spofforth: Naposledy jsem si koupil Fullmoon, ten kupuju pravidelně (jednou za dva měsíce) a k tomu občas Hattrick. Teď začnu i Level. Fullmoon má takový zpracování, že ho chci mít fyzicky, i když mi kamarád předplatitel vždycky nabízí, že mi pošle elektronickou verzi. Hattrick má nic moc zpracování, ten bych klidně zvlád číst na kindlu, nebo tabletu. Už chápeš, kam tim mířim? Papír se zachrání, když k dobrýmu obsahu přidá i přidanou hodnotu v podobě super formy.

janchor: lidi časopis není o nic míň průtokový médium, než třeba internetový článek. Trvalost internetu je otázka, avšak ničemu nebrání - pokud mne zaujme článek, nebo video (to spíš) tak si ho uložít přímo do PC a mám artefakt rovnající se hodnotě časopisu také. :)

janchor

Já mám taky radějí papír. Ta moje předpověď je jenom chladná dedukce vycházející ze skutečností.

Většina žánrových časopisů se drží zuby nehty, mnoho z nás holt upřednostňuje internet. Navíc blíží se doba, kdy si mobilní zařízení (tablety, smartphony, netbooky...) bude moct dovolit úplně každý a každý si bude schopen přečíst cokoliv, kdekoliv a kdykoliv ho napadne. Tištěné časopisy potom skončí a nepomůže tomu žádné rádoby zbožné přání. Papír tu pořád zůstane, především jako knihy, ale už to nebude majoritní médium, podobně jako tu třeba zůstaly LP hudební nosiče.
Elektronický časopis se může psát i zadarmo, alespoň ze startu, z čirého nadšení, to je ta výhoda, nestojí to nic.

Otázka: Kdy naposledy jste si koupili nějaký tištěný časopis? Odpověď: "časopisy nekupuji, protože žádné dobré nevycházejí," neberu. Kvalitní časopisy tu byly vždycky. Skončily, protože jsme jich dost nekupovali.

Jde o ten artefakt, přinášející hodnotu lidem, co si potrpí na hezký, trvalý věci. Web je průtokový médium, k dobře udělanýmu časopisu je radost se vracet a ideálně v něm najdeš texty, který přežijou dýl, než pět minut klikání.

Čímž samozřejmě neříkám ani popel proti digitálním verzím.

(Spark se mimochodem má / prodává velmi dobře)

Však píšu, že pro specifickou velmi úzkou skupinku lidí, tu papír asi zůstane, viz ten long tail. Fullmoon tu bude do té doby, dokud pojedou kšefty donátorovi a nadšenci Martinu Kozumplíkovi z Cyrrusu (nosiči vody s finančníma produktama), který je hodně zapálený hudební fanoušek (koupil třeba i Spark), který sám přiznal, že ví, že mu jednotlivý hudební časopisy vydělávat nikdy nebudou a tak to kombinuje s pořádáním koncertů a jinýma projektama. Má na to i firmu Kyeo shows. Jenže tohle já považuji za čirý nadšenectví, který však pro mě jako uživatele internetu nepřináší jinou hodnotu, než sběr papíru pro školáka či další zabrané místo ve skříni a pro vydavatele snad jen dobrý pocit. Ostatně Fullmoon ani Sparks snad nemají auditované náklady, takže příjmy z inzerce pro vydavatele nehrají takovou roli, jakou třeba pro jiné projekty. Za mě však, číst o hudbě na papíru v době internetu s groovsharkem, youtube atd. a všeobecného přetlaku hudby odevšud, mi přijde snad ještě větší zhůvěřilost, než časopis o hrách.

Klesající náklad neznamená konec papíru. Papírovejch médií bude míň, ale nezmizej. Dřív bylo na papíře všechno, protože to jinak nešlo, dneska už je víc možností, tak je jenom logický, že papír trochu vyklidí pozice, ale svoje místo si najde.
Týden, nebo Respekt jsou časopisy, který se převážně vyjadřujou k aktuálním událostem, přečteš si je a s dalšim vydáním už na to předchozí zapomeneš, těm digitální podoba sluší. Oproti tomu stojí třeba FullMoon, kde i díky specifičtější cílový skupině a trochu jinýmu přístupu k psaní neztrácej články časem na hodnotě a lidi myslim nepřestane bavit mít na poličce tu svojí sbírečku hezkýho časopisu s kvalitnim designem na dobrym papíře, ke kterýmu se občas můžou vracet.