Diskuze OSOBNOSTI.cz

Rammstein Live Aus Berlin Full Show (1999) na You-Tube aneb tvrdé sado-masochistické praktiky v mezilidském vztahu naši zkurwené české povaze "Pracovitý, ale stejně swině!" křížené dnes mezi včelou a prasetem nám dnes vždy už jedině společensky dnes plně prospějou." (živák zahrnuje či rekapituluje písně z období 2 hudebních alb německých RAMMSTEIN! a to "Herzeleid" z roku 1995 a "Sehnsucht" z roku 1997.) Martin Dyntar, PS. proč ne obliba BDSM komunity dnes i v České Republice? MD.

,,Člověk se zapřisáhne že vydrží, když je to opravdu nezbytné a že každý den chce vydávat to nejlepší. Člověk slíbí, že je člověkem na koho se může spolehnout, věrná a pevná linie na jeho cestě. Všechny plány a cíle, každé přaní, které ve mně hoří, všechno to za co jinak tak bojuji, svoji důstojnost vyměním za tebe. Člověk se protluče půlkou života, dokud hledí někdy vzhůru a rozhlíží se a stojí tu sám. A zpozoruje v tichu, když je k sobě upřímný, že každý osamělý úspěch také chutná hořce. Moje naděje a sny, moje představa štěstí, všechno to po čem jinak prahnu, je bez tebe bezcenné. Všechny křižovatky a cesty, všechno co tak daleko leží za mnou, člověk by se mě dvakrát nezeptal, vyměnil bych za tebe. Každý ještě tak krásný zážitek, každý triumf a každé vítězství, moje všechny nejlepší momenty vyměnil bych je za tebe." (věnováno s hlubokou láskou navždy Dari), MD.

,,V RIAPSu jsou skutečně pěkný swině, v RIAPSu jsou skutečně největší swině, už mě to je vše jedno, už mě tu stejně sami vubec nechtějí do budoucna dál prodloužit mou nájemní smlouvu, bezpáteřní swině Honza Pfeifer tel. kontakt 603 521 796 a bezpáteřní kráv. Lucie Skalská tel kontakt 725 720 375, prý mám jít bydlet na ubytovnu Horal swině jedny, že už mě tu dál nechtějí, pro ně jsem vysoce nepohodlný a nepotřebný odpad swině jedny bezpáteřní zasraný, s tou starou bolševickou zrudou a s tou starou bolševickou swiní Zuzanou Kozákovou to mají všechno skutečně dobře velice dukladně a velice pečlivě promyšlený abych sám byl na CHB RIAPSu v Poříčí pod neustále permanentně co největším psychickým tlakem a odešel z CHB RIAPSu v Poříčí pak v nejbližší době stejně sám, tak jim to je jedno, ví že jsem pod psychickým tlakem swině jedny zkurwený v RIAPSu bezpáteřní!" MD.

               Martas a mé zhodnocení road-movie "Země Hojnosti" (2003) němce Wima Wenderse
(Čt, 24. 10. 2024 - 14:10)

A
nebyl by to opět Wim Wenders, aby svému road-movie filmu "Land of
Plenty" ("Země Hojnosti", 2003) nedal i především natolik něco sám ze
sebe, s jasně už s psychologicky s terapeuticky pak s křestanským zájmem
- Wim Wenders ukazuje nesmírnou srdeční laskavost a skromnost,
upřímnost a otevřenost, odvážnost a trpělivost, obětavost a duvěřivost
ke druhým lidem už u mladé křestanské misionářky Lany Swansonové
(Michelle Williams), vracející se z Blízkého Východu po mnoha svých
letech strávených v Izraeli a v Palestině zpět do Ameriky, kde prožila
své dětství, za svým strýcem Paulem (John Diehl), coby jinak Vietnamským
veteránem a přespříliš už velkým americkým vlastencem, který trpí post
traumatickou stresovou poruchou osobnosti a svým ještě nevyřešeným
neukončeným osobním traumatem z Vietnamské války a svou paranoiou snová
další konspirační teorie o terroristických bunkách a o dalších
případných terroristických utocích na Ameriku, už bohužel pod silným a
převažujícím vlivem amerických masových médií, která už po
terroristických utocích na Světové Obchodní Středisko v New Yorku z 11.
září 2001 přestala být nezávislá na americké politice, a jinak přímé
politiky George Bushe ml. Právě Paul (John Diehl)  je přesným opakem
charakteru své neteře Lany (Michelle Williams) - je neduvěřivý a
uzavřený sám do sebe, je zatrpklí, je nezdravě podezíravý až paranoidní,
který přitom sám potřebuje hluboké a stále živé válečné trauma z
minulosti v sobě samém uspěšně vyřešit, dokončit, porozumět mu a
odpustit si sobě samému, a naskytne se mu k tomu příležitost teprve až
prostřednictvým své neteře Lany, díky které poznává nenásilnost a
srdečnost Arabu. Pracovní podtitul k tomuto filmu už pro Wima Wenderse
pak zní: "Angst and Alienation in America." - "Pocit Uzkosti a Odcizení v
Americe"!!

Všechno co vidíte dnes v TV je tlačené vždy do mainstreamu, TV Seznam mě zklamala a stejně tak i ČTArt, udědomme si dnes všichni konečně jak umělecké kino a tzv. Kinoart dnes nejvíce kulturně už upadá a jak bohužel i dnes, v tak moderní dnešní době je bohužel ještě stále vždy i okrajovou diváckou záležitostí, ani TV Seznam dnes Kinoart nijak ve svém programu už nijak dnes bohužel divácky, cinefilsky vubec nepodporuje, v ČT dnes myslím si i nejvíce dnes chybí investigativní reportéři a právě dnes už samotné i investigativní zpravodajství, uvědomme si že dnes v TV sice máme všichni na výběr, ale přesto je tam vše vždy co nejvíce tlačené dnes jen do masové zábavy a vždy nejvíce do mainstreamu, aby vše, i ve filmech na ČT2 bylo co nejvíce vždy mainstreamově dnes co nejvíce dnes vždy zredukováno, upraveno na to aby dnes vždy i všechny filmy, anebo alespon dnes jejich většina, byli vždy divácky tzv. dnes už i bohužel čistě jen už formální a čistě dnes vždy už bohužel jen i konvenční, tím chci jen otevřeně říct jen to že nám v TV svým zpusobem dnes nejvíce vždy vládne přísná a velká cenzura dnes právě toho co by jsme dnes už vždy měli a neměli už v TV vubec divácky už vidět, mě jde dnes nejvíce o princip, mě jde dnes o skutečnou nejen už hudební i filmovou dnes vždy velkou a vždy plnou nezávyslost právě na samotném dnes masovém konzumu a konzumní dnes i společnosti. Volnomyšlenkář a levicový humanista Martin Dyntar, Trutnov.

,,Aby se člověk s paranoidní schizofrenií dnes skutečně už plně nejlíp uzdravil potřebuje nejdříve už psychologicky i psychoterapeuticky systematicky precizně nejlíp v sobě porozumět samotnému Pojmu "Paranoia" (strach, neduvěra i podezíravost, která je každému vždy do jisté míry dnes lidsky plně přirozená, ačkoliv paranoidní schizofrenici v tom ve své osobní "Paranoi" už nemají tzv. žádné přiměřené a bezpečné hranice, dá se to u paranoidní schizofrenie často vždy logoterapií dnes klinicky odborně psychoterapeuticky vždy navzdory tomu u paranoidní schizofrenie celé změnit a dát své tzv. osobní či osobnostní "Paranoi" vždy u sebe zdravé přiměřené a bezpečné hranice) a prožívat v sobě co nejvíce vždy její opačné emoce, a to jsou právě vždy odvaha, statečnost, láska a duvěra jako vysoce vždy kladné emoce, větší tolerance, respekt a uznání jako to co nakonec i v hlubokém emočním traumatu vždy v minulosti i nejvíce vždy už právě chybělo právě k samotné dnes i přirozené autoritě ve vztahu bez jakkýchkoliv pak už nakonec ustavních už norem pravidel či autorit, resp. přirozená autorita je vždy autorita už bez jakkéhokoliv pak už nakonec ustavního přístupu k autoritám, k pravidlum a toho se dnes ve svém plném zotavení vždy i nejvíce dnes držím.", jak říká správně Jindřich Jašík: ,,Skutečná pravá podstata a skutečný pravý význam Paranoidní schizofrenie je vždy teprve nakonec ve ztrátě své uplné už naděje na svuj spokojený a štastný svuj život, v absolutní v uplné i ztrátě veškeré své životní naděje ve svém životě na svuj spokojený a štastný vždy svuj život." Volnomyšlenkář a levicový humanista
Martin Dyntar, Trutnov. (pozn. k vysokému náhledu na svuj duševní i
zdravotní stav proč jsem dnes už tolik odvážný a osobně i statečný v mém
životě!)

Teď už se mě přemýšlí mnohem líp! - buďme k sobě tolerantní a benevolentní jako Němci v Německu k sobě. Chybí dnes tolerantní přijetí! - necítím se tu být jako volnomyšlenkář vůbec v České Republice kulturně doma! a proto i nenávidím českou společnost a pohrdám českou společností pro tu její netoleranci a nebenevolenci. MD.

Na svých filmech spolupracoval s jedním z vubec s nejlepším ocenovaným kameramanem s Franzem Lustigem.

Mělo by se o něm v českých médiích více psát a mluvit. Bývalí politický aktivista a filmový kritik, fotograf, kameraman, scénarista, režisér, dokumentarista, nezávislý producent, spisovatel, univerzitní pedagog, teolog, cestovatel atd... ve své zemi v Německu získal celou řadu vysokých čestných státních vyznamenání a sklízel celou řadu ocenění za své filmy na velkých MFF. Duležitý člověk.

,,Vyděl bych sám křestanskou lásku v Bibli či řestanskou lásku podle
Bible jako vždy bezpodmínečnou lásku každého člověka takového jaký je a
vyděl bych křestanskou lásku jako vždy bezpodmínečné přijetí každého
člověka takového jaký je a teprve pak v tom bezpodmínečném přijetí a v
té bezpodmínečné vždy i lásce se teprve až nakonec pak správně snažit mu
hluboce lidsky už porozumět a teprve pak nakonec i správně milovat a
snažit se ho líp v bezpodmínečném tolerantním přijetí a v bezpodmínečné
lásce teprve až pak nakonec i líp morálně usměrnit v tom hledat vždy
vzájemně spolu ve vztahu vždy ty správné hranice pro křestanskou lásku a
pro křestanský hluboce vždy lidský vztah. Ale sám křestan rozhodně
nejsem, vidím to sám dnes více vždy z toho forenzně více psychologického i hlubinně dnes psychoanalitického hlediska." MD., Martin Dyntar.