Diskuze OSOBNOSTI.cz

               Martas a mé zhodnocení road-movie "Země Hojnosti" (2003) němce Wima Wenderse
(Čt, 24. 10. 2024 - 14:10)

A
nebyl by to opět Wim Wenders, aby svému road-movie filmu "Land of
Plenty" ("Země Hojnosti", 2003) nedal i především natolik něco sám ze
sebe, s jasně už s psychologicky s terapeuticky pak s křestanským zájmem
- Wim Wenders ukazuje nesmírnou srdeční laskavost a skromnost,
upřímnost a otevřenost, odvážnost a trpělivost, obětavost a duvěřivost
ke druhým lidem už u mladé křestanské misionářky Lany Swansonové
(Michelle Williams), vracející se z Blízkého Východu po mnoha svých
letech strávených v Izraeli a v Palestině zpět do Ameriky, kde prožila
své dětství, za svým strýcem Paulem (John Diehl), coby jinak Vietnamským
veteránem a přespříliš už velkým americkým vlastencem, který trpí post
traumatickou stresovou poruchou osobnosti a svým ještě nevyřešeným
neukončeným osobním traumatem z Vietnamské války a svou paranoiou snová
další konspirační teorie o terroristických bunkách a o dalších
případných terroristických utocích na Ameriku, už bohužel pod silným a
převažujícím vlivem amerických masových médií, která už po
terroristických utocích na Světové Obchodní Středisko v New Yorku z 11.
září 2001 přestala být nezávislá na americké politice, a jinak přímé
politiky George Bushe ml. Právě Paul (John Diehl)  je přesným opakem
charakteru své neteře Lany (Michelle Williams) - je neduvěřivý a
uzavřený sám do sebe, je zatrpklí, je nezdravě podezíravý až paranoidní,
který přitom sám potřebuje hluboké a stále živé válečné trauma z
minulosti v sobě samém uspěšně vyřešit, dokončit, porozumět mu a
odpustit si sobě samému, a naskytne se mu k tomu příležitost teprve až
prostřednictvým své neteře Lany, díky které poznává nenásilnost a
srdečnost Arabu. Pracovní podtitul k tomuto filmu už pro Wima Wenderse
pak zní: "Angst and Alienation in America." - "Pocit Uzkosti a Odcizení v
Americe"!!

Všechno co vidíte dnes v TV je tlačené vždy do mainstreamu, TV Seznam mě zklamala a stejně tak i ČTArt, udědomme si dnes všichni konečně jak umělecké kino a tzv. Kinoart dnes nejvíce kulturně už upadá a jak bohužel i dnes, v tak moderní dnešní době je bohužel ještě stále vždy i okrajovou diváckou záležitostí, ani TV Seznam dnes Kinoart nijak ve svém programu už nijak dnes bohužel divácky, cinefilsky vubec nepodporuje, v ČT dnes myslím si i nejvíce dnes chybí investigativní reportéři a právě dnes už samotné i investigativní zpravodajství, uvědomme si že dnes v TV sice máme všichni na výběr, ale přesto je tam vše vždy co nejvíce tlačené dnes jen do masové zábavy a vždy nejvíce do mainstreamu, aby vše, i ve filmech na ČT2 bylo co nejvíce vždy mainstreamově dnes co nejvíce dnes vždy zredukováno, upraveno na to aby dnes vždy i všechny filmy, anebo alespon dnes jejich většina, byli vždy divácky tzv. dnes už i bohužel čistě jen už formální a čistě dnes vždy už bohužel jen i konvenční, tím chci jen otevřeně říct jen to že nám v TV svým zpusobem dnes nejvíce vždy vládne přísná a velká cenzura dnes právě toho co by jsme dnes už vždy měli a neměli už v TV vubec divácky už vidět, mě jde dnes nejvíce o princip, mě jde dnes o skutečnou nejen už hudební i filmovou dnes vždy velkou a vždy plnou nezávyslost právě na samotném dnes masovém konzumu a konzumní dnes i společnosti. Volnomyšlenkář a levicový humanista Martin Dyntar, Trutnov.

,,Aby se člověk s paranoidní schizofrenií dnes skutečně už plně nejlíp uzdravil potřebuje nejdříve už psychologicky i psychoterapeuticky systematicky precizně nejlíp v sobě porozumět samotnému Pojmu "Paranoia" (strach, neduvěra i podezíravost, která je každému vždy do jisté míry dnes lidsky plně přirozená, ačkoliv paranoidní schizofrenici v tom ve své osobní "Paranoi" už nemají tzv. žádné přiměřené a bezpečné hranice, dá se to u paranoidní schizofrenie často vždy logoterapií dnes klinicky odborně psychoterapeuticky vždy navzdory tomu u paranoidní schizofrenie celé změnit a dát své tzv. osobní či osobnostní "Paranoi" vždy u sebe zdravé přiměřené a bezpečné hranice) a prožívat v sobě co nejvíce vždy její opačné emoce, a to jsou právě vždy odvaha, statečnost, láska a duvěra jako vysoce vždy kladné emoce, větší tolerance, respekt a uznání jako to co nakonec i v hlubokém emočním traumatu vždy v minulosti i nejvíce vždy už právě chybělo právě k samotné dnes i přirozené autoritě ve vztahu bez jakkýchkoliv pak už nakonec ustavních už norem pravidel či autorit, resp. přirozená autorita je vždy autorita už bez jakkéhokoliv pak už nakonec ustavního přístupu k autoritám, k pravidlum a toho se dnes ve svém plném zotavení vždy i nejvíce dnes držím.", jak říká správně Jindřich Jašík: ,,Skutečná pravá podstata a skutečný pravý význam Paranoidní schizofrenie je vždy teprve nakonec ve ztrátě své uplné už naděje na svuj spokojený a štastný svuj život, v absolutní v uplné i ztrátě veškeré své životní naděje ve svém životě na svuj spokojený a štastný vždy svuj život." Volnomyšlenkář a levicový humanista
Martin Dyntar, Trutnov. (pozn. k vysokému náhledu na svuj duševní i
zdravotní stav proč jsem dnes už tolik odvážný a osobně i statečný v mém
životě!)

Na svých filmech spolupracoval s jedním z vubec s nejlepším ocenovaným kameramanem s Franzem Lustigem.

Mělo by se o něm v českých médiích více psát a mluvit. Bývalí politický aktivista a filmový kritik, fotograf, kameraman, scénarista, režisér, dokumentarista, nezávislý producent, spisovatel, univerzitní pedagog, teolog, cestovatel atd... ve své zemi v Německu získal celou řadu vysokých čestných státních vyznamenání a sklízel celou řadu ocenění za své filmy na velkých MFF. Duležitý člověk.

,,Vyděl bych sám křestanskou lásku v Bibli či řestanskou lásku podle
Bible jako vždy bezpodmínečnou lásku každého člověka takového jaký je a
vyděl bych křestanskou lásku jako vždy bezpodmínečné přijetí každého
člověka takového jaký je a teprve pak v tom bezpodmínečném přijetí a v
té bezpodmínečné vždy i lásce se teprve až nakonec pak správně snažit mu
hluboce lidsky už porozumět a teprve pak nakonec i správně milovat a
snažit se ho líp v bezpodmínečném tolerantním přijetí a v bezpodmínečné
lásce teprve až pak nakonec i líp morálně usměrnit v tom hledat vždy
vzájemně spolu ve vztahu vždy ty správné hranice pro křestanskou lásku a
pro křestanský hluboce vždy lidský vztah. Ale sám křestan rozhodně
nejsem, vidím to sám dnes více vždy z toho forenzně více psychologického i hlubinně dnes psychoanalitického hlediska." MD., Martin Dyntar.

,,hledám zaměstnání zn. ctižádostivý investigativní reportér" 🙂

upraveno, mnohem líp ještě celé doplněno: Ted
jdu poslouchat proto německé RAMMSTEIN! officiální dnes jejich hudební
videa k jejich dnes nejlepším písním "Asche Zu Asche", "Tier", "Bestrafe
Mich!", "Klavier", "Alter Mann", "Mutter", "Sonne", "Ich Will",
"Adios", "Im Nebel" a "Mein Teil", které dnes skutečně už upřímně
nejvíce dnes miluju!" Volnomyšlenkář a levicový aktivista i levicový
humanista, levicový anarchista Martin Dyntar, 41.let, Trutnov. PS. velký
Fan německých RAMMSTEIN! MD.

Německý režisér Wim Wenders a nejlepší jeho tvurčí vrcholné období 2003-2017

Wima Wenderse jsem se jako filmoví divák naučil milovat a
přijímat, hluboce chápat, nejvíce respektovat, ctít a tolik uznávat
právě nejvíce díky právě až jeho filmum z let 2003-2017, pro Wima
vrcholné a nejlepší tvurčí režisérské období, kdy Wim Wenders uspěšně už
spolupracoval na svých filmech s tolik ve své profesi ocenovaným, s
vubec nejlepším a s hodně vyjímečným německým kameramanem s Franzem
Lustigem, který vnesl do Wimových filmu novou vizuální estetiku a vždy
znamenitou i hodně vyjímečnou sugestivitu, to jsou filmy od
koprodukčního vynikajícího road-movie snímku "Land of Plenty" ("Země
Hojnosti", 2003, za kamerou Franz Lustig) s plnou českou podporou, tedy s
českým dabingem a "Dont Come Knocking" ("Nechod Klepat na Dveře", 2004,
za kamerou Franz Lustig) také s plnou českou podporou, opět s českým
dabingem, přes opět koprodukční, ale nicméně už vyjímečné mysteriozní
road-movie "Palermo Shooting" ("Přestřelka v Palermo", 2008, za kamerou
už opět Franz Lustig), také s plnou českou podporou, opět s českým
dabingem až nakonec pak po znamenité komorní psychologické drama "Every
Thing Will Be Fine" ("Všechno Bude v Pořádku", 2015, už bez kameramana
Franze Lustiga), bohužel už nakonec bez české podpory už jen v
originálním znění a až po tolik už netypicky romantické opět už
vyjímečné koprodukční socio-politické (melo) drama "Submergence" ("Až Na
Dno", 2017, už opět bez kameramana Franze Lustiga, alespon myslím),
právě už tyto filmy nejvíce miluji a divácky obdivuji, nepřestanou mě
nikdy překvapovat a udivovat, fascinovat, jsou tím vubec nejlepším co
Wim Wenders už kdy natočil, pro mě jsou už hodně jedinečné,
neopakovatelné a tolik vzácné, že jsou mojí vždy naprosto už tolik
srdeční záležitostí. Wim je samozřejmě něčím kulturně vysoce mnohem více
než jen režisér.

,,Forenzní znalci se hlubinnou psychoanalýzou ke své forenzní přesné policejní metodice při vytváření nejen nakonec vždy i osobnostního profilu pachatele sami rádi inspirují." MD.