Diskuze OSOBNOSTI.cz

Psychologové varují: Netlačit za každou cenu už nikdy na náš
výkon. "Podle mého mladý lidé si dnes sami sebe ve společnosti už vubec
moc neváží a nemají už vubec zdravé přiměřené hranice, pomalu už nemají
ve společnosti žádné hranice, a chýbějí jim především dobré, upřímně už
nějaké skutečně pozitivní vzory, ty já osobně nacházím a nikdy jsem je
ve svém životě už ani nehledal a nenašel ne u svých vrstevníku ve
společnosti kolem sebe, ale v mém dospívání tolik především už právě v
rockové hudbě, která vždy od toho nakonec špatného, neštastného a
nespokojeného života, vždy i nejvíce a nejlíp osvobozuje a ve své tolik
dnes vysoce už náročné, tolik pro mě dnes wendersovské cinefilské vášni,
která je pro mě vždy určitou inspirací, nadějí, povzbuzením i poučením
se a určitou i očistou." "Podle mého každé a vždy i nakonec jediné
skutečné zdravé přiměřené hranice jsou vždy v naší osobní sebeuctě, kdo
si sám sebe skutečně váží, a má přiměřené zdravé hranice, se nenechá
nikdy druhými lidmi už jakkoliv zmanipulovat, a vždy i pak bez servítek
druhým lidem naopak rád vždy do očí říká a vysvětluje, co a proč si
upřímně myslí, právě takový to dnes vubec s druhými lidmi nemají nikdy
ve společnosti, at už ve škole nebo v zaměstnání, už vubec v dnešní době
a společnosti pak skutečně už vubec jednodduché s nima vyjít. A ta patologická dnes závislost na sociálních sítích, kdy mladý lidé dnes na sociálních sítích mají přestimulovaný mozek a neumějí vypnout, v té dnešní lidsky nepřirozené virtuální realitě a v té dnešní kybertotalitě, která je dnes více už pocitově i bezpečnější než každodenní všední realita kolem nás dnešní masově jen konzumní dnes společnosti, jak se dnes osobně egoisticky, arogantně bezohledně dnes nejlíp jen stále osobně porovnávat dnes na sociálních sítích v masovém dnes konzumu v každodenní dnes nákupní horečce atd., co všechno dnes už zbytečně často k životu už vubec nutně dnes osobně nepotřebujem, ale přesto kvuli normám dnešní masově dnes jen konzumní společnosti vždy musíme kvuli druhým lidem, nikdy ne ani tak kvuli sobě, vždy mít a jak dnes nejlíp splnit dnešní normy masově dnes konzumní jen společnosti a dnes mladý lidé už pak nevyhledávají už ani bezprostřední lidské kontakty a intimní sexuální prožitky a ty
drogy kolem, alkohol už ve společnosti dnes bohužel tolik i u 13-ti a
14-ti, 15-ti letých jen narušuje jejich zdravý vývoj jejich mozku, třeba
právě energetické nápoje, marihuana a kratom a jejich vysoká dnes popularita, obliba dnes tolik právě u mladistvých ukazuje vždy na
naprostý nedostatek skutečné prevence ve škole a v jejich rodině, ale
především je vždy tou největší chybou neustále jen tlačit ve společnosti
na jejich vždy už co nadlidsky nejvyšší už 100 proc. výkon.." I také proto dnes osobně nenávidím povrchní dnes konzumní společnost, dnes levicový anarchista a levicový i volnomyšlenkář a levicový humanista Martin Dyntar.

,,Campino se sám nejlíp hluboce vždy inspiruje skutečnými životními příběhy lidí kolem sebe a samozřejmě vždy i svými osobními životními zkušenostmi, a v hudbě německých Die Toten Hosen je to skutečně vždy upřímně nejvíce znát, mužeme to správně nazvat "hlubokým kritickým realismem" anebo i mnohem líp vždy "hlubokým psychologickým realismem", Campino je coby melancholik nejen se sebou nevyrovnaný, tzv. labilní introvert, že nepotřebuje si často sám chladně racionálně objektivně už ověřovat tzv. fakta, se svou tolik vytrénovanou a vyspělou a správnou emoční inteligencí rád věci kolem sebe, rád fakta nahlíží vždy více svým hlubokým vnítřním prožitkem a vždy více svým srdcem a rád vždy systematicky precizně vždy správně detailně, podrobně rozebýrá své osobní vždy pocity a hluboké své myšlenky, je to velice hluboký a velice vždy bystrý analitik, osobně má vždy blíže k psychoanalýze a je vždy velice precizní systematik, má vždy svuj systém svých pravidel, autorit, a vždy i vyšších správných principu a vždy i vyšších správných hodnot, nemá rád nikdy nezávazný sex bez lásky pro zábavu, i také proto má zdravou a silnou sebeuctu, je také sám volnomyšlenkář, jinými slovy je sám svobodomyslný s velkou romantickou duší, je sám romantik, vždy nejvíce v životě vždy hluboce oddaný a věrný v lásce, vyžaduje sám také v partnerském vztahu vždy největší oddanost a věrnost, je sám žárlivý ale nežárlí v lásce nikdy rád, žárlivost mu vždy nejvíce ubližuje, resp. žárlivost ho vždy nejvíce vnitřně zranuje (viz. dnes text písně "Alles Aus Liebe"), jsem právě taky sám melancholik navíc i ve stejném znamení raka (narozený 25.6.), tak bych to měl vše o něm vědět vždy správně nakonec vždy nejlíp, vše co tu o něm už tolik píšu tu vždy také píšu vždy nakonec i sám o sobě." Martin Dyntar, český "Campino" momentálně z Trutnova.

,,Omlouvám se za své nevhodné žertování nebylo to vubec vtipný, bylo to
podpruměrný vtipkování a velice i primitivní, mám ted v RIAPSu velké
problémy a beru to vše samozřejmě dnes vážně. Vytrpěl jsem si ve
skutečnosti s tím vším pěkné psychické trauma a těžké psychické
problémy! Nevím, nepamatuji se zda moje matka na rakovinu plic už
nezemřela předčasně neštastně v zimě ve 41. letech, nikdy na to v životě
dnes nezapomenu! Měla hluboce sama neštastný život i hluboce neštastnou
smrt! Neumírala už s pocitem lehka u srdce, měla před smrtí se svým
umíráním velice velké a velice neštastné největší své osobní výčitky svědomí! - Byl bych skutečně moc rád a byl bych osobně dnes štastný kdyby mě přála před neštastnou smrtí abych se jednou v životě ze schizofrenie sám uzdravil. Je to pro mě
dnes tak trochu jako dnes i pro Campina v officiálním hudebním klipu
německých DIE TOTEN HOSEN! k jeho písni "Nur Zu Besuch", na štědrý den
si ho hudebně nesmírně rád připomenu. Ten kdo skutečně miluje odpouští!". Martin Dyntar.

,,Miluji ruskou melodickou pop-rockovou hudbu, kterou mám od 80. let celkem dobře hudebně zmapovanou, ta v nás probouzí upřímné hluboké emoce, hlubokou srdečnost a hlubokou lidskost a respekt ke svědomí, anglickým jazykem a anglo-americkým pop rockově hudebním mainstreamem je už hudební prumysl přesycený a přežraný, je čas na změnu. Miluji melodicky výraznou a melodicky harmonickou hudbu s výraznou a se specifickou vždy intonací hlasu, která je náladově proměnlivá a která není nikdy náladově jednotvárná a která prostě není náladově už jednotvárně ubíjející a která ve mě vyvolává hluboce radostněsmutnou euforii či náladově romantické permanentně (neustále) vždy radostněsmutné rozpoložení a zároven hledám v takové hudbě emoční i duševní soulad a vyrovnanost i celkově vždy osobnostní vyrovnanost, miluju hudbu, která je srdečná a romantická až smutně romantická radostněsmutně vždy hluboce euforická plná upřímných a hlubokých emocí a plná autentičnosti (proto preferuji v rocku více německé Die Toten Hosen a ukrajinské Veremiy i vyjímečně jen některé písně kanadana Leonarda Cohena i irských U2 a ukrajinských Okean Elzy či v ruské populární hudbě vyjímečně jen některé písně protirežimního ruského zpěváka Igora Talkova (miluji jeho písně "Byvschij Poděsaul" a "Chystie Prudy" - 2 nejkrásnější ruské písně všech dob spolu s písni "Progulki Po Vodě" ruských Nautilus Pompilius), Diany Arbeniny a mnoha dalších ruských interpretu...), se svým hudebním sluchem rozhodně v hudbě dnes nijak nevyhledávám a vubec nemusím hnusný rapp, elektronickou ani taneční hudbu nebo klasický rock typu českého rádia BEAT ani rockový mainstream (hudební konzumní odpad) typu české hudební TV Rebel apod. Miluji rock, který je odlišný od toho typicky anglo-amerického, který je jiný. 

I české rádio BEAT a česká hudební TV stanice Rebel dokazují že rock je pro posluchače náladově tolik jednotvárně, tolik monotonně ubíjející povrchní hudba bez emoční hloubky a dokazují že i rock muže být hnusná hudba!, povrchní bez emoční hloubky, pak nemáme mit "hudebně" ve společnosti všude tolik rapperu které už nebaví tak hnusný rock (typu české TV Rebel nebo českého rádia BEAT) poslouchat, ani mě ne! (bolí mě z nich hlava!) - TV Rebel a rádio BEAT přece permanentně (neustále jen) dobrá nálada jak se na anglo-americký hudební mainstream vždy sluší a patří!, proto vše musí být náladově vždy lehce stravitelné a především vždy už monotonně, jednotvárně vždy náladově tolik ubíjející pro permanentně (neustále jen) dobrou náladu! - anglo-americký hudební rockový mainstream jako hudební nadvláda a hudební velmoc, který je oblíbeným pop kulturním masovým konzumem, ale hlavně velkým prumyslem, kde je vše cenzurou dumyslně a precizně marketingově obchodně vždy vypočítané na permanentně (neustále jen) přece dobrou náladu! Ano i rock je hnusná hudba, konzumní, spotřební odpad! Proto také tolik miluju západoněmecké Die Toten Hosen a ukrajinské Veremiy i vyjímečně také některé písně ukrajinských Okean Elzy, a také některé písně kanadana Leonarda Cohena i irských U2 a ruskou melodicky pop-rockovou hudbu s protirežimním zpěvákem Igorem Talkovem (který bohužel na druhou stranu rád hrál i to co se hodilo režimu, sentimentální písně, který měli s folkem málo společného), s Dianou Arbeninou, se Světlanou Surganovou, s ruskými BI2 a dalšími interprety, když zmíním Leonarda Cohena tak pro rockery i rappery jsem velice staromodní člověk, ale Leonard Cohen byl duševně vyrovnaný klidný člověk, a mé rockově tu hudební interprety, o kterých tu mluvím (především Andreas Frege známější jako Campino z německých Die Toten Hosen, Vitaly Kalinichenko z ukrajinských Veremiy, kanadan Leonard Cohen, i Bono Vox z irských U2, Igor Talkov a další...) vždy jedno spojuje - nejsou to pro mě přesvědčený ateisti a jsou to pacifisti!, stejně tak jak to cítím i já v sobě ve svém srdci, také osobně nejsem ateista, ale nehlásím se k žádné církvi, a resp. nemám potřebu se hlásit k nějaké církvi a mám v sobě velký, největší odpor ke katolické církvi! - moderní aktuální vědecké poznatky o tzv. zážitcích klinické smrti jsou pro mě osobně mnohem více hodnotnější a mnohem více zajímavější a mnohem více užitečnější než nějaké konkrétní náboženství a než nějaké náboženské ideologie konkrétních náboženství toho co a jak si mám správně předem myslet, já preferuji vědecký přístup a moderní vědecké poznatky. Takže tak."

Віталій Калініченко - про ‪@veremiyband‬і світогляд, проблема авторських прав, плагіату і винагороди.  «Той день коли…» / "TDK Media"
(celý rozhovor se zpěvákem Ukrajinských Veremiy se google špatně
synchronizovanými s alespon i věcně přibližnými českými titulky) Martin
Dyntar.

No teď už se mě přemýšlí mnohem líp...

,,ano samozřejmě mám zelené oči." MD.

Zkusím to ted ještě jednou a naposledy cele dovysvětlit cele líp k destigmatizaci a k destigmatizační kampani jak je duležitá proč se jí už másová media, myslím dnes především TV bohužel stále ještě ve večerních událostech v hlavní zpravodajske relaci tolik více vyhýbají, pro ně citlive tema duševní onemocnění a jaká je ta zkušenost, Stigma a Sebestigma rozděluje dnes bohužel ve velkem ještě stále společnost, ano opakuju se hodně a je to unavne - Stigmatizace, její prokázání by mělo být trestným činem! Nesmí se to ve společnosti dít!, vede k ponižování osobní lidske dustojnosti a k urážkám na cti, k pomlouvání i k diskriminaci, vždy ke znevýhodnování jak v partnerskem a v mezilidskem vztahu, tak vždy i ke znevýhodnování na trhu práce! Tyto lidi často město ohledně přidělování městských či sociálních bytu a často i na ubytovnách vubec nikde nechce! At si chcípnou raději na ulici anebo v kanále kam patří pro sve odlišne hodnoty, tyto lide s touto zkušeností nepatří dnes do konzumní společnosti, jsou to hodnotově silní lide a těch je vždy ve společnosti dnes bohužel meně, nejsou to loutky konzumu a masově dnes konzumní společnosti, lide co hledají a potřebují jine hodnoty a rozvolnovat lepe pravidla a měnit i normy společnosti, proto dnes na hudbě německých RAMMSTEIN! nesmí být vše špatne, česká společnost se musí učit větší či velke vzajemne toleranci a většímu vzájemnemu respektu, nenávidím lidskou najivitu, lidskou hloupost a povrchnost a naši typickou českou lehkomyslnost jaká dnes je a jako těžký melancholik, kterým jsem vždy i nezávazný sex bez intimní lásky jen pro zábavu, v tom mám zdravou a kladnou svou hrdou osobní sebeuctu (ano asi celý život budu raději masturbova. 🙂, to není ani vtipný takže oprava, je to skutečně smutný 😞  ), v německe společnosti nic není TABU, berme si z němcu a z německe společnosti dnes nejlepší příklad, když jsem psal o ztrátě sebehodnoty měl jsem na mysli hledání i jiných hodnot, nikoliv komplexy meněcennosti či nějakou zakomplexovanost, jsem hodně egocentrický a jsem volnomyšlenkář, mám filozofické i silné kritické myšlení, melancholici mají silné humanitní cítění a jsou filozoficky nadaný a stejně tak nadaný i na humanitní obory, jsem melancholik a nechci vidět jen psychiatrickou diagnozu a nechci být posuzován jen podle psychiatricke diagnozy, ano je mi to líto, je to tu stejně Stigmatizováno ve velkém, chýbí dnes větší tolerantní přijetí ve společnosti, tu její nenávist pak společnosti bez lítosti a bez výčitek rád vracím, Stigma neubližuje jenom mě, ale i druhým lidem s podobnou zkušeností s duševním onemocněním, dělám to i pro druhé, nemyslím jen na sebe když vracím tu nenávist, ano pro vás jistě hypochondr a paranoik, nic jiného než to že?, ale zapomínáte na to že každým Stigmatem se vždy připomíná Sebestigma a tlačí vždy více na Sebestigma a to se dít nesmí, za takový společenský hyenismus je dnes zabít málo, ted prostě malá destigmatizační osvěta na osobnostech.cz a ano takhle umorně dlouhé věty už muže psát jen Martin Dyntar vím, je to muj typický rukopis, píšu rád vždy umorně dlouhé věty bez konce.

,,Ze všech zvířat mám dnes nejraději psy, jsou hodný a poslušný, v
životě hluboce oddaný a celoživotně i věrný, agresivně zuřivě rádi
štěkají, ale nekoušou či rádi nekoušou či zbytečně nekoušou, jsem
povahově uplně stejný jako "Punkoví Kristus" Campino, taky rád agresivně
zuřivě štěká, ale nikdy nekouše, jen to vše společensky dnes špatné
potřebuje v životě ze sebe vždy nekonpromisně, nesmlouvavě vždy dostat a
nebere často na špatné ustavní normy pravidel, autorit ve společnosti a
na ustavní přístup k autoritám, k pravidlum vždy ve společnosti a na
špatné konvence a na náboženské římskokatolicky dnes náboženské
křestanské tradice ve společnosti už žádné ohledy, je to také
melancholik hluboce oddaný a celoživotně vždy věrný v lásce se smutně
romantickou duší a volnomyšlenkář a altruista s altruistickým hluboce
dobrým a s hluboce vždy laskavým srdcem a právě to se mě dnes na něm
vždy nejvíce líbý, když s německými DIE ROTEN ROSEN! roku 1998 nahrál
punk rockovou i hard rockovou ironickou a sarkastickou i sarkasticky i
sebeironicky dnes recesistickou předělávku tradičních křestanských
štědrovečerních adventních písní, tradičních křestanských koled na
hudebním albu německých DIE ROTEN ROSEN! "Wir Warten Auf Christkind" tak
ortodoxní a konzervativní římskokatolická sešlost a dogmaticky
ortodoxní či ortodoxně dogmatická (oboje dvoje je v názvu vždy správně)
římskokatolická církev ve Vatikánu mohla sama nejlíp zuřit tak už to co
se roku 1998 děje s německými DIE ROTEN ROSEN! tolik zajímavého v
německém Duesseldorfu raději myslím si nijak nekomentovala, ale mohla se
také k tomu, k hudebnímu albu německých DIE ROTEN ROSEN! "Wir Warten
Auf Christkind" sama nejlíp vyjádřit, protože i tradiční dnes ortodoxní a
konzervativní římskokatolická církev si dnes "Punkového Krista" Campina
hluboce sama dnes váží za jeho podmanivě dnes lyricky křestansky dnes
nejlepší za hluboce krásný a sugestivně, podmanivě dnes lyricky
křestansky dnes (dojímavý a) nejlepší text písně právě v jeho písni "Was
Zahlt" (mými slovy "Co kromě lásky ještě v životě má vubec smysl ještě
dnes počítat") dnes z hudebního albu německých DIE TOTEN HOSEN!
"Auswartsspiel" z roku 2002." Martin Dyntar.

,,PS".: ,,Volte si raději sociopata Fialu a
jeho pravicově zkorumpovanou vládu, asi já jsem "nemocný"?, co jste pak
vy když rádi volíte bezcharakterního sociopata Fialu a Fialovu
pravicově dnes hluboce zkorumpovanou vládu! Tady to vše (už dnes tolik
špatné) v české společnosti hluboce dnes hnije, a zdaleka dnes už nejen v
samotné dnes vysoké politice! Nechce se mě tu vubec s tím vším tu dnes
žít!" Martin Dyntar.