-
,,Ano jde o to že mám vysoce citlivou a správnou intuici, která mě nezklame. Vědí to i forenzní znalci a forenzní psychologové k čemu je dnes ve společnosti zbytečně velký odpor a chýbí vždy více tolerantní přijetí lidí se zkušeností s duševním onemocněním ve společnosti a svými slovy je dnes ve společnosti bohužel stále ještě velké Stigma a velké Stigmatizování lidí se zkušeností s duševním onemocněním a netolerantní přijetí lidí se zkušeností s duševním onemocněním a právě to podle forenzních znalcu a podle forenzních psychologu vždy jen vytváří silnou nenávist a vždy jen prohlubuje ve společnosti zbytečně silnou nenávist. To musí skončit." MD.
-
jo jo Ukrajinský Okean Elzy a Ukrajinský i Veremiy uplně chybí! Srdce i duše celé dnešní Ukrajiny! Nerad je totiž sám hudebně řadím do mainstreamu, mainstream s výjimkou dnes Ukrajinských Okean Elzy to zdaleka není! A boužel i uplně chýbí západoněmecký Die Toten Hosen! To vše je pro mě dnes už osobně totiž hluboce dnes nejvíce intimně srdeční hudební záležitost! Občas i ještě kanadan a folkař Leonard Cohen, pro mě dnes 4! nejlepší hudební dnes interpreti!, které vedle právě samotné dnes ruské melodické populární, resp. dnes pop rockové hudby, u které mám její samotné hudební dějinny od 80.let dnes nejlíp zmapované a resp. i nejlíp dnes právě hudebně podrobně, detailně právě celou zmapovanou až do roku 2012!, pak dál už bohužel spíše minimálně, prostě jinými slovy resp. tu hudbu, kterou dnes osobně v životě už nejvíce právě poslouchám. Martin Dyntar
-
Opium fürs Volk je album punkrockové kapely Die Toten Hosen s texty výhradně v němčině. Název alba odkazuje na poznámku Karla Marxe, který napsal: "Náboženství je [...] opium lidu." Texty alba se zabývají tématy morálky, náboženství a smrtelnosti. Stejně jako téměř všechny předchozí nahrávky kapely bylo produkováno Jonem Cafferym a vyšlo 26. ledna 1996 jako první album na vlastním labelu JKP.
Během akce u příležitosti Německého protestantského církevního kongresu v Hamburku v roce 1995, které se Campino náhodou zúčastnil, se setkal s opatem Stephanem Schröerem. Krátce poté, v srpnu 1995, Campino přijal Schröerovo pozvání a odjel na týdenní duchovní obnovu do benediktinského kláštera Königsmünster v Meschede. [1] Účast v mnišském životě inspirovala Campina k napsání některých textů a konceptu alba.[2] (zdroj: wikipedie, na kterou se ve svém tvrzení a vyjádření i rád osobně odvolávám). Velice punk rockově typická i punk rockově už netypická a skutečně i velice dnes zvláštní hudba! Martin Dyntar
-
,,Swině jedna stará bolševická ředitelka
RIAPSu a má ambulantní psychiatrička Zuzana Kozáková snaží se mě kvuli
mé psychiatrické diagnoze zdiskreditovat, mám diagnostikovaný náhled na
svuj zdravotní a duševní stav a mám nejlepší klinickou psycholožku a
nejlepší skvělou psychoterapeutku Mgr. Irenu Černou v RIAPSu, tak
jednoduchý to mit nebude." Martin Dyntar.
-
,,Velké
farmacetické firmy často po pravdě ani neuvádějí co vše obsahují
antidepresiva a antipsychotika, jaké je to dnes největší syntetické
svinstvo pro tělo i pro mozek, jak antipsychotika zkracují délku dožití o
několik hodně let, co vše obsahují častěji velké farmaceutické firmy
raději ani neuvádějí, stačí si přečíst příbalový informační léták k
antidepresivum i k antipsychotikum jak je to celé nehumánní to
dlouhodobě užívat a jaké je to syntetické svinstvo pro tělo i pro mozek a
když čtete často příbalový informační leták k antidepresivum či k
antipsychotikum celý od začátku vždy až do konce tak je to nejen často
otřesné a šokující, ale vždy i nehumánní to dlouhodobě užívat, ale často
i odrazující už od toho to nakonec i pak užívat, i deprese je přirozená
a depresí, i těžkou depresí si člověk projít v životě musí, a
antidepresiva a antipsychotika se nemají nikdy užívat trvale i vždy jen
opatrně v nižších dávkách, ale především vždy se mají vysadit, není
řešením depresy hned řešit antidepresivy, zkušenost s těžkou depresí
člověka duševně přesáhne i hodnotově jen posílí, psychiatři u mě dnes
nejsou ani lidi, nemají žádné srdce ani žádné svědomí, cpou to do vás
rádi bezhlavě a rádi celoživotně a neřeknou vám nikdy otevřeně a na
rovinu nikdy po pravdě že to dělají sami hlavně pro peníze, že je to
prostě živí a že jen dělají jen to co musí, že je to často pro ně vždy
jen formální rutinna a nic než rutinna a že jsou za to vždy velkými
farmaceutickými firmy anebo pojištovnou, nevím ale myslím si vždy velice
dobře ohodnoceni a proto to do vás už tolik rádi často bezhlavě vždy
formálně a rutinně rádi cpou a sami nejlíp ví že se mnohem líp vždy žije
bez toho, sami by to rozhodně nikdy nežrali, sami by to rozhodně nikdy
neužívali a ví nejlíp proč co velké farmaceutické firmy o tom zamlčují,
že to není a nikdy nebude nijak přirozené pro tělo ani pro mozek, je to
syntetické svinstvo a tělo i lidský mozek se vždy proti tomu brání a
bránit vždy bude, často i agresivně, ačkoliv jsou dnes přece
antidepresiva i antipsychotika relativně bezpečná, nikdy ne přirozená už
pro tělo a pro mozek, ani nijak humánní v jejich dlouhodobém užívání,
psychiatři pro mě nejsou ani lidi, nemají často žádné srdce a nemají
často ani svědomí, už z principu vás pravdivě a objektivně nikdy sami už
neinformují o všech dusledkách a o všech rizicích jejich dlouhodobého
užívání, od toho vám dají přečíst příbalový informační leták, nelze
posílat proto lidi s duševním onemocněním na ochrannou ustavní léčbu na
uzavřená psychiatrická oddělení často kvuli jejich neužívání
antipsychotik, je to nelidské, je to nehumánní, soudci pak sami nemají
žádné srdce ani žádné svědomí, ví se jak soudní znalecké posudky jsou
často sami zastaralé, často formální, často formálně jen rutinní a
pofidérní z hlediska už dnes moderních a nejnovějších už poznatku
moderní dnes neurovědy, psychiatři by už z principu nikdy neměli mit
proto poslední své slovo u soudu, který nařizuje ochrannou ustavní
léčbu, měli by posudky vždy pro soud vypracovat vždy i nejlepší forenzní
znalci a slovo by měli mit vždy i forenzní psychologové, souhlasím s
Jindřichem Jašíkem, tradiční psychiatrie dnes potřebuje demokraticky
dnes velice dalekosáhlou novou reformu dnes stále špatné a nelidské,
stále nehumánní psychiatrické péče, rozhodující v zotavení z duševního
onemocnění jsou mnohem více dnes klinicky už dnes odborný
psychoterapeuti a klinicky už dnes kvalifikovaný odborný psychologové,
tolik závěrem." Martin Dyntar.
-
,,Na Face-Booku dnes několik let už nejsem
vubec aktivní, někdo se mi naboural do mého učtu mého FB a muj FB mi pak
samotný správci FB zablokovaly, podněcuje to tam k mé silné nenávisti k
mé osobě, byl jsem na to druhými lidmi i upozorněný a vnímám to sám
dnes uplně už stejně." MD., Martin Dyntar.
-
Nenavidim tohle me velke Stigma - hypochondr, je to pěkně swinská nálepka, byl jsem pěkně zmatený a nevěděl co se mnou totiž už přesně bylo, na preventivní lekařske prohlidky totiž k praktikovi vubec nechodím, a nejen to, samozřejmě mám už nejen proto přirozené a zdrave obavy o sve zdraví, ktere bych měl řešit u neurologa, mám s nejvyšší pravděpodobností pravděpodobně poškozene nervy (nejsem si jistý asi Diabetickou autonomní neuropatii) a náběh na... (to abych nebyl u Vás pak tzv. hypochondr...), mám samovolne, spontánní silne záškuby celým tělem, zvuky slyším neobvykle hlasitě šíleně ostře a cítím se hodně unavený, ale skutečný hypochondr rozhodně nejsem - znáte tenhle vtip? Přijde chudý Martin Dyntar se zdravotními problemy na pohotovost na ošetření a odbydou ho tam se slovy - Vás ne pane Dyntar, jste zkurwený hypochondr! a pojištovna vám už zdravotní peči proto nehradí!, a platit u nás taky nemusíte, vyhledejte si raději psychiatra, tady to máte u nás i kdekoliv jinde marný - a Martin Dyntar se zdravotními komplikacemi má pak po měsíci trvalé následky a nakonec zemře a psychiatr mu pak na pohřbu tleská - náš hypochondr! - tohle Stigma díky swinským psychiatrum je zkurwený, ptám se líp kde mi na psychiatrii v minulosti skutečně pomohli? Ani při mem opakovanem pobytu na psychiatricke klinice ve FN v HK mě nijak nepomohli, bez psychologa, bez peera (peer-konzultanta) atd., mě jen čistě rutinně a čistě formálně odbyli, nedali si tam se mnou nijak velkou profesionální práci na skutečne vysoce profesionální urovni a ještě mi tam už zkurwili více jen me zdraví benzákama, ktere jsem užíval roky (nikoliv 3 měsíce jak se mají) a prošel na nich těžkou závislostí ve svem životě a v dusledku i toho jsem prošel pak opakovanýma panickýma atakama, ktere dnes už vubec nemám či kontroverzním depotním Xeplionem (Paliperidonem Palmitátem) s velkým emočním utlumem kdy jsem nebyl schopný udržet líp ani pozornost, odbyli mě tam rádi se slovy vemte si tu prášky a nashle pane Dyntar, vemte si tu prášky a běžte pane Dyntar domu, nic více, to same, totež Pardubice, Nove Město nad Metují a Zamberk (aha udajně tzv. me dolečení, hmmm) atd... je to pěkně zkurwený zaostalí a oslabený nefunkční system psychiatricke peče v Ceske Republice, který dělá z lidí neuvěřitelne duševní mrzáky, který ještě dlouhou dobu bude potřebovat skutečnou demokraticky více dalekosáhlou reformu a nove demokraticke změny v systemu nastaveneho vždy jen na prášky a nikoliv moderní metody lečby schizofrenie při hospitalizaci typu Klecan v Praze pod NUDZ. Martin Dyntar
-
Upřímná a největší pravda o Fialové zkorumpované vládě, oprava žádný
psychopat, Fiala je jen "neškodný" sociopat!: ,,Fiala je dnes sám
největší ubohý zkorumpovaný bezcharakterní ubohý odporný zrudný sociopat ve vysoké politice dnes ve vládě!" Martin Dyntar. Mám naši zkurwené české nátury, naši zkurwené české povahy dnes plné zuby! Ted jdu poslouchat proto německé RAMMSTEIN! officiální dnes jejich hudební videa k jejich dnes nejlepším písním "Asche Zu Asche", "Tier", "Bestrafe Mich!", "Klavier", "Mutter", "Sonne", "Ich Will", "Adios", "Im Nebel" a "Mein Teil", které dnes skutečně už upřímně nejvíce dnes miluju!" Volnomyšlenkář a levicový aktivista i levicový humanista, levicový anarchista Martin Dyntar, 41.let, Trutnov. PS. velký Fan německých RAMMSTEIN! -
,,Přeji nejlepší české Youtuberce Teryll
,,Art" hodně zdaru a hodně štestí v jejích videiích na You-Tube, at točí
videa dál, má to smysl, k Youtuberum mám osobně velký odpor, ale Teryll
je u mě výjimka, miluju její videa a hodně jsem i díky ní v sobě toho
více pochopil, škoda že je Youtuberka Teryll dnes zadaná, Teryll jsi
vyjímečná žena, tolik laskavá a srdečná, puvabná, šarmantní a
charismatická, pohledná, upřímná a vždy k druhým lidem vždy hodně
otevřená bez předsudku i hodně chytrá, inteligentní, sebevědomá a
sečtělá i pokorná, máš v sobě Teryll zároven i nesmírnou pokoru a
nejspíše i empatii, nejlíp víš o čem mluvíš, máš Teryll u mě muj obdiv a
muj silný respekt, zejména díky tvým pro mě nejlepším videím
"Melancholie - Lepší Slovo Pro Depresy", "Jak si Nastavit Zdravé
Hranice" (toxické rysy), "Rozdíl mezi Sebevědomím a Narcismem" (toxické
rysy) a "Jak Bojovat s Depresí Tipy", právě tyto videa mám z You-Tube
dnes stažená, pro mě osobně Teryll nejlepší tvá videa, toč dálší videa
Teryll a bud v životě se sebou vždy spokojená a štastná, zasloužíš si
to, přeju ti Teryll v novém roce v životě vše nejlepší, hlavně hodně
lásky, i té fyzicky intimní a hodně tvé radosti a lásky, i hodně tvého
osobního štěstí, hodně duševní pohody i rodinné pohody a vždy hodně
pevného zdraví Teryll, zasloužíš si to Teryll právě proto jaká sama jsi,
srdečná a laskavá, pohledná, puvabná, šarmantní a charismatická, vždy
upřímná a otevřená k druhým lidem vždy bez předsudku, hodně vysoce
inteligentní a chytrá, sečtělá, sebevědomá a vyjímečná žena, právě
takovou dnes sama jsi Teryll, puvabnou, šarmantní a charismatickou i
vyjímečnou dnes ženou, která rozdává na You-Tube sama vždy druhým lidem
radost, lásku a naději." Martin Dyntar, Trutnov.
-
,,Stýská
se mě po Darině, TV nenávidím, nejsem mainstreamový filmový divák, na
ČT Art tzv. "Kino Art" bohužel zustává jen v uvozovkách a na ČT Art Kino
Artová tvorba, tzv. Umělecké Kino skutečně hodně upadá a je na ČT Art
více tlačené do standartní více formální a konvenční americké produkce,
to není žádné Umělecké Kino, žádný Kino Art, to je dnes na ČT Art jen v
uvozovkách, to na ČT Art dnes upadá, občas výjimečně možná málokdy něco
dobrého, ale většinou to Umělecké Kino na ČT Art dnes stojí za howno,
neuvidíte dnes na ČT Art dnes už vubec žádné nejlepší filmové snímky
švéda Ingmara Bergmana, němce Wima Wenderse ani němce Wernera Herzoga,
ani američana Nicholase Raye a američana Elia Kazana, ani iránce Arashe
T. Riahio, a ani jihokorejce Park Chan-wooka anebo už jihokorejce Kim
Ki-duka, ani už tchaj-wánce či čínana Hou Hsiao-hsiena atd., na ČT Art
je tvorba Uměleckého Kina v jejich pojetí velice americky standartně
vždy více komerčně mainstreamově typicky formální a hodně konvenční,
takže nemá žádnou skutečnou hloubku a skutečnou festivalovou tzv. MFF
kvalitu skutečně více nezávislé skutečně umělecké filmové tvorby, tak na
ČT Art dnes divácky vubec nekoukám, v TV na Nova Lady jsem sledoval
pravidelně Jane Seymour v roli Dr. Quinnové na americkém divokém západě v
americkém městečku Colorado Springs, rodinný i romantický seriál,
přesto i hluboce realistický seriál s hodně vždy věrohodnými a vždy
přesvědčivými hereckými výkony, jinak už vubec nic jiného, filmy si
vybýrám podle své vyspělé a správné své emoční inteligence v sobě a
podle svého vždy soběstačného plně nezávyslého samostatného silného
kritického usudku či silného kritického myšlení, nejsem vubec
intelektuální divák ani vubec žádný intelektuálně náročný divák,
prožívám filmy vždy více upřímně hluboce emočně a musejí mě vždy více
než samotný filmový děj vždy mnohem více vždy oslovit a zaujmout a vždy i
více nadchnout vždy psychologicky hluboce realisticky vždy věrohodné a
přesvědčivé vždy herecké výkony dnes samotné než jen samotný děj filmu,
mě divácky vždy více vyhovuje klasická analogová kamera ve filmu (nemám
divácky dnes už vubec rád moderní digitální kameru), ta má vždy své
kouzlo, a pomalé a vždy i pomalejší tempo filmového vyprávění a pomalé
či mnohem více vždy i pomalejší tempo filmového děje, prostě nerušené
dlouhé záběry či vždy už delší záběry klasickou analogovou kamerou,
hodně silně divácky dnes nenávidím moderní digitální technologii,
moderní digitální kameru, to už dnes není žádný film, filmy nevybýrám
nikoliv a nikdy už podle jejich recenze a hodnocení (jejich kvality)
dnes na ČSFD, tam je hodnocení kvality filmu vždy neobjektivní a
zavádějící, nikdy není skutečně nestranné a skutečně objektivní, nikdy
není to hodnocení filmu skutečně nezávyslé, kupř. těžký a stupidní
kultovní "fantas magoria" snímek Davida Finchera "Klub Rváču" tam má
nelogicky vždy vyšší či nejvyšší vždy hodnocení než by měl objektivně
správně mít apod., z mé strany k filmu ted vše." Martin Dyntar
