-
Za sebe 70. léta mě u Wima Wenderse přišla nudná, v 80. letech jeho filmové tvorby jsem se hodně pozdě divácky dostal k jeho kultovnímu podobenství na motivy česko-německého básníka, bohohledače Rainera Maria Rilkeho, o kterém jsem taky v jeho foru velice dobře i pojednával a psal, "Nebe nad Berlínem" ("Wings of Desire", 1986), kde jsem obdivoval kameramansky složitou a precizní práci s černobílou kamerou, a následně i k jeho volnému pokračování pod názvem "Tak Daleko, Tak Blízko" ("Im Weiter Ferne, So Nah", 1993) z roku 1993, v 90. letech jak známo se Wimu Wendersovy režijně nezávisle filmařsky vubec nedařilo, jeho filmy nebyli už vubec divácky uspěšné a ani mě 90. léta dnes v jeho filmové tvorbě už divácky vubec neoslovují a v nejmenším dnes nezajímají, za absolutní nejlepší umělecky tvurčí, umělecky dnes nezávisle kinematografický vrchol jeho celoživotní filmařské tvorby považuji jeho velice pozdní filmovou, filmařskou režijní tvorbu v období mezi lety 2003 až 2017, kdy natočil rodinné road-movie snímky jako právě "Land of Plenty" (2003), "Dont Come Knocking" (meziobdobí let 2003-2004) i filozoficky psychologicky mysteriozní milostné, romantické road-movie "Palermo Shooting" (2008), na kterých, na jejich právě dnes podmanivém sugestivním vizuálním zpracování se podílel kritikou ocenovaný vynikající a znamenitý kameraman Franz Lustig, k tomu natočil více komorní intimně dnes laděné drama "Every Thing Will Be Fine" (2015) a socio politicky, společensky politicky dnes i kritické více i milostné, i romantické drama "Submergence" (2017), tyto vyjímečné filmy mě dnes nikdy divácky neomrzí, našel jsem v nich to jak si chci dnes divácky nejlíp Wima Wenderse navždy divácky dnes zapamatovat právě dnes vždy s těmito jeho pozdními filmy, pro které si dnes Wima Wenderse nejvíce divácky dnes upřímně od srdce srdečně cením a hluboce dnes s respektem a se svým obdivem k jeho dnes pozdní filmové tvorbě osobně dnes vážím. To bylo rychlé, krátké a stručné. Martin Dyntar
-
Dnes po vzoru slovenského vlastence a
zpěváka Ondreje Ďurici jsem svým zpusobem taky charakterní (správný!)
voják proti české společnosti, která dnes hluboce hnije, Ondreje Ďurici,
autora textařsky i dnes mnoha skvělích a lyricky hlubokých a
vyjímečných písní, jakými jsou už pro mě osobně nejvíce dnes právě
"Písen pro Slovensko" upřímně, otevřeně a pravdivě hluboce realisticky
kriticky dnes vykreslující v minulosti skutečnou politickou situaci
právě na Slovensku, která stála investigativního reportéra Jana Kuciaka
jeho život!, kterou rád hlasitě na vile dnes zpívám spolu dnes i právě
dnes s písní "Republika" (doporučuji na YOU-TUBE vizuálně dnes skvělý
hudební klip právě k tého písni) a lyricky dnes i skutečně upřímné a
hluboké, lyricky dnes i dojemné a lyricky dnes i upřímně pravdivé
melancholické písně, balady "Dom" (samozřejmě až na výjimky některých
ideologicky dnes pro mě osobně už dnes nepřijatelných radikálně
pravicově dnes pomýlených slov v refrénu a některých i pravicově "
ideologických" vět o čisté nordické arijské rase) a "Rekviem" s
melodicky dnes podmanivým, sugestivním a překrásným klavirním doprovodem
právě k těmto písním bývalého vojáka, který sám v samotné armádě v boji
získal nejedno čestná vyznamenání právě i pro které si ho dnes s mnoha
osobními výhrady k jeho pravicově ideologicky dnes radikálně politicky
pravicové osobní pomýlenosti i přesto vše osobně vážím a i bývalého dnes
poslance ve vysoké politice právě na Slovensku právě pro jeho silnou a
přísnou sebekázen a sebedisciplínu, a lidský charakter dnes také jako
trochu i v lesčems právě melancholika i mě povahově a osobnostně také v
jeho kuráži, v jeho lidské odvaze a statečnosti co je i mě dnes
blízkému, samozřejmě v ideologicky dnes opačné politické orientaci, ale
Ondrej Ďurica nemá vubec špatné texty písní a nemá některé písně vubec
špatné a stejně jako to že je s vytrénovanými plícemi také na Slovensku
velice dobrý zpěvák, kdo slyšel jeho písen "Nemám rád" (a také dnes
osobně nemám rád a nenávidím tvrdé drogy ani když už právě muži dnes
bijou ženy! Má pravdu, je hodně upřímný!) dá mi za pravdu že jemu dnes
svým zpěvem po kolena dnes nesahá ani Daniel Landa a ani Tomáš Ortel,
Ondrej Ďurica má jako správný bývalí voják v armádě vždy i agresivně
mnohem daleko větší duraz v samotném hlase, ale znám i některé písně
našeho českého vlastence a zpěváka Tomáše Ortela! To tzv. charakterní
voják, vzhledem k tomu jak v české společnosti vše dnes jen hluboce
hnije a nikdo už tu bohužel dnes v Česku, v České Republice nepřeje už
dnes nikomu vubec nic dobrého a lidi si tu bohužel už ubližují agresivně
sadisticky vždy rádi (jsem realista!), si dovolím psát slova či termín
charakterní voják skutečně dnes bez nadsázky a bez uvozovek!, tragický
osobní životní heroismus mě je dnes osobně hodně blízký, a tak jako
realista rád sleduji vizuálně dnes podmanivý hudební video klip k písni
"Ich Will" německých RAMMSTEIN!, který je také hluboce realistický a
upřímně dnes i hluboce pravdivý v jaké nemorální době a v jaké masově i
konzumní dnes jen společnosti dnes vlastně všichni žijem a co masová
média dnes jako bulvární senzaci vždy ve společnosti dnes nejvíce
sledují! Ale nezapomenu nikdy na pro vás možná sentimentální, ale pro mě
dnes upřímnou také krásnou, také překrásnou romantickou písen od
slovenských MC Erik a Barbara "Ked Prijde Láska" a snad i jednou, snad i
jednoho dne doufám ke mě i přijde. Martin Dyntar
-
...a empatický, charakterní, svědomitý, slušný, zodpovědný, spolehlivý,
skromný, čestný, poctivý a neuplatný! Právě tak se dnes osobně nejvíce
vidím! Ale pro Vás fanatický a radikální, se svéráznou logikou jak
netradičně a nekonvenčně vždy neformálně postupovat a řešit věci! Prostě
melancholik, prostě svobodomyslný, prostě volnomyšlenkář tělem i duší s
velkou romantickou duší i velký romantik jak se patří, v partnerském
vztahu dnes hodně vždy hluboce oddaný a partnersky i celoživotně
doživotně vždy věrný, a také i bohužel hodně žárlivý, který chce občas
raději vubec nemilovat a přestat druhé milovat než žárlit a ubližovat!
Campino sám v minulosti vždy řešil toto stejné dilema - viz. jeho text
písně "Alles Aus Liebe", i písně "Froschkonig" nebo "Lugen", ale toto
své hluboké osobní dilema sám na hudebním albu "Auswartsspiel" (2002),
jedno dnes z nejlepších hudebních alb německých Die Toten Hosen, vyřešil
v až dnes křestansky podmanivém a v křestansky až sugestivním textu své
pro něj osobně i soukromě intimně nejlepší písně "Was Zahlt" a později
pak na hudebním albu "In Aller Stille" (2008) i absolutně dosud i vubec
nejlíp hluboce vykreslil svou melancholickou duši právě v samotném dnes
svém textu písně "Tauschen Gegen Dich". Campino, ke kterému dnes cítím
hluboké osobní sympatie, velký obdiv a silný respekt, je mezi námi dnes
určité už velice silné emoční pouto, které nedokážu racionálně dnes
popsat ani racionálně už dnes vysvětlit, správně to aha! takže český
Campino z Trutnova. Ano z Trutnova, z CHB RIAPSu. Martin Dyntar -
psal jsem se svým hlubinně dnes psychoanalitickým pronikavým usudkem v
uspěšném svém plném zotavení esejisticky vynikající a znamenité
vyčerpávající články i nejvíce dnes právě k Wimu Wendersovy (jen musíte v diskusním foru vždy listovat zpět o pár stránek dál)
než jsem pak i následně na osobnostech.cz uspěšně rozjel uspěšnou
destigmatizační kampan, protože nikdo by si mě dnes tolik rád osobně
stigmaticky nedobýral nebýt právě dnes psychiatrické diagnozy, která by i
proto měla raději vždy zustat přísným lékařským tajemstvím, ale za to
všechno dnes celospolečenské hluboké stigma dnes vděčím především
samotným psychiatrum, pro které jsem v jejich tradičním hledisku, které
je dnes v moderní neurovědě i forenzně dnes psychologicky hluboce a
dalece dnes psychologicky překonané (zajímají mě moderní poznatky o
schizofrenii z oblasti neurověd a nejvíce dnes i vědecky dnes moderní
forenzní psychologie), psychopat a nic než psychopat, ačkoliv právě toto
samotné slovo se dnes už nepoužívá (ale každý vždy nejlíp ví co přece
znamená!), hluboké stigma, které dnes bolí bohužel i upřímně vždy osobně
nejvíce a přitom se dnes vědecky i ví že u paranoidní schizofrenie to
zdaleka není tak absolutní a uplný, tak největší rozpad lidské
osobnosti, jak to dnes sama vědecky nejvíce formálně a rutinně vědecky
dnes vykresluje právě tradiční psychiatrie, proč to vše píšu a proč na
to vše upozornuju?, protože veřejnost má být vždy pravdivě objektivně
nezávisle správně dnes pravdivě vždy nejlíp informována a znát vždy i
podrobně celou skutečnou pravdu, celou pravdu vždy i z jiného hlediska,
které i samo o sobě dnes muže být nakonec teprve až pak už i vždy o celé
skutečné pravdě jako takové vždy plně rozhodující zpitovat vždy hluboce
nad tím pro druhé lidi vždy i jejich svědomí, skutečný psychopat dle
mého je člověk bez přirozených emocí a bez vyšších citu, emocí a bez
lidského svědomí a bez jakkýchkoliv dnes morálních zábran v sobě, to
dnes každodenně vidíme dnes nejvíce ve vysoké politice, kde se bohužel
skutečným psychopatum a sociopatum dnes vždy bohužel nejvíce osobně vždy
daří pro jejich vždy vysoký odosobněný racionálně vždy matematicky
logicky chladný a matematicky logicky vždy i přesný přesně precizně vždy
vypočítavý chladný racionální usudek bez jakkékoliv už osobní empatie,
bez jakkékoliv osobní humanity, bez jakkékoliv dnes osobní lidskosti a
prosociálního cítění, který se už u nich bohužel nikdy nepodřizuje žádné
správné emoční inteligenci, a to já rozhodně nijak nejsem, jsem
povahově a osobnostně, v osobnostních rysech dnes těžký melancholik,
labilní introvert, který zdaleka není tak nevyrovnaný, tak labilní jak
tvrdí o melancholicích dnes rádi psychologové a jsem nejvíce dnes osobně
už mentálně dnes vyzrálý, nejvíce mentálně dnes vyspělý a
svobodomyslný, volnomyšlenkářský, s hodně altruistickým dnes s hluboce
lidsky prosociálním cítěním a empatický a hodně i vždy prosociální,
právě takový dnes jsem, občas fanatický se svéráznou logikou, ano právě
takový upřímně skutečně jsem, takže často i právě dnes samotná
psychiatrická diagnoza jako taková je vždy psychiatrická rádobyškatulka,
jediné co vždy přece i osobně nejvíce u druhých lidí jako u mě i vždy
vidíme, v psychiatrickém pojetí nemusí být často už ani polovina celé
skutečné pravdy o tom jaký člověk dnes osobnostně uvnitř sebe skutečně
je, nebo upřímně i snad vždy jen už samotná polovina právě dnes celé
skutečné pravdy, tu musíme často svým srdcem vždy lépe velice dlouho
vždy hledat. Martin Dyntar -
Je mi hluboce dnes nesmírně líto mého nevhodného žertování na učet
zpěváka Igora Talkova. To co tady budu o něm dál v komentáři sdílet je
pro mě osobně dnes velice duvěrné a velice hluboce intimní, protože znám
jen 2 jediné skladby při kterých bych chtěl jednou umírat, je to
rozhodně nejlepší a hodně i vyjímečná a vzácná skladba od Fredericka
Chopina, která se jmenuje "Spring Waltz" (s podtitulem Mariage d'Amour -
ano melancholici jako já mají hudební sluch a možná nikoliv už jen
částečný) a právě hudební skladba, neskutečně melodicky hluboce
překrásná a melodicky i skvostná křestanská písen, balada právě ruského
zavražděného protirežimního hudebního folkaře zpěváka křestana Igora
Talkova, která pochází z jeho hudebního alba "Russia" a která ho s
největší i pravděpodobností stála i jeho osobní život, když se svou
hudbou folkařsky odvážně a statečně vzepřel totalitnímu sovětskému
komunistickému režimu, se jmenuje "Byvschij Pod'esaul" (kterou mám dnes
ve formátu MP3 téhdy ještě staženou z dnes už bohužel neexistujícího
nejlepšího hudebního serveru, z webu myfreemp3.vip-či net.), při které
se opakovaně vždy rád hluboce dojímám k slzám, lépe řečeno při které se
mě duševní trýzní a intenzivní duševní bolestí dnes svírá srdce a běhá
mě při hlubokém se vcítění se do hlubokého a silného emočního prožitku
zpěváka Igora Talkova, který měl absolutní hudební sluch a který je
právě v samotném Rusku dnes respektovaný a plně uznávaný pro svuj
absolutní hudební sluch, občas uvolněnou silnou lavinou emocí mráz po
zádech, je v ní naděje na hluboce hořké a trpké smíření i tragédie,
hluboce hořké i trpké osobní smíření, je v ní bolest i radost, je v ní
rusky protirežimní velice tragický životní osobní heroismus dnes Igora
Talkova, který mě je právě dnes s hudbou ukrajinských Veremiy i Okean
Elzy, duše i srdce dnes celé Ukrajiny, i se západoněmeckými Die Toten
Hosen dnes osobně hodně blízký, jsem také dnes už rozhodnutý a odhodlaný
pro své osobní politické a morální postoje a politické názory a pro své
morální a politické osobní přesvědčení obětovat dnes v životě už uplně
vše, i právě život samotný! Levicový anarchista, levicový volnomyšlenkář
a levicový humanista Martin Dyntar, klient služeb CHB RIAPSu Trutnov,
který veřejně dnes publikuje své články dnes v časopise klientu CHB
RIAPSu pod názvem "Čisté Srdce"! -
neuškodila by nafukovací pana, jsem tak osamělý!, och bože jsem tak sám! Martin Dyntar
-
Ufff to by myslím stačilo!, už jsem tu unavený a vyčerpaný a né vubec nejdu spát, nebojte!, jdu ted za liškama na web honit, promasturbovat se tu z hluboké a z těžké sociální deprese zpět k osobní radosti ke štěstí i k spokojenosti, nebojte lišek je tam dost, všechno zvládnu, jen jedno po druhém! Nespěchat, děkuji! Martin Dyntar
-
Kvalitní odborně dnes klinický psychologové a psychoterapeuti dnes
nejvíce chybí a dnes nejsou, tak jsme pro systém psychiatrické péče dnes
nepotřebný odpad pro společnost, proč vždy psychiatři dnes co nejvíce
prášku do těchto lidí vždy rádi bezhlavě cpou, nehumánní, nelidské,
špatné a zkurwené dnes v celé společnosti, měli by si to zkusit žrát
sami, špatně je dnes nastavený systém psychiatrické péče, je nutná dnes
plně demokraticky nově nejen moderní reforma celého dnes špatného a
zkurweného nehumánního, nelidského systému psychiatrické péče. Tahle
konzumní společnost je dnes sama nemocná tím jak je ráda povrchní a
pokrytecká, žrát by to dnes i z forenzně dnes moderního psychologického
hlediska v čím dál tím více dnes i paranoidní nejen české společnosti
dnes už upřímně měli pomalu dnes bohužel všichni, bud všichni nebo
nikdo, at jsou rovnocenné podmínky a at je to všem spravedlivé, ale vy
na to stejně neslyšíte, takže rád budu po vzoru Dostojevského cynicky
také zlomyslný i sadisticky zlí. To jediné dnes upřímně zbyde. Martin
Dyntar -
Prášky cca přibližně vždy 3 až 5 let k zotavení, pak stop, ale systém
psychiatrické péče na to bohužel dnes neslyší, je dnes stále ještě
demokraticky nehumánní, nelidský, špatný a zkurwený, a potřebuje dnes
demokraticky nové, dalekosáhlé změny nejen dnes v pohledu dnes na lidi s
duševním onemocněním, že i s forenzně dnes moderního psychologického
hlediska lidé s duševním onemocněním navzdory už dnes často negativním
mediálním dezinformacím o duševním onemocnění, nejsou dnes nijak už více
dnes sobě ani společnosti dnes nebezpečný nikdy více než dnes běžná
populace vždy uvozovkách tzv "zdravích" lidí, ale to vám dnes
mainstreamová masová média dnes otevřeně nikdy po pravdě neřeknou, ale
média nesmírně za to rádi vždy veřejnost vždy šokují otřesnými případy
zaviněnou touto osobní zkušeností dnes s duševním onemocněním, právě tím
i často dnes masová média vytváří vždy enormní tlak na špatné předsudky
a dezinformace, ví se to vše dnes i z moderně dnes forenzního
psychologického hlediska, a také lidé s touto osobní dnes zkušeností
právě s duševním onemocněním jsou vždy schopni vysokého náhledu bez
rozdílu už stejně jako dnes v uvozovkách běžná "zdravá" populace. Jen se
na to bohužel dnes psychiatricky zapomíná. Jedu dnes ve svém plném
zotavení plně uspěšně podle tzv. novějšího modelu zotavení nazvaného
Care 🙂 Martin Dyntar -
Jsem s tím ohledně destigmatizace plně spokojený, končím tu pomalu uplně se svou diskusí, ted jsem diskusně bohužel uplně někde jinde, a mé ted vynikající i znamenité komentáře k Wimu Wendersovy se tu v tom všem bohužel diskusně uplně ztratily, je mi to ted i upřímně moc líto, pomalu tu končím, z mé strany téměř vše. Martin Dyntar