velké farmaceutické firmy a vellkým problémem
dnes celé společnosti, ve které chýbí často dnes vždy více klinicky
odborný a kvalitní psychoterapeuti a klinicky i odborný kvalitní
psychologové, zdaleka to v samotném zotavení vubec už není jen o
psychiatrických práškách, o farmakologickém užívání psychiatrických
léku, prášku, at benzodiazepinu, antidepresiv nebo antipsychotik, z
vlastní zkušenosti vím že plné zotavení je vždy více o náhledu na svuj
zdravotní a duševní stav, nikoliv jen dnes o samotném utlumu mozku
psychiatrrickými léky, prášky, které vždy tlumí činnost celého mozku,
psychiatrické léky tlumí a otupují vždy pozornost, emoce i myšlení, už
švýcarský psychiatr i hlubinný psychoanalitik nejlíp sám věděl a nejlíp i
předpověděl že s každým hlubokým emočním traumatem se musí systematicky
vždy precizně dnes klinicky pracovat klinicky odborně dnes
psychologicky a psychoterapeuticky a že i lidé s duševním onemocněním
budou klinicky odborně psychologickou i klinicky odborně
psychoterapeutickou pomoc v bodoucnu v době jaká bude a v době jaká
přijde vždy sami co nejvíce potřebovat a vždy sami co nejvíce i
vyžadovat a nebude to vše už nikdy možné v budoucnu v době jaká přijde
nikdy možné nikdy uspěšně toto vše už nahradit dnes jen farmakologickou
léčbou." (Martin Dyntar)Dostává se Vám do rukou kniha, která má za cíl propojit svět lidí normálních se světem lidí "nenormálních." Z pohledu autora, který si prošel touto cestou tam i zpět, se totiž od sebe v zásadě tolik neliší. Psychiatrické symptomy jsou možná zcela normální reakce na zcela nenormální události. Vždyť prožité trauma je společné snad všem lidem s diagnostikovanou "duševní poruchou." Z toho důvodu není základním východiskem této knihy předpoklad, že lidé s psychiatrickou zkušeností mají nemocné mozky, nebo porouchané duše.
Psychiatrické maximum je volné pokračování knihy Cesta ze schizofrenie. Mé dřívější poznání rozšiřuje o více než šest let zkušeností v oblasti přímé podpory lidí s "psychiatrickými" potížemi. Kromě práce v multidisciplinárním terénním týmu jsem pracoval také pro NUDZ nebo Ministerstvo zdravotnictví, díky čemuž jsem nahlédl i do fungování celého systému péče o duševní zdraví v ČR. Poznal jsem, jak velký je rozdíl mezi překonáváním vlastních překážek a schopností poskytovat vhodnou psychickou podporu druhým. Jsou to dva zcela odlišné světy a do toho druhého jsem vstoupil až po vydání první knihy. Za svého nejlepšího možného učitele ve světě podpory lidí, kteří procházejí psychickou krizí, považuji Marka Hopfenbecka. Díky spolku Narativ jsem se od něj mohl v průběhu celého roku učit terapeutickému umění v rámci výcviku Otevřeného dialogu.
První část knihy vychází zejména z mého působení v oblasti podpory lidí s psychickými potížemi. Je postavená na otázkách, s nimiž jsem se setkával nejčastěji a tématech, která je z mého pohledu potřeba otevřít. Mojí snahou není touto knihou rozpoutat "válku," ale dialog. Přál bych si, aby se dostala také do rukou zdravotníkům, pro které možná bude kritickou, ale snad i užitečnou reflexí jejich praxe.
Druhá část knihy je na té první zcela nezávislá a z mého pohledu se věnuje důležitým životním otázkám. Je psána formou úvah a snaží se být určitým zdrojem inspirace při hledání životní spokojenosti. Ne snad, že bych došel na konec této cesty, ale čím déle po ní kráčím, tím více slepých uliček i užitečných ukazatelů jsem na ní potkal. Rád bych se s Vámi podělil o své dosavadní poznatky, protože psychické "nemoci" v mnoha ohledech vnímám jako důsledek životní nespokojenosti. A právě proto považuji zvyšování životní spokojenosti za ten nejlepší lék na duševní trápení. Snad v této části naleznete něco, co pro Vás bude mít léčivou povahu.
-
,,a ze všeho dnes nejhorší je vždy co
největší masový konzum uplně často zbytečných i neduležitých dnes
informací na sociálních sítích, kterým dnes i bohužel věnujem čas a
největší i svou pozornost i permanentní lhaní a permanentní lži a
permanentně nejvíce dnes špinavé a hluboce prohnilé obchodní praktiky a
obchodní marketingové triky současných influncéru dnes na You-Tube,
který jsou sami často bezpáteřný i bezcharakterní! a potřebují sami vždy
jen největší finanční zisk a svou finanční vždy největší provizi z
každé jejich reklamy a obchodní vždy jejich propagace dnes na You-Tube."
Martin Dyntar, Trutnov.
