Diskuze OSOBNOSTI.cz

investigativní reportér Martin Dyntar: ,,přidělování sociálních bytu v Kostelci nad Orlicí (referentka MěU odboru bytové komise paní Kaválková) není dnes vubec transparentní, není dnes nijak vubec pruhledné, jak je vubec dnes možné že se ve zdejším zpravodaji vždy pečlivě a vždy dukladně tají a vždy zamlčují a nikdy už ani nezveřejnují už ani jména ani přijmení lidí kterým sociální byt je právě přidělen. Anebo se to i snad v krátké době celé změnilo? Upřímně dnes nevím, ale co píšu je pravda, celé je to pofiderní, jak pak muže veřejnost dnes sama vědět že se tzv. dnes nekšeftuje se sociálními byty! Celé je to dnes zvláštní, upřímně ani jsem to sem psát už vubec osobně nechtěl." Martin Dyntar

Odvolávám se tu i na citát Alberta Camuse: ,,Jsme všichni vini, ale jsme vždy nejvíce vždy vini sami tím že vše sami v životě už bohužel dnes nedokážeme čerpat vždy jen sami ze sebe." Martin Dyntar, citát Alberta Camuse je tu líp zdurazněný!

Romantická písen "Er Denkt, Sie Denkt" ("On Myslí, Ona si Myslí") má už zvláštní text - milují se, potřebují se, hledají se, ale nikdy se nenajdou aneb jaké to je, když se ve společnosti druhého partnera cítíme být více neustále osamělí už více sami se sebou i každodenním steskem po větší lásce spíše zoufalí. Ten pocit dobře znám když si partnersky nerozumíme je to typický. Tahle písen je zvláštní, je docela i smutná a neštastná, ale je nazpívána až romanticky už optimisticky a vesele. Zvláštní romantika v duchu už převážné tvrdosti a nesmlouvavosti celého kdysi slavného alba "Opium furs Volk" Die Toten Hosen.

,,Stýská se mě hodně po Darině Dušekové, temperamentní jediné dnes české Trutnovské Shakiře." MD.

,,Campino ví o lásce a o skutečném přátelství dnes nejvíce! Mnohem více než dnes sami katolíci, taky k nim sám cítím hluboké nesympatie pro jejich církevně dnes povrchní a falešnou a špatnou morální jejich tolik dnes zbytečně už ortodoxní, zbytečně dnes už tolik dogmaticky ortodoxní a tolik zbytečně už konzervativní církevní interpretaci nejen samotné křestanské Bible. To být dnes nesmí!" MD, Martin Dyntar.

Muj život ve zkratce: Těžká emoční deprivace v raném dětství (...), výrazné melancholické rysi osobnosti, těžké depresivní stavy v životě prožité v apatii v dospívání (nedokázal jsem už vůbec plakat, sebenenavyst a žádná sebelítost ani lítost), v dospívání se ztrátou rodiny v důsledku už úplné ztráty veškeré komunikace v dysfunkční rodině, situace je vyhodnocena jako dysfunkční rodina s domácím násilím opakovaně neúspěšně řešené sociálními pracovníky OSV i PČR nejdříve v Rychnově nad Kněžnou a od roku 1995 následně už v městys v Doudlebách nad Orlicí apod. se ztrátou pocitu zázemí, a se ztrátou pocitu domova a pocitu sebehodnoty, a se ztrátou smyslu autorit i smyslu života, výrazné kognitivní problémy v učení na ZŠ i SŠ, od roku 2002 rockový fan německých DIE TOTEN HOSEN!, soudní vystěhování pak už i nakonec nyní bez trvalého pobytu a ke konci roku 2008 smrt mé matky na rakovinu plic, nervové zhroucení a truchlení a 2010 diagnostikována paranoidní schizofrenie bez nároku na vyplacení ID.3. na sociálních dávkách hmotné nouze s životem po ubytovnách se stehováním se neustále po ubytovnách., nadměrné vylučování oxytocinu a výrazná empatie v melancholických osobnostních rysech, zkušenost se sebepoškozováním a s předávkováním lékama, post schizofrenní deprese a těžká závislost na benzodiazepinech s dusledkem pak opakovaných panickych atak, které jsem v životě nyní úspěšně překonal. (hodně ze života je vynecháno), Martin Dyntar.

ˇ

Mám skutečně velký, největší smysl pro čest a spravedlnost, která ve společnosti bohužel dnes nic neznamená, proto i také bohužel díky tomu dnes v sobě řeším příliš těžké a příliš i hluboké morální dilema, které mě dnes vede k oblibě ruského spisovatele Fjodora Michajloviče Dostojevského, který v sobě podobná morální dilemata řešil v životě také, byl to také těžký melancholik a nejen lidským bezprávím hluboce trpící člověk, Dostojevskij, který se sám v klasické ruské literatuře nejlíp zabýval lidskou duševní i sociální patologií hledal východisko v odpouštění, ale nemohl ho sám často v sobě také najít, trest smrti, kterýmu unikl a který mu byl změněný na dlouholetý pobyt ve vyhnanství na Sibiři ve vězení (kde jedinou už knihu, která byla jediná i povolena a jedinou i knihu kterou už mohl sám číst byla právě jen křestanská Bible) mu fyzicky i psychicky, i duševně podlomilo jeho zdraví opakovanými častými záchvaty padoucnice, Dostojevskij, kdo četl do konce jeho "Zápisky z Podzemí" (1864) dobře ví jak i sám Dostojevskij dokáže být rád hluboce cynicky velice už zlomyslný a vysmívat se nejen sobě, ale i druhým lidem, a hledat vždy odpuštění nejen už sobě i větší toleranci. Martin Dyntar

Ve své první politické písni Armee Der Verlierer Campino velice durazně jasně vzkázal že pro svou novou budoucí Generaci svých punkrockových příznivcu v Německu bude rád trpět, psal se rok 1982. A současnost? Německé DIE TOTEN HOSEN! dnes poslouchají deprimované i štastné děti! Tak na mě v Mladé Boleslavy rádi mávali z MHD u Kauflandu. Český Campino je slavný alespon ted u dětí. Možná by měl rozjet výhodný lukrativní byznys v adopci. MD.

,,Každý má mít ke křestanské Bibli svuj svobodný přístup, to jediné je teprve pak často nakonec i skutečně humánní, lidštější, církev znamená jen zbytečnou liturgii a ustavní normy pravidel, a ustavní přístup k pravidlum, a to není nikdy humánní, a to být proto ve společnosti nikdy nesmí! Sama liturgie a modlení a tradice ještě z nikoho dnes správného křestana v životě dnes nikdy neudělají!" MD.