-
,,Aby se člověk s paranoidní schizofrenií, která je přirozenou
psychospirituálně dnes hluboce vývojovou hlubokou osobní či hlubokou
psychospirituální osobnostní přirozenou lidskou krizí, kterou si člověk v
životě vždy s určitými genovými či mozkovými predispozicemi v životě
(jak je to dnes z moderního neurovědeckého hlediska) vždy musí logicky
projít a která přijde a sama vždy i odezní!, psychiatři jsou swině,
nemají právo proto to těchto lidí bezhlavě vždy co nejvíce nehumánně,
nelidsky už cpát antipsychotika mimo či kromě už akutní fázy psychotické
ataky, mozek má totiž obrovskou schopnost nesmírné regenerace často i
po samotné psychotické atace, proto je to vše dnes nehumánní, je to dnes
nelidské a špatné, celé zkurwené dnes v tolik nelidském, v tolik
nehumánním a ve špatném systému psychiatrické péče v České Republice
užívat často zbytečně nehumánně antipsychotika trvale už celoživotně
není skutečně vubec dnes nutné a ví se to celé dnes skutečně i nejlíp z
moderního neurovědeckého hlediska, abych se s touto psychiatrickou
diagnozou sám dnes skutečně už plně nejlíp uzdravil či plně zotavil potřebuju nejdříve už psychologicky i psychoterapeuticky systematicky precizně nejlíp v sobě porozumět samotnému Pojmu "Paranoia" (strach, neduvěra i podezíravost, která je každému vždy do jisté míry dnes lidsky plně přirozená, ačkoliv paranoidní schizofrenici v tom ve své osobní "Paranoi" už nemají tzv. žádné přiměřené a bezpečné hranice, dá se to u paranoidní schizofrenie často vždy logoterapií dnes klinicky odborně psychoterapeuticky vždy navzdory tomu u paranoidní schizofrenie celé změnit a dát své tzv. osobní či osobnostní "Paranoi" vždy u sebe zdravé přiměřené a bezpečné hranice) a prožívat v sobě co nejvíce vždy její opačné emoce, a to jsou právě vždy odvaha, statečnost, láska a duvěra jako vysoce vždy kladné emoce, větší tolerance a vždy větší tolerantní přijetí, vždy silný respekt a uznání jako to co nakonec i v hlubokém emočním traumatu vždy v minulosti i nejvíce vždy už právě chybělo právě k samotné dnes i přirozené autoritě ve vztahu bez jakkýchkoliv pak už nakonec ustavních už norem pravidel či autorit, resp. přirozená autorita je vždy autorita už bez jakkéhokoliv pak už nakonec ustavního přístupu k autoritám, k pravidlum a toho se dnes ve svém plném zotavení vždy i nejvíce dnes držím.", jak říká správně Jindřich Jašík: ,,Skutečná pravá podstata a skutečný pravý význam Paranoidní schizofrenie je vždy teprve nakonec ve ztrátě své uplné už naděje na svuj spokojený a štastný život, v absolutní v uplné i ztrátě veškeré své životní naděje ve svém životě na svuj spokojený a štastný vždy život." Volnomyšlenkář a levicový humanista
Martin Dyntar, Trutnov. (pozn. k vysokému náhledu na svuj duševní i
zdravotní stav proč jsem dnes už tolik odvážný a osobně i statečný v mém
životě!) -
,,Ředitelka RIAPSu Dr. Zuzana Kozáková přijde sama o licenci k výkonu
své ambulantní praxe, postarám se přes státní PČR v Trutnově o to
osobně. Neformuloval jsem možná své přirozené obavy v předešlích
komentáři k Lence Šilarové možná už nejlíp ale byli to skutečně jen
přirozené obavy, muj otec Josef Dyntar žije s takovou zrudou a ještě ji
dal do budoucna privilegia na svuj byt, přišla k němu s holou prdelí,
neměla vubec nic, je to byt mého otce a podřizuje se ji osobně tolik ze
strachu, cholerička Lenka Šilarová jako vypočítavá a mstivá agresivní
sadistka má skutečně sklony k nekrofilnímu sadism. a skutečně mě
nenávidí že jsem pro otce ve své těžké sociální životní situaci jen
největší finanční přítěž, proto tam s ní otec má neustálé spory a hádky,
jeho žena Lenka Šilarová i z hlediska forenzních znalcu a forenzních
psychologu jako cholerička je skutečně více (i častěji případně
nebezpečná) agresivní sadistka a je skutečně osobně rádá hodně
vypočítavá a skutečně i ráda hodně mstivá, nenávidí mě osobně v životě,
ze všeho v životě obvinuje ráda mého otce i mě osobně, byli to skutečně
proto jen přirozené obavy kvuli tomu všemu, které možná v předešlém
komentáři nevyzněli vubec nejlíp, ale o tom že je cholerička a agresivní
sadistka a má sklony k nekrofilnímu sadism. je vše skutečně dnes
pravda." Martin Dyntar. -
,,2 dny jsem nic nejedl, 2 dny jsem nespal, v RIAPSu my dělají největší problémy abych neměl ani v čem vařit, jsou to pěkný swině, dojde ještě tvrdě na ně!" MD.
-
,,Nedošlo mi to vubec, s tou písní "Asche zu Asche" německých RAMMSTEIN!
to je bohužel oslava nekrofilního sadism., nejhorší podoby sadism.
vubec která muže v Parafilii dnes být, předpověděl jsem si tím svoji
vlastní smrt, nekrofilní sadistka je žena mého otce Josefa Dyntara
cholerička Lenka Šilarová v Rychnově nad Kněžnou bez zdravých kladných
emocí v sobě a s největší pravděpodobností, s vysokou pravděpodobností
dnes už nejspíše také i bez svědomí, která mě tolik v životě nenávidí a
vše mě dává ve svém životě ráda za vinu a nepřekvapilo by mě už vubec
kdyby mě i ráda viděla dnes mrtvého či už jednou v životě mrtvého, měl
jsem ji pro její oblibu vražd v detektivkách a v kriminálkách za
nebezpečnou agresivní sadistku, ale je to upřímně skutečně mnohem horší,
takový lidé nejsou dnes sami žádní lidé a měli by být proto pro
nekrofilní sadismu. drženi raději dál od společnosti vždy za zdmi
uzavřeného oddělení nějaké psychiatrické léčebny, vždy za zdmi nějakého
tzv. ustavu." MD. -
,,Slovní hantýrka forenzních znalcu a forenzních psychologu pro melancholiky pro ně dnes je ,,těžký sadismuz obrácený vždy do sebe hluboko do vnitř." MD.
-
,,Vytrpěl jsem si pěkný sadismu. (proč
cenzura pojmu?) obrácený do sebe do vnitř do svého co nejhlubšího nitra,
připomínají mě to dnes nejlíp a dnes i nejvíce fenomenální písně
zavražděného protirežimního ruského zpěváka a folkaře Igora Talkova v
"Byvschij Pod'esaul" a "Russia", to se mě svírá srdce hlubokým žalem či
hlubokým zármutkem a skutečným tragickým lidským osobním životním
heroismem v jeho životě, Igor Talkov měl vyjímečný absolutní hudební
sluch se kterým se vždy člověk mnohem více vždy rád věnuje více klasické
hudbě než populárně folk rockové, Igor Talkov je pro mě dnes osobně
skutečným nejlepším životním vzorem skutečného natolik dnes odvážného a
natolik dnes statečného lidského neštastného, tragického hrdiny, miluju
jeho písně, ani písen "Chistye Prudy" zdaleka není milostně, romanticky
dnes sentimentální jak se muže hodně zdát, je v tom vždy více prožitý a
vytrpěný skutečně těžký sadismu. (proč cenzura pojmu?) obrácený tolik do
sebe do vnitř do svého co nejhlubšího vždy nitra, a málokdo právě k
tomu dnes skutečně najde v sobě takovou kuráž a velkou odvahu i svou
statečnost tak jako právě sám Igor Talkov, kupř. textař a zpěvák
německých DIE TOTEN HOSEN! Andreas Frege známější jako Campino vždy ano
stejně jako vždy i zpěvák Ukrajinských VEREMIY či Ukrajinských OKEAN
ELZY!, asi sám zdaleka dnes nemusím všechny jeho písně samotného Igora
Talkova, ale miluju je skutečně dnes upřímně od srdce hodně moc." Martin
Dyntar.
-
,,Muži mají v sobě více sadismu a ženy mnohem více masochismu, proto pro
muže je vždy přirozená tvrdá muzika, tvrdý rock, nejlépe hard and
heavy, aby se občas taky dojmuli k slzám, bez toho to u nich nejde,
takže přijmám i hudbu německých RAMMSTEIN!, nejlépe třeba písen "Asche
zu Asche" z jejich živého koncertního vystoupení v Berlíně v roce 1999,
to už je od německých RAMMSTEIN! skutečně hodně agresivní, ženy v hudbě
mají více rádi romantiku a potřebují v ní vnímat a prožívat více své
emoční péče, já občas oboje dvoje, pro mě je rocková hudba svým zpusobem
taky sado-masochismus, vnímám že masochistické a sadistické rysi
osobnosti musí být vždy v člověku nejlíp správně vyrovnané v naprosté
rovnováze, aby byl člověk osobnostně vyrovnaný, hudba a písně německých
DIE TOTEN HOSEN! jsou pro mě svým určitým tragickým osobním lidským
heroismem vždy více masochistické než sadistické, ale časem si uvědomíte
že právě hudba německých DIE TOTEN HOSEN! k určitému sado-masochismu v
sobě vždy nejvíce a nejlíp směřuje, jak bych mohl psát zdání že to je v
jejich hudbě vždy více masochistické a neurotické nakonec i nejvíce
klame, tragický osobní lidský heroismus se pro mě dnes nejlíp odráží i v
hudbě a v písních Ukrajinských VEREMIY! i Ukrajinských OKEAN ELZY! s
velkým smyslem vždy pro romantiku, pro velkou až nostalgicky vždy
smutnou romantickou zasněnost, s největším vždy smyslem pro řešení
otázky viny i svědomí v sobě, pro svou ctižádost a pro svou osobní čest,
ale tohle celé je bohužel pro mě pruměrné, protože nedokážu totiž sám
pro to ted najít ty správná slova jak bych chtěl, i proto rád bych se k
tomu v budoucnu snad ještě někdy líp vrátil." Martin Dyntar. -
,,Myslím si že lidé dnes chtějí řešit
psychické či duševní problémy jinak, více přirozeně a více vždy humánně
cestou takových co jim budou a dokážou vždy hluboce lidsky se svou
empatií naslouchat a více hlouběji jejich problémum porozumět, mluvím o
klinicky odborných vysoce kvalifikovaných vysoce kvalitních
psychoterapeutech, kteří dnes ve společnosti často všude chybí a často
všude ani nejsou, ale tzv. psychošmejdu je dnes všude bohužel stále
hodně." MD.
-
,,Jednu jedinou věc uvedu na obranu psychiatru a na obranu psychatrie - v
akutní fázy duševního onemocnění to často bez antipsychotik nejde, ale
na druhou stranu mozek má vždy obrovskou schopnost nesmírné regenerace i
po samotné psychotické atace, není skutečně nijak humánní, není
skutečně už dnes lidské ani správné užívat samotná antidepresiva či i
právě dnes i samotná už antipsychotika nikdy trvale už celoživotně." MD. -
,,Velké
farmacetické firmy často po pravdě ani neuvádějí co vše obsahují
antidepresiva a antipsychotika, jaké je to dnes největší syntetické
svinstvo pro tělo i pro mozek, jak antipsychotika zkracují délku dožití o
několik hodně let, co vše obsahují častěji velké farmaceutické firmy
raději ani neuvádějí, stačí si přečíst příbalový informační léták k
antidepresivum i k antipsychotikum jak je to celé nehumánní to
dlouhodobě užívat a jaké je to syntetické svinstvo pro tělo i pro mozek a
když čtete často příbalový informační leták k antidepresivum či k
antipsychotikum celý od začátku vždy až do konce tak je to nejen často
otřesné a šokující, ale vždy i nehumánní to dlouhodobě užívat, ale často
i odrazující už od toho to nakonec i pak užívat, i deprese je přirozená
a depresí, i těžkou depresí si člověk projít v životě musí, a
antidepresiva a antipsychotika se nemají nikdy užívat trvale i vždy jen
opatrně v nižších dávkách, ale především vždy se mají vysadit, není
řešením depresy hned řešit antidepresivy, zkušenost s těžkou depresí
člověka duševně přesáhne i hodnotově jen posílí, psychiatři u mě dnes
nejsou ani lidi, nemají žádné srdce ani žádné svědomí, cpou to do vás
rádi bezhlavě a rádi celoživotně a neřeknou vám nikdy otevřeně a na
rovinu nikdy po pravdě že to dělají sami hlavně pro peníze, že je to
prostě živí a že jen dělají jen to co musí, že je to často pro ně vždy
jen formální rutinna a nic než rutinna a že jsou za to vždy velkými
farmaceutickými firmy anebo pojištovnou, nevím ale myslím si vždy velice
dobře ohodnoceni a proto to do vás už tolik rádi často bezhlavě vždy
formálně a rutinně rádi cpou a sami nejlíp ví že se mnohem líp vždy žije
bez toho, sami by to rozhodně nikdy nežrali, sami by to rozhodně nikdy
neužívali a ví nejlíp proč co velké farmaceutické firmy o tom zamlčují,
že to není a nikdy nebude nijak přirozené pro tělo ani pro mozek, je to
syntetické svinstvo a tělo i lidský mozek se vždy proti tomu brání a
bránit vždy bude, často i agresivně, ačkoliv jsou dnes přece
antidepresiva i antipsychotika relativně bezpečná, nikdy ne přirozená už
pro tělo a pro mozek, ani nijak humánní v jejich dlouhodobém užívání,
psychiatři pro mě nejsou ani lidi, nemají často žádné srdce a nemají
často ani svědomí, už z principu vás pravdivě a objektivně nikdy sami už
neinformují o všech dusledkách a o všech rizicích jejich dlouhodobého
užívání, od toho vám dají přečíst příbalový informační leták, nelze
posílat proto lidi s duševním onemocněním na ochrannou ustavní léčbu na
uzavřená psychiatrická oddělení často kvuli jejich neužívání
antipsychotik, je to nelidské, je to nehumánní, soudci pak sami nemají
žádné srdce ani žádné svědomí, ví se jak soudní znalecké posudky jsou
často sami zastaralé, často formální, často formálně jen rutinní a
pofidérní z hlediska už dnes moderních a nejnovějších už poznatku
moderní dnes neurovědy, psychiatři by už z principu nikdy neměli mit
proto poslední své slovo u soudu, který nařizuje ochrannou ustavní
léčbu, měli by posudky vždy pro soud vypracovat vždy i nejlepší forenzní
znalci a slovo by měli mit vždy i forenzní psychologové, souhlasím s
Jindřichem Jašíkem, tradiční psychiatrie dnes potřebuje demokraticky
dnes velice dalekosáhlou novou reformu dnes stále špatné a nelidské,
stále nehumánní psychiatrické péče, rozhodující v zotavení z duševního
onemocnění jsou mnohem více dnes klinicky už dnes odborný
psychoterapeuti a klinicky už dnes kvalifikovaný odborný psychologové,
tolik závěrem." Martin Dyntar.
