-
,,Protože ta skutečná kvalifikace je vždy ve více lidském, v humánním a v empatickém rovnocenném partnerském více peerovském přístupu jako i v peerovském doprovodu v plném zotavení, v plném uzdravení svých klientu na CHB RIAPSu, samozřejmě přiznávám že sami nějakou kvalifikaci určitě mají." MD.
-
,,Jsem schopný se dnes hluboce upřímně dojmout u hudby i u filmu u
dobrých hereckých výkonu vždy opakovaně k slzám, filmy si vybýrám vždy
přísně kriticky a kriticky vždy nesmlouvavě, nekonpromisně dnes kriticky podle
věrohodně vždy autentických a vždy autenticky přesvědčivých vždy
vyjímečných a nejlepších vždy hereckých výkonu ve filmu podle své nejlepší emoční inteligence a podle vždy
mnohem rozumnějšího a pomalejšího a občas i klidnějšího a prostě více
pomalého tempa vyprávění filmového děje - viz. kupř. režiséři jako němec Wim Wenders a "Nový Německý Film", švéd Ingmar Bergman "Sedmá Pečet", jihokorejci Park Chan-wook "OldBoy" a Kim Ki-duk "Čas", polka Agnieszka Holland "Hranice", iránec Arash T. Riahi "Na Chvíli Svobodní" a "Oskar a Lily", američan Elia Kazan "V Přístavu", zcela dnes vyjímečně dnes David Fincher "Sedm" i výjimečně dnes vždy pouze a vždy jen už ty nejlepší filmy s americkým hercem Edwardem Nortonem "Kult Hákového Kříže" a "Hrdost a Sláva", i němce Uli Edela "Baader Meinhof Komplex", i rusa Kirilla Serebrennikova "Léto" i ruského spisovatele Dostojevského podle jeho literární předlohy "Zločinu a Trestu" dnes klasické ruské filmové zpracování z roku 1970 "Zločin a Trest" (1970), i tchajwánce Hou Hsiao-hsiena "Město Smutku" atd. -, nemám rád divácky nikdy rychlé a
uspěchané hektické tempo vyprávění filmového děje po vzoru dnes
americké a Hollywoodsky americké dnes mainstreamové permanentně masově
dnes zábavné filmové produkce, podle kinematografické mainstreamové
produkce, k tomu mám vždy v sobě největší divácký odpor." MD, Martin
Dyntar. -
,,Jsem diabetik, žádný cukr, absolutně se několik let už dlouhodobě sám vyhýbám cukru, mám chudokrevnost a náběh na leukémii, myslím si že už právě ted v poslední době bojuju sám s leukémií, poznal jsem to až teprve ted v poslední době podle toho že mi degeneruje mozek a částečně mi odchází i hudební sluch, a degeneruje mi i hudební sluch, poznal jsem to až teprve ted v poslední době kdy často ted hodně opakovaně dlouho intenzivně pláču a hroutím se už z toho nervově a přemýšlím sám už ted nad sebevraždou v Poříčí na jednom místě, nemužu s tím takhle už dlouhodobě žít dál, nedokážu svou chudokrevnost a už s největší dnes pravděpodobností už i leukémii dál v životě snášet, rád bych ještě osobně naposledy viděl Darinu a přál bych si aby mě v životě vše špatné odpustila, mám ji srdečně rád více než kohokoliv dnes už jiného a více než sebe, ze všech lidí je mi dnes nejbližší, záleží mě nejvíce dnes na ni v životě aby byla už sama dnes se svým životem vždy už spokojená a štastná, a skutečně upřímně hodně moc rád bych ji moc srdečně rád obejmul za vše s ní dobré co jsem měl sám možnost s ní na CHB RIAPSu už osobně zažít. Mám tě rád Dari, jsi skvělá a vyjímečná holka, temperamentní, trochu neduvěřivá, ale za to častěji vždy většinou hodná a milá, slušná, vtipná a zábavná, s hluboce dnes dobrým a s laskavým vždy srdcem, jen tvého zklamání v osobním životě i u mě bylo v minulosti vždy hodně, proto tě mám tak rád, v tom, ve své minulosti máme hodně dnes společného a v mnoha věcech ti proto dnes i nejlíp rozumím, navždy proto se svou hlubokou vděčností za to vše v životě dnes v tobě a s nehasnoucím dnes i obdivem za to vše v tobě, s respektem za to vše v tobě a navždy s láskou k tobě Martin." Martin Dyntar.
-
,,Kde dnes bere většinová česká společnost sama nějaké ohledy na to že člověk se zkušeností s duševním onemocněním vždy sám potřebuje čas na zotavení? A u každého je to vždy časově rozdílné a jiné, u každého je to vždy individuální! Swině jedny nelidské, swině jedny nehumánní!" MD.
-
Krásné písně "Wofur man Lebt" a "Am Ende" či i "Alles ist Eins" jsou už metaforou o smyslu života, zatímco v "Unser Haus" se Campino zamýšlí nad smrtí svého otce, v "Nur zu Besuch" pak nad smrtí své matky, v "Tauschen Gegen Dich" je hluboké zamyšlení se nad obětavostí, partnerskou oddaností a věrností až do konce života a v "Alles Wird Voruburgehen" přemýšlí nad nevypočitatelností a nevyzpitatelností života, který je plný nečekaných zvratu. Lyricky moc krásné písně.
-
citát neznámýho Iránce v Iránu na Blízkém Východě následně cenzurovaný na internetu: ,,Islamisti jsou kulturní i náboženský barbaři!, co kulturně i nábožensky a západně svobodnou, západně demokratickou společnost dnes politicky rádi vždy terrorizují!" Možná je to právě i muj osobní citát! Martin Dyntar
-
,,Mám hluboce dobré a laskavé srdce, ale nesnesu sám u sebe pohled na lidské bezpráví v životě, kterému se dnes ve společnosti bohužel často nečinně, pasivně a lhostejně jen přihlíží!" MD.
-
,,Člověk by se měl rozhodovat vždy svým srdcem a rozumět vždy druhým
lidem i mnoha věcem i okolo sebe ve svém životě vždy svým srdcem,
podřizovat svuj racionální usudek ve své hlavě vždy správné a vyspělé
emoční inteligenci, nikdy ne naopak, upřímně milovat svým srdcem vždy
znamená nežárlit na druhé lidi nikdy v lásce, vždy upřímně milovat
čistým srdcem znamená milovat druhé lidi bez pýchy, bez povyšování se v
lásce znamená vždy od srdce upřímně milovat a to znamená vždy v lásce
druhé lidi tolerovat a vždy odpouštět, vždy milovat, tolerovat chyby a
odpouštět co se odpustit vždy dá, ale nemilovat sám sebe ani druhé lidi a
žít bez lásky k sobě to se nikdy odpustit už nedá." Martin Dyntar(mé
motto, muj osobní citát, právě ke kterému mě dnes stále nejvíce ještě
stále něco v mém životě dnes nejvíce chybí, něco hodně moc v životě
chybí, už právě hluboce spřízněná duše k partnerskému vztahu ve svém
životě) -
Jsem s tím ohledně destigmatizace plně spokojený, končím tu pomalu uplně
se svou diskusí, ted jsem diskusně bohužel uplně někde jinde, a mé ted
vynikající i znamenité komentáře k Andreasu Fregovi se tu v tom všem
bohužel diskusně uplně ztratily, je mi to ted i upřímně moc líto, pomalu
tu končím, z mé strany téměř vše. Martin Dyntar -
Prášky cca přibližně vždy 3 až 5 let k zotavení, pak stop, ale systém psychiatrické péče na to bohužel dnes neslyší, je dnes stále ještě demokraticky nehumánní, nelidský, špatný a zkurwený, a potřebuje dnes demokraticky nové, dalekosáhlé změny nejen dnes v pohledu dnes na lidi s duševním onemocněním, že i s forenzně dnes moderního psychologického hlediska lidé s duševním onemocněním navzdory už dnes často negativním mediálním dezinformacím o duševním onemocnění, nejsou dnes nijak už více dnes sobě ani společnosti dnes nebezpečný nikdy více než dnes běžná populace vždy uvozovkách tzv "zdravích" lidí, ale to vám dnes mainstreamová masová média dnes otevřeně nikdy po pravdě neřeknou, ale média nesmírně za to rádi vždy veřejnost vždy šokují otřesnými případy zaviněnou touto osobní zkušeností dnes s duševním onemocněním, právě tím i často dnes masová média vytváří vždy enormní tlak na špatné předsudky a dezinformace, ví se to vše dnes i z moderně dnes forenzního psychologického hlediska, a také lidé s touto osobní dnes zkušeností právě s duševním onemocněním jsou vždy schopni vysokého náhledu bez rozdílu už stejně jako dnes v uvozovkách běžná "zdravá" populace Jen se na to bohužel dnes psychiatricky zapomíná. Jedu dnes ve svém plném zotavení plně uspěšně podle tzv. novějšího modelu zotavení nazvaného Care :-) Martin Dyntar
