-
Koláž na průčelí, navržená Johannem Zambryskim, zobrazuje profil muže. Šroub označený šipkami má roztočit jeho mozek. Celá kombinovaná sada nástrojů je vytištěna přímo na nosiči zvuku. Kromě všech textů obsahuje doprovodná brožura sérii snímků z německé televize s moderátory jako Ilona Christen, Jürgen Fliege, Fritz Egner, Hans Meiser a Arabella Kiesbauer, Jan Pavel II. a fyzicky týrané batole. Následuje stránka z komiksu, pohlednice z býčích zápasů, načervenalá fotografie sťatého Číňana s titulkem "Viva la Revolution! Čína 1926", úryvky z obrazů s biblickými motivy, fotografie Lenina při projevu k proletariátu a nakonec fotografie skupiny Die Toten Hosen, kterou pořídil Gabo. Všechny obrazy odkazují na název alba Opium fürs Volk a marxistickou metaforu, jak ji interpretuje kapela:
"V 'Opium for the People' vidíme všechno, co lidi uklidňuje, co je drží v křeslech. Jen nevyvolávej vzpouru, jen se neprobouzej, vstávej, nedělej strach, jen se necítíš nepříjemně. Nakonec jsme také nějakým způsobem 'opium pro lid'."
– Campino[6] (zdroj: wikipedie) přidal Martin Dyntar.
-
PS. ,,2 krát celé přečteno a stále ještě dnes celé opakovaně i pročítáno -
hodně vyjímečná forenzní znalkyně a vyjímečná forenzní psycholožka
spolupracující s policií v Anglii aneb neskutečně krásná "holka",
neskutečně krásná liška Julia Shawová a její nejlepší kniha "Věda o
Temných Stránkách Lidství" (2019, česky vydalo Paseka), a teprve ted
mužu jít konečně spát, ted jdu spát a skutečně i upřímně ted doufám že
už se sem skutečně vubec nevrátím, protože i něco málo intimně dnes
duvěrné si chci v životě také nechat jen pro sebe, tam kde není mentální
zralost a mentální vyspělost je vždy nejvíce špatných osobních
předsudku v životě i vždy ve společnosti." Martin Dyntar, MD.
-
,,Co při hudbě dnes prožívám?: - hlubokou a vždy krásnou náladově vždy
smutněradostnou euforii či hluboké a krásné smutněradostné emoční
rozpoložení v sobě, hluboké emoční vytržení ze sebe a z okolní reality,
hluboké a krásné své emoční porozumění druhým lidem skrze sebe, větší
melodicky vždy vyšší frekvence, vnímám vždy melodicky vyšší akordy a
skutečně mnohem větší melodickou hloubku zvuku v hudbě, a především
vnímám radost a svou vděčnost a naplnění i kladných pozitívních emocí
vždy v sobě, ale především to jsou právě často intimní slzy dojetím se u
hudby velice silnou či nejsilnější vždy radostí a silným nadšením svým
intenzivním hlubokým steskem i největším svým smutkem vždy v sobě už
vždy v sobě jako hluboce duvěryhodný a intimní vždy prožitek hudby, ke
kterému vždy patří i slzy, které nejsou nikdy slabostí a za které se
dnes člověk nemá v sobě nikdy stydět aby své emoce v sobě vždy nakonec
teprve správně vždy celistvě už v sobě vnímal a prožíval je vždy v sobě
empaticky zdravě a empaticky vždy přiměřeně právě i protože dnes i
samotné už emoce a samotná už empatie k větší humanitě a k větší vždy i
prosocialitě ve společnosti a právě tak i naše amygdalu v mozku (kdy
prošel jsem sám těžkou emoční deprivací v raném dětství a těžkou depresí
a těžkými depresivními stavy ve svém dospívání, to má na amygdalu v
mozku vždy velký vliv) se dnes dají v sobě vždy správně posilovat a
silně trénovat a nehodnotit ani neodsuzovat v sobě své emoce už nakonec
nikdy logicky chladně jen svým racionálním usudkem už v sobě atd., právě
o to v životě nejvíce jde." Martin Dyntar. -
,,Nechci dnes nic jiného a nechci dnes nic více než jen berme si dnes nejlepší příklad z němcu a z německé společnosti, je demokraticky dnes více otevřená, je mnohem více tolerantní a je i mnohem více dnes demokraticky mnohem více i vyspělá, apeluju skutečně hodně na to!" Volnomyšlenkář a levicový humanista Martin Dyntar, PS. ten předešlý článek byl už nejen psychoanaliticky hluboce či psychoanaliticky dnes hlubinně, ale už i forenzně více psychologickým dnes upřímným a pravdivým pohledem na Sado-masochismus a jeho problematiku bez jakkékoliv dnes už cenzury! Berte to právě tak, rozhodně dnes nijak rád nevyhledávám žádnou BDSM komunitu v Česku!! Byl to velice upřímný a hluboce i pravdivý psychologický pohled právě na tuto problematiku dnes ve společnosti, právě na samotnou problematiku Sado-masochismu i z forenzně vědecky psychologického a hluboce dnes i psychoanalitického hlediska, a právě to ještě ze mě osobně vubec dnes nedělá žádného Sado-masochistu, na to mám se svým Altruismem dnes příliš dobré srdce, ale proč právě písně dnes německých RAMMSTEIN!? Protože nejsem dnes najivní a vidím dnes samotný svět i věci v něm hluboce vždy realisticky, nic více!" S pozdravem Volnomyšlenkář a levicový humanista Martin Dyntar.
-
,,Kromě několika i falešných učtu na FB pod mou osobou, pod mím jménem i přijmením." MD.
-
A nebyl by to opět Wim Wenders, aby svému road-movie filmu "Land of Plenty" ("Země Hojnosti", 2003) nedal i především natolik něco sám ze sebe, s jasně už s psychologicky s terapeuticky s křestansky osobním zájmem - Wim Wenders ukazuje nesmírnou srdeční laskavost a skromnost, upřímnost a otevřenost, odvážnost a trpělivost, obětavost a duvěřivost ke druhým lidem už u mladé křestanské misionářky Lany Swansonové (Michelle Williams), vracející se z Blízkého Východu po mnoha svých letech strávených v Izraeli a v Palestině zpět do Ameriky, kde prožila své dětství, za svým strýcem Paulem (John Diehl), coby jinak Vietnamským veteránem a přespříliš velkým americkým vlastencem, který trpí post traumatickou stresovou poruchou osobnosti a svým ještě nevyřešeným neukončeným osobním traumatem z Vietnamské války, za kterým je jeho nezdravá podezíravost a svou paranoiou snová další konspirační teorie o terroristických bunkách a o dalších případných terroristických utocích na Ameriku, už bohužel pod silným a převažujícím vlivem amerických masových médií, která už po terroristických utocích na Světové Obchodní Středisko v New Yorku z 11. září 2001 přestala být nezávislá na americké politice, a jinak přímé politiky George Bushe ml. Právě Paul (John Diehl) je přesným opakem charakteru své neteře Lany (Michelle Williams) - je neduvěřivý a uzavřený sám do sebe, je zatrpklí, je nezdravě podezíravý až paranoidní pod vlivem do jisté míry svého potlačeného traumatu z Vietnamské války, který přitom sám potřebuje uspěšně vyřešit, dokončit, porozumět mu a odpustit si sobě samému, a naskytne se mu k tomu příležitost teprve až prostřednictvým své neteře Lany, díky které poznává nenásilnost a srdečnost Arabu a skrze svou neteř Lanu teprve až potom dokáže plně přijmout své osobní válečné trauma a dokáže skrze sebe odpustit i blízkým lidem. Pracovní podtitul tohoto road-movie filmu zní "Angst nad Alienation in America" (Pocit Uzkosti a Odcizení v Americe). Na filmu se výrazně podílel dnes jeden z ocenovaných a z vubec nejlepších kameramanu Franz Lustig. Kéž bych příště dokázal krom toho i psát o mysteriozním road-movie "Přestřelka v Palermo" anebo o filmu "Až na Dno", nemám zatím tak dobře shlédnuto jako právě "Země Hojnosti".
-
,,Aby
se člověk s paranoidní schizofrenií dnes skutečně už plně nejlíp
uzdravil potřebuje nejdříve už psychologicky i psychoterapeuticky
systematicky precizně nejlíp v sobě porozumět samotnému Pojmu "Paranoia"
(strach, neduvěra i podezíravost, která je každému vždy do jisté míry
dnes lidsky plně přirozená, ačkoliv paranoidní schizofrenici v tom ve
své osobní "Paranoi" už nemají tzv. žádné přiměřené a bezpečné hranice,
dá se to u paranoidní schizofrenie často vždy logoterapií dnes klinicky
odborně psychoterapeuticky vždy navzdory tomu u paranoidní schizofrenie
celé změnit a dát své tzv. osobní či osobnostní "Paranoi" vždy u sebe
zdravé přiměřené a bezpečné hranice) a prožívat v sobě co nejvíce vždy
její opačné emoce, a to jsou právě vždy odvaha, statečnost, láska a
duvěra jako vysoce vždy kladné emoce, větší tolerance, respekt a uznání
jako to co nakonec i v hlubokém emočním traumatu vždy v minulosti i
nejvíce vždy už právě chybělo právě k samotné dnes i přirozené autoritě
ve vztahu bez jakkýchkoliv pak už nakonec ustavních už norem pravidel či
autorit, resp. přirozená autorita je vždy autorita už bez jakkéhokoliv
pak už nakonec ustavního přístupu k autoritám, k pravidlum a toho se
dnes ve svém plném zotavení vždy i nejvíce dnes držím.", jak říká
správně Jindřich Jašík: ,,Skutečná pravá podstata a skutečný pravý
význam Paranoidní schizofrenie je vždy teprve nakonec ve ztrátě své
uplné už naděje na svuj spokojený a štastný svuj život, v absolutní v
uplné i ztrátě veškeré své životní naděje ve svém životě na svuj
spokojený a štastný vždy svuj život." Volnomyšlenkář a levicový
humanista Martin Dyntar, Trutnov.
-
,,Už
by to skutečně mělo být na policejní ochranu! Ale jsem přece vysoce
nepohodlný, vysoce nepotřebný a jen odpad že typicky české typicky
lhostejné swině, at si druhý pikaj za to že se ve společnosti dnes ozvou
a postaví sami vždy za dobrou a správnou věc, co z toho dnes kurwa mám,
vubec nic!!!, všude ted jen největší problémy s takovými bezpáteřnými
dnes českými swiněmi v řadě, těch v Česku je že se jich člověk dnes sám
ani nedopočítá, nikdy nedopočítá, nenávidím vás!!!, proto i rád říkám vy
si tu potřebujete sami zažít, vytrpět a poznat dnes to samé co dnes už
Ukrajina s Ruskem, swině český lhostejný!!!, z vás mám akorát velké
howno, jediný co už mužu abych byl sám ve výhodě je akorát dnes nemít
žádné srdce a nemít už žádné slitování a nemít ani už žádné svědomí,
proto ted i v poslední době hodně poslouchám jedině už německé
RAMMSTEIN! (jejich nejlepší dnes písně "Asche Zu Asche", "Tier",
"Bestrafe Mich", "Klavier", "Alter Mann", "Sonne", "Ich Will", "Mutter",
"Adios", "Im Nebel" a "Mein Teil"), právě to k tomu dnes celé směřuje!"
MD., Martin Dyntar.
-
,,Cenzurujou mě tu tvrdě každé slovo v komentáři, už tu nemužu napsat vubec nic, stejně dnes končím!" MD.
-
Dobrá cesta (má pozn. jedná se o písen "Gute Reise" právě na albu "Kauf Mich!" z roku 1993) začíná přijetím adhánu muezzina z minaretu. Ve slokách lze slyšet sitarovou kytaru hranou Andreasem von Holstem. [10] Před vznikem Wünsch DIR zpívá dětský sbor Mosquito z hudební školy v Meerbuschi hymnický refrén této písně a cappella. (zdroj: wikipedie) Má pozn. Tak tohle je skutečně velice zvláštní hudba! Myslím že už ani vy o tom nijak osobně dnes nepochybujete. Martin Dyntar.
