Diskuze OSOBNOSTI.cz

,,Už by to skutečně mělo být na policejní ochranu! Ale jsem přece vysoce
nepohodlný, vysoce nepotřebný a jen odpad že typicky české typicky
lhostejné swině, at si druhý pikaj za to že se ve společnosti dnes ozvou
a postaví sami vždy za dobrou a správnou věc swině český, vy tu
potřebujete zažít dnes to co sama Ukrajina s Ruskem, swině český
lhostejný!!!" MD., Martin Dyntar.

,,Přeji nejlepší české Youtuberce Teryll ,,Art" hodně zdaru a hodně štestí v jejích videiích na You-Tube, at točí videa dál, má to smysl, k Youtuberum mám osobně velký odpor, ale Teryll je u mě výjimka, miluju její videa a hodně jsem i díky ní v sobě toho více pochopil, škoda že je Youtuberka Teryll dnes zadaná, Teryll jsi vyjímečná žena, tolik laskavá a srdečná, puvabná, šarmantní a charismatická, pohledná, upřímná a vždy k druhým lidem vždy hodně otevřená bez předsudku i hodně chytrá, inteligentní, sebevědomá a sečtělá i pokorná, máš v sobě Teryll zároven i nesmírnou pokoru a nejspíše i empatii, nejlíp víš o čem mluvíš, máš Teryll u mě muj obdiv a muj silný respekt, zejména díky tvým pro mě nejlepším videím "Melancholie - Lepší Slovo Pro Depresy", "Jak si Nastavit Zdravé Hranice" (toxické rysy), "Rozdíl mezi Sebevědomím a Narcismem" (toxické rysy) a "Jak Bojovat s Depresí Tipy", právě tyto videa mám z You-Tube dnes stažená, pro mě osobně Teryll nejlepší tvá videa, toč dálší videa Teryll a bud v životě se sebou vždy spokojená a štastná, zasloužíš si to, přeju ti Teryll v novém roce v životě vše nejlepší, hlavně hodně lásky, i té fyzicky intimní a hodně tvé radosti a lásky, i hodně tvého osobního štěstí, hodně duševní pohody i rodinné pohody a vždy hodně pevného zdraví Teryll, zasloužíš si to Teryll právě proto jaká sama jsi, srdečná a laskavá, pohledná, puvabná, šarmantní a charismatická, vždy upřímná a otevřená k druhým lidem vždy bez předsudku, hodně vysoce inteligentní a chytrá, sečtělá, sebevědomá a vyjímečná žena, právě takovou dnes sama jsi Teryll, puvabnou, šarmantní a charismatickou i vyjímečnou dnes ženou, která rozdává na You-Tube sama vždy druhým lidem radost, lásku a naději." Martin Dyntar, Trutnov.

,,Stýská se mě po Darině, TV nenávidím, nejsem mainstreamový filmový divák, na ČT Art tzv. "Kino Art" bohužel zustává jen v uvozovkách a na ČT Art Kino Artová tvorba, tzv. Umělecké Kino skutečně hodně upadá a je na ČT Art více tlačené do standartní více formální a konvenční americké produkce, to není žádné Umělecké Kino, žádný Kino Art, to je dnes na ČT Art jen v uvozovkách, to na ČT Art dnes upadá, občas výjimečně možná málokdy něco dobrého, ale většinou to Umělecké Kino na ČT Art dnes stojí za howno, neuvidíte dnes na ČT Art dnes už vubec žádné nejlepší filmové snímky švéda Ingmara Bergmana, němce Wima Wenderse ani němce Wernera Herzoga, ani američana Nicholase Raye a američana Elia Kazana, ani iránce Arashe T. Riahio, a ani jihokorejce Park Chan-wooka anebo už jihokorejce Kim Ki-duka, ani už tchaj-wánce či čínana Hou Hsiao-hsiena atd., na ČT Art je tvorba Uměleckého Kina v jejich pojetí velice americky standartně vždy více komerčně mainstreamově typicky formální a hodně konvenční, takže nemá žádnou skutečnou hloubku a skutečnou festivalovou tzv. MFF kvalitu skutečně více nezávislé skutečně umělecké filmové tvorby, tak na ČT Art dnes divácky vubec nekoukám, v TV na Nova Lady jsem sledoval pravidelně Jane Seymour v roli Dr. Quinnové na americkém divokém západě v americkém městečku Colorado Springs, rodinný i romantický seriál, přesto i hluboce realistický seriál s hodně vždy věrohodnými a vždy přesvědčivými hereckými výkony, jinak už vubec nic jiného, filmy si vybýrám podle své vyspělé a správné své emoční inteligence v sobě a podle svého vždy soběstačného plně nezávyslého samostatného silného kritického usudku či silného kritického myšlení, nejsem vubec intelektuální divák ani vubec žádný intelektuálně náročný divák, prožívám filmy vždy více upřímně hluboce emočně a musejí mě vždy více než samotný filmový děj vždy mnohem více vždy oslovit a zaujmout a vždy i více nadchnout vždy psychologicky hluboce realisticky vždy věrohodné a přesvědčivé vždy herecké výkony dnes samotné než jen samotný děj filmu, mě divácky vždy více vyhovuje klasická analogová kamera ve filmu (nemám divácky dnes už vubec rád moderní digitální kameru), ta má vždy své kouzlo, a pomalé a vždy i pomalejší tempo filmového vyprávění a pomalé či mnohem více vždy i pomalejší tempo filmového děje, prostě nerušené dlouhé záběry či vždy už delší záběry klasickou analogovou kamerou, hodně silně divácky dnes nenávidím moderní digitální technologii, moderní digitální kameru, to už dnes není žádný film, filmy nevybýrám nikoliv a nikdy už podle jejich recenze a hodnocení (jejich kvality) dnes na ČSFD, tam je hodnocení kvality filmu vždy neobjektivní a zavádějící, nikdy není skutečně nestranné a skutečně objektivní, nikdy není to hodnocení filmu skutečně nezávyslé, kupř. těžký a stupidní kultovní "fantas magoria" snímek Davida Finchera "Klub Rváču" tam má nelogicky vždy vyšší či nejvyšší vždy hodnocení než by měl objektivně správně mít apod., z mé strany k filmu ted vše." Martin Dyntar

Nenavidim tohle me velke Stigma - hypochondr, je to pěkně swinská nálepka, byl jsem pěkně zmatený a nevěděl co se mnou totiž už přesně bylo, na preventivní lekařske prohlidky totiž k praktikovi vubec nechodím, a nejen to, samozřejmě mám už nejen proto přirozené a zdrave obavy o sve zdraví, ktere bych měl řešit u neurologa, mám s nejvyšší pravděpodobností pravděpodobně poškozene nervy (nejsem si jistý asi Diabetickou autonomní neuropatii) a náběh na... (to abych nebyl u Vás pak tzv. hypochondr...), mám samovolne, spontánní silne záškuby celým tělem, zvuky slyším neobvykle hlasitě šíleně ostře a cítím se hodně unavený, ale skutečný hypochondr rozhodně nejsem - znáte tenhle vtip? Přijde chudý Martin Dyntar se zdravotními problemy na pohotovost na ošetření a odbydou ho tam se slovy - Vás ne pane Dyntar, jste zkurwený hypochondr! a pojištovna vám už zdravotní peči proto nehradí!, a platit u nás taky nemusíte, vyhledejte si raději psychiatra, tady to máte u nás i kdekoliv jinde marný - a Martin Dyntar se zdravotními komplikacemi má pak po měsíci trvalé následky a nakonec zemře a psychiatr mu pak na pohřbu tleská - náš hypochondr! - tohle Stigma díky swinským psychiatrum je zkurwený, ptám se líp kde mi na psychiatrii v minulosti skutečně pomohli? Ani při mem opakovanem pobytu na psychiatricke klinice ve FN v HK mě nijak nepomohli, bez psychologa, bez peera (peer-konzultanta) atd., mě jen čistě rutinně a čistě formálně odbyli, nedali si tam se mnou nijak velkou profesionální práci na skutečne vysoce profesionální urovni a ještě mi tam už zkurwili více jen me zdraví benzákama, ktere jsem užíval roky (nikoliv 3 měsíce jak se mají) a prošel na nich těžkou závislostí ve svem životě a v dusledku i toho jsem prošel pak opakovanýma panickýma atakama, ktere dnes už vubec nemám či kontroverzním depotním Xeplionem (Paliperidonem Palmitátem) s velkým emočním utlumem kdy jsem nebyl schopný udržet líp ani pozornost, odbyli mě tam rádi se slovy vemte si tu prášky a nashle pane Dyntar, vemte si tu prášky a běžte pane Dyntar domu, nic více, to same, totež Pardubice, Nove Město nad Metují a Zamberk (aha udajně tzv. me dolečení, hmmm) atd... je to pěkně zkurwený zaostalí a oslabený nefunkční system psychiatricke peče v Ceske Republice, který dělá z lidí neuvěřitelne duševní mrzáky, který ještě dlouhou dobu bude potřebovat skutečnou demokraticky více dalekosáhlou reformu a nove demokraticke změny v systemu nastaveneho vždy jen na prášky a nikoliv moderní metody lečby schizofrenie při hospitalizaci typu Klecan v Praze pod NUDZ. Martin Dyntar

Forenzní psychologové mají velké srdce a hodně velké pochopení! Vážím si velice jejích práce, jejich precizní metodiky, která nikdy neselže! MD.

Ano v něčem si vážím slovenského vlastence Ondreje Ďurici přes naše rozdílné politické smýšlení, a on ví nejlíp v čem! Některé jeho písně jsou velice dobré nahrané na vysoké profesionální urovni - jsou to pro mě dnes jeho nejlepší písně Piesen pre Slovensko, Mama, Ďakujem, Nemám Rád, Republika, Rekviem a Dom. MD.

Je mi líto mích rozporuplných komentářu na osobnostech, se schizofrenií
psaní příliš kognitivně už nedávám, jiný zájmy v životě nemám než se ze
všeho pořádně vypsat, schizofrenie mi tu schopnost a zájem vzala, už
nepíšu rád a řekl bych o sobě že ty kontroverzní komentáře na
osobnostech jsou o mě spíše nepravdivé, jsou zavádějící, nic moc
nevýpovídají o tom jaký skutečně jsem - jsem melancholik, systematik, (z
hlediska schizofrenie kognitivně nepříliš dobrý) analytik, povahově
však ve mě zustalo, a jsem trochu citlivý romantik, ale také pacifista,
ten co ve skutečnosti vubec nevyhledává konflikty a také to co uvnitř
prožívám velice upřímně a hluboce, ale většinou hodně skepticky,
pesimisticky nedávám ve skutečnosti navenek vubec znát. Kvuli
schizofrenii trpím většími depresemi než kolik mám do jisté míry
povahově melancholií v povaze, proto jsem myslím kognitivní a stejně tak
negativní příznaky paranoidní schizofrenie v životě asi včas
nerozpoznal, kterými to vše začalo, řekl bych jsem hodně frustrovaný
morálně na dně a z některých kontroverzních komentářu je to také myslím
pořádně znát, těžko si představit kolik duševní bolesti, nepohody i
životního neštěstí, ztráty rodiny i domova, i druhých blízkých lidí s
odcizením ve vztahu mám vše v životě za sebou, odpustit sobě za
schizofrenii bude to poslední a nejtěžší. A nevím asi to jde, zatím v to
příliš ještě nedoufám dokud nezačnu cítit se teprve skutečně s nějakou
přítelkyní nebo partnerkou skutečně zamilovaný pak odpustit nejen sobě,
ale i druhým lidem vím že bude jednou ze všeho v životě to snazší a
nejduležitější.

Koláž na průčelí, navržená Johannem Zambryskim, zobrazuje profil muže. Šroub označený šipkami má roztočit jeho mozek. Celá kombinovaná sada nástrojů je vytištěna přímo na nosiči zvuku. Kromě všech textů obsahuje doprovodná brožura sérii snímků z německé televize s moderátory jako Ilona Christen, Jürgen Fliege, Fritz Egner, Hans Meiser a Arabella Kiesbauer, Jan Pavel II. a fyzicky týrané batole. Následuje stránka z komiksu, pohlednice z býčích zápasů, načervenalá fotografie sťatého Číňana s titulkem "Viva la Revolution! Čína 1926", úryvky z obrazů s biblickými motivy, fotografie Lenina při projevu k proletariátu a nakonec fotografie skupiny Die Toten Hosen, kterou pořídil Gabo. Všechny obrazy odkazují na název alba Opium fürs Volk a marxistickou metaforu, jak ji interpretuje kapela:

"V 'Opium for the People' vidíme všechno, co lidi uklidňuje, co je drží v křeslech. Jen nevyvolávej vzpouru, jen se neprobouzej, vstávej, nedělej strach, jen se necítíš nepříjemně. Nakonec jsme také nějakým způsobem 'opium pro lid'."

PS. ,,2 krát celé přečteno a stále ještě dnes celé opakovaně i pročítáno - hodně vyjímečná forenzní znalkyně a vyjímečná forenzní psycholožka spolupracující s policií v Anglii aneb neskutečně krásná "holka", neskutečně krásná liška Julia Shawová a její nejlepší kniha "Věda o Temných Stránkách Lidství" (2019, česky vydalo Paseka), a teprve ted mužu jít konečně spát, ted jdu spát a skutečně i upřímně ted doufám že už se sem skutečně vubec nevrátím, protože i něco málo intimně dnes duvěrné si chci v životě také nechat jen pro sebe, tam kde není mentální zralost a mentální vyspělost je vždy nejvíce špatných osobních předsudku v životě i vždy ve společnosti." Martin Dyntar, MD.

,,Co při hudbě dnes prožívám?: - hlubokou a vždy krásnou náladově vždy smutněradostnou euforii či hluboké a krásné smutněradostné emoční rozpoložení v sobě, hluboké emoční vytržení ze sebe a z okolní reality, hluboké a krásné své emoční porozumění druhým lidem skrze sebe, větší melodicky vždy vyšší frekvence, vnímám vždy melodicky vyšší akordy a skutečně mnohem větší melodickou hloubku zvuku v hudbě, a především vnímám radost a svou vděčnost a naplnění i kladných pozitívních emocí vždy v sobě, ale především to jsou právě často intimní slzy dojetím se u hudby velice silnou či nejsilnější vždy radostí a silným nadšením svým intenzivním hlubokým steskem i největším svým smutkem vždy v sobě už vždy v sobě jako hluboce duvěryhodný a intimní vždy prožitek hudby, ke kterému vždy patří i slzy, které nejsou nikdy slabostí a za které se dnes člověk nemá v sobě nikdy stydět aby své emoce v sobě vždy nakonec teprve správně vždy celistvě už v sobě vnímal a prožíval je vždy v sobě empaticky zdravě a empaticky vždy přiměřeně právě i protože dnes i samotné už emoce a samotná už empatie k větší humanitě a k větší vždy i prosocialitě ve společnosti a právě tak i naše amygdalu v mozku (kdy prošel jsem sám těžkou emoční deprivací v raném dětství a těžkou depresí a těžkými depresivními stavy ve svém dospívání, to má na amygdalu v mozku vždy velký vliv) se dnes dají v sobě vždy správně posilovat a silně trénovat a nehodnotit ani neodsuzovat v sobě své emoce už nakonec nikdy logicky chladně jen svým racionálním usudkem už v sobě atd., právě o to v životě nejvíce jde." Martin Dyntar.