Diskuze OSOBNOSTI.cz

Nejlepší německý rock navždy! Nejlepší skupiny - RAMMSTEIN! (s albem Mutter, 2001), DIE TOTEN HOSEN! (jejich absolutně úplně nejvyšší a nejlepší hudební vrchol s albem Kauf Mich! 1993, Opium furs Volk 1996 a Auswartsspiel 2002 v letech 1993 až 2004 zahrnuje ještě album Zuruck zum Gluck z roku 2004) a BOHSE ONKELZ! (Kneippenterroristen 198?), nejlepší německý rock! (In Extremo nepočítám) Ale preferuji v poslední době hudebně i Ukrajinské VEREMIY! (Melodic Hravý Folk pro tragický heroismus v jejich hudbě s jejich návratem do melodický folk metallove polohy k jejich melodicky i lyrický textově dnes nejlepšímu hudebnímu albu z roku 2014), pozn. Ukrajinske OKEAN ELZY! až na některé už málo pro mě dnes jejich výjimečné písně už dnes moc nemusím a stejně tak preferuji ruskou melodicky pop rockovou hudební scénu od 80. let (pro mě některé dnes výjimečné písně Igora Talkova s písní Byvschij Podesaul a Chystie Prudy, Diany Arbeniny, BI2 s písní Serebro, Nautilus Pompilius s písní Progulki po Vodě, DDT s písní Metel Avgusta, Yuta i A.Maklakov s písní Imya Lyubov či Smisllovie Gallyucinacii s písní 3000 Zhvezdy apod., pozn. rozhodně moc jich z ruské populární hudby dnes není!), kterou mám hudebně celkem dobře zmapovanou a dnes už ji až na vyjímky prostě vubec nesleduji! MD.

Cítím dnes z moderního rappu sebepohrdání i pohrdání, bezcharakternost a bezpáteřnost, absenci cti a svědomí. Cítím dnes z rappu pohrdání a nenávist a absenci zdravé a kladné sebeucty, absenci cti a svědomí, povrchní hraní na city u druhých lidí a citové vydírání druhých lidí jak jít egoisticky arogantně nejlíp dnes za penězma, za bohatstvím, za svým vlivem a svou mocí vydělávané na hlouposti a najivitě a bezpáteřnosti druhých lidí, egoisticky bezohledné sebeprosazení se dnes na sociálních sítích k tomu jak mit dnes nejlepší vliv na druhé a své nejlepší postavení v konzumní dnes společnosti, to co je dnes pro moderní hudební trend rappu v hudebním prumyslu marketingově obchodně dnes nejlíp vypočítané co chtějí lidi dnes bohužel slyšet - kulturní i morální upadek dnešní konzumní společnosti, sebepohrdání i pohrdání druhými lidmi a nenávist, bezpáteřnost, absenci cti a svědomí - moderní rapp to už je dnes hnus, hudební bahno a marketingově dnes obchodně nejlepší masový konzum! Nenávidím dnes u rapperu tu jejich egoistickou samolibost a jejich bezpáteřnost a bezcharakternost, rappeři jsou bezpáteřní gauneři. MD.

Stejně sám nejvíce dnes silně nejvíce nenávidím českou společnost, jak to dneska chodí a co se všude dnes nejvíce vždy vyžaduje: ,,Držet poslušně a podřízeně vždy všude permanentně, stále hubu a krok!", ,,žádná skutečná už větší tolerance a často i 0 tolerance!, málokde se berou skutečně dnes ohledy!", ,,to vše dnes vede bohužel jen k tomu že si lidi navzájem už ubližují vždy nesmírně rádi, vidím to celé nejlíp dnes sám u sebe, jsem realista a vidím vždy druhé lidi i věci ve společnosti i tento svět jaký je vždy sám hluboce realisticky a nejen vždy upřímně a plně duvěryhodně, tento špatný politicky dnes pravicový systém ve vysoké politice i ve společnosti jaký je dnes vede vždy jen k největší k silné vždy touze ubližovat dnes rád druhým lidem a k sadismu vždy v sobě, k agresivnímu sadismu vždy v sobě, to jediné se dnes bohužel už nezmění, tahle samotná doba a masově dnes jen nejvíce vždy čistě konzumní hodnotově tolik dnes povrchní společnost mě hluboce zklamala, skutečná silná nenávist a agrese ve mě dnes se zklamáním bohužel jen roste, tahle povrchní masově dnes jen nejvíce vždy čistě konzumní společnost je sama dnes v hluboké v největší společenské krizi, v takové krizi že se o západní masově dnes nejvíce konzumní společnosti dnes v mainstreamových masových médiích v TV dnes raději už kriticky vubec otevřeně nemluví o čem je dnes hodnotově tato samotná západní masově už konzumní dnes společnost, chci vést o tom otevřený dialog a rozpoutat kritickou diskusi na téma západní masově dnes konzumní společnost, a její hodnoty, a mezilidské vztahy
v ní, a pozdní kapitalismus ve společnosti, dnes uspěchaný a vždy
nejvíce dnes i rychlí kapitalismus ve své nejhorší dnes podobě už vždy v
tolik nelidské dnes podobě ve zrudné dnes podobě, v tolik nelidské dnes podobě této dnes právě samotné masově dnes západní konzumní společnosti a dát tu nejlepší svuj filmový tip a svuj odkaz na vyjímečné dnes politicky sociální drama, na vyjímečné dnes politicky společenské drama o polomilitantní německé terroristické organizaci "Rotee Armee Fraktion" v samotném Německu, která se v Německu formovala koncem 60. let a jejíž hodnoty v německé společnosti dnes přežívají dodnes, ve vynikajícím znamenitém filmovém zpracování režiséra Uli Edela ve filmovém dramatu "Baader Meinhof Komplex", který v lesčems hodnotově utváří, formuje a hluboce inspiruje dnes i mě." Volnomyšlekář a levicový humanista Martin Dyntar.

Rammstein Live Aus Berlin Full Show (1999) na You-Tube aneb tvrdé sado-masochistické praktiky v mezilidském vztahu naši zkurwené české povaze "Pracovitý, ale stejně swině!" křížené dnes mezi včelou a prasetem nám dnes vždy už jedině společensky dnes plně prospějou." (živák zahrnuje či rekapituluje písně z období 2 hudebních alb německých RAMMSTEIN! a to "Herzeleid" z roku 1995 a "Sehnsucht" z roku 1997.) Martin Dyntar, PS. proč ne obliba BDSM komunity dnes i v České Republice? MD.

,,Člověk se zapřisáhne že vydrží, když je to opravdu nezbytné a že každý den chce vydávat to nejlepší. Člověk slíbí, že je člověkem na koho se může spolehnout, věrná a pevná linie na jeho cestě. Všechny plány a cíle, každé přaní, které ve mně hoří, všechno to za co jinak tak bojuji, svoji důstojnost vyměním za tebe. Člověk se protluče půlkou života, dokud hledí někdy vzhůru a rozhlíží se a stojí tu sám. A zpozoruje v tichu, když je k sobě upřímný, že každý osamělý úspěch také chutná hořce. Moje naděje a sny, moje představa štěstí, všechno to po čem jinak prahnu, je bez tebe bezcenné. Všechny křižovatky a cesty, všechno co tak daleko leží za mnou, člověk by se mě dvakrát nezeptal, vyměnil bych za tebe. Každý ještě tak krásný zážitek, každý triumf a každé vítězství, moje všechny nejlepší momenty vyměnil bych je za tebe." (věnováno s hlubokou láskou navždy Dari), MD.

,,V RIAPSu jsou skutečně pěkný swině, v RIAPSu jsou skutečně největší swině, už mě to je vše jedno, už mě tu stejně sami vubec nechtějí do budoucna dál prodloužit mou nájemní smlouvu, bezpáteřní swině Honza Pfeifer tel. kontakt 603 521 796 a bezpáteřní kráv. Lucie Skalská tel kontakt 725 720 375, prý mám jít bydlet na ubytovnu Horal swině jedny, že už mě tu dál nechtějí, pro ně jsem vysoce nepohodlný a nepotřebný odpad swině jedny bezpáteřní zasraný, s tou starou bolševickou zrudou a s tou starou bolševickou swiní Zuzanou Kozákovou to mají všechno skutečně dobře velice dukladně a velice pečlivě promyšlený abych sám byl na CHB RIAPSu v Poříčí pod neustále permanentně co největším psychickým tlakem a odešel z CHB RIAPSu v Poříčí pak v nejbližší době stejně sám, tak jim to je jedno, ví že jsem pod psychickým tlakem swině jedny zkurwený v RIAPSu bezpáteřní!" MD.

               Martas a mé zhodnocení road-movie "Země Hojnosti" (2003) němce Wima Wenderse
(Čt, 24. 10. 2024 - 14:10)

A
nebyl by to opět Wim Wenders, aby svému road-movie filmu "Land of
Plenty" ("Země Hojnosti", 2003) nedal i především natolik něco sám ze
sebe, s jasně už s psychologicky s terapeuticky pak s křestanským zájmem
- Wim Wenders ukazuje nesmírnou srdeční laskavost a skromnost,
upřímnost a otevřenost, odvážnost a trpělivost, obětavost a duvěřivost
ke druhým lidem už u mladé křestanské misionářky Lany Swansonové
(Michelle Williams), vracející se z Blízkého Východu po mnoha svých
letech strávených v Izraeli a v Palestině zpět do Ameriky, kde prožila
své dětství, za svým strýcem Paulem (John Diehl), coby jinak Vietnamským
veteránem a přespříliš už velkým americkým vlastencem, který trpí post
traumatickou stresovou poruchou osobnosti a svým ještě nevyřešeným
neukončeným osobním traumatem z Vietnamské války a svou paranoiou snová
další konspirační teorie o terroristických bunkách a o dalších
případných terroristických utocích na Ameriku, už bohužel pod silným a
převažujícím vlivem amerických masových médií, která už po
terroristických utocích na Světové Obchodní Středisko v New Yorku z 11.
září 2001 přestala být nezávislá na americké politice, a jinak přímé
politiky George Bushe ml. Právě Paul (John Diehl)  je přesným opakem
charakteru své neteře Lany (Michelle Williams) - je neduvěřivý a
uzavřený sám do sebe, je zatrpklí, je nezdravě podezíravý až paranoidní,
který přitom sám potřebuje hluboké a stále živé válečné trauma z
minulosti v sobě samém uspěšně vyřešit, dokončit, porozumět mu a
odpustit si sobě samému, a naskytne se mu k tomu příležitost teprve až
prostřednictvým své neteře Lany, díky které poznává nenásilnost a
srdečnost Arabu. Pracovní podtitul k tomuto filmu už pro Wima Wenderse
pak zní: "Angst and Alienation in America." - "Pocit Uzkosti a Odcizení v
Americe"!!

Všechno co vidíte dnes v TV je tlačené vždy do mainstreamu, TV Seznam mě zklamala a stejně tak i ČTArt, udědomme si dnes všichni konečně jak umělecké kino a tzv. Kinoart dnes nejvíce kulturně už upadá a jak bohužel i dnes, v tak moderní dnešní době je bohužel ještě stále vždy i okrajovou diváckou záležitostí, ani TV Seznam dnes Kinoart nijak ve svém programu už nijak dnes bohužel divácky, cinefilsky vubec nepodporuje, v ČT dnes myslím si i nejvíce dnes chybí investigativní reportéři a právě dnes už samotné i investigativní zpravodajství, uvědomme si že dnes v TV sice máme všichni na výběr, ale přesto je tam vše vždy co nejvíce tlačené dnes jen do masové zábavy a vždy nejvíce do mainstreamu, aby vše, i ve filmech na ČT2 bylo co nejvíce vždy mainstreamově dnes co nejvíce dnes vždy zredukováno, upraveno na to aby dnes vždy i všechny filmy, anebo alespon dnes jejich většina, byli vždy divácky tzv. dnes už i bohužel čistě jen už formální a čistě dnes vždy už bohužel jen i konvenční, tím chci jen otevřeně říct jen to že nám v TV svým zpusobem dnes nejvíce vždy vládne přísná a velká cenzura dnes právě toho co by jsme dnes už vždy měli a neměli už v TV vubec divácky už vidět, mě jde dnes nejvíce o princip, mě jde dnes o skutečnou nejen už hudební i filmovou dnes vždy velkou a vždy plnou nezávyslost právě na samotném dnes masovém konzumu a konzumní dnes i společnosti. Volnomyšlenkář a levicový humanista Martin Dyntar, Trutnov.

,,Aby se člověk s paranoidní schizofrenií dnes skutečně už plně nejlíp uzdravil potřebuje nejdříve už psychologicky i psychoterapeuticky systematicky precizně nejlíp v sobě porozumět samotnému Pojmu "Paranoia" (strach, neduvěra i podezíravost, která je každému vždy do jisté míry dnes lidsky plně přirozená, ačkoliv paranoidní schizofrenici v tom ve své osobní "Paranoi" už nemají tzv. žádné přiměřené a bezpečné hranice, dá se to u paranoidní schizofrenie často vždy logoterapií dnes klinicky odborně psychoterapeuticky vždy navzdory tomu u paranoidní schizofrenie celé změnit a dát své tzv. osobní či osobnostní "Paranoi" vždy u sebe zdravé přiměřené a bezpečné hranice) a prožívat v sobě co nejvíce vždy její opačné emoce, a to jsou právě vždy odvaha, statečnost, láska a duvěra jako vysoce vždy kladné emoce, větší tolerance, respekt a uznání jako to co nakonec i v hlubokém emočním traumatu vždy v minulosti i nejvíce vždy už právě chybělo právě k samotné dnes i přirozené autoritě ve vztahu bez jakkýchkoliv pak už nakonec ustavních už norem pravidel či autorit, resp. přirozená autorita je vždy autorita už bez jakkéhokoliv pak už nakonec ustavního přístupu k autoritám, k pravidlum a toho se dnes ve svém plném zotavení vždy i nejvíce dnes držím.", jak říká správně Jindřich Jašík: ,,Skutečná pravá podstata a skutečný pravý význam Paranoidní schizofrenie je vždy teprve nakonec ve ztrátě své uplné už naděje na svuj spokojený a štastný svuj život, v absolutní v uplné i ztrátě veškeré své životní naděje ve svém životě na svuj spokojený a štastný vždy svuj život." Volnomyšlenkář a levicový humanista
Martin Dyntar, Trutnov. (pozn. k vysokému náhledu na svuj duševní i
zdravotní stav proč jsem dnes už tolik odvážný a osobně i statečný v mém
životě!)

Teď už se mě přemýšlí mnohem líp! - buďme k sobě tolerantní a benevolentní jako Němci v Německu k sobě. Chybí dnes tolerantní přijetí! - necítím se tu být jako volnomyšlenkář vůbec v České Republice kulturně doma! a proto i nenávidím českou společnost a pohrdám českou společností pro tu její netoleranci a nebenevolenci. MD.